David proti Goliášovi: Zimní a Pokračovací válka, mimořádný odkaz malého národa v boji za nezávislost a svobodu

Snaha SSSR získat zpět území ztracená za občanské války. Navzdory tomu, že je Finsko poměrně malé, všemi silami se bránilo a nakonec si uhájilo suverenitu.

i Zdroj fotografie: Autor neznámý / Creative Commons / CC BY
i Zdroj fotografie: Harri Blomberg / Public Domain
i Zdroj fotografie: German Federal Archives / Creative Commons / CC BY SA
i Zdroj fotografie: Autor neznámý / Public Domain
i Zdroj fotografie: Autor neznámý / Public Domain
i Zdroj fotografie: Uživatel Anonymous / Public Domain
Další 2 fotografie
Další 2 fotografie
                   

Sousedit s Ruskem nikdy nebylo příliš atraktivní, snad s výjimkou Mongolska. Kurilské ostrovy, Pobaltské státy, Kaliningrad, v současnosti Ukrajina. Výčet by mohl být velmi dlouhý, mocenská politika má svá specifická pravidla, která mimo jiné velmi tvrdě poznalo Finsko. SSSR na oplátku zjistil, jaké to je, bojovat se slabším, ale odhodlaným protivníkem.

Zimní válka

Ačkoliv je příběh o sovětských výsadkářích, skákajících bez padáků, zjevně mýtus, zoufalství sovětských jednotek v Zimní válce nepochybně ne. Zdecimovaný důstojnický sbor Rudé armády Stalinovými čistkami, navíc zoufale ovlivňovaný politickými komisaři v kontrastu s inteligentním Mannerheimem a hbitými finskými jednotkami, ochotnými položit život za svou vlast.

Finská armáda
iZdroj fotografie: Harri Blomberg / Public Domain

Zimní válka roku 1939 až 1940, ve které Stalin napadl Finsko, kde chtěl obsadit pohraniční území a udělat z Finska komunistický stát, byla pro Sověty katastrofou. Pro Sovětský svaz, se dvěma sty miliony obyvatel, nemělo být překonání pouhých 3,7 milionů Finů žádným problémem. Sovětská armáda, ochromená Stalinem, si vedla tak mizerně, že Hitler, stejně jako USA, Británie a Francie byli přesvědčeni, že se SSSR po německé invazi roku 1941 zhroutí jako domeček z karet.

Finové nakonec z vyčerpání vzdali Stalinovi sporná území, 11 procent rozlohy, především v okolí Leningradu. Zachovali si však svou nezávislost a také získali obdiv světa. Ten viděl Finsko jako malý demokratický národ, který se postavil agresivnímu tyranovi. Sovětským debaklem zimní války ale příběh nekončí. Méně známé je, jak se Sověti roku 1944 pomstili.

Pokračovací válka

Ani jedna ze stran nepovažovala výsledek Zimní války za konečný. Finové se logicky spojili s nacistickým Německem a připojili s k operaci Barbarossa. Obsadili ztracená území, ale odmítli pokračovat v útoku. K obléhání Leningradu se nepřipojili. Ve snaze udržet si mezinárodní postavení, odmítali německý tlak na další ofenzivní operace.

Nacistické Německo
iZdroj fotografie: German Federal Archives / Creative Commons / CC BY SA

V průběhu války byla rusko-finská fronta relativně klidná. Ve srovnání s krvavými lázněmi jižně od Moskvy a Stalingradu. Finové rychle zjistili, že pokus vytlačit Rudou armádu z lesů a jezer severního Ruska je mnohem krvavější, než obrana proti Rudé armádě na finském území.

Ztráta sedmdesáti pěti tisíc mužů mezi červnem a prosincem roku 1941 byla bolestnou připomínkou toho, že porazit ruského medvěda, je pro malou polární lišku příliš riskantní a nebezpečné. Zůstat Hitlerovým spojencem bylo také příliš drahé, když se válka obrátila proti Německu. Brzy poté, co se Němci vzdali u Stalingradu, Finsko tajně zahájilo jednání s Moskvou o odchodu z války.

Moderní tanky a dělostřelectvo

Do června roku 1944 však jednání nikam nevedla stejně tak, jako ustrnula finská armáda. V knize Finland at War: The Continuation and Lapland Wars 1941-45 od skupiny autorů se píše „Během války se toho velmi málo změnilo, pokud jde o organizaci, vybavení nebo taktiku finských sil. Jejich výzbroj byla mírně modernizována, použitím ukořistěného sovětského vybavení nebo modernizací většinou zastaralého vybavení, zakoupeného od Němců. 

BT-5, tank v zimní válce
iZdroj fotografie: Autor neznámý / Public Domain

Finové zůstali v roce 1939, Rudá armáda rozhodně ne. Sovětské jednotky, které zaútočily 9. června roku 1944 přes Karelskou šíji a v okolí Ladožského jezera poblíž Leningradu, byly bitvami zocelené síly, vybavené moderními tanky a dělostřelectvem. Kniha též poznamenává „Tentokrát, když se Sověti poučili z trpkých lekcí ze Zimní války, vzali přípravy na útok vážně.“

Kniha Finland at war dále poznamenává „Operacím na šíji předcházela důkladná fáze průzkumu a plánování. Stavka (sovětské vrchní velení) dobře znala obranu v přední linii, zatímco špioni a rozsáhlé letecké snímky docela dobře poskytovaly informace o pozicích hluboko za liniemi.“

Finská malá armáda

Sověti používali stejnou taktiku, jakou zdecimovali Němce. Na úzké frontě shromáždili 260 000 mužů, 630 tanků a 7 500 děl ve čtyřiadvaceti pěších divizích, podporovaných četnými tankovými a dělostřeleckými formacemi a také více než tisícovkou letadel. Finové měli jen čtyřicet čtyři tisíc mužů v předních liniích ofenzívy a dalších 32 000 v záloze, vyzbrojených jen několika tanky a zastaralými protitankovými zbraněmi.

Finský voják
iZdroj fotografie: Autor neznámý / Public Domain

Od bitvy u Kurska, v červenci roku 1943, byly německé armády na východní frontě neúprosně zatlačovány zpátky sovětskou protiofenzívou. Pokud ani Hitlerovy tankové divize SS nedokázaly Rusy zastavit, nemohlo se to podařit ani Finům, kteří se stáhli zpět do svých opevněných linií. Roku 1940 Mannerheimova linie Sověty zastavila. Roku 1944 se prolomení opevnění stalo pro Rudou armádu rutinním postupem.

Přesto, stejně jako v roce 1940, bojovali odvážní a nebojácní Finové jako tygři. V polovině července byla sovětská ofenzíva zastavena. V bitvě u Tali-Ihantala od 25. června do 9. července 1944, 50 000 Finů s přehledem porazilo 150 000 Sovětů podporovaných 600 tanky, přičemž Rusům způsobili trojnásobně větší ztráty než sami utrpěli. Útok na Finsko byl pouze klamnou operací pro mnohem podstatnější ofenzívu Bagration proti nacistům. Krátce po bitvě u Tali-Ihantala začala mírová jednání.

Finsko si svou nezávislost zachovalo

Mírové podmínky, které Finsko přijalo v září 1944, byly tvrdé. Území, která Sověti obsadili roku 1940 a poté ztratili, byla znovuzískána, Finsko se vzdalo poloostrova Petsamo a zaplatilo 300 milionů dolarů reparací. Moskva také požádala, aby se 260 000 německých vojáků ve Finsku stáhlo podle termínu, který nebylo možné dodržet. Sověti požadovali, aby Finové vyhnali Němce, což vedlo k bojům mezi Finskem a jeho bývalým spojencem

Finská nezávislost
iZdroj fotografie: Uživatel Anonymous / Public Domain

Kdo tedy vyhrál pokračovací válku? Obě strany si mohly nárokovat vítězství. Sověti vykoupili ponížení zimní války mocnou, dobře naplánovanou ofenzívou, která vyřadila Finsko ze hry. Finsku se však opět podařilo udržet si nezávislost (byť několik let muselo orientovat svou zahraniční politiku dle SSSR) a zůstat demokratickým státem na hranicích Sovětského svazu. „Finlandizace“ se stala nejnovějším slovem v poválečném diplomatickém lexikonu.

Označuje malý stát, který si opatrně zachovává neutralitu, aby si neznepřátelil sousední supervelmoc. Přesto ve srovnání s Maďarskem nebo pobaltskými státy byla neutralita výhodnější než okupace bajonety Rudé armády. Ačkoliv se Finsko spojilo s Hitlerem, vyvázlo z války bez hanby za kolaboraci, částečně proto, že odmítlo nacistické požadavky na vydání finských židů. Finsko prohrálo 2. světovou válku, přesto si udrželo nezávislost, identitu a dokázalo vyhrát mír.

A jaký máte na činy finské armády názor vy?

Zdroj: Nationalinterest

Galerie

Další 2 fotografie
Další 2 fotografie
Diskuze Vstoupit do diskuze
91 lidí právě čte
Zobrazit další články
Události247.cz
Rodiče možná 5000 korun na dítě nedostanou. Návrh je prý protiústavní
VědaŽivě.cz
„Spor o maso“ stále nemá vítěze. Když ho přestanete jíst, na vaše zdraví to bude mít značný dopad – pozitivní i negativní
JakZdravě.cz
Nenechte se dostihnout osteoporózou. Pro pevné a zdravé kosti se doporučuje konzumace těchto 3 potravin
adbz.cz
Matka dvou dětí navrhla bez projektanta rekonstrukci bytu o 40 m². Světlý interiér prostor opticky o dost zvětšil