Ruský výkřik do tmy? Kreml tvrdí, že na Ukrajinu poslal systémy Peresvet. Zelenskyj se Rusům vysmál a Američané zprávu dementovali

Oficiálně byl Peresvet představen jako sofistikovaný laserový systém protivzdušné obrany. Ruská média spekulovala, že kromě dronů dokáže sestřelit i letadla a rakety.

i Zdroj fotografie: Ministerstvo obrany Ruska
                   

Moskva tvrdí, že ruské ozbrojené síly rozmístily na Ukrajině novou generaci vysoce výkonných laserových zbraní, určených především k likvidaci dronů ukrajinských vojenských sil. Konkrétně by se mělo jednat o systémy s názvem Peresvet a Zadira, které dokáží podle prohlášení ruské strany vyřadit z provozu satelity ve výšce až 1 500 kilometrů nad zemí. Za tímto účelem také byly konstruovány. Jenže problém dronů a západních střel na Ukrajině ruskou stranu zřejmě donutil tyto systémy využívat jinak, než zamýšlela. Za údajným nasazením prototypů těchto vysoce utajovaných zbraní stojí především snaha Moskvy čelit záplavě západních zbraní. 

Program je držen v tajnosti

O specifických vlastnostech a technických údajích Ruskem vyvíjených laserových zbraní této kategorie je toho známo jen velice málo. Celý program je držen v tajnosti a v podstatě jediné informace o zbraních pochází z úst ruských představitelů. Vzhledem k tomu, jak Moskva ráda vychvaluje všechny své počiny, není možné o novém laseru říci nic bližšího, aniž bychom upozornili na fakt, že se možná dost dobře jedná pouze o ruskou propagandu.  

Russian Army Peresvet laser system, developed in 2019

Zveřejnil(a) Derrick Lei dne Úterý 1. června 2021

S naprostou jistotou víme snad jen to, že jeden z nových laserových systémů dostal název Peresvet. A to po středověkém pravoslavném mnichovi a válečníkovi Alexandru Peresvetovi, který doprovázel vojsko velkoknížete Dmitrije Donského na tažení proti Tatarům. 

Jurij Borisov, ruský místopředseda vlády, na konferenci v Moskvě uvedl, že konkrétně Peresvet dokáže zacílit satelity až do výšky 1 500 km nad zemí, přičemž podle jeho slov má Rusko v rukávu ještě výkonnější systémy než Peresvet. Odkazoval přitom na úterní testy laserových systémů, při kterých údajně shořel dron zasažený ve vzdálenosti 5 km během pouhých pěti sekund. Zmínil také nedávné testy systému Zadira, jenž měl podat ještě lepší výsledky než Peresvet. 

Západní představitelé jsou skeptičtí

O systémech Peresvet a Zadira kolují spekulace již od roku 2017, kdy byl jejich vývoj spuštěn v rámci programu „pro vytváření nových zbraní na bázi fyzikálních principů“, který je zaštítěn ruskou jadernou korporací Rosatom. Podle názorů některých expertů absolutně nelze, vzhledem k téměř neexistujícím technickým údajům, potvrdit či vyvrátit samotnou výkonnost systémů. Ovšem na základě faktu, že se jedná o laserové zbraně, bude jejich efektivnost pravděpodobně velice záležet například na počasí.

Déšť, mlha či sníh, případně obranné zadýmování prostoru mezi cílem a umístěním laserové zbraně, mohou mít totiž na intenzitu laserového paprsku velmi negativní dopad. Také samotná instalace takto výkonného laserového zbraňového systému bude pravděpodobně velice drahou záležitostí. Lasery obecně pro svoji činnost spotřebovávají poměrně značné množství elektrické energie.

O ceně instalace systému trochu spekulujeme, ale téměř s jistotou lze říci, že laserové zbraně, které jsou dle rétoriky Moskvy schopné ničit cíle od povrchu země do výšky 1 500 kilometrů nad ním, nejspíše nebudou příliš mobilní zbraně. Ruské zbraně jsou až na výjimky mohutnější, rozměrnější a těžší než jejich adekvátní západní ekvivalenty, snad s výjimkou tanků. A právě funkčnost a potřebná výkonnost laserových zbraní nutně vyžaduje své, jak se přesvědčili Izraelci se svým systémem Železného paprsku.

Ruské systémy se budou zřejmě spíše umisťovat jako stacionární ochrana vojenských základen před útoky bezpilotních letounů. Na plnohodnotném bojišti si je lze představit jen velice těžko, i když americký systém HELWS již určitou finální představu o takovýchto mobilních laserových zbraních dává.

Podle Borisova již první prototypy systému Zadira dorazily na Ukrajinu. Ovšem o této skutečnosti zatím neexistuje jediný důkaz a informaci nelze nezávisle ověřit. Například představitelé amerického Pentagonu se na dotaz o použití ruských laserových zbraní na Ukrajině tvářili poněkud skepticky, přičemž uvedli, že jejich použití nebylo doposud zaznamenáno. 

Ukrajinský prezident se Rusům vysmál

Volodymyr Zelenskyj se tvrzením vysmál a systémy přirovnal k „zázračným zbraním“ nacistického Německa. Němci totiž využívali v rámci propagandy podobné strategie jako nyní Rusové. Minule bylo téma ruských oslavných článků modernizace ruských letounů a jejich výsledné úžasné bojové schopnosti, nyní jsou ve stejném duchu ruskou rétorikou oslavovány pokrokové laserové zbraně. Podobnost s Němci doslova bije do očí. Čím blíže byli nacisté k prohře, tím úžasnější zbraň byla odhalena. 

Zveřejnil(a) U Aye Chan dne Čtvrtek 19. května 2022

Idea použití laserů k oslepování satelitů, byť teoreticky reálná, byla ještě docela nedávno předmětem základních fyzikálních pokusů v laboratořích. Praktické výsledky odzkoušených skutečných zbrojních laserových systémů v rukou ozbrojených sil byly pouhou fantazií z říše science fiction. Nyní ovšem Rusko přichází s tvrzením, že v této oblasti dosáhlo významného pokroku. Tento výrok připoutá zcela jistě velkou pozornost ostatních jaderných mocností. Zejména Spojených států a Číny, které na variantách těchto zbraní pracují již řadu let.  

Likvidace bezpilotních letounů je přitom s ohledem na relativně vysoké náklady provozu takto výkonných systémů jakousi sekundární záležitostí. Laserové zbraně výše popisovaného typu mají vzhledem k jejich proklamované schopnosti oslepování satelitů především strategický dopad. Nelze totiž opomenout skutečnost, že se satelity používají ke sledování případných odpalů mezikontinentálních balistických raket – nosičů jaderných zbraní. Jsou tak nejvýznamnější částí systému včasné výstrahy před použitím těchto strategických zbraní. 

Jak pravdivé je podle vás ruské tvrzení o laserových zbraních?

Zdroj: DefencePost, 9News, HindustanTimes

Diskuze Vstoupit do diskuze
147 lidí právě čte
Autor článku

Linda Niesnerová

Zobrazit další články