Bradley jako mateřská loď

Vozidlo M2A4 Bradley od BAE Systems je nejnovější verzí legendárního bojového vozidla pěchoty, které slouží americké armádě od osmdesátých let. Vyzbrojené automatickým kanonem M242 Bushmaster ráže 25 mm s dostřelem kolem 2 000 metrů, protitankovými řízenými střelami TOW a kulometem ráže 7,62 mm, představuje páteř mechanizované pěchoty. Hmotnost se u verze A4 pohybuje kolem 33 tun.

Právě na bocích tohoto kolosu, v místech, kde bývají někdy bloky reaktivního pancéřování nebo jiná externí výbava, teď sedí pětice FireAntů. Nejde o kosmetickou úpravu. Armáda zkouší, zda se z Bradleyho může stát řídicí uzel a přepravník pro roj levných bezosádkových pozemních vozidel, aniž by bylo nutné budovat pro ně oddělenou logistiku, novou platformu nebo zvláštní velitelskou strukturu. Robot jede stejným tempem jako mechanizovaná jednotka. Když je potřeba, seskočí a vyrazí dopředu.

Co umí třicetikilový robot

FireAnt je modulární bezosádkový pozemní robot zhruba třicetikilogramové třídy, přesná hmotnost se liší podle konfigurace. Firma Swarmbotics AI ho navrhla jako ztrátový, tedy levný a počítaný i pro jednorázové nasazení. Jeden operátor může řídit více robotů najednou prostřednictvím systému ANTSNet, který využívá webovou aplikaci, integraci s vojenským systémem ATAK a trojitě redundantní komunikaci.

Klíčová je modularita. Podle veřejně dostupných materiálů firmy zvládne FireAnt nést moduly pro:

• průzkum (ISR) – senzory předávají data v reálném čase do rozhodovacího řetězce jednotky,
• elektronický boj (EW) – rušení nepřátelské komunikace a navigace,
• obranu proti dronům (C-UAS) – detekce a potenciální neutralizace malých bezpilotních prostředků,
• logistiku – přeprava materiálu do nebezpečných zón,
• přímý útok (direct action) – v útočné konfiguraci funguje jako jednorázový úderný prostředek s hlavicí EFP, tedy výbušně formovaným projektilem s protitankovým účinkem.

Právě ta poslední schopnost z něj dělá něco víc než průzkumný doplněk. Robot se přiblíží k cíli a doručí účinek zblízka, podobně jako letecké kamikadze drony, jen po zemi.

Program, který to drží pohromadě

Celý test neprobíhá ve vzduchoprázdnu. Spadá pod program Transformation in Contact (TiC), jehož smyslem je zavádět nové technologie přímo do bojových jednotek, ne je roky testovat v laboratořích. Cvičení Pegasus Charge 3, během kterého záběry vznikly, je nástrojem transformace celé 1. kavalérické divize.

Firma Swarmbotics AI se do programu dostala přes armádní soutěž xTech Overwatch, kde vojáci 1. kavalérické divize pracovali s deseti FireAnty. V únoru 2026 firma oznámila kontrakt na pokračování spolupráce a její technický ředitel veřejně zmínil ambici ověřit v roce 2026 koncepty pro nasazení „stovek robotů“ v manévrové formaci. Pět kusů na videu tedy není strop, je to začátek škálování.

Přelom není v samotné autonomii robota. Přelom je v tom, že americká armáda zkouší dostat robotickou masu přímo do rytmu existující bojové formace. Žádná nová speciální platforma, žádný oddělený velitelský řetězec. Bradley veze roboty, Bradley je vypustí, posádka nebo operátor je řídí.

Ukrajina už jede tisíce misí měsíčně

Americký test je třeba vidět v kontextu války na Ukrajině, která trvá už více než čtyři roky a která se stala největší laboratoří pozemní robotiky na světě. Podle oficiálních údajů ukrajinského ministerstva obrany provedly pozemní robotické systémy jen v lednu 2026 více než 7 000 misí: logistika, evakuace raněných, dálkové minování i přímé úderné akce.

Ukrajinské roboty jsou přitom často těžší a jinak koncipované než FireAnt. Ozbrojený Zmij Droid 12.7 nese kulometnou věž ráže 12,7 mm s AI sledováním cíle. Těžké logistické verze uvezou až 500 kilogramů nákladu. Platforma Brave1 testuje levné úderné UGV s puškovými věžemi přímo na frontě. Rozdíl oproti americkému přístupu je v měřítku a ekonomice: FireAnt je menší, lehčí a stavěný na roj, na to, aby jich bylo hodně a aby jejich ztráta nebolela.

Podobným směrem jde i Británie. Britské ministerstvo obrany od léta 2024 pořídilo 72 bezosádkových pozemních vozidel a britská armáda už v terénu testuje robot ARX Gereon v průzkumně-úderných scénářích. NATO jako celek zkoušelo bezosádkové pozemní schopnosti na východním křídle Aliance.

Český kontext: TAROS existuje, rojový koncept zatím ne

V Česku existuje domácí vývoj vojenských pozemních robotů. Státní podnik VOP CZ veřejně nabízí UGV TAROS V4 a v září 2026 představil i variantu TAROS MEDIC určenou pro evakuaci raněných z nebezpečných zón, tedy přesně ten typ mise, který Ukrajina už provozně řeší tisíci roboty měsíčně. Veřejně potvrzený program Armády České republiky pro malé rojové UGV po vzoru FireAntu se nám ale v dostupných zdrojích dohledat nepodařilo.

Otázkou zůstává odolnost. Firma Swarmbotics AI mluví o trojitě redundantní komunikaci, ale detaily odolnosti proti elektronickému rušení veřejně nepopisuje. Ukrajinská zkušenost přitom jasně ukazuje, že pozemní roboty čelí stejné hrozbě elektronického boje jako drony ve vzduchu, a právě schopnost komunikovat v zarušeném prostředí rozhoduje o tom, zda robot splní úkol, nebo se stane mrtvým kusem plastu a kovu uprostřed pole.

Bradley oblepený pěticí malých robotů nevypadá jako revoluční zbraň. Vypadá spíš jako improvizace. Jenže právě tak vypadaly první drony na Ukrajině v roce 2022, a dnes jich obě strany vypouštějí tisíce denně. Americká armáda si to zjevně uvědomuje a místo čekání na dokonalý systém zkouší dostat nedokonalé roboty do boje co nejdřív.

A U.S. Army 1st Cavalry Division M2A4 Bradley IFV was spotted carrying five Swarmbotics AI FireAnt anti-armor UGVs on its side storage racks. Weighing around 27 kg, FireAnt is a low-cost attritable robotic system designed for AI-enabled swarm operations, including ISR,… https://t.co/dbikmUtOey pic.twitter.com/WYIRlLJd9A

— 笑脸男人 (@lfx160219) August 26, 2026

M2 Bradley s drony

Článek Video: M2 Bradley oblepený pozemními drony ukazuje budoucnost americké armády. Roj 30kg robotů zvládne útok i průzkum se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.