Stejná architektura, jiná vlajka

Gepard vznikl na podvozku Leopardu 1 jako odpověď na jednoduchou otázku: jak dát mechanizovaným jednotkám vlastní mobilní deštník proti nízko letícím cílům, aniž by musely čekat na raketovou baterii v týlu. Řešení spočívalo ve dvou 35mm kanónech Oerlikon s kadencí 550 ran na hlaveň za minutu, přehledovém radaru vzadu na věži a sledovacím radaru vpředu, to vše na obrněném pásu s tříčlennou osádkou.

PGZ-09 kopíruje tutéž logiku bod po bodu:

• 2× 35mm kanón, kadence 550 ran/min na hlaveň
• Přehledový radar s uváděným dosahem 20 km (u Gepardu 15 km)
• Sledovací radar na čele věže
• Tříčlenná osádka
• Těžký pásový podvozek s pancéřovou ochranou
• Primární určení: doprovod manévrujících pozemních sil

Rozdíly existují, ale jsou spíš parametrické než koncepční. PGZ-09 je lehčí, kolem 35 tun oproti 44,8 tunám Gepardu, a pomalejší (55 km/h vs. 65 km/h). Některé sekundární zdroje mu připisují i 2 až 4 odpalovače infračervených střel, které by rozšířily zásahové pásmo za dosah kanónů. Aktuální fotografie z květnového cvičení 2025 ale rakety neukazují, takže jde spíš o možnou konfiguraci než o potvrzený standard.

Proč zrovna 35 milimetrů

Čína si tuto ráži nevybrala náhodou. Už v 80. letech zavedla tažený systém Type 90, který byl podle databáze FAS modelován podle švýcarského Oerlikonu ze systému Skyguard. Tím vznikla domácí průmyslová a municní základna pro 35mm ráži, továrny, zásoby, logistika.

Výhody 35mm náboje oproti menším ráží i čistě raketovým řešením přitom čínský vojenský tisk popisuje explicitně: vyšší počáteční rychlost střely, plošší balistická dráha, delší efektivní dosah a výrazně nižší cena za výstřel. Poslední bod je klíčový v době, kdy se armády potýkají s rojem levných dronů, střílet na každý z nich raketou za statisíce dolarů je ekonomický nesmysl.

Právě proto Rheinmetall ve své tiskové zprávě z prosince 2022 otevřeně argumentuje, že 35mm kanónová protivzdušná obrana je levnější, méně zranitelná vůči elektronickému rušení a že úspěch Gepardu na Ukrajině potvrdil její účinnost proti dronům i střelám s plochou dráhou letu. Čína k témuž závěru dospěla dřív, PGZ-09 je v aktivní službě od roku 2009.

Gepard na Ukrajině: důkaz konceptu

Když Německo začalo v létě 2022 posílat Gepardy na Ukrajinu, mnozí analytici pochybovali. Systém z éry studené války, vyřazený z Bundeswehru, s problematickými zásobami munice. Jenže Gepard se osvědčil právě tam, kde ho nikdo nečekal, jako lovec dronů a střel s plochou dráhou letu.

K 17. dubna 2025 oficiální přehled německé vlády vykazuje 60 dodaných Gepardů a 330 000 kusů munice. To není symbolické gesto, to je systematická investice do konceptu, který funguje.

A právě tady se kruh uzavírá. Čína nepotřebovala čekat na ukrajinskou validaci. Její konstruktéři viděli totéž, co němečtí inženýři v 70. letech: mechanizované jednotky v pohybu potřebují vlastní, rychle reagující, obrněnou ochranu proti všemu, co se přiblíží nízko. Rakety jsou drahé, pomalé na přebití a zranitelné rušením. Kanón střílí okamžitě, levně a v jakémkoli elektromagnetickém prostředí.

Český kontext: jiná cesta, stejná logika

Armáda České republiky dnes „český Gepard“ nestaví. Její přístup k vrstvené protivzdušné obraně je jiný: vyšší pásmo pokrývá izraelský SPYDER, velmi krátký dosah řeší švédský RBS 70 NG integrovaný na obrněných vozidlech MARS, přičemž resort obrany explicitně zdůrazňuje potřebu mobility a ochrany osádky „podle podoby soudobých konfliktů“.

Paralela s Gepardem i PGZ-09 je přitom zřejmá. Všechny tři systémy odpovídají na totéž: jak dostat protivzdušnou ochranu přímo k jednotkám v pohybu, ne do statické pozice kilometr za frontou. AČR volí raketovou cestu na mobilním podvozku, Čína a Německo kanónovou. Obě mají své místo a debata o ochraně manévrujících jednotek před drony a střelami v Česku teprve nabírá obrátky.

Ne kopie, ale potvrzení

Označit PGZ-09 za „čínskou kopii Gepardu“ by bylo zjednodušení. Čína nepřevzala konkrétní součástky ani licenci, převzala architekturu řešení a zasadila ji do vlastní průmyslové základny. Podle nás je to silnější výpověď než prostá imitace: i armáda s rozpočtem přes 200 miliard dolarů ročně a vlastním zbrojním průmyslem uznala, že pro mobilní blízkou protivzdušnou obranu existuje optimální recept. A ten recept napsal Krauss-Maffei v Mnichově před padesáti lety.

Květnové cvičení v Sin-ťiangu ukazuje, že PGZ-09 není muzejní kus ani prototyp v hangáru. Je to živý systém v ostré službě, připravený na éru, ve které levné drony změnily pravidla hry a 35mm kanón se z přežitku stal znovu jednou z nejrozumnějších odpovědí.

Článek Čína věděla, co je dobré. Postavila protiletadlový systém PGZ09 po vzoru německého Gepardu se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.