Zkušenosti ve Vietnamu ukázaly, že letoun sloužící jako platforma pro silné zbraně je velmi efektivní. Na vlastní kůži to poznávali i bojovníci ISIS a Tálibánu.
Když se Spojené státy dostaly v 60. letech do války ve Vietnamu, potřebovali jejich vojáci velkou palebnou sílu, aby se vypořádali s pěšími jednotkami Vietkongu a severovietnamské armády. Ty útočily často z džungle. Velmi efektivní se ukázaly stroje AC-47 Spooky, vojenské verze DC-3 vybavené miniguny. Protože zastaraly, muselo letectvo najít jiný stroj. Zvolilo C-130 Hercules, ze kterého postupně vznikl letoun palebné podpory AC-130 Spectre.
Výzbroj se v průběhu let měnila
První letouny byly nasazené již za války ve Vietnamu, protože staré letouny Spooky již byly na hranici své životnosti. Výzbroj nového letadla se změnila a zesílila, ale princip zůstal podobný. První AC-130 Project Gunship II měl na levém boku čtveřici rotačních minigunů Gau-2 ráže 7,62 milimetrů. Ty byly doplněny čtyřmi rotačními 20milimetrovými kanony M61 Vulcan. Při nasazení stroj létal v kruhu kolem cílové oblasti a zbraně tak mohly neustále pálit na cíl.
Výzbroj letounů se postupně měnila a doplňovala, aby byla silnější a efektivnější. První změnou byla instalace dvou 40milimetrových rychlopalných kanonů Bofors v kombinaci s dvěma Vulcany a dvěma miniguny. Poté se výzbroj na dlouhou dobu ustálila na dvojici kanonů Vulcan, jednom Bofors a doplňovala je ručně nabíjená houfnice M102 ráže 105 milimetrů. Používala se i speciální munice se zvýšeným účinkem proti různým druhům cílů.
Později byla dvojice kanonů Vulcan odstraněna a nahrazena jedním pětihlavňovým rotačním kanonem GAU-12/U Ekvalizer ráže 25 milimetrů. Ačkoli se tím počet zbraní snížil, palebná síla naopak vzrostla. Letoun také dokázal v této konfiguraci výzbroje unést větší množství munice. Vznikly i další verze výzbroje, například kombinace houfnice a děla ráže 30 milimetrů. Stroj byl doplněn i řízenými střelami Hellfire a další výzbrojí.
Pokročilé detekční systémy
Dnes už slouží především druhá generace, s pokročilými detekčními a bojovými systémy. Letoun má radar, který je odvozený od radaru používaném v letounech F-15. Dále disponuje infračervenými senzory a speciálními kamerami, umožňujícími snímání obrazu cíle i za snížené viditelnosti. Zaměřování je prováděno pomocí laseru, případně průhledovými displeji na bočních okénkách na levoboku.
Vše je propojeno do integrovaného počítačového bojového systému řízení palby v bojovém centru ve střední části letounu, které obsluhuje až sedm operátorů. Zbylou osádku tvoří tři letci. Místa posádky jsou chráněna keramickým pancéřováním.
Letouny za sebou mají bohatou bojovou historii. Byly vybaveny i možností tankování za letu, takže mohou zasahovat po celém světě a vydrží na obloze dlouhou dobu. Po válce ve Vietnamu se do dnešních dob účastnily mnoha konfliktů. V 80. letech byly vidět při invazi na Grenadu nebo v Panamě. V 90. letech ve válce v Zálivu.
Uplatnění našly i ve válce proti terorizmu v Iráku a především v Afghánistánu, tedy všude tam, kde protivník nedisponoval vyspělou protivzdušnou obranou a nevadila nízká rychlost letu AC-130. S tím však filosofie konstrukce a užití tohoto stroje od počátku počítala, i když se samozřejmě na pasivní obranu letounu v žádném případě nezapomínalo.
Jak smrtící je podle vás letoun AC-130 Spectre?
Zdroj: Wearethemighty
Galerie
Námořní technika
|
PŘEČTENÍ: 26177
Letecká technika
|
PŘEČTENÍ: 29622
