Dvě hlavice místo paliva

Princip úpravy je prostý: druhá bojová hlavice zabrala místo, kde dříve bylo palivo. Podle analýzy Defence Express se zmenšila palivová nádrž a uvolněný prostor vyplnila přídavná nálož osazená předem tvarovanými krychlovitými fragmenty, tedy kovovými střepinami pravidelného tvaru, které při explozi vytvářejí hustší a předvídatelnější fragmentační pole. Takové řešení se běžně používá u protiletadlových střel. Proti neopevněným pozemním cílům, jako jsou budovy, energetická infrastruktura nebo vozidla bez pancíře, je účinek výrazně vyšší než u klasické trhavé hlavice.

Britská Defence Intelligence v květnu 2024 potvrdila, že nová konfigurace zhruba zdvojnásobuje hmotnost bojové části a zvyšuje fragmentační účinek proti netvrzeným cílům. Důležitá nuance: zdvojnásobila se hmotnost nálože, ne automaticky účinek proti jakémukoli cíli. Proti silně opevněnému bunkru je přínos přídavné fragmentační hlavice minimální. Proti transformátorové stanici nebo obytnému domu devastující.

Dolet: co víme a co jen odhadujeme

Za větší nálož střela zaplatila doletem. Kolik přesně, je předmětem debaty. Mediálně nejčastěji citovaný údaj říká pokles z 5 500 km na odhadovaných 2 250 km, tedy o zhruba 59 procent. Jenže už výchozí číslo je sporné. Nezávislá databáze CSIS uvádí u základní Ch-101 spíše 2 500 až 2 800 km, zatímco ruské a proruské zdroje operují s čísly 4 500 až 5 500 km. Britská rozvědka mluví opatrněji: dolet klesl „zhruba na polovinu“.

Údaj 2 250 km je tedy odhad, ne oficiálně potvrzený parametr. Pro kontext války na Ukrajině je ale klíčové jiné číslo: i při odpalu ze Saratovské oblasti směrem na Lvovskou oblast by střele podle Defence Express zbývala rezerva 500 až 700 kilometrů na manévry a klamné trajektorie. Ruské bombardéry dál nemusí vstupovat do ukrajinského vzdušného prostoru. Plný strategický dolet k zásahu celé Ukrajiny jednoduše nepotřebují.

Právě v tom spočívá logika úpravy. Nejde o silnější zázračnou zbraň, ale o válečnou optimalizaci šitou na míru konkrétnímu bojišti: méně přebytečného doletu, víc účinku na měkké cíle v dosahu.

Nejen hlavice – celá avionika je jiná

Přidání druhé hlavice je nejviditelnější změna, ale ne jediná. Ukrajinský vojenský zpravodaj Vadim Skibickyj už v lednu 2024 prohlásil, že dnešní Ch-101 jsou oproti roku 2022 „úplně jiné“ a Rusové se rychle učí. Databáze ukrajinské vojenské rozvědky GUR eviduje u novějších verzí tyto subsystémy:

• SP-504 – modul aktivního elektronického rušení, který komplikuje radarové zachycení střely.
• L-504 – systém automatického odpalu dipólových odražečů při detekci radarové aktivity, vytvářející falešné cíle.
• Otblesk-U – optoelektronický naváděcí systém pracující na principu porovnávání obrazu terénu s referenčním snímkem (podobně jako americký DSMAC). Nová kamera má tři pevné čočky místo jedné výkyvné, což zvyšuje odolnost vůči rušení satelitní navigace.

Kombinace těchto prvků znamená, že i když obránce střelu detekuje, musí se vypořádat s aktivním rušením, falešnými stopami a naváděním, které nefunguje jen přes GPS. Přesný nárůst přesnosti není veřejně vyčíslen, ale princip je jasný: střela se lépe orientuje i v prostředí, kde Ukrajina úspěšně ruší ruské navigační signály.

Srovnání s americkou JASSM

Pro představu o tom, kde modernizovaná Ch-101 stojí v globálním kontextu, pomáhá srovnání s americkou AGM-158 JASSM-ER, nejrozšířenější západní střelou vzduch-země podobné kategorie.

Ch-101 nese téměř dvojnásobnou nálož a letí výrazně dál. JASSM-ER je podle dostupných údajů přesnější a spoléhá na pasivní stealth bez aktivního rušení, což je konstrukčně jiná filozofie. Nejnovější zavedená americká verze je podle zprávy CRS varianta AGM-158B-2; připravovaná AGM-158D s prodlouženým doletem má první dodávky až od roku 2027.

Co to znamená pro obranu – a pro Česko

Mluvčí ukrajinského letectva Ilja Jevlaš v květnu 2024 řekl, že samotné přidání druhé hlavice schopnost střelu sestřelit „nijak nemění“. Střela neletí rychleji, není menší, její balistický profil zůstává stejný. Větší komplikaci představují rušení a klamné cíle, které ztěžují radarové rozhodování, ani ty ale podle dostupných vyjádření nezlomily schopnost ukrajinské protivzdušné obrany Ch-101 zachycovat.

A český kontext? Při odhadovaném doletu 2 250 km a odpalu z vhodného bodu ruského vzdušného prostoru je české území v principu dosažitelné. Nejde o operační plán, ale o modelový dosah, který ukazuje, proč je protivzdušná obrana středoevropských zemí NATO legitimní téma, ne abstraktní debata.

Rusko nestvořilo zázračnou střelu. Udělalo něco pragmatičtějšího: vzalo zbraň, kterou mělo, a přizpůsobilo ji válce, kterou vede.

Článek Ruská střela Ch-101 prošla změnou, která zdvojnásobila ničivost. Zaplatila za to prudkým poklesem doletu se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.