Jack Hinson: Z úspěšného farmáře zabijákem, který chtěl pomstít rodinu

Jack Hinson, celým jménem John W. „Jack“ Hinson, byl farmářem a milujícím rodičem. Vše se však změnilo, když byli jeho synové označeni za rebely a následně popraveni unijními vojáky.

i Zdroj fotografie: Gustave Courbet / Public Domain
i Zdroj fotografie: Uživatel Loki11 / Public Domain
i Zdroj fotografie: The Smithsonian Institution / Public Domain
Další 0 fotografie
                   

Psal se rok 1861, když vypukla občanská válka v Americe. Hinson byl v té době velice úspěšným farmářem, milujícím otcem a manželem, vlastnil otroky, ale zároveň byl proti rozpadu Unie a víceméně apolitický. To se však změnilo, když dva z jeho synů odešli na lov jelenů, unionistická hlídka je považovala za povstalce a oba zastřelila. To bylo podnětem pro Jackovo křížové tažení, na jehož konci bylo množství mrtvých.

Před vypuknutím války

Hinson žil na hranici mezi Tennessee a Kentucky. Přesto, že se věnoval farmaření, byl i vášnivým lovcem. Nebyl zastáncem války a tak se snažil moc nevyčnívat. Dále se věnoval své práci a dokonce i svým synům zakázal, aby se přidali k armádě. Jeden z nich, Robert, však neuposlechl a vstoupil do konfederační armády, zatímco jiní z jeho synů se přidali k domobraně. On sám zůstal přísně neutrální.

Lov jelenů iZdroj fotografie: Gustave Courbet / Public Domain

V roce 1862 se k oblasti Hinsonova bydliště, hranice Kentucky a Tennessee, přiblížil unijní generál Ulysses Grant. Dostal se až na Jackovu farmu, kde žil se svou ženou a deseti dětmi. Grantovi se tam natolik zalíbilo, že farmu proměnil na své dočasné sídlo a s Jackem navázali přátelství. Dosáhl zde prvního velkého vítězství u Fort Donelson, která byla bránou do Konfederace. Zároveň to znamenalo, že unionisté zůstali v konfederačním státě a i na farmě.

Většina obyvatel Kentucky a Tennessee však sympatizovala s Konfederací a bojovala proti federálním jednotkám. Ty byly lépe vyzbrojené a vycvičené a místní domobrana jim nebyla schopná čelit. Důsledkem bylo, že konfederační milice se uchylovala k partyzánskému způsobu boje a soustavně napadala menší oddíly unionistů. Ti tyto rebely nenáviděli a nemilosrdně popravovali.

Den, kdy se Hinsonův život celý obrátil

Během podzimu roku 1862 se vydali dva synové Hinsona na lov jelenů. 22letý George a 17letý Jack byli nedaleko svého domova, jenomže potkali příslušníky unijní hlídky, která je díky jejich loveckým puškám považovala za povstalce. Hlídka je zajala a bohužel se dozvěděla o jejich bratru Robertovi, který v té době patřil ke konfederační armádě. Ani jejich otec Hinson nedokázal hlídce vysvětlit, že s Robertovým rozhodnutím nemá jeho rodina nic společného.

Trest smrti iZdroj fotografie: Uživatel Loki11 / Public Domain

Rozhodování o jejich osudu netrvalo dlouho. Hlídka oba bratry odvedla do lesa, kde je nejprve mučila, poté přivázala ke stromu a následně zastřelila. Podle některých historiků jim hlídka dokonce odřízla hlavy a napíchla je na kůly před Hinsonovu farmu, jako výstrahu pro obyvatele, kdyby uvažovali o tom, že se přidají na stranu povstalců. Součástí procesu bylo i vláčení obou těl v blízkém městě.

Hinsona tato ztráta položila na kolena, ale přísahal pomstu, kterou také splnil. Nejprve oba syny pohřbil a svou rodinu poslal na západ k příbuzným. Následně si upravil svojí pušku loveckou ráže 0,50 s perkusním uzávěrem, byla specifická tím, že hlaveň byla osmihranná a vycházela z britské zbraně Whithworth. Byl s ní schopen zasáhnout cíl na vzdálenost 700 metrů.

Hinson se přidal k partyzánům

Na základě smrti jeho synů se Hinson přidal k rebelům, jeho prvním cílem byl poručík, který nařídil popravu jeho synů, následoval muž, který nechal jejich hlavy nabodnout na kůl. I když se čas od času účastnil i skupinových partyzánských útoků proti zásobovacím kolonám federálů, nejraději bojoval sám za sebe. Se svou přesnou puškou zabíjel všechny muže, kteří na sobě měli modrou uniformu.

Pattern 1853 Enfield iZdroj fotografie: The Smithsonian Institution / Public Domain

Federálové věděli, že za útoky stojí Hinson, a tak mu podpálili farmu, jeho to však netrápilo, stál si jen za tím, aby pomstil své dva syny. Díky své lovecké zkušenosti měl dokonalou mušku a tak zabíjel jednoho vojáka za druhým. Nebral ohled ani na svou rodinu, kdy dvě z jeho mladších dětí onemocněly a zemřely. Další jeho dva synové padli v bojích za Konfederaci.

Hinson zastřelil nespočet vojáků a on sám přiznal, že neví, kolik jich bylo, protože od 80. zářezu přestal počítat. Podle záznamů zastřelil 100 až 120 mužů. Ve své době byl zřejmě nejlepším odstřelovačem. Válku přežil a zemřel 28. dubna roku 1874 ve věku asi 67 let na meningitidu. Byl pohřben na rodinném pozemku Cane Greek a jeho puška je dodnes vystavena v muzeu v Tennessee.

Jaký máte názor na Hinsonovo jednání vy?

Zdroj: Warhistoryonline, Armyweb

Galerie

Další 0 fotografie
Diskuze Vstoupit do diskuze
149 lidí právě čte
Zobrazit další články