Pět způsobů, jak by se Hitlerovi podařilo porazit spojenecká invazní vojska. Ze Dne D se mohl stát Den hanby

Jak velká možnost porážky hrozila během Dne D? Mohl Wehrmacht zvrátit kolo dějin a zahnat invazní armádu zpět do Anglie? Proč se tak nestalo?

i Zdroj fotografie: Public Domain
                   

Invaze do Normandie patří k nejdůležitějším dnům 2. světové války. Od 6. června 1944 se začaly odpočítávat poslední měsíce existence hitlerovské Třetí říše. Položme si ale otázku: existovala možnost, že by se Němcům podařilo spojenecká invazní vojska porazit? Odpověď je jednoduchá. Ano! A dokonce existuje pět scénářů, které by invazi do Evropy zhatily!

1) Vyzrazení místa invaze

Počátkem roku 1944 už všichni věděli, že invaze brzy přijde. Věděli to i britští civilisté, kteří sledovali, jak ¨na jejich ostrov proudí americká vojska. Hitler to věděl také, a proto přesunul své elitní tankové divize z východní fronty na západ. Hlavní otázkou nebylo, zda Spojenci přijdou a kdy, ale kam. Kontrola moří dávala Spojencům obrovskou flexibilitu při výběru místa invaze, což znamenalo, že Němci museli být připraveni na vylodění kdekoli od Francie přes Belgii až po Nizozemsko.

Hitler byl dokonce přesvědčen, že dojde k vylodění v Norsku. Přesto mohli Němci provést několik kvalifikovaných odhadů. Ideální místo invaze muselo být v dosahu leteckého krytí z anglických letišť a co nejblíže přístavům v jižní Anglii, aby se minimalizovala doba plavby invazních konvojů.

iZdroj fotografie: Public Domain

Jasným kandidátem však byl region Pas-de-Calais, vzdálený pouhých 33 kilometrů přes kanál La Manche od útesů u Doveru. Proto Němci drželi mnoho svých jednotek v okolí Calais a Spojenci je v tom s radostí podporovali. Dokonce vytvořili falešnou armádu, které velel George Patton a která se zdála být připravena k invazi do Calais.

Výsledkem bylo, že Němci po celé měsíce udržovali v Pas-de-Calais značné síly v přesvědčení, že Normandie je jen falešnou návnadou, která je má zmást. Ještě dlouho po invazi v Normandii německé jednotky v Pas-de-Calais nečinně stály a čekaly na invazi, která nikdy nepřišla.

Pokud by se našel důvěryhodný špion nebo by německé velení uvěřilo, že cílem je Normandie a posílilo obranu normandských pláží, výsledek mohl být pro Spojence katastrofální. Masakr na pláži Omaha by se opakoval všude a generál Dwight D. Eisenhower by byl donucen invazi odvolat.

2) Včasné nasazení tankových záloh

Smrtelnou ranou pro Den D by bylo i včasné nasazení tankových divizí v Normandii, které by zahnaly útočníky do moře. Přinejmenším by se z Pas-de-Calais do Normandie přesunuly značné posily, což by zdrželo spojenecký průlom. Nejzranitelnější doba pro obojživelnou operaci je těsně po vylodění, kdy nedostatečně hluboké místo vylodění postrádá prostor pro obranu a útočící strana nemá čas dopravit na břeh obrněné jednotky a dělostřelectvo.

Kdyby Němci byli schopni rychle zahájit masivní protiútok v Normandii se svými tankovými divizemi, dějiny by se odvíjely jinak. Největší problém byl v tom, že Němci nevěděli, odkud invaze přijde. Měli deset tankových divizí ve Francii a Nizozemsku. Ale kam je umístit? Hitler a jeho generálové se nemohli rozhodnout. Část generálů navrhovala umístit tankové jednotky kolem Paříže, odkud by se vydaly k místu invaze, ať už by bylo kdekoliv. 

iZdroj fotografie: Uživatel Simon Q / Creative Commons / CC BY

Polní maršál Erwin Rommel oponoval, že deset tankových divizí musí být co nejblíže místu invaze. Dlouhý přesun by německé tanky vystavil útokům spojeneckého letectva a ohrozil jejich zásobování. Rommel tvrdil, že Německo bude mít na rozdrcení spojenecké invaze pouze osmačtyřicet hodin, než se předmostí stane příliš silným.

Hitler rozhodl vskutku „šalamounsky“. Své síly rozdělil mezi Rommela a jeho skupinu armád B, tankovou skupinu Západ a zbytek si ponechal jako svoji osobní zálohu. To vedlo k rozmělnění sil. V den invaze byla nejblíže Normandii 21. tanková divize, ale ani ta nezasáhla. Proč? Bez Hitlerova svolení se pancéřové jednotky nemohly ani hnout! A Hitler toho dne spal do odpoledne. Když se probudil, nevěřil, že invaze v Normandii je reálná. Když konečně dal souhlas k protiútoku, bylo již příliš pozdě.   

3) Špatné počasí

Eisenhowerovým největším nepřítelem nebyl Hitler. Byla jím matka příroda. Velká obojživelná operace za bouřlivého počasí nebyla myslitelná. Drobná vyloďovací plavidla by se potopila ještě před dosažením pláže. Den D se měl původně uskutečnit 5. června, ale špatné počasí donutilo Eisenhowera odložit ho o den. Jeho meteorologové správně předpověděli, že 6. června 1944 nebude pršet. Německým kolegům naopak jejich předpověď bouřlivého počasí nevyšla, a proto německá obrana nebyla připravena.

iZdroj fotografie: Public Domain

Co kdyby se Eisenhowerovi meteorologové v předpovědi zmýlili? Co kdyby se během vylodění nebo krátce po něm na invazní pláže přihnala silná bouře? I to lze odvodit z událostí následujících po Dnu D. Dne 19. června zasáhla prudká bouře vyloďovací pláže a zničila řadu vyloďovacích plavidel a několik umělých přístavů „Mulberry“, což zdrželo vylodění tolik potřebných spojeneckých posil a zásob. A to bylo dva týdny po vylodění! Kdyby bouře udeřila během operace Overlord, následky by byly katastrofální.

4) Německé stihačky

Spojenecké letectvo bylo rozhodující složkou úspěchu v Den D. Teoreticky měli být Němci schopni posílit své armády rychleji než Spojenci. Mělo pro ně být snadné přivážet posily po silnici a železnici, zatímco Spojenci, kteří neměli velký přístav, museli pracně dopravovat zásoby přes invazní pláže. Přesto to byli Spojenci, kdo vyhrál bitvu o hromadění zásob.

Německým posilám mělo trvat několik dní, než dorazily na frontu. Nemohly se přes den pohybovat po silnicích ze strachu, že budou zničeny spojeneckými stíhacími bombardéry. Francouzská železniční síť byla rozvrácena několikaměsíčním spojeneckým bombardováním.

iZdroj fotografie: Depositphotos

To vše bylo možné proto, že německé letectvo bylo jen stínem své bývalé slávy. Jeho nejlepší piloti zahynuli při pokusech zastavit americké strategické bombardéry. Stíhačky Bf 109, které byly stále páteří Luftwaffe, byly stále zastaralejší a neschopné konkurovat Mustangům a Thunderboltům. Veškeré snahy o odpor pak podtrhoval nedostatek paliva.

Německo však mělo „zázračnou zbraň“. Proudová stíhačka Me 262 létala o 240 kilometrů rychleji než vrtulové Mustangy a Spitfiry. Do války fakticky vstoupila až koncem roku 1944. Důvodem zpoždění bylo zastavení vývoje nových zbraní v roce 1941, když si Německo myslelo, že vítězství má již jisté, a Hitlerovo naléhání v roce 1943, aby byl Me 262 přestavěn na proudový bombardér.

Ale co kdyby se do toho Hitler nevměšoval a podařilo by se vyrobit velké množství stíhacích Me262? V létě 1944 zbývalo Luftwaffe jen málo bombardérů, takže invazi by bombardování pravděpodobně nenarušilo. Velké počty Me-262 by však mohly z oblohy vyhnat spojenecké bombardéry a stíhačky, což by tankovým divizím umožnilo bezpečně operovat za denního světla a zásoby se včas dostaly bojujícím jednotkám.

5) Útok bojovým plynem

Nejextrémnější řešení, ke kterému mohlo německé velení přistoupit, bylo nasazení bojových plynů na plážích. Po válce se ukázalo, že německé nervové plyny jako sarin byly mnohem účinnější než chemické zbraně Spojenců, například yperit. Avšak Němci to nevěděli. Bezprostřední otázkou je dopad nervového plynu na obojživelné vylodění. Vylodění na opevněné pláži bylo dost obtížné. Provést ho v plynové masce by byla noční můra.

iZdroj fotografie: Uživatel Simon Q / Creative Commons / CC BY

Důvodem, proč to Německo neprovedlo, bylo odstrašení. Obě strany se obávaly, že stejně jako v první světové válce, jakmile jedna strana použije chemické zbraně, použije je i její protivník. Odveta spojenců by přišla rychle. Británie a USA vyrobily velké množství bojovým plynem plněných bomb a antraxových bomb, které by při vzdušné nadvládě nebylo problém shodit na Německo.

I kdyby …

Nakonec je důležité si uvědomit, že i kdyby se den D nezdařil, válka by pokračovala. Navzdory Hitlerovým nadějím, že porážka operace Overlord přesvědčí Spojence, aby usilovali o mír, sovětská vojska pokračovala v pochodu na Německo a Spojenci by nakonec podnikli další invazi. Válka by pokračovala, dokud by Třetí říše nezanikla.

Zdroj: NationalInterest

Diskuze Vstoupit do diskuze
137 lidí právě čte
Zobrazit další články
Události247.cz
Události247.cz
Ukrajina válku vyhraje, pokud se jim podaří jedna věc
VědaŽivě.cz
VědaŽivě.cz
Neodymové magnety jsou větším pomocníkem, než byste čekali!
JakZdravě.cz
JakZdravě.cz
Máte střevní potíže? Poradíme, jaké probiotika jsou nejlepší!
adbz.cz
adbz.cz
Nebezpečné chyby při skladování hub. Češi jsou na to experti, přitom by stačilo použít selský rozum