Japonsko má tucet excelentních podmořských zabijáků. Ponorky Soryu jsou považovány za nejlepší nejaderná plavidla na světě

Opravdu dlouhý pobyt pod hladinou umožnil ponorkám až jaderný pohon. Existují ale i nejaderné technologie, kterým se podařilo problém vyřešit.

i Zdroj fotografie: Kaijō Jieitai / Creative Commons / CC BY
                   

Jako ostrovní stát musí Japonsko bránit především moře kolem svého území. K tomu se hodí nejen lodě a letadla, ale i moderní ponorky. S nimi má země dlouhou tradici, ale nikdy nejspíše nevlastnila tak mocné zbraně jako dosud. Její ponorky třídy Soryu jsou považovány možná za nejlepší nejaderné ponorky na světě a pro své soupeře jsou velmi nebezpečné. Japonsko jich má ve výzbroji celkem 12.

Japonci chtěli velmi nenápadné stoje

Japonské námořnictvo si v 80. letech začalo uvědomovat, že pokud chce mít kvalitní ponorkové loďstvo, bude potřebovat mimořádně tiché a výkonné ponorky. V 90. letech začalo dostávat plavidla třídy Oyashio, která měla velmi dobré vlastnosti a mnoho technologií znesnadňujících jejich odhalení. Ovšem byla stále vybavena konvenčním dieselelektrickým pohonem a musela se vynořovat. Japonci ale chtěli plavidla, jež by mohla zůstat pod hladinou mnohem déle. Evolucí a testy tak vyvinuli novou třídu Soryu.

Asi největší změnou je využití pomocného Stirlingova motoru. Ten je nezávislý na vzduchu a při dobíjení svých baterií se tak ponorka nemusí vynořovat nad vodu. Technologii Japonsko získalo ze Švédska, kde ji využívají na ponorkách třídy Gotland. Plavidlům třídy Soryu umožňuje při plavbě úspornou rychlostí urazit vzdálenost více než 11 tisíc kilometrů a zůstat pod hladinou po dobu až 40 dnů.

Ponorky mají velmi dobrý tvar trupu, který je vhodný pro plavbu pod hladinou a umožňuje velmi tichý chod. Právě na tom, aby nebyla odhalitelná, si Japonsko dalo mimořádně záležet. Tvar je navržený nejen na eliminaci hluku, ale aby i co nejméně odrážel sonarové paprsky. Ponorka má i revoluční kormidla ve tvaru kříže na zádi, jež jí dodávají mimořádnou obratnost. Může manévrovat i v případě poškození jednoho z kormidel. Zajímavostí je i absence periskopu. Ponorka má jen stožár s instalovanou kamerou.

iZdroj fotografie: Kaijō Jieitai / Creative Commons / CC BY
Ponorka Kokuryu, třída Soryu

Torpéda i protilodní střely

Plavidlo je 84 metrů dlouhé a má výtlak 4 200 tun pod hladinou. Na palubě pak slouží 65 námořníků. Na hladině ponorka dosahuje rychlosti 13 uzlů, pod hladinou pak 20 uzlů. Ponořit se může až do hloubky 650 metrů. Ve výzbroji má torpéda Type 89, která podle rychlosti mají dosah až 50 kilometrů. Dále disponuje i protilodními střelami Harpoon. Odpalovat je může ze šesti torpédometů. Má také mimořádně kvalitní detekční přístroje považované za jedny z nejlepších na světě.

Nutno říci, že pohon se Stirlingovým motorem má jen 10 z 12 postavených plavidel. Poslední dvě jsou vybavena lithium-iontovými bateriemi. Jsou vlastně návratem ke klasickému dieselelektrickému pohonu. Jenomže tyto baterie mají dvojnásobnou kapacitu oproti starým typůlm akumulátorů. Nevytvářejí při styku s vodou jedovaté plyny a dají se velmi rychle nabít. Ponorky se ale vynořují mnohem méně častěji, než bývalo běžné, a na mnohem kratší dobu.

Jak hodnotíte japonskou cestu vývoje ponorek?

Zdroj: NavalPost
Diskuze Vstoupit do diskuze
87 lidí právě čte
Autor článku

Vít Lukáš

Zobrazit další články