Co přesně Kornet-D umí

Jádrem systému je rodina řízených střel Kornet-EM. Dvě klíčové varianty definují jeho taktický profil:

• 9M133M-2 – tandemová kumulativní střela s dosahem 150–8 000 metrů. Výrobce uvádí průnik 1 100–1 300 mm pancíře za reaktivním pancéřováním (ERA).
• 9M133FM-3 – termobarická/víceúčelová munice s dosahem až 10 000 metrů, určená proti opevněním, lehké technice i nízkoletícím vzdušným cílům.

Na vozidle Tigr-M sedí dva nezávislé automatizované odpalovače 9P163-3. Osm střel je v pohotovosti k okamžité palbě, dalších osm veze vozidlo jako zálohu. Navedení funguje v laserovém paprsku – střela letí po ose paprsku, který obsluha drží na cíli. Výrobce deklaruje odolnost proti elektronickému i optickému rušení, protože laserový kanál je obtížně narušitelný klasickými radiovými prostředky.

Klíčová schopnost: systém dokáže vést palbu na dva cíle současně, nebo vypustit dvě střely na jeden cíl v krátkém sledu, právě proto, aby přetížil aktivní ochranný systém tanku.

Proč tankisté NATO nemohou zůstat v klidu

Hrozba nespočívá v „magické průbojnosti“, která by automaticky prorazila čelo každého západního tanku. Přesné hodnoty čelního pancéřování Leopardu 2A8, Abramsu SEP nebo Challengeru 3 jsou utajené a poctivě tvrdit „jistý čelní průstřel“ z veřejných dat nelze. Reálné nebezpečí je jinde.

Kornet-D operuje v zóně 5–8 kilometrů, tedy za hranicí, kde tank obvykle vede přímý boj. Lehký kolový nosič o hmotnosti kolem sedmi tun se přesune po silnici rychlostí přes 100 km/h, zaujme palebnou pozici, odpálí a zmizí. Tank, který váží 60–70 tun, takovou dynamiku nemá. Při zásahu z boku nebo ze zádi, kde pancéřování i u nejmodernějších strojů dramaticky klesá, představuje průnik 1 200 mm smrtelnou hrozbu prakticky pro cokoliv.

Podle analýzy CSIS z ukrajinského bojiště se tanky bez pěchotního doprovodu stávají snadnými cíli pro drony a protitankové zbraně. Kornet-D do tohoto trendu přesně zapadá: vytváří kolem ruských pozic „protitankovou bublinu“, která nutí protivníka k rozptýlení, maskování a nepřetržitému průzkumu.

Jak se NATO brání, a kde má mezery

Západní armády hrozbu moderních protitankových řízených střel berou vážně. Americká armáda integruje na Abramsy systém Trophy od Rafaelu, aktivní ochranu schopnou zachytit přilétající střelu a zničit ji protiprojektilem. Britský Challenger 3 počítá s vlastním aktivním ochranným systémem jako klíčovým prvkem přežití. Česká armáda v září 2025 objednala 44 tanků Leopard 2A8, jejichž součástí jsou systémy vlastní a protiminové ochrany.

Jenže Trophy ani žádný jiný aktivní ochranný systém není kouzelný štít. RUSI upozorňuje, že jeho integrace vytváří praktická omezení a potenciální slepá místa. A hlavně, velká část aliančních flotil stále jezdí bez ochrany tohoto typu. Česká armáda aktuálně provozuje Leopardy 2A4 a dosluhující T-72M4CZ. Obojí je vůči tandemové střele Kornetu vysoce zranitelné, zejména při přepadu z boku.

Měkká protiopatření, jako kouřové clony, terénní maskování, rychlý manévr, dronový průzkum a protiúder na odpalovač, zůstávají relevantní. Laserové navedení sice odolává radiovému rušení, ale potřebuje nepřerušenou optickou viditelnost na cíl po celou dobu letu střely. Kouř a terén tu fungují.

Kornet versus Javelin a Spike: jiná filozofie

Srovnání s protitankovými systémy NATO ukazuje odlišné přístupy:

Kornet vyčnívá dosahem a hustotou palby z vozidla. Javelin a Spike vyčnívají přežitím střelce, protože po odpalu není třeba udržovat kontakt s cílem. V praxi to znamená, že Kornet-D je nástroj pro organizovanou obranu s připravenou pozicí, zatímco západní systémy lépe slouží mobilní pěchotě v nepřehledném terénu.

Bojové nasazení: co víme a co ne

Překvapivě málo. Rodina Kornet je na Ukrajině bezpochyby přítomna, starší verze na trojnožkách i na BMP. Ale konkrétně varianta Tigr Kornet-D má v otevřených zdrojích slabou stopu. Databáze Oryx ještě v březnu 2023 vedla tento typ mezi systémy bez vizuálně potvrzené ztráty. To může znamenat omezené nasazení, ale také dobré maskování nebo prostě fakt, že analytici dosud nezachytili dostatek snímků.

Ruské ministerstvo obrany v lednu 2019 oznámilo, že modernizovaná verze Kornet-D1 prochází státními zkouškami před přijetím do výzbroje. Zda a kdy byla oficiálně zavedena, z veřejných zdrojů jednoznačně potvrdit nelze.

Kornet-D není zázračná zbraň, která by automaticky vyřadila každý tank Aliance. Je to ale systém, který prudce zdražuje každý kilometr, po kterém se tank pohybuje bez aktivní ochrany, průzkumného krytí a pěchotního doprovodu. A právě v tom spočívá jeho skutečná síla.

Článek Znepokojení tankových vojsk NATO. Ruský Tigr s protitankovým Kornetem-D rozlouskne i ty nejlepší tanky se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.