Rusko to opravdu opakovaně schytalo od Ukrajinců i „kousek“ od Moskvy, útoky provedl upravený sovětský dron z roku 1979

Ačkoliv má Ukrajina pro zasahování vzdálených cílů k dispozici maximálně raketomety HIMARS a domácí Vilcha-M, tedy nevlastní žádné s vyloženě dlouhým doletem, podařilo se jí přesto opakovaně zaútočit na Rusko daleko za hranicemi. Odborníci se záležitostí zabývali a dlouho spekulovali, že k tomu nejspíše využívá upravené sovětské drony Tupolev Tu-141 Striž (Strizh), ale domněnky nešlo podložit žádným důkazem. Přinesl ho však docela nedávný výbuch nedaleko města Kaluga, které leží asi 160 kilometrů jižně od Moskvy.

Útoky hluboko v Rusku byly překvapením

Napadená země zatím nemá jak útočit na cíle v hloubi Ruské federace, kde může invazní armáda provozovat sklady materiálu, shromažďovat vojáky, techniku, nebo třeba připravovat letadla ke startu. O to větším překvapením proto bylo, když Ukrajinci na začátku prosince 2022 zaútočili na letecké základny Engels-2 a Djagilevo, přičemž se jim podařilo poškodit ruské strategické bombardéry. Útok přišel ze vzduchu a na dlouhou vzdálenost, což znamenalo posílení schopností Ukrajiny a fatální selhání (nebo spíše nepozornost) ruské protivzdušné obrany.

Již tehdy odborníci sázeli na upravené sovětské drony Tupolev Tu-141, ale chyběl pro to důkaz. Ten nakonec přinesly až fotografie záhadného výbuchu ze začátku února 2023 u zmíněného města Kaluga. Vyfotografované úlomky opravdu pochází z onoho bezpilotního letounu a podle všeho na něm byla připevněna vysoce explozivní puma OFAB-100-120 o hmotnosti 123 kilogramů. Ta disponuje 42 kilogramy výbušnin, takže může i samotná způsobit nemalé škody, při zásahu muničního skladu pak násobně větší.

Drony Tupolev Tu-141 Striž přitom nejsou žádnou moderní zbraní, do výzbroje sovětské armády byly zavedeny v roce 1979. Jde o 14,33 m dlouhý stroj s rozpětím křídel 3,88 m, který pohání proudový motor, s nímž může letoun nabrat rychlost až 1 100 km/h a doletět do vzdálenosti až 1 000 km. Dron byl původně využíván k průzkumům, ale nebyl řízený, nýbrž dostal přesně stanovenou trasu, po níž se po vzletu vydal. Dle odhadů jich měla Ukrajina na začátku války ve skladech alespoň stovku, ale není jisté, kolik přesně a v jakém stavu, ani kolik jich už použila.

Drony Tu-141 Striž mají zřejmě systém GPS

I přes zmíněné potvrzení zůstává otázkou, jakým způsobem ukrajinští technici stroje upravili. Nejspíše je neumožnili řídit po celou dobu letu, protože podnikají velmi daleké cesty a operátoři by s nimi tak mohli ztratit spojení. Pravděpodobně tedy drony dostaly nějaký systém navigace prostřednictvím GPS, případně ekvivalentu. Tu-141 Střiž má přitom zásadní výhodu, že může létat ve velmi nízké výšce, a to pouhých 10 m nad zemí, díky čemuž může v mnoha případech ruské protivzdušní obraně uniknout, ačkoliv některé pravděpodobně federace sestřelila.

Hrozbu útoků si Rusko uvědomuje, protože před několika týdny instalovalo protivzdušné systémy na některých budovách přímo v Moskvě, a přítomny mají být rovněž u rezidence Vladimira Putina. Ukrajina také nedávno uvedla, že dokončuje moderní dron, který zdolá vzdálenost až 1 000 km, ale zbraně dlouhého dosahu slíbila dodat i Velká Británie, pravděpodobně se bude jednat o střely Storm Shadow. Jenomže Ukrajinci budou nejdříve potřebovat letouny, z nichž je bude možné odpalovat.