Per aspera ad astra, aneb přes překážky ke hvězdám. Tak lze vystihnout život Louise Blériota, průkopníka letectví

Slavný vynálezce, sportovec, voják či politik, tím vším byl Francouz Louis Blériot. Průkopník letectví, který jako první s letadlem přeletěl Lamanšský průliv.

i Zdroj fotografie: Se souhlasem Ing. Iva Pujmana
i Zdroj fotografie: Se souhlasem Ing. Iva Pujmana
i Zdroj fotografie: Se souhlasem Ing. Iva Pujmana
i Zdroj fotografie: Se souhlasem Ing. Iva Pujmana
i Zdroj fotografie: Se souhlasem Ing. Iva Pujmana
i Zdroj fotografie: Se souhlasem Ing. Iva Pujmana
i Zdroj fotografie: Se souhlasem Ing. Iva Pujmana
i Zdroj fotografie: Se souhlasem Ing. Iva Pujmana
i Zdroj fotografie: Se souhlasem Ing. Iva Pujmana
i Zdroj fotografie: Se souhlasem Ing. Iva Pujmana
i Zdroj fotografie: Se souhlasem Ing. Iva Pujmana
i Zdroj fotografie: Se souhlasem Ing. Iva Pujmana
i Zdroj fotografie: Se souhlasem Ing. Iva Pujmana
i Zdroj fotografie: Se souhlasem Ing. Iva Pujmana
i Zdroj fotografie: Se souhlasem Ing. Iva Pujmana
i Zdroj fotografie: Se souhlasem Ing. Iva Pujmana
Dalších 12 fotografií
Dalších 12 fotografií
                   

Toto staré latinské heslo si mohl jako své životní moto vtisknout do svého příběhu nejeden slavný vynálezce, sportovec, voják či politik. Perfektně pak sedí i na životní osudy hrdiny dnešních řádků, leteckého průkopníka Blériota. Louis Blériot se narodil 1. července 1872 v Cambrai do nepříliš bohaté rodiny. Na jeho vzdělání však rodiče nešetřili. Po absolutoriu ve škole Ecole Centrale des Arts et Manufactures se „zařídil pro sebe“ a založil továrničku na výrobu automobilových reflektorů, která pak slušně prosperovala.

Jeho poklidný život se změnil v roce 1900

„Roku 1900 navštívil jsem světovou výstavu v Paříži. V jednom pavilonu zpozoroval jsem bizarní přístroj podobný velikému netopýru, který pro svoji fantastičnost stěží vzbuzoval pozornost kolemjdoucích. V tom okamžiku zmocnil se mne skvělý sen a oloupil mne zároveň o můj dřívější klid. Létati!” Podle této citace v deníku viděl Blériot pokusný létající stroj francouzského konstruktéra Clementa Adera nazvaný AVION II. Mimochodem, letoun se zachoval a je vystaven v Paříži v Musée des arts et métiers.

Blériot věren svému technickému vzdělání započal svou touhu létat – studiem. Leč co mohl v té době najít v tehdejších „odborných publikacích“? Stejně jej čekalo 3leté období pokusnictví, omylů, oprav a předělávek, než byl letoun Blériot I s mávavými křídly, jakási „orthóptera“, hotov. Stroj měl vzlétnout stejně jako exempláře rovnokřídlého hmyzu, tj. vážky či šídla.

iZdroj fotografie: Se souhlasem Ing. Iva Pujmana

Ale při prvním pokusu Blériot díky otřesům motoru na kyselinu uhličitou opadala z jeho výtvoru celá řada dílů a součástek, až se mu nakonec úplně pod zadkem rozpadl. Blériot pochopil, že musí ujít ještě dlouhou cestu, jeho druhý stroj Blériot II byl pokusným bezmotorovým drakovitým kluzákem s plováky, postaveným na jeho objednávku v dílně Surcoufově. Konstruktérem byl Gabriel Voisin.

Zkoušel jej ve vleku za rychlým motorovým člunem Antoinette s jiným tehdejším průkopníkem, dnes již zapomenutým Archdeaconem. Při pokusech v roce 1905 na Seině v Paříži se s ním málem utopil Gabriel Voisin, jenž kluzák pro Blériota zkoušel. Z tohoto kluzáku pak vycházel třetí výtvor – stroj Blériot III, zhotovený na zakázku bratry Voisinovými, se kterými Blériot založil novou leteckou dílnu.

Měl dvě tandemová křídla s eliptickými komorami, postavená z jasanových dutých tyčí a potažená fermežovaným francouzským hedvábím. Vybaven byl novým motorem Antoinette 24 k.s. se dvěma vrtulemi a výškovým kormidlem vpředu. Pokusné lety zahájil v roce 1906 na jezeře d´Enghien. Ani razantní přestavba předních nosných ploch mu ale nepomohla. Nakonec se v něm málem utopil sám pan Blériot.

V novinách byl známý jako aviatik, co se brzy zabije…

Ve svém deníku má tuto poznámku: „Znamenalo to začíti znova. Ale po tříletých pokusech byly vyčerpány peníze, doma jsem s bolestí snášel vyčítavý pohled své ženy, obklopené kučeravými hlavičkami tulících se dětí.“ V té době v roce 1906 noviny o něm začaly více psát. Ale pouze jako o aviatikovi, který se brzy zabije. Létali už bratři Wrightové, v Evropě Santos Dumont utvořil první letecký rychlostní rekord v Bouloňském lesíku se svým strojem 14bis, celých 36,8 km/hod. A Blériot stále jen padal.

iZdroj fotografie: Se souhlasem Ing. Iva Pujmana

Nový Blériot IV, postavený opět v dílnách bratří Voisinových dle dokumentace Blériota, zase při pozemních zkouškách zklamal a do vzduchu se vůbec nedostal. V dubnu 1907 následoval letoun nazývaný „Le Canard“, tedy Kachna. Byl to jednoplošník dřevěné konstrukce, potažený pevným pergamenovým papírem. Křídlo mělo půdorys semene indického stromu Zanonia, známého autostabilními vlastnostmi za letu.

V tehdejších českých zemích v Rakousku-Uhersku s tímto tvarem křídla úspěšně experimentoval Igo Etrich. Panu Blériotovi ale štěstí nepřinesl. Párkrát poskočil do vzduchu, aby se vzápětí zcela rozbil. Blériot mohl být rád, že to přežil. Ale prohlašuje, že jej to zajímá jen potud, pokud může se svými pokusy pokračovat.

Tvrdošíjně, přes havárie a s dluhy za svým cílem

Další jeho stroj je připraven k pokusům ještě téhož roku. Blériot V nazývaný „Libellule“, tedy Vážka, je postaven na zakázku v dílnách jiného průkopníka té doby, L.Peyreta. Výkresy jsou však dílo Blériota. Toto letadlo má poprvé u jeho konstrukcí motor vpředu s tažnou vrtulí, s výkonem pouhých 17,7 kW, 24 k.s. Stroj měl tandemová křídla po vzoru průkopníka Langleye z USA, ale letadlo se nechtělo vznést.

Až na radu setníka Ferbera, jiného tehdejšího průkopníka, Blériot upravil vrtuli a odstartovat pak dokázal. Ale úpravám nebylo konce. Blériot dokonce vymyslel systém, kterým nahrazoval výškové kormidlo změnou těžiště celého letadla za letu posouváním sedadla s pilotem. Řídil tak stoupání či klesání. Ale bylo to řešení značně nepraktické a Blériot s tímto strojem dokázal uletět jen pár krátkých letů, nejdelší byl 184 metrů.

iZdroj fotografie: Se souhlasem Ing. Iva Pujmana

Zato havaroval s ním několikrát, i když ho pokaždé opravil a přestavěl. Nakonec se tradičně na tomto aeroplánu zřítil a zcela ho zničil. V listopadu 1907 vzlétá další aparát, tentokrát Blériot VII. Má již moderní koncepci běžných dnešních jednoplošných letadel, je vybaven směrovkou, stabilizátorem i výškovkou. Blériot na něm uletí vzdálenost půl kilometru rychlostí cca 80 km/hod. Ale v prosinci opět havaruje a z letadla zbyly jen třísky.

Konečně se klube z ošklivého káčátka krásná labuť

V červnu 1908 konečně úspěch. Nový aparát Blériot VIII a Blériot VIIIbis po řadě úprav a předělávek bezpečně létá (v rámci svých možností) a Blériot na něm uletí například 28 km na trati z Toury do Artenay a zpět. Cestou dvakrát přistál, jednou, aby opravil závadu na motoru, podruhé, aby počkal na přátele, kteří jej sledovali v automobilu. Bukolické to doby leteckého sportu! Do října 1908 uletěl takovýchto přeletů ještě 30.

iZdroj fotografie: Se souhlasem Ing. Iva Pujmana

Ve vzpomínkách na toto období pan Blériot ale konstatuje: „Moje výsledky: problematické. Výdaje 800 tisíc franků, příjem žádný. Byla to katastrofa. Musel jsem však pokračovati, nemohl jsem jednat jinak. Musel jsem pokračovati, protože jsem věřil v uskutečnění své myšlenky a svých výpočtů. Musel jsem létati.“

V prosinci 1908 proběhla v Paříži výstava nazvaná „Salon de´l Automobile et de´l Aeronautique“, kde hrdá firma Blériot vystavuje už 3 nové typy. Ze staré osmičky vyvinutý Blériot IX, úspěšně již zalétaný, vedle stojící dvouplošník Blériot X s tlačným motorem, a do třetice úplně nový typ Blériot XI.

Překonané překážky, konečně volná cesta ke hvězdám

Blériot XI je konečně naprostý úspěch, po zalétání 23. ledna 1909 v Issy prokázal, že Blériot konstruktér i Blériot letec dozrál. Jeho tvrdošíjnost je odměněna udělením Osirisovy ceny Akademií Francie za zásluhy ve vědě, literatuře nebo umění. Finanční odměna činí pro Blériota celých 50 tisíc franků!

iZdroj fotografie: Se souhlasem Ing. Iva Pujmana

Vzápětí vyhrává cenu za první přelet mezi městy Etampes a Orleans, tedy celých 45 kilometrů, které zdolá za 56 minut. V červnu 1909 v Douai je nově založeným Aeronautickým klubem uspořádán první letecký den v historii letectví. Jeho králem a „vítězem“ je prohlášen ze všech jeho účastníků právě Louis Blériot na svém stroji Blériot XI. 

A teď ještě přelet přes kanál La Manche

Na zpáteční cestě domů vlakem údajně našel v kupé odložený výtisk novin Daily Mail, ve kterém se psalo, že lord Northcliffe jako majitel listu vypisuje odměnu tisíc liber tomu aviatikovi, jenž přeletí kanál La Manche. A v témže listě bylo napsáno, že se o přelet vzápětí pokusí Hubert Latham na konkurenčním stroji Antoinette.

Ve svých vzpomínkách Blériot píše: „Můj jednoplošník létal lépe než všechny předchozí. Vzal jsem si do hlavy, že s ním přeletím kanál lamanšský, což bylo tehdy opravdu nebezpečné. Nevadí však. Bývalo francouzským zvykem zřítiti se do moře. A teď Latham! Bude první?“

iZdroj fotografie: Se souhlasem Ing. Iva Pujmana

Dne 19. července 1909 startuje Latham k pokusu o přelet. V polovině kanálu musí nouzově přistát do moře. Posádka francouzského torpédoborce, který jej připlul vytáhnout, spatří Lathama, jak sedí na plovoucí trosce Antoinetty a v klidu pokuřuje. A Blériot cítí, že má šanci! Nedbá na popálenou nohu, nedbá na skutečnost, že v případě nouzového přistání do moře jeho oř půjde zřejmě okamžitě pod vodu, nemaje žádné plováky ani uzavřený trup.

Poslední krok, nebo vlastně let k nesmrtelnosti

Dne 22. července přijede s rozmontovaným letadlem do Calais. Po smontování tři dny čeká na lepší počasí. Poté 25. července 1909 mu mechanici ve čtyři ráno roztočí vrtuli. Po zahřátí motoru a odplutí doprovodných lodí z přístavu Blériot startuje. Na torpédoborci Escopette se o něj strachy třese jeho žena. Cíl letu – Shakespeare Hill u Doveru. Ale v okamžiku, kdy doprovodné čluny zůstanou za ním, opar s deštěm Blériotovi zakrývá obzor. Drobný déšť dokonale chladí motor Antoinette, ale Blériotovi se zase nedaří udržet správný směr a stáčí se na sever a východ.

iZdroj fotografie: Se souhlasem Ing. Iva Pujmana

Na 30 kilometrech nad mořem zabloudil! Naštěstí do Británie přijíždí na návštěvu ruský car a Blériot spatří konvoj vítajících bitevních lodí. Podle nich zamíří správně do Doveru. Tam na skále North Fall Meadow reportér francouzského časopisu Le Matiné Charles Fontaine mává usilovně francouzskou vlajkou. Blériot proto nasadí na přistání. Podle svého zvyku při přistání pochroumá podvozek a zlomí vrtuli. Ale je tam, je v Británii, přeletěl poprvé na světě kanál La Manche! Je pět hodin třináct minut. Stylově dorazí i britský celník.

Jeho zápis se dochoval a stojí za to jej citovat: „Pan Louis Blériot, narozený v Cambrai roku 1872, řidič jakési létající loďky, kterou nazývá monoplán, přistál v Anglii. Prohlašuje, že nemá žádnou ze známých nakažlivých chorob, a proto se mu dovoluje pokračovati v cestě.“ Co potom následovalo, patří mezi události popisované jejich účastníky jako jisté společenské a davové šílenství. Jeho králem, zbožňovanou a oslavovanou osobou se stal aviatik, o kterém noviny ještě před třemi lety psaly, že se co nejdříve zabije. Pan Louis Blériot konečně dosáhl hvězd.

Jakým způsobem zasáhl Blériot do dějin letectví

Zdroj: Brittanica, Autorský článek pana Ing. Iva Pujmana

Galerie

Dalších 12 fotografií
Dalších 12 fotografií
Diskuze Vstoupit do diskuze
131 lidí právě čte
Zobrazit další články
Události247.cz
Události247.cz
Západ může reagovat na jaderný krok ruského prezidenta hned několika způsoby
VědaŽivě.cz
VědaŽivě.cz
Jak je možné, že lidé přežili dobu ledovou: Museli být kreativní, zruční a dokonale sehraní
JakZdravě.cz
JakZdravě.cz
Šťáva z kysaného zelí je pro tělo ultimátní zázrak. Mimo jiné podporuje hubnutí a ocení ji také diabetici
adbz.cz
adbz.cz
Zázvor je na podzim a v zimě k nezaplacení. Vypěstovat ho je hračka, navíc má až 3krát větší sílu než ten z obchodu