Co přesně Finsko kupuje a proč je systém „nenápadný“

Označení „nenápadný“ neznamená, že je zbraň neviditelná. Znamená, že je kompaktní, rychle rozvinutelná a nepotřebuje masivní infrastrukturu. Základní odpalovací konfigurace rodiny RBS 70 (stojan, zaměřovač a střela) váží podle údajů české armády přibližně 87 kilogramů. Nejde tedy o celou baterii protivzdušné obrany s radary a velitelským stanovištěm, ale o samotný odpalovací prostředek, který obsluha o dvou až třech lidech rozloží do bojové pohotovosti za 45 sekund a přebije pod pět sekund.

Klíčový rozdíl oproti klasickým ramenním střelám typu Stinger nebo Igla spočívá v principu navedení. Střela BOLIDE využívá laserový paprsek, takzvané navedení po paprsku (beam-riding), místo infračerveného vyhledávače. V praxi to znamená vyšší odolnost proti klamným cílům a rušení, protože střela sama nevyzařuje a nesleduje tepelný podpis, ale „jede“ po laserovém paprsku, který na cíl drží operátor nebo automatický sledovač.

Devět kilometrů dosahu a Mach 2: technické jádro

Podle produktové stránky Saabu nabízí RBS 70 NG tyto klíčové parametry:

• Efektivní dosah: přes 9 000 metrů
• Výškové pokrytí: do 5 000 metrů
• Maximální rychlost střely BOLIDE: Mach 2 (přibližně 2 450 km/h)
• Navedení: laserové navedení po paprsku s automatickým sledováním cíle
• Noční schopnost: integrovaná termovize a noční zaměřovač
• Cíle: letouny, vrtulníky, drony, některé řízené střely

Pro srovnání: americký Stinger, nejrozšířenější západní MANPADS, má podle výcvikových materiálů americké armády dosah kolem 5 000 metrů a výškové pokrytí 4 300 metrů. Je lehčí, jednodušší na obsluhu a funguje na principu „vystřel a zapomeň“ s infračerveným navedením. Stinger je kapesní nůž, RBS 70 NG spíš lovecká puška, těžší, ale přesnější a s delším dosahem. Ruská Igla spadá do stejné kategorie jako Stinger: lehký infračervený MANPADS s kratším dosahem a jednodušší koncepcí.

Nová generace se od starších finských ITO05M liší především přidáním automatického sledovače, který snímá cíl a automaticky koriguje zaměření, a integrovanou termovizí pro celodenní a celonoční nasazení. Právě schopnost efektivně zasáhnout malé, nízko letící drony je to, co válka na Ukrajině ukázala jako naprosto kritické.

Proč právě teď a proč zrovna od Saabu

Finský parlamentní dokument o potřebách národní obrany do třicátých let otevřeně konstatuje, že Rusko představuje pro Finsko i NATO dlouhodobou a nepředvídatelnou hrozbu. Bezprostřední vojenský útok Helsinky neočekávají, ale počítají s tím, že ruský tlak na severu může po utlumení války na Ukrajině znovu zesílit. Konflikt, který trvá už více než čtyři roky, přitom jasně ukázal, že právě „spodní patro“ protivzdušné obrany, ochrana proti dronům, nízko letícím letounům a vrtulníkům, rozhoduje o přežití celých brigád.

Volba Saabu není překvapení. Finsko s touto švédskou firmou spolupracuje v oblasti protivzdušné obrany od roku 2002. Ještě v prosinci 2022, tedy krátce po vypuknutí ruské invaze na Ukrajinu, si Helsinky objednaly střely pro stávající systémy ITO05 a ITO05M. Přechod na novou generaci tak není skok do neznáma, ale logický evoluční krok. Obsluhy znají platformu, logistika funguje, munice je kompatibilní. A Saab navíc v květnu 2026 představil střelu Bolide 2 s dodávkami od roku 2027, která je zpětně kompatibilní se staršími generacemi. Finsko tedy nekupuje slepou uličku, ale systém s jasnou modernizační trajektorií.

Finsko není samo, systém má i česká armáda

Finský nákup zapadá do širšího trendu. Rodinu RBS 70 a její novou generaci NG pořídilo podle Saabu devatenáct států, s více než 1 600 dodanými odpalovacími jednotkami a přes 18 000 střelami. Mezi nedávné zákazníky patří Kanada, Lotyšsko i Litva, která zvolila mobilní variantu MSHORAD na obrněném vozidle.

Důležitý je i český kontext. Armáda České republiky provozuje jak starší RBS 70, tak novější RBS 70 NG. Ministerstvo obrany ČR v červenci 2025 uvádělo šestnáct starších a šestnáct moderních kompletů. Současně podepsalo smlouvu na 24 obrněných vozidel MARS s integrovaným RBS 70 NG a dalších osm přenosných kompletů s dodávkami v letech 2028 až 2030. Český model cílí na ochranu pozemních jednotek a klíčových objektů. Finský přístup je širší, počítá s masovou brannou povinností, výcvikem záložníků i branců a plošným krytím enormně dlouhé hranice.

Výcvik a nasazení: ne okamžitý štít, ale systémová stavba

Plná operační způsobilost nových systémů je plánována do konce tohoto desetiletí, tedy přibližně kolem let 2029–2030. Primárním výcvikovým centrem má být útvar Salpausselkä v rámci Karelské brigády, který dlouhodobě školí obsluhy krátkodosahových raketových systémů a klade důraz na rozptýlené nasazení malých týmů se samostatným rozhodováním v terénu. Právě tento model, malé, mobilní skupiny schopné operovat nezávisle v rozlehlém finském terénu, dává RBS 70 NG smysl. Cvičit s ním budou profesionálové, branci i záložníci.

Finský nákup není symbolické gesto ani panika z ruské hrozby. Je to promyšlené zahuštění jedné konkrétní vrstvy obrany, kterou současné konflikty ukázaly jako nejzranitelnější, a zároveň nejdůležitější.

Článek Finsko zbrojí přímo u ruských hranic. Nakupuje nenápadné systémy, které sestřelí letouny na 9 km a váží jen 87 kg se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.