Životní cesta Ishira Hondy, tvůrce známé Godzilly, nebyla nejsnadnější. Než vdechl život svým proslulým monstrům, zažil na vlastní kůži hrůzy války i nepřátelské zajetí.
Ishiro Honda byl nadějný japonský režisér. Jeho kariéra však utrpěla krutou ránu, když byl náhle roku 1939 povolán do služby v císařské armádě. Byť nerad, účastnil se Honda během své služby několika vpádů do Číny. Jeho nedobrovolná vojenská kariéra skončila zajetím, ve kterém setrval až do konce války. Po návratu do válkou zdecimované vlasti se rozhodl pokračovat ve své režisérské kariéře a dal vzniknout ikonickým filmovým monstrům, které z filmových pláten děsí svět do dnes.
Od mládí ho fascinovaly filmy
Ačkoliv Honda vyrůstal v nábožensky založené rodině, jeho zájmy se již od dětství ubíraly jiným směrem. Fascinovaly ho technologie a věda. Během studií na univerzitě se mnohokrát se svými spolužáky bez svolení rodičů vykradl do kin a sledoval němé filmy. Honda byl kinematografií naprosto uchvácen, a právě z toho důvodu se rozhodl na univerzitě zapsat na obor filmové tvorby.
Během studií rozhodně nezahálel. Stal se členem skupiny filmových kritiků a ve volném čase sbíral zkušenosti a užitečné podněty při sledování filmů. Důležitým milníkem jeho kariéry bylo setkání s Iwao Morim, ředitelem produkční společnosti PCL. Mori několika studentům, včetně Hondy, nabídl práci ve studiu, čehož se mladý filmový nadšenec dychtivě chopil. I přes mnoho komplikací Honda nakonec úspěšně dokončil studium a jal se místa asistenta režie v PCL.
Režírování musel vyměnit za armádní uniformu
Hondova kariéra se začínala ubírat nadějným směrem, osud mu však nepřál a Honda musel své ambice nedobrovolně odložit, když byl roku 1935 povolán do služby v císařské armádě. Ačkoliv nebyl přívržencem tehdejší japonské ideologie, či fašismu, nemohl si dovolit neuposlechnout. Japonská armáda nebyla příliš proslulá svou tolerancí, a neuposlechnutí by se rovnalo trestu smrti.
Povinnou vojenskou službou procházel zpočátku Honda bez problémů, dokonce se mu podařilo vyšplhat na hodnost. Během své služby stíhal dokonce v Tokiu pracovat na několika filmech a navštěvovat svou rodinu. Do konce povinné služby zbývalo Hondovi 18 měsíců, když mu osud zasadil další ránu v podobě pokusu o převrat, zinscenovaného jedním z jeho nadřízených.
Rok před koncem války upadl do čínského zajetí
Ačkoliv se Honda převratu přímo neúčastnil, stal se v očích velení hrozbou a proto byl, zřejmě ve snaze se ho zbavit, povoláván opakovaně do služby až do konce války. Během následujících let se jako seržant účastnil mnoha invazních výprav. Zpočátku spíše neochotný Honda se tak chtě nechtě vrhnul do víru bojů, když byl nucen bojovat o holý život, vstříc zuřivému odporu čínských obyvatel, bránících svou vlast. Přesto si však k civilistům vždy zachovával vlídné chování a respekt.
V roce 1945 byl Honda při jedné z misí zajat čínskou lidovou armádou. Následujících 6 měsíců strávil v zajetí, kde s ním k jeho štěstí bylo zacházeno nadmíru vlídně. Dle jeho slov se dokonce spřátelil s místním obyvatelstvem, kteří ho žádali, aby u nich zůstal na trvalo. Během svého pobytu v zajetí se dozvěděl o detonaci jaderných bomb a neslavné kapitulaci Japonska. Po svém propuštění se rozhodl vrátit do Japonska, a vyhledat svou rodinu.
Točil od reklam až po monstrózní trháky
Návrat do vlasti musel být pro Hondu zdrcující. Z dříve mocných a živých měst byly nyní válkou zdevastované rozvaliny. Během svých cest zavítal i do zkázou poseté Hirošimy, která lehla popelem při přímém zásahu jadernou bombou. V roce 1946 se Honda navrátil ke své staré filmové společnosti, nyní přejmenované na Toho. Pod její záštitou navázal na svou přerušenou režisérskou kariéru.
Během následujících let byla jeho tvorba omezena na reklamy a historické filmy, dokud v roce 1953 neprorazil s filmem Operace Kamikadze, pro který využil reálné snímky zdecimovaných měst. Výjimečný úspěch filmu otevřel Hondovi dveře k režírování vysokorozpočtových filmů, díky čemuž se mladému režisérovi podařilo dostat až k natáčení filmu, který se stal základem pro celý žánr a stal se předlohou mnoha moderních snímků.
Stvořil hity, které přetrvávají do dnes
Tímto převratným filmem byla Gojira, příběh o fantastickém monstru, jež napadlo Japonsko. Jednalo se o rozpočtově nejdražší film v historii Japonska, a jeho úspěch byl tak kolosální, že to změnilo Hondovu kariéru jednou pro vždy. Film se dočkal překladu do několika jazyků a stal se naprostým hitem i v zahraničí. Honda, povzbuzený úspěchem se okamžitě pustil do tvorby filmů s podobnou tematikou.
Jeho filmy plné obrovských monster (kaiju) okamžitě získaly neskutečnou popularitu a definovaly žánr, který přetrvává v oblibě diváků až do dnešních dní. Hondova Gojira se stala inspirací například pro nový film Godzilla vs Kong, který spatřil světlo světa v roce 2021. Ishiro Honda stál u zrodu mnoha dalších úspěšných filmů, až do svého skonání roku 1982, kdy zemřel na respirační a srdeční problémy.
Jaký máte názor na japonskou poválečnou kinematografii?
Zdroj: WEARETHEMIGHTY
Události
|
PŘEČTENÍ: 9341
Pozemní technika
|
PŘEČTENÍ: 10801
