An-196 Liutyi byl odpovědí na Shahed 136

Ukrajinský dron Liutyi není vlastně nijak sofistikovaný. Wikipedia ho popisuje jako analogický systém k iránskému bezpilotnímu letounu HESA Shahed 136, který je v Rusku vyráběn jako Geran-2. Jde o sebevražedný dron střední velikosti a dlouhého doletu určený k útokům na různou kritickou infrastrukturu, vyvinutý teprve na konci roku 2022, ale od té doby ho konstruktéři vylepšovali, a nejnovější verze mají řadu zajímavých schopností.

Ukrayna bu yıl NATO’nun da desteğiyle Rusya içlerine saldırılar için on binlerce drone üretebilmiş olmayı planlıyor.
Almanya tarafından üretimi finanse edilen AN-196 Liutyi de bu konuda en çok üretilen dronelardan ve bu dronelara benzer bazı drone parçaları ve en son Sinop drone… pic.twitter.com/Qe5vc0Z3au

— Enformasyon56 (@enformasyon56) June 28, 2025

Původní nesl hlavici o hmotnosti 50 kilogramů, ale v novější verzi má hmotnost až 75 kilogramů, uvádí United24Media. Armádní Zpravodaj se domnívá, že ačkoliv nejde ani přes zvětšení o extrémně ničivou zbraň, na ruské rafinerie je více než vhodná, protože útočí na neodolné, a navíc hořlavé, cíle, takže stačí jediný zásah, a většinu škod nenapáchá hlavice dronu, ale následné exploze a požáry, které se mohou ve vysoce hořlavém prostředí velmi rychle rozšířit.

S dosahem 2 000 km dosáhne skoro všude

Na první pohled vypadá Liutyi jako mnoho dalších dronů. AirMobi uvádí, že má délku 4,4 m a rozpětí křídel 6,7 m, zatímco poháněný je pístovým motorem s tlačnou vrtulí. Původně u něj bylo uváděno, že má dolet přes 600 km, ale dnes se většina zdrojů shoduje až na 2 000 km. Na delší vzdálenosti nicméně nese méně výbušnin, a o to více paliva. Výhodou má být i nízká cena, což ho umožňuje produkovat a nasazovat masově, a zahlcovat ruskou obranu.

Češi jsou naštvaní, že má ČR dávat 5 % HDP na obranu kvůli NATO, ale Československo dávalo až 20 % státního rozpočtu

Silnou stránkou dronu má být také jeho navigace. Má inerciální systém a satelitní navádění, ale to lze rušit a mást – je proto vybavený i umělou inteligencí, ale bez uvedení podrobností. Armádní Zpravodaj nevylučuje, že má v sobě tato navigace nahraný obraz cíle, tedy nějaké rafinerie, továrního zařízení a dalšího, a možná i základní orientační body.

Díky tomu dokáže odolat rušení, a pokud proletí protivzdušnou obranou, napáchá velikou škodu. Jakou, to je individuální, ale za příklad slouží dobře útok na ropnou rafinerii v Salavatu asi 1 300 km od hranic, nebo na ropnou rafinerii Afipsky vzdálenou zhruba 600 km.

Článek Nejmocnější zbraň Ukrajinců proti ruským ropným rafineriím vznikla z nutnosti. Dnes vyvolává zoufalství se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.