Co vlastně znamená „bojovat zvládne jen 15 %“

Klíčové je rozlišit dva ukazatele, které Pentagon sleduje. První je mission capable rate (MC), tedy podíl času, kdy letoun dokáže vzlétnout a splnit alespoň jednu ze svých přidělených bojových úloh. Druhý, přísnější, je full mission capable rate (FMC), tedy podíl času, kdy stroj zvládne všechny přidělené mise současně. Titulkových 15 % se vztahuje právě k FMC u námořních F-35C. Neznamená to, že 85 % letounů stojí v hangáru a nedokáže se ani odlepit od země. Znamená to ale, že jen zlomek flotily je v daném okamžiku připraven plnit kompletní spektrum úkolů, pro které byl navržen, od průniku do silně bráněného vzdušného prostoru přes elektronický boj až po přesné údery.

Čísla napříč variantami vypadají takto:

Flotilní průměr MC dosáhl 44,1 %, což zní lépe, ale stále je hluboko pod minimem, které si jednotlivé složky stanovily. Ani jeden typ amerického F-35 nesplnil vlastní cíl. A pro kontext: podle starší zprávy GAO z října 2024 nesplnil v roce 2023 cíl bojové připravenosti ani jeden z patnácti sledovaných typů amerického taktického letectva, včetně F-16C nebo F/A-18E/F Super Hornet. Problém je tedy širší, ale u F-35 bolí nejvíc, protože jde o stroj, na kterém stojí budoucnost celé aliance.

Proč nejdražší stíhačka světa nemá náhradní díly

Lockheed Martin F-35A Lightning II je jednomotorový stealth víceúčelový bojový letoun páté generace. Pohání ho motor Pratt & Whitney F135 o tahu přibližně 191 kN s přídavným spalováním, maximální rychlost dosahuje přes Mach 1,6 (zhruba 1 975 km/h) a bojový dosah se pohybuje kolem 1 100 kilometrů. Vnitřní zbraňová šachta pojme řízené pumy i střely vzduch-vzduch typu AIM-120 AMRAAM. Na papíře je to technologický zázrak: senzorová fúze, distribuovaný aperturní systém DAS, integrovaný elektronický boj. Jenže právě ta složitost je kořenem problému.

Americké ozbrojené síly léta nakupovaly nové stroje rychleji, než budovaly opravárenské a logistické zázemí. GAO tento vzorec popisuje opakovaně od roku 2014 a v červnu 2026 eviduje celkem 46 doporučení, z nichž bylo k březnu téhož roku plně splněno pouhých čtrnáct. Příčiny se vrší:

• Nedostatek náhradních dílů. Už v roce 2019 GAO uváděl nevyřízených asi 4 300 komponent čekajících na opravu a průměrnou dobu depotní opravy přes 188 dní. Perutě si braly díly z jiných letadel (takzvaná kanibalizace) více než šestkrát nad cílovou úroveň.
• Omezená průmyslová kapacita. Depotní opravny nestíhají, organická údržba na základnách je podfinancovaná a technická dokumentace pro mechaniky často chybí nebo je utajená.
• Koroze a inspekce. Námořní varianty F-35B a F-35C operují v agresivním prostředí palub letadlových lodí; korozní kontroly a následné opravy dále prodlužují dobu, kdy stroj stojí.
• Neúčinné pobídky. GAO uvádí, že dodavatel od roku 2020 inkasoval stovky milionů dolarů na motivační platby za zlepšení připravenosti, ale systém pobídek nepřinášel požadovaný efekt.

Ostuda tedy nespočívá v samotném letounu. F-35 zůstává technologicky nejpokročilejším sériově vyráběným bojovým strojem na světě. Spočívá v tom, že nejdražší letecký program v historii, s celkovými životními náklady odhadovanými na desítky bilionů korun, papírově nedokáže držet připravenost, kterou od něj Pentagon čekal.

Pět let a 330 miliard korun navíc

Vedení programu (Joint Program Office, JPO) v říjnu 2025 spočítalo, že k dosažení alespoň přijatelné připravenosti bude ve fiskálních letech 2026–2031 potřeba dodatečných 13,7 miliardy dolarů, tedy zhruba 330 miliard korun nad původní plán. Rozpad investice vypadá přibližně takto: asi 7,3 miliardy dolarů na náhradní díly a materiál, asi 3,1 miliardy na rozšíření depotních kapacit a asi 3,3 miliardy na provoz a údržbu. Cíl je ambiciózní: do roku 2030 zvednout flotilu na 80 % MC a 65 % FMC. Samo vedení programu tím přiznává, že dnešní stav je hluboko pod funkčním normálem.

K tomu přistupuje druhý rozměr oněch „pěti let“, modernizace Block 4. Ta měla být původně hotová v roce 2026 a přinést desítky nových schopností v oblasti radarů, elektronického boje, komunikace i integrace zbraní. Hardwarový základ pro ni, označovaný TR-3, se ale potýká s vážnými softwarovými problémy: nestabilita systémů, potíže s radarem i kokpitovými displeji. Do května 2025 Pentagon převzal 174 letounů s hardwarem TR-3, ovšem pouze v takzvané nebojové konfiguraci, tedy pro výcvik, nikoli pro boj. Přebíraly se hlavně proto, aby na stojánkách výrobce neleželo přes sto hotových, ale softwarově nedokončených strojů. Zredukovaný Block 4 (už jen podmnožina původních 66 plánovaných schopností) má být dokončen nejdříve v roce 2031. Některé schopnosti se odsouvají ještě dál.

Co to znamená pro Česko a NATO

Česká republika si pořídí 24 kusů F-35A. Smlouvu podepsalo ministerstvo obrany v lednu 2024, první stroje mají do Česka dorazit v roce 2031 a plná operační schopnost je plánována na rok 2035. Ministerstvo argumentuje tím, že po roce 2040 bez páté generace nepůjde plnit alianční závazky a že F-35 bude nosnou platformou celé Aliance. Data GAO tuto strategickou logiku neruší: F-35 zůstává jedinou sériově vyráběnou západní stealth stíhačkou páté generace a alternativa v podobě Eurofighteru Typhoon nebo Gripenu E generační skok nenabízí. Zvyšují ale tlak na realistické plánování servisních nákladů, infrastruktury a výcviku.

Pro NATO jako celek je situace znepokojivá, ale nikoli katastrofální. Flotilní MC amerických F-35 na úrovni 44,1 % znamená, že stovky strojů stále létají a plní úkoly. Globální program eviduje přes 1 335 dodaných letounů pro dvacet zemí. A hlavně: přímé srovnání s konkurencí kulhá, protože pro ruský Suchoj Su-57 (Felon) ani čínský Čcheng-tu J-20 (Mighty Dragon) neexistují veřejně ověřitelná data o bojové připravenosti srovnatelná s americkým auditem GAO. Rusko navíc podle dostupných odhadů provozuje maximálně nízké desítky Su-57, zatímco Čína sice J-20 vyrábí rychleji, ale o reálné disponibilitě její flotily se můžeme jen dohadovat. Paradoxně je tak F-35 v nevýhodě hlavně v transparentnosti: u amerického programu přesně víme, jak hluboký je problém, zatímco u konkurentů nikoli.

Letoun není špatný, systém kolem něj ano

Připravenost amerických F-35 klesá od roku 2020, kdy varianta A dosahovala FMC kolem 54 %. Za pět let spadla na 28,5 %. Námořní F-35C u Navy se propadla z 6,4 % na 15,3 %, tedy paradoxně mírně vzrostla, ale z tak nízké základny, že je to stále katastrofa. Washington o problému ví roky. GAO řeší údržbu F-35 soustavně od roku 2014, zprávy z let 2019, 2022 a 2024 popsaly díly, opravy, motory i klesající připravenost jako systémový problém. Nejde o žádné nové odhalení, jde o chronické selhání, které se teprve teď začíná řešit s odpovídajícím rozpočtem.

Při hrubém přepočtu 24,6 % FMC na flotilu přesahující 800 amerických strojů vychází, že plně bojeschopných je v daném období zhruba 200 letounů. I to je víc, než kolik bojových letounů páté generace má zbytek světa dohromady. Jenže pro zemi, která si nárokuje globální vzdušnou dominanci, je to málo. A pro spojence, kteří na americkou sílu spoléhají (včetně Česka), je to varování, že i nejlepší technika je jen tak dobrá jako logistika, která ji drží ve vzduchu.

Článek Nejsilnější letectvo světa? Americká flotila F-35 je k smíchu, bojovat zvládne pouze 15 %. Oprava potrvá 5 let se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.