Dnes na nás většinou letadla z fotek cení zuby raketami. Jsou určena k zabíjení. První letadla však nebyla vojenská, ale sportovní

Na jednu z prvních leteckých soutěží přišlo půl milionu diváků. Hned první den jich 100 000 od vtrhnutí na plochu odradily jen dva oddíly dragounů.

i Zdroj fotografie: S vědomím Ing. Ivo Pujmana
                   

Letos v prosinci to bude 117 let od prvního vzletu letadla bratří Wrightů. Začal věk, ve kterém letadla bojují, dopravují lidi a zkoumají náš svět. Ale úplně první použití letadel bylo sportovní. Lidé by si to měli připomínat, je totiž čeho si považovat. Letecký sport vznikl prakticky v okamžiku, kdy vzlétl první člověk. První let člověka byl i prvním sportovním leteckým výkonem. Vznikla soutěž „Kdo první…“ – kdo první vzlétne, kdo první uletí 100 metrů, kdo od města k městu, kdo první vydrží létat hodinu, kdo první přeletí kanál La Manche apod.

Začíná se se sportovními rekordy

Některé rekordy se ale daly měřit a porovnat s pokusy jiných aviatiků. Úplně prvním leteckým oficiálně změřeným a mezinárodně platným rekordem byl rekord v dosažení největší rychlosti letu. Dne 23. září 1906 na palouku Bagatelle v Boulogneském lesíku u Paříže ustanovil Santos-Dumont, brazilský občan a naturalizovaný pařížský dandy, ve svém krabicovém kachním letadle „14bis“ první světový rychlostní rekord v hodnotě 41,3 km/h. Své letadlo řídil vestoje, protože nemělo sedadlo, výška letu nepřevýšila cca 2–4 metry nad zemí.

Jeho rekord byl i nafilmován. Protože lidé jsou od přírody soutěživí, brzy piloty přestalo bavit létat samotné. Vznikly první letecké soutěže, které krásně dokumentuje slavný film „Báječní muži na létajících strojích“. První letecká soutěž na světě, letecký meeting, jak se tehdy říkalo, se konala ve dnech 22. až 29. srpna 1909 na pláni Bétheny u Remeše. Sešlo se tam neuvěřitelných 38 letců se svými většinou vlastnoručně zhotovenými letadly, přilákaných mimo jiné velkorysými cenami a prémiemi.

iZdroj fotografie: S vědomím Ing. Ivo Pujmana
Breguet v Remeši 1909

Nakonec vzlétlo k soutěžím „jen“ 34 letadel, z toho 13 jednoplošníků a 21 dvouplošníků prakticky z celého světa. K nim přibyly i dvě řiditelné vzducholodi. Z významných letců té doby se této první světové letecké soutěže nezúčastnili jen bratři Wrightové, kteří dali přednost předvádění svého stroje v Postupimi před korunním princem německého císařství.

Také slavný Santos-Dumont chyběl, neměl letadlo, staré totiž rozbil a nové nestihl dostavět. Soutěže se rozeběhly za veliké pozornosti veřejnosti, každý nový výkon lepší než předchozí byl s velkou pompou médii vyzdvihován, ale například i oslavován v místní restauraci cikánskou kapelou zahráním francouzské hymny.

O co se soutěžilo, kdo vyhrával, kdo prohrával?

Anglii narozený, ale ve Francii žijící malíř Henri Farman tehdy na svém vlastnoručně vyrobeném stroji zalétl nejdelší trať ze všech účastníků o délce 180 km, což mu trvalo 3 hodiny, 4 minuty a 56,1 vteřiny. Získal tím Velkou cenu Champagne dotovanou vysokou částkou od sponzora – společnosti Pommery. Dne 28. srpna Američan Glenn Curtiss dosáhl na vytyčené trati 30 km průměrné rychlosti 76,64 km/h a získal hlavní cenu remešského meetingu + několik tisíc dolarů pro nejrychlejšího závodníka, vypsanou filantropem Jamesem Gordonem Bennettem.

Hned nato tuto rychlost sice překonal Louis Blériot výkonem 76,956 km/h, ale jen na zkrácené trati, což neodpovídalo propozicím. Při jednom následném letu pak Blériot předvedl nervy drásající nouzové přistání, když se mu ve vzduchu vzňal motor a pak i celé letadlo. Ze zříceného hořícího stroje se vykutálel na zem jen s šokem a popálenýma rukama.

iZdroj fotografie: S vědomím Ing. Ivo Pujmana
Hubert Latham v letounu Antoinette

Známí letci, jako byli Hubert Latham, Louis Paulhan, Eugène Lefebvre, Henri Fournier, Louis Breguet a Henri Rougier z Francie, Georgie Cockburn z Anglie, Ernest de Lambert z Ruska a mnozí další soutěžili na svých strojích o ceny v závodě okolo pylonů v prostoru kolem letiště za zdolání alespoň jednoho kilometru s jedním či dvěma cestujícími apod. Například největší výšky dosáhl Hubert Latham na letounu Antoinette s dnes úsměvným výkonem 155 metrů nad místem startu.

První diváci a politici byli nadšeni, promotéři také

Diváků tehdy přišel neuvěřitelný počet půl milionu platících (!!!) a nespočet dalších bylo na okolních kopcích. Hned první den přišlo 100 000 diváků se vstupenkami, přičemž tak bouřili za bariérami, že je před vtrhnutím na letištní plochu odrazovaly jen dva oddíly jízdních dragounů, najíždějící cvalem na ty největší neukázněnce. Však také organizátoři meetingu, kteří pod hlavičkou Compagnie Générale de l´Aviation vydali i akcie, vydělali cca dvacetinásobek svých vkladů.

Prestiž závodů pozvedaly též mediálně vyzdvihované a patřičně pompézní návštěvy četných tehdejších prominentů, jako byli například prezident Francouzské republiky, anglický ministr financí, americký velvyslanec v Paříži s manželkou amerického prezidenta paní Rooseveltovou, belgický korunní princ Albert s manželkou a velké množství dalších průmyslníků, politiků, diplomatů a novinářů z celého světa.

iZdroj fotografie: S vědomím Ing. Ivo Pujmana
Curtiss vítěz soutěže v rychlosti

Dalo se říci, že kdo tehdy ze světové buržoazní a politické smetánky nenavštívil meeting u Remeše, jako by nebyl. Aviatický meeting v Remeši 1909 byl proto dokonalý sportovní, společenský i ekonomický úspěch, který okamžitě vyvolal mnoho svých následovníků. Například druhým historickým světovým aviatickým meetingem byla „mezinárodní“ letecká soutěž v Heliopoli v Egyptě, třetí hned vzápětí v Brescii v Itálii a pak se s nimi doslova roztrhl pytel.

Později, když už měli piloti své křehké stroje více v ruce, vznikly i soutěže v ovládání letadel, například v přesném přistání do vymezeného prostoru, v předvádění akrobatických figur zpočátku pro údiv a pobavení diváků na zemi, postupně i pro subjektivní ohodnocení, zda ten či onen je lepší a odvážnější pilot. Z těchto i z těch výše popsaných prehistorických soutěží vznikly dnešní soutěže akrobatického létání, navigační soutěže, plachtařské, rychlostní apod. s přesnými pravidly a způsoby měření výkonů.

Soutěže a rekordy potřebovaly své rozhodčí a komisaře

Každý výkon a výsledek soutěže si vyžadoval nějaké potvrzení o jeho existenci, jeho změření a posouzení, zda byl dosažen regulérně atd. Poprvé si to zajišťovali piloti sami, ale v podstatě od počátku měřených leteckých výkonů se objevili i první letečtí sportovní rozhodčí a komisaři, většinou delegovaní od sportovních národních sdružení, téměř vždy pojmenovaných Aeroklub. A protože se záhy létalo a měřilo a později i soutěžilo po celém světě, bylo logické, že musí vzniknout i mezinárodní sportovní letecký orgán.

První letadlo těžší vzduchu vzlétlo v roce 1903. A jen o dva roky později, v roce 1905, byla v Paříži založena Mezinárodní letecká federace, která existuje dodnes. Ta si vzala za své sjednocovat v celosvětovém měřítku pravidla leteckých soutěží, definovat podmínky dosažení světových rekordů a vést jejich evidenci. Ale také si za svůj hlavní úkol vzala propagaci letectví a pomoc rozvoji sportovního létání po celém světě.

Dnes jsou letecké soutěže a rekordy velice pestré. Díky televizi a internetu obdivujeme výkony akrobatických letců, často ale ani nezvedneme hlavu, když nám nad ní vrčí sportovní letadla letící nějakou regionální soutěž. O absolutních rekordech dnešních vojenských supersoniků se toho laická veřejnost kromě nějakého číselného vyjádření moc nedozví.

Tyto rekordy jsou většinou vedlejším výsledkem utajovaných zkoušek. Plachtařské soutěže se občas připomenou v novinách malou notickou, zato parašutisté zpestřují kdejaký dětský den. O některých leteckých soutěžích vědí bohužel ale často jen samotní aktéři, například soutěže UL letadel, modelářské atd.

Česká stopa u leteckých rekordů a trocha statistiky

Základní pravidla „hry“ jsou již dost dlouho pevně dána a i když se sportovní řády FAI každoročně mírně mění a upravují, v zásadě lze dnes do jisté míry porovnat letecký rekord dosažený například v roce 1930 s výkonem dosaženým v letošním roce. Nás může těšit, že Československo bylo zemí, která se ve FAI jako její aktivní člen významně podílela v roce 1927 na revoluci v kategorizaci leteckých rekordních výkonů.

Tehdejší Aeroklub republiky Československé podal na FAI ucelený projekt členění leteckých rekordů dle kategorií letadel tak, jak je v principu uplatňován dodnes, přičemž poměrně málo známým faktem v této souvislosti je, že slavní čeští předváleční letečtí konstruktéři Pavel Beneš a Miroslav Hajn byli v roce 1926 hlavními původci československého návrhu.

iZdroj fotografie: S vědomím Ing. Ivo Pujmana
Plakát leteckého dne v Anglii 1909

„Letecký sport“ se dělí na sportovní soutěžení, závody s více účastníky a na sportovní výkony – rekordy dosahované individuálně. Laikům a milovníkům adrenalinových sportů je bližší dělení podle toho, zda jde o soutěžení a výkony definované „sešněrovanými“ regulemi FAI (např. letecká akrobacie, navigační soutěže) či mimo reglement pravidel FAI (Red Bull Air Race, soutěže v USA v Renu v závodech okolo pylonů apod.). Ale kdo chce své výkony porovnávat s ostatními, respektuje sportovní řády FAI a základní třídy světových rekordů v kategoriích:

  • třída A – volné balóny,
  • třída B – vzducholodě,
  • třída C – letadla (motorová) (tzv. General Aviation),
  • třída D – větroně a motorové větroně,
  • třída E – letadla s rotujícím křídlem (např. vrtulníky),
  • třída F – letecké modelářství,
  • třída G – parašutismus,
  • třída H – kolmo startující a přistávající letadla VTOL,
  • třída I – letadla poháněná lidskou silou,
  • třída K – kosmické lodě,
  • třída M – letadla s překlopnými vrtulemi a překlopnými křídly,
  • třída N – letadla s velmi krátkým startem a přistáním STOL,
  • třída O – závěsné kluzáky a padákové kluzáky,
  • třída P – kosmické raketoplány,
  • třída R – ultralehká letadla,
  • třída S – modely kosmických raket a ostatních těles,
  • třída U – bezpilotní létající zařízení.

Letecké sportování dnes

Každá třída je rozčleněna do dalších podkategorií letadel a typů výkonů, přehled si lze udělat na webových stránkách světové letecké federace FAI. V současnosti se pořádají letecké soutěže prakticky jen ve třídách A až G a třídách O, R a S, přičemž ve většině tříd existuje další dělení na různé podkategorie se samostatnými soutěžemi. Tituly mistrů světa, Evropy, jednotlivých států i regionů se pak udělují vítězům.

Pro představu namátkou v letecké akrobacii kategorie unlimited, v letecké navigaci sportovních letadel, v přesnosti přistání padákem, v ultralehkém létání na jednomístných motorových rogalech, v soutěži „hon na lišku“ volných teplovzdušných balónů objemu do 6 000 m² a v další minimálně stovce jiných. Jenom vyjmenováním všech těchto podkategorií by vznikl další stejně dlouhý článek, jako je tento.

iZdroj fotografie: S vědomím Ing. Ivo Pujmana
Jeden z Wrightů před tribunou

Což samozřejmě platí i pro výčet a stručné charakteristiky vítězů třeba jen světových leteckých soutěží, a to i těch, kteří se do výše uvedených FAI kategorií nevejdou (bývalá soutěž Red Bull Air Race či rychlostní závody kolem pylonů v USA apod.). Letecký sport se dnes rozkošatil ze skromných počátků k ohromujícím výkonům.

Může nás těšit, že Češi v něm vždy hráli a i dnes hrají významnou roli, máme celou řadu světových rekordmanů, mistrů světa a skvělých sportovních letadel. Ale to je na jiný článek. Těšme se na to, čím bude letecký sport ohromovat naše prapravnuky za příštích 117 let.

Jak oslovit dnešní publikum pro větší návštěvnost leteckých závodů?

Zdroj: autorský komentář Ivo Pujmana

Diskuze Vstoupit do diskuze
81 lidí právě čte
Zobrazit další články
Události247.cz
Události247.cz
Ukrajina válku vyhraje, pokud se jim podaří jedna věc
VědaŽivě.cz
VědaŽivě.cz
Neodymové magnety jsou větším pomocníkem, než byste čekali!
JakZdravě.cz
JakZdravě.cz
Máte střevní potíže? Poradíme, jaké probiotika jsou nejlepší!
adbz.cz
adbz.cz
Nebezpečné chyby při skladování hub. Češi jsou na to experti, přitom by stačilo použít selský rozum