Dnes již ikonická fotografie zachycující posledního žida klečícího nad masovým hrobem vznikla během bestiálního vraždění tzv. Einsatzgruppen.
O zvěrstvech, která byla vykonána během druhé světové války, bylo napsáno mnohé. Nechutným příkladem mohou být vyhlazovací tábory, v nichž byli shromažďováni zejména židé a cikáni za účelem jejich fyzické likvidace. Žlutý, těžký, mastný a páchnoucí kouř, který se následně linul z komínů spaloven mrtvých těl, nezapomene nikdo, kdo ho viděl. Ovšem nacisté páchali zločiny i mimo tyto tábory – například na Ukrajině, ve městě Vinnycja v roce 1941, během nichž vznikla i ikonická fotografie.
Nevinní si svůj hrob museli vykopat sami
Na územích, která Německo během druhé světové války dobylo, bylo praktikováno tzv. konečné řešení židovské otázky. Aby byl zajištěn jeho hladký průběh, vznikly tzv. Einsatzgruppen, což byly polovojenské eskadry smrti, jež měly na starosti masové zabíjení židů – zejména střelbou. Ovšem jejich činnost nikdo nekontroloval, proto zabíjely každého, o kom se domnívaly, že je nepřítelem Třetí říše. I přes to, že v Einsatzgruppen působilo pouze několik tisícovek mužů, připisují se jim miliony obětí celkově a většina obětí holokaustu.
V okamžiku, kdy byly tyto jednotky nasazeny do dobytého Polska, počaly terorizovat místní obyvatelstvo a likvidovat polskou inteligenci, židy a kněze. Během září roku 1941 postřílely Einsatzgruppen (s pomocí ukrajinských milic) všechny židy ve městě Vinnycja. Z jednoho z prvních útoků, které jednotky na tamní židy podnikly, vznikla i ikonická fotografie, ze které jde mráz po zádech i po dlouhých osmdesáti letech od jejího pořízení.
Když si klekal do hlíny, věděl, že zemře
První dva útoky na židovské obyvatelstvo města proběhly 16. a 22. září 1941. Během nich zemřela většina židovské populace Vinnycje a bývají označovány jako nejbrutálnější. Těžko říci, co muže z Einsatzgruppen vedlo k tomu, že donutili židy, aby si nejprve hrob sami vykopali a poté se seřadili na okraji oné obří jámy. Poté, co se židé vyrovnali vedle sebe, do nich začali příslušníci Einsatzgruppen pálit. Zranění a mrtví pak padali do připraveného hrobu.
V momentě, kdy byli všichni postříleni, přišla další část židů, kteří byli nuceni své druhy zaházet zeminou, a poté se na okraj hrobu vyrovnat stejně jako oni. Celý proces se opakoval tak dlouho, dokud nebyli popraveni všichni židé. Avizovaná ikonická fotografie pak zachycuje posledního z nich, jak klečí v hlíně s prázdným výrazem. Poslední žid z Vinnycje. Kvůli hrůze, kterou vzbuzuje, byla využita například při procesu s Adolfem Eichmannem v roce 1961, jenž byl souzený jako jeden ze strůjců holokaustu.
Znáte nějaké další hrůzy války, potažmo holokaustu?