Život legendárního Chucka Yeagera přinesl mnohem více, než jen pokoření rychlosti zvuku

Generála Charlese „Chucka“ Yeagera neblahořečí pouze letečtí nadšenci. Ohromil také automobilové fanoušky a jisté povědomí o něm má i laická veřejnost.

i Zdroj fotografie: Creative Commons / Public Domain
                   

Chuck Yeager patří bezesporu k osobnostem, které se zapsaly do historie. Výkony, které podal, si vysloužily vysoká ocenění a úžas mas. Asi nejdiskutovanějším je (ve veřejném prostoru) překonání zvukové bariéry, kterou pokořil v říjnu 1947 v experimentálním letounu Bell X-1. Novým rychlostním rekordem dodal odvahu všem, kdo se snaží překonat překážky, nebo dosáhnout mety, která je na první pohled považována za nemožnou.

Nenápadný hoch s velkými plány

Na první pohled by nejspíš nikoho nenapadlo, že se farmářův nejmladší syn, který se narodil 13. února 1923, stane světovým fenoménem. Yeager byl mimořádně nadaný v psaní a geometrii, proto po škole nastoupil jako letecký mechanik armádního letectva Spojených států (USAAF, United States Army Air Forces, jedná se o předchůdce letectva Spojených států amerických – USAF).

iZdroj fotografie: Creative Commons / Public Domain
Chuck Yeager měl zálibu v rychlosti a stále se snažil bořit limity

Kvůli přísným pravidlům nemohl přímo nastoupit na pilotní výcvik, avšak chvíli po jeho vstupu do letectva se Spojené státy zapojily do druhé světové války a Yeager mohl být (kvůli zmírnění pravidel) přijat k výcviku. Za zmínku stojí jeho nezvykle ostré vidění, kdy na Snellenově tabuli dosáhl výsledku 6/3, tedy dokázal přečíst písmena na větší vzdálenost (6 metrů), než je běžné (3 metry).

iZdroj fotografie: Uživatel CindyN / Creative Commons / CC BY-SA
Letoun P-51 Mustang

V začátcích létal v letounu Bell P-39 Airacobra, později v P-51 Mustang. S letounem P-51 Mustang získal během druhé světové války titul „letecké eso“, kdy během jediného dne (12. října 1944) sestřelil pět nepřátelských letounů. V ten den naplno prokázal jak nadaným pilotem je. Za svoji leteckou kariéru vystřídal celkem přes 360 modelů letounů.

Rychlost byla jeho vášní

Po válce zůstal Yeager u letectva Spojených států a zastával funkci testovacího pilota, kdy testoval nejmodernější experimentální letadla. Ačkoliv se jednalo o nebezpečnou práci, pro tohoto muže to byla vášeň – zahrnovala milovanou rychlost a posouvání hranic. Dne 14. října 1947 se zapsal do dějin, když s experimentálním letounem Bell X-1 překonal rychlost zvuku. (Na video se můžete podívat níže).

iZdroj fotografie: Creative Commons / Public Domain
V letounu Bell X-1 pokořil rychlost zvuku

Bell X-1,přezdívaný „Glamorous Glennis“, byl rozměrově menší než ostatní letouny a na váhu nesl více než 2 200 kilogramů paliva. (V případě, že by se při doplňování paliva cokoliv pokazilo, letoun by vybuchl se sílou odpovídající 5 000 kg TNT.) Letoun rovněž nedokázal sám vzlétnout, a proto byl do výšky 10 500 metrů vynesen s pomocí letounu B29. V uvedené výšce byl uvolněn a dál stoupal sám.

iZdroj fotografie: Creative Commons / Public Domain
S letounem Bell X-1A překonal Yeager rychlost světla více než dvojnásobně

Když dosáhl výšky okolo 17 000 metrů, začal letoun nabírat rychlost až na maximální 1,06 Ma (1127 km/h), kdy překonal rychlost zvuku. Svůj výkon překonal Yeager o šest let později více než dvojnásobně, když v letounu Bell X-1A pokořil ve výšce 24 400 metrů rychlost 2, 44 Ma (2 608 km/h). Za překonání rychlosti zvuku získal Yeager v roce 1947 prestižní Collierovu trofej.

Nad jeho úmrtím truchlil celý svět

Působivý život Chuck Yeagera vydá na dlouhý příběh. Kromě druhé světové války bojoval i ve válce ve Vietnamu, nebo ve Studené válce. Za své zásluhy byl v roce 1969 povýšen na post brigádního generála, přičemž v roce 1975 odešel do výslužby. Těsně před jeho odchodem, v roce 1973, byl uveden do Národní letecké síně slávy (National Aviation Hall of Fame).

iZdroj fotografie: Creative Commons / Public Domain
Chuck Yeager je zachycen před nástupem ke svému historicky poslednímu letu

Během svého života působil také jako první velitel USAF TPS (U. S. Air Force Test Pilot School), ze které vycházeli astronauti, kteří následně působili v NASA a USAF. V průběhu let 1963 – 1964 absolvoval pro NASA pět letů se vztlakovým tělesem M2-F1. Svoji vášeň pro rychlost potvrdil mj. tím, že v letech 1986 a 1988 řídil safety car během Indianapolis 500. Zemřel ve věku 97 let dne 7. prosince 2020.

Zdroj: Road and Track

Diskuze Vstoupit do diskuze
123 lidí právě čte
Zobrazit další články