Chybná vládní zpráva vyvolala během Studené války jadernou paniku aneb Když se vědci přepočítají

Studená válka sice nebyla horkým konfliktem celosvětového rozměru, ale občas k tomu neměla moc daleko. V té době panovala mezi oběma hlavními tábory na světě veliká podezíravost a nedůvěra. Největší světové vojenské velmoci si naprosto vážně pohrávaly s úmyslem své nejmodernější jaderné zbraně, klidně v „případě potřeby“ okamžitě použít. Velmi nebezpečně přilila oleje do ohně v USA v té době uniklá vědecká analýza o údajné velké převaze SSSR v oblasti jaderných zbraní.

Panovala obrovská nedůvěra

V roce 1950 se začaly v USA i ve světě šířit zprávy, že Sověti intenzivně pracují na vylepšení svých jaderných zbraní. Mělo se jim dařit jak zvýšení síly atomových pum, tak i dolet nebo výšku letu jejich nosičů, které se tak mohly snadněji vyhnout protivzdušné obraně USA.

iZdroj fotografie: Archiv Spojených států / Creative Commons / Public Domain

Protože Spojené státy, stejně tak jako Rusko, měly k dispozici mnoho vědců, ale výsledky v dané oblasti v obou zemích podléhaly nejpřísnějšímu utajení, tyto dvě hlavní vojenské mocnosti se navzájem podezíraly, že ta druhá získává nějakou novou technologií nebezpečnou převahu ve stálé soutěži o to, kdo bude pomyslným králem světa.

Prezident si vyžádal odhad situace

Prezident Spojených států Dwight D. Eisenhower byl z celé situace znepokojen, protože pro nedostatek informací nedokázal reálně odhadnout možnou hrozbu sovětského útoku. Požádal proto o vědeckou analýzu stavu věcí v SSSR u několika vědeckých odborníků v USA.

Úkol zněl po analýze dostupných údajů co nejpřesněji odhadnout, jaké má Sovětský svaz jaderné zbraně a kolik. Druhým zadáním byla otázka, jak se proti případnému útoku sovětů bránit. Problémem však bylo, že Eisenhower vědcům poskytl pouze omezený rozpočet, který nebyl ani zdaleka dostatečný.

Odhady amerických vědců v té době ale nemohly být přesné

Dnes už víme, že jejich odhady mohly tehdy jen těžko odpovídat skutečnosti. Mohli zvažovat a analyzovat tehdy dostupná i zcela vymyšlená data s nenapadnutelnou logikou, ale mělo to jeden zásadní háček. Přestože jejich informace o počtu továren v SSSR a jejich rozloze mohly být přibližně správné, pořád nikdo nevěděl, jaká část výroby se zabývá právě jadernými zbraněmi, které by nejvíc ohrozily Spojené státy.

iZdroj fotografie: Depositphotos

Vědecká zpráva tak přišla k ohromujícímu závěru, který se prezidentovi příliš nelíbil. Podle jejích odhadů mohl Sovětský svaz každý den vyrobit takové množství jaderných zbraní, které by zničilo jedno až pět amerických měst.

Potencionální problém pronikl mezi veřejnost

Pak nastal další velký problém, kvůli kterému se prezident Eisenhower se z ničeho nic dostal do politických těžkostí. Utajené analýzy o možnostech válečných technologií sovětů a údajném počtu jejich jaderných zbraní se totiž poněkud podloudným způsobem dostaly na veřejnost. Přestože se prezident nejprve snažil tyto informace zlehčovat a zapírat, jeho vystoupení na veřejnosti nemělo úspěch.

iZdroj fotografie: Uživatel Chairboy / Creative Commons / CC BY-SA

Lidé si začali myslet, že pouze skrývá nedostatečnou připravenost americké armády v oblasti jaderné výzbroje. Začali se tak obávat, že válka může být zahájena ze strany SSSR v kterémkoli okamžiku a USA na ni podle vypracované a na veřejnost uniklé analýzy nebyly připraveny tak dobře, jako jejich soupeř.

Skutečnost byla naprosto odlišná

Americká veřejnost žila v té době v domnění, že s jadernými zbraněmi zaostává za Sovětským svazem. To však nebyla pravda, právě naopak. Později se totiž zjistilo, že americká armáda má početně v oblasti jaderných zbraní i jejich nosičů nad tehdejším SSSR dost značnou převahu a v potencionální válce by měla rozhodně výhodu. Jedna nesprávná vědecká analýza tak znepokojila celý národ a hrozbu atomové katastrofy v podobě jaderného konfliktu spíše zvýšila.

Jaký máte názor na použití jaderných zbraní vy?

Zdroj: Wearethemighty