Některé zbraně, tanky nebo letadla vyvinuté americkou armádou se mohou stále vyskytovat ve výbavě různých armád po celém světě.
V průběhu války chce mít každá armáda nehledě na svou velikost tu nejlepší techniku. Ve válečném stavu se nehledí na cenu vývoje a tak jde pokrok kupředu daleko rychleji než obvykle. Kdo měl lepší zbraně, tanky, letadla a další vojenskou techniku, mohl usilovat o vyšší cíle. Některá technika z doby druhé světové války byla tak nadčasová, že se používá ať už v původních nebo vylepšených verzích dodnes.
Ruční zbraně
Některé zbraně používané za druhé světové války se vyráběli a používali ještě před jejím začátkem. Jejich síla byla důležitá i proto, že ruční zbraně měla i posádka tanků nebo třeba lodí. Některé navržené zbraně byly dokonce tak účinné, že se používaly ještě dlouho po válce.
Puška M1 Garand
Jedná se o poloautomatickou pušku, která byla běžně používána za druhé světové války americkou armádou. V omezeném množství byla použita také během války ve Vietnamu. Tato zbraň má široké využití i v dnešní době, používají ji cvičné týmy, vojenské čestné stráže a civilisti k lovu nebo střelbě na terč. Kromě americké armády ji používal i Sbor námořní pěchoty Spojených Států.
Puška Karabina M1
Tato lehká samonabíjecí karabina byla vyvinutá za druhé světové války a své použití našla i po konci tohoto globálního konfliktu. Její výroba začala už v roce 1941 a své první využití našla při invazi v severní Africe v roce 1942. Po druhé světové válce ji používala francouzská armáda ve Vietnamu a britská armáda v Malajsii. S hmotností 2,36 kg (bez zásobníku) a dostřelem 300 metrů byla velmi účinnou a obratnou zbraní. Vojáci si mohli vybrat buď schránkový zásobník na 15, nebo 30 nábojů.
Pistole Colt M 1911
Colt 1911 je samonabíjecí pistole, která se do výzbroje armády dostala v roce 1911 a sloužila jako standardní krátká plná zbraň až do roku 1985. Své uplatnění našla během první i druhé světové války, korejské války a války ve Vietnamu. Její zásobník má kapacitu 7 nábojů a kromě americké armády ji používali také americké námořnictvo i námořní pěchota.
Lehký kulomet BAR 1918
BAR 1918 je automatická zbraň, která zaujímá místo mezi samočinnými puškami a lehkými kulomety. Tato zbraň byla používána jako standardní lehký kulomet výzbroje amerického pěšího družstva už od doby první světové války. Výhodou je, že se dá střílet jednotlivými ranami ale i dávkou. Má schránkový zásobník na 20 nábojů a její maximální dostřel je až 1500 m. Během druhé světové války ho po ukořistění používala i německá a sovětská armáda.
Těžký kulomet Browning M 1919
M1919 je americký těžký kulomet, který je chlazený vzduchem. Za první světové války našel využití především v tancích, které se právě vyvíjely. Dále se používal v druhé světové válce, válce v Koreji, válce ve Vietnamu a dalších bitvách. Ve většině případů se používal s trojnožkou a jeho výhodami byla spolehlivost a možnost použití v jakýchkoli podmínkách. Náboje bral z tkaninového pásu, na kterém jich bylo 250. Některé armády jej používají i dnes.
Samopal Thompson M1
Tento americký samopal byl rozšířený především v řadách policie. Jeho výhodou byla kompaktnost, účinné střelivo a vysoká spolehlivost. Naopak nevýhoda byla, že byl velmi náročný na spotřebu materiálu a vyžadoval složité a drahé obrábění. Ve druhé světové válce ho používala americká armáda a spojenecké vojska. Přestal se používat až na konci vietnamské války. Byl schopen vystřelit až 700 ran za minutu s dostřelem maximálně 150 metrů.
Samopal M3
Vznikl v období druhé světové války a nahradil složité samopaly Thompson. Má zásobník typu 45 ACP na 30 nábojů a dynamickým závěrem. Díky svému vzhledu se mu říkalo olejnička nebo maznice. Výhodou byla lehká a rychlá výroba, jednoduchost a robustnost. Nevýhodu měl v tom, že nebyl tak stabilní při střelbě. Po válce ho dále používala americká armáda, prvoliniové jednotky a pomocné jednotky. Do jeho schránkového zásobníku se vešlo 30 nábojů a účinný dostřel byl přibližně 100 metrů.
Protitanková zbraň Bazooka
Jednalo se o první moderní ruční protitankovou zbraň, která byla vyrobena ve Spojených státech amerických. Bojovou premiéru si zažila v listopadu 1942 při vylodění spojenců na severu Afriky. Zbraň fungovala tak, že vypustila raketu s kumulativní hlavicí a ta byla schopna probíjet pancíř tanků. Hlavice byla poháněna k cíli raketovým trubkovým motorem s průměrem 26 mm. Tato zbraň byla schopna vystřelit 4 rány za minutu.
Vozidla
Všechny armády si dobře uvědomovaly, že jejich úspěch může záviset především na síle jejich obrněných vozidel. Z toho důvodu chtěli vymyslet nadčasové tanky, které by byly schopné ochránit jejich území nebo úplně zničit nepřítele.
Tank M3
Jeho oficiální název byl Medium Tank, M3 a byl to americký střední tank, který se používal během druhé světové války. Typická je pro něj vysoká silueta, zastaralé uložení kanónu v pravé části korby a malou dělovou věží s 37 mm kanónem. Jeho nejvýznamnější použití bylo ve válce v severní Africe, kde pomohl k vítězství spojených sil. Jeho dojezd byl 193 km a maximální rychlosti dosahoval 40 km/h. Vážil lehce před 28 tun a měl pancéřování o síle 51 mm.
Tank M4 Sherman
Oficiálně se označoval jako Medium Tank, M4 a byl to nejznámější americký tank, který bojoval ve druhé světové válce a ještě krátce po jejím konci. Po ruském tanku T-34 to byl nejpočetnější tank války. Kromě americké armády ho používaly ještě další vojska, která stála proti Německu. Poháněl ho zážehový motor o výkonu 298,28 kW (400 koní). Na silnici byla jeho maximální rychlost až 48 km/h a v terénu 30 km/h. Jeho dojezd byl 160 až 250 km.
Tank M26 Pershing
Tento střední tank vyrobený v Americe měl být původně těžký. Jeho první nasazení do boje se uskutečnilo v únoru roku 1945 na západní frontě ve druhé světové válce. Jako jediný západní tank se mohl porovnávat s německým těžkým tankem Tiger I a v určitých věcech byl i lepší. Dalšího bojového nasazení se dočkal také v korejské válce, ale na místní terén měl jeho motor málo výkonu a M26 byl nahrazen za M46 Patton. Na silnici dosahoval rychlosti až 48 km/h s dojezdem 160 km.
Letadla
Širokého využití během druhé světové války se dočkala i letadla, která byla nasazována na průzkumné lety nebo bojové mise. Jejich využití postupně s jejich vývojem rostlo, protože letadla získávala lepší a lepší bojové schopnosti.
Republic P-47 Thunderbolt
P-47 byl americký stíhací letoun, který byl ve své době nejtěžší a největší jednomístná a jednomotorová stíhačka s pístovým motorem. Byl jedním ze tří symbolů letectva USA za druhé světové války. Díky jeho robustní konstrukci, která snesla velká bojová i silová zatížení, se mu říkalo nezadržitelný kolos. P-47 Thunderbolt sloužil v Jižní Americe, Francii, Jugoslávii, Turecku a dalších. Největší využití však našel během druhé světové války.
Stíhací letoun P-51 Mustang
Mustang byl stíhací letoun dlouhého doletu, který během druhé světové války sloužil spojencům. I přes jeho jednomístný kokpit se jednalo o jeden z nejúspěšnějších typů stíhacích letounů. Největší využití našel jako doprovod bombardérů při náletech na Německo. Dále byl nasazen v Tichomoří proti Japonsku, v Korejské válce a řada těchto letounů létá i dnes.
Boeing B-17 Flying Fortress
Létající pevnost, jak zněl jeho překlad, byl americký dálkový bombardér se čtyřmi motory, který byl třetí nejprodukovanější bombardovací letoun všech dob. Primárně ho nasazovalo americké armádní letectvo během strategických bombardovacích misí v druhé světové válce. Jeho úkolem bylo ničit německé průmyslové a vojenské cíle. Během války v Tichomoří podnikaly letouny Boeing B-17 nálety na japonské lodě a letiště. Další využití našel tento letoun jako transportní, protiponorkové, pátrací a záchranné letadlo.
Zdroj: War History
Události
|
PŘEČTENÍ: 10583
Letecká technika
|
PŘEČTENÍ: 13029
Pozemní technika
|
PŘEČTENÍ: 11047
