Za padlého bojovníka okamžitě nastoupil nový

Nesmrtelní byli silně vyzbrojenou a skvěle vycvičenou elitní jednotkou perské armády. Jejich počet byl omezen počtem 10 tisíc mužů. Pojem „Nesmrtelní“ pro ně zavedl historik Hérodotos, od něj tento termín převzali i ostatní historici. Není však doloženo, že by takovýto název pro tyto ukázněné a perfektně vycvičené pěšáky používali sami Peršané.

Hérodotos vysvětloval pojem Nesmrtelní nikoli tím, že by tito výjimeční perští vojáci nemohli v boji zemřít, i když některé báje jim tuto schopnost mohou i přisuzovat. Pojmenování odvozoval od skutečnosti, že jejich počet byl po dobu jejich existence prakticky konstantní. Když některý z nesmrtelných padl nebo musel jednotku opustit, okamžitě ho nahradil čekající náhradník. Jednotka tak měla neustále neměnný počet členů.

Jejími členy se mohli stát rodilí Peršané, nebo osoby médského původu. Každopádně platilo, že uchazeči o členství museli již od dětství neustále trénovat umění boje. Členy Nesmrtelných se mohli stát jen ti nejlepší z nejlepších. Jednotka pak sloužila jako garda vládce říše, která byla pověřena jeho ochranou. Dále ji vládci používali jako úderné jednotky v různých konfliktech Byli i významnou psychologickou silou. Již jejich existence vyvolávala obavy nepřátel Perské říše.

Nesmrtelní měli odolnou zbroj a různé zbraně

O tom, jak byly jednotky vyzbrojeny, se údaje liší. Zmínky o nich lze najít například v dílech historika Hérodota, Xenofona a dalších. Podle nalezeného zpodobnění na mozaice, objevené ve zbytcích paláce krále Daria při vykopávkách a dnes uložené v Louvru ve Francii, byli vyzbrojeni dlouhým kopím, lukem a šípy.

Podle některých pramenů také v boji muži nosili masivní bronzovou přilbu. Měli mít i hrudní pancíř, některé informace tvrdí, že jejich brnění bylo z pospojovaných šupin z kovu. Bronzovou ochranu údajně měli i jejich koně, když je používali v boji. Jako zbraně jednotky používaly i krátký oštěp, větší dýku či meč. Měly být vybaveny i dřevěným štítem potaženým kůží.

Jednotka měla disponovat výcvikem proti různým taktikám, které používaly národy v okolí Perské říše. Vyobrazení na mozaice uložené v Louvre v Paříži dokládá, že členové Nesmrtelných měli i velmi zdobené róby. Zřejmě se jednalo o nějaký typ slavnostních uniforem. Jednotky a hodnosti se také údajně měly odlišovat barvou svých zbraní. Nejvýše postavení členové jednotky měli mít hroty kopí zlaté, jim podřízení stříbrné.

iZdroj fotografie: Uživatel Mshamma / Creative Commons / CC BY

Nesmrtelní měli zasáhnout do mnoha známých historických bitev. Jednou z nich byla bitva u Marathonu, kde ale byla perská vojska poražena. Při odvetě Perské říše a jejím tažení na Řecko se pak utkali s bojovníky Sparty v bitvě u Thermopyl, kde nakonec zvítězili. Jejich konec přineslo až tažení Alexandra Velikého. Ten v roce 331 před naším letopočtem v bitvě u Gaugamél porazil perského krále Dareia III. a jeho říši dobyl. Po smrti Alexandra vzniklo na území Persie více státních útvarů, ale není známo, zda někdy vytvořily podobný typ jednotek.

Kde se podle vás vzaly pověsti o neuvěřitelných schopnostech Nesmrtelných?

Zdroj: Warhistoryonline

Článek Perští „Nesmrtelní“ byli elitní bojovníci obrovské říše. Jenom jejich existence budila respekt se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.