Nejtragičtější místa bojů na světě. Zde se odehrávaly ty nejhorší bitvy v celé vojenské historii

Některá místa se zapsala do historie především těmi nejhoršími a nejkrvavějšími boji. Přišlo při nich o život nespočet vojáků, kteří bojovali za svou vlast

i Zdroj fotografie: Bundesarchiv / Creative Commons / CC BY-SA
                   

V celé historii lidstva proběhlo mnoho bojů s různými výsledky. Mezi ty z hlediska počtu obětí či podmínek bojů nejhorší se však většinou řadí některé bitvy z první nebo druhé světové války. Do těchto konfliktů se zapojil téměř celý svět. V té době se bojující země, resp. jejich vládnoucí struktury nechaly ovládnout představou, že dokáží dobýt celý svět, jen mít dost prostředků a vojenské techniky. Boje v těchto dobách byly neobvykle rozsáhlé a krvavé, protože do nich zasahovalo jak obrovské množství vojáků, tak nové válečné technologie, proti kterým zatím vojáci nebyli připraveni se bránit.

Bitva o Ržev

Ve druhé světové válce bojovali Němci po katastrofě u Stalingradu proti sovětským vojákům v bitvě o rževský výběžek u Vjazmy. Přehnaný optimismus velitelů Rudé armády a nové zkušenosti Němců znamenaly, že konflikt, který probíhal v prvé fázi od 8. ledna 1942 do 31. března 1943, byl velice krvavý. Druhý pokus Sovětů ovládnout tento výběžek skončil v říjnu 1943.

Němci nakonec přes úspěšnou obranu uznali, že nemá cenu území výběžku bránit za každou cenu (viz mapa), a poprvé „zkrátili frontu“ odchodem svých vojáků do pozic lépe bránitelných a mnohem kratších, pokud šlo o rozsah. Bitvy se postupně zúčastnilo na 3,6 milionů sovětských vojáků na jedné straně, proti ani ne početně poloviční armádě Nacistů (1,6 milionů vojáků).

iZdroj fotografie: B. Vdovenko / Creative Commons / CC0

Druhá etapa bitvy byla nazvána operace Mars a spolu s předchozími boji se tomuto konfliktu říká Rževský mlýnek na maso. Přestože přesné ztráty a obou stranách nebyly nikdy přesně vyčísleny, jen v první etapě bojů padlo přes 300 000 sovětských vojáků a ti přeživší se na další pozice museli dostat přes mrtvá těla, která ležela někdy i ve více vrstvách všude kolem.

Bouganville

Spojenci během druhé světové války značně usilovali o dobytí Šalamounových ostrovů, které na počátku války obsadili Japonci. Největší problém představovalo znovudobytí Nové Guineje. Spojenci chtěli tyto místa dobýt z jednoho hlavního důvodu. Potřebovali zde vybudovat leteckou a vojenskou základnu, aby mohli vyřadit z provozu Japonskou základnu a hlavně velké letiště v Rabaulu. Dne 1. listopadu 1943 proto došlo k vylodění Američanů u mysu Torokina.

Marine Raiders gathered in front of a knocked-out pillbox on Bougainville, Solomon Islands, shortly after they helped to capture it. (National Archives) #WWII #USMC #WeRememberThem

Zveřejnil(a) Friends of the National World War II Memorial dne Pátek 10. září 2021

Po prvních dvou dnech krvavých bojů se podařilo Spojencům Japonce zatlačit do vnitrozemí a izolovat je od možnosti zásobování po moři. Japonci už od začátku jak se říká tahali za kratší konec a neměli díky technické i početní převaze Spojenců příliš velké šance ostrov ubránit, ale i tak kladli velký odpor. Nakonec jejich odpor ustal téměř naprostým vybitím celé japonské posádky. Vítězství Američanů na ostrově Nová Giunea byla tak jedním z prvních kroků. které vedly Japonsko k tomu, aby nakonec 21. srpna roku 1945 kapitulovalo.

Bitva u vodní nádrže Chosin v Korejské válce

Během Korejské války došlo ke krvavému střetnutí u přehrady Chosin. Konflikt probíhal od 26. listopadu až do 11. prosince roku 1950. Při tomto boji klesala venkovní teplota až k -27 °C. Američtí vojáci čelili obrovské přesile komunistických protivníků v poměru 1:10 (20 000 Američanů proti 200 000 čínských vojáků). V tu dobu napadlo i obrovské množství sněhu, které znemožňovalo rychlý ústup, a tak byli Američané přesilou obklíčeni.

iZdroj fotografie: Národní archiv / Creative Commons / Public Domain

Zmrzlá zem bránila vybudování zákopů a jiných zemních obranných objektů, američtí mariňáci například stavěly ochranné valy u svých pozic ze zmrzlých těl zabitých nepřátelských vojáků. Nakonec se po úspěšné obraně dokázali Američané se Spojenci stáhnout a většinu svých vojáků zachránit. Padlo asi 3 000 Američanů, mnohem více, asi tak 13. 000, však bylo zraněných, především kvůli omrzlinám. Čínské ztráty se odhadují na 35 000 vojáků, Čína však své ztráty v této bitvě nikdy neoznámila.

Dien Bien Phu ve Vietnamu

Jedním z velmi krvavých střetů z Indočínské války, ve kterém proti sobě stály v 50.letech minulého století francouzská koloniální vojska proti komunistickému Viet Minhu, byly boje u Dien Bien Phu. Viet Minh měl už plnou podporu jak od Sovětského svazu, tak od Číny. Francouzské vrchní velení v Paříži nepřítele podcenilo a nepostaralo se svým vojskům o dostatečnou leteckou podporu. Před vlastním útokem na základnu Francouzů tak Viet Minh zaujal skrytě velmi dobré pozice na okolních vrcholcích, kde vybudoval bunkry a ukryl dělostřelecké zbraně.

iZdroj fotografie: Autor neznámý / Creative Commons / Public Domain

Následně tak mohl celou oblast kontrolovatelně a přesně odstřelovat. Francouzi navíc nemohli efektivně zjistit, odkud palba přichází, protože dělostřelecké zbraně byly opět rychle schovány do úkrytů. Francouzi pořád doufali, že jim Američané přijdou na pomoc, ti ale nechtěli v té době krátce téměř souběžně s ukončováním konfliktu v Koreji riskovat problémy s Čínou. Francouzsko – Vietnamský konflikt tak skončil až 7. května 1954, kdy byli nuceni Francouzi kapitulovat.

Passechendaele, Západní Flandry

Během první světové války došlo ke zdlouhavě vedené bitvě u Passechendaele v Belgii, která probíhala od 31. července do 10. listopadu roku 1917. Útok Dohody probíhal v oblasti historických mokřadů řek Yser a Leie. Vojska států Dohody, tedy Britské impérium, Belgie a Třetí Francouzská republika, útočila na pozice armády Německého císařství v těžkém bahnitém terénu.

iZdroj fotografie: Frank Hurley / Creative Commons / Public Domain

Ztráty v bojových akcích byly vysoké, ale mnoho vojáků přišlo o život i tak, že spadlo do bažiny a utopilo se. Přestože byli často jejich kamarádi nablízku, nebyli jim schopni pomoci. Naopak někdy dokonce stříleli své kolegy, aby jim ušetřili trápení při pomalé smrti v bažinách. Celkové ztráty na životech v této „bahnité“ bitvě, nazývané Třetí bitva u Yper, se odhadují přibližně na 200 000 až 400 000 mužů na každé straně.

Jaké místo máte spojené s nejhoršími boji v historii?

Zdroj: Wearethemighty

Diskuze Vstoupit do diskuze
59 lidí právě čte
Zobrazit další články