Muž, který žil krátký a turbulentní život, se stal ikonou druhé světové války ve Spojených státech amerických. Poznejte jeho příběh i vy.
Když Ira Hayes vstoupil k Námořní pěchotě Spojených států amerických, pravděpodobně si nepředstavoval, že jeho největším válečným úspěchem bude vztyčení vlajky na do té doby neznámém ostrově Iwodžima (anglicky Iwo Jima). Fotografie, která byla při vztyčení Vlajky Spojených států amerických pořízena, se záhy stala symbolem vlastenectví. Ira Hayes se tak stal národním hrdinou a pravděpodobně nejznámějším indiánem, který ve druhé světové válce bojoval.
Schopný, odhodlaný, avšak tichý muž
Ira Hayes se narodil 12. ledna 1923 v Sacatonu (Arizona, USA) manželům Josephovi a Nancy Hayesovým. Jeho otec pracoval jako zemědělský dělník a jeho matka byla učitelka v nedělní škole. Ira úspěšně absolvoval základní školní docházku a následně vystudoval ve Phoenixu střední školu pro indiány. Poté, co 7. prosince 1941 Japonsko zaútočilo na námořní základnu USA v Pearl Harboru (Havajské ostrovy) a Spojené státy vstoupily do 2. světové války, se Ira rozhodl vstoupit k námořní pěchotě.
Po svém přihlášení absolvoval povinné studium, které dokončil v roce 1942. Následně čekal na povolávací rozkaz, který obdržel 24. srpna 1942. Po odvedení absolvoval základní výcvikový kurz pro nováčky námořní pěchoty v San Diegu. Následně absolvoval navazující výsadkářský výcvik, kde si pro svůj původ vysloužil přezdívku náčelník Padající oblak. Po ukončení kurzu byl zařazen k 3. divizi námořní pěchoty, se kterou absolvoval svůj první boj na ostrově Bougainville v říjnu 1943.
Výsadkové jednotky byly nicméně následujícího roku rozpuštěny, protože byly jen těžko využitelné. Ira Hayes byl tudíž přeřazen, a sice k rotě E z 2. praporu 28. pluku 5. divize námořní pěchoty v Kalifornii. V rámci nového zařazení absolvoval další výcviky, které ho připravovaly na náročnější boje. V roce 1944 zaútočily Spojené státy na Palauské ostrovy, kde probíhaly několikatýdenní tvrdé boje. Znalosti, získané z bojů, byly následně pečlivě analyzovány a využity při dalším výcviku.
Obsazení ostrova Iwodžima a vztyčení vlajky
Iwodžima je ostrov v Tichém oceánu, lokalizovaný jižně od Japonska. Přesněji leží zhruba v polovině cesty z Japonska do Marian. V době druhé světové války na něm bylo vybudováno letiště. Spojené státy potřebovaly zajistit letiště pro své bombardéry B-29, proto se rozhodly obsadit Iwodžimu a celou akci nazvaly operace Detachment. Jednoduchý úkol se nicméně ukázal jako mnohem větší problém, než se očekávalo. Bitva o Iwodžimu trvala od 16. února 1945 až do 26. března 1945.
Japonci měli na ostrově zbudovaný dokonalý obranný systém, který společně s přírodními podmínkami (ostrov tvořily skály, dominanta ostrova sopka Suribači, písek a sopečný popel) a zvolenou strategií boje činil ostrov téměř nedobytným. Spojené státy Japonce nejprve bombardovaly, avšak ti neutrpěli téměř žádné ztráty. Když se jednotky 4. a 5. divize námořní pěchoty začaly 19. února 1945 vyloďovat na pobřeží ostrova, Japonci vyčkávali. Útočit začali až poté, co bylo vylodění dokončeno. USA bylo nuceno použít plamenomety, bazuky a nálože.
Obsazení ostrova probíhalo velmi pomalu za velkých ztrát na straně USA. Teprve až 4. den po vylodění a soustředěné námořní palbě, náletech palubních letounů a pozemních útocích se Spojeným státům podařilo Japonce na sopce Suribači zlikvidovat a následně tam vztyčit vlajku. Protože však byla z pobřeží špatně vidět, byla na vrchol Suribači vyslána rota E, která ji měla vyměnit za větší. S rotou se na vrchol vydal i fotograf Joe Rosenthal, jehož fotografie druhého vztyčování vlajky se stala ikonickou.
Sláva zapříčinila Irův smutný konec
Noviny, v nichž byla fotografie zveřejněna, se těšily tak obrovskému zájmu veřejnosti, že musely být několikrát dotisknuté. Obrovská popularita snímku neunikla ani tehdejšímu prezidentovi USA Franklinu D. Rooseveltovi, který se rozhodl, že s její pomocí podpoří prodej válečných dluhopisů. Rozhodl také o stažení vyfotografovaných vojáků z mise, přičemž ti se následně museli objíždět celé Spojené státy a svojí osobní přítomností podpořit prodej 7. válečné půjčky.
Z vyfotografovaných vojáků však žili již jen tři – Ira Hayes, Rene Gagnon a John Bradley. Pro všechny byl návrat domů obrovským šokem. Veteráni měli problém vyrovnat se se zájmem médií a davů, které je na jejich cestě vítaly. Nicméně Rooseveltovi se s jejich pomocí podařilo Američany vyburcovat k projevu vlastenectví a na dluhopisech se vybralo neuvěřitelných 24 miliard tehdejších dolarů.
Fotografie ze vztyčování vlajky se následně v roce 1945 dostala na poštovní známky a z tří přeživších vojáků se staly národní symboly. Ačkoliv se život většiny obyvatel vrátil po skončení války do běžného rytmu a většina vojáků měla po skončení války klid, Hayes, Gagnon a Bradley si neodpočinuli. Lidé je stále oslovovali na ulici, byli zváni na nejrůznější oslavy a ceremonie. Ira Hayes se nicméně se zájmem okolí nikdy nevyrovnal a postupně propadl alkoholu.
Nebyl schopný udržet si stálé zaměstnání a nejčastěji pracoval jako česač bavlny a zemědělský nádeník. Zemřel v noci z 23. na 24. 1. 1955 poté, co celý večer popíjel v místním baru. Ačkoliv byl nalezen druhý den ráno v tratolišti krve, jeho smrt byla klasifikována bez cizího zavinění. Po pohřbu byl na Arlingtonském národním hřbitově vztyčen památník s bronzovou sochou reprodukující vztyčení Americké vlajky ze slavné fotografie.
Znáte nějaký další pohnutý osud vojáka z druhé světové války?
Zdroj: Marinecorpsuniversity, Usatoday
Události
|
PŘEČTENÍ: 9465
Pozemní technika
|
PŘEČTENÍ: 12503
