Co jsou ta „kladiva“ a proč se jich Moskva obává

Název Hammer není jen neformální přezdívka. Jde o oficiální anglický akronym výrobce Safran: Highly Agile Modular Munition Extended Range, tedy vysoce obratná modulární munice s prodlouženým doletem. Francouzsky se zbraň označuje AASM (Armement Air-Sol Modulaire). Konstrukce je elegantně jednoduchá v principu, ale sofistikovaná v provedení: na standardní leteckou pumu o hmotnosti 125, 250, 500 nebo 1 000 kg se připevní přední naváděcí sekce a zadní modul s raketovým pohonem, který prodlužuje dolet na více než 70 kilometrů.

Naváděcí sekce existuje ve třech konfiguracích: GPS/inerciální, infračervená a laserová. Klíčová je schopnost fungovat v režimu „vystřel a zapomeň“ i tam, kde protivník masivně ruší signál GPS. Právě to dělá Hammer mimořádně nepříjemným pro ruskou armádu. Velitelská stanoviště, muniční sklady, opevněné pozice a logistické uzly v hloubce desítek kilometrů za frontovou linií přestávají být v bezpečí, aniž by nosič musel nalétat do nejhustší zóny protivzdušné obrany.

Ukrajina přitom Hammer nezná jen z katalogů. Podle ukrajinského ministerstva obrany byly tyto pumy úspěšně adaptovány i na sovětské MiGy-29 a nasazeny v bojových podmínkách. Přesnost do 10 metrů a dosah do 70 km potvrzuje Kyjev z vlastní zkušenosti. Teď jde o to přenést tutéž munici na modernější a výkonnější platformu.

Dvě vlny Gripenů: přemostění a budoucí páteř

Švédsko připravilo pro Ukrajinu dvoustupňový plán. První vlna zahrnuje dar až 16 stíhaček Gripen C/D z aktivních švédských zásob. Tyto stroje mají dorazit na začátku roku 2027. Gripen C/D disponuje osmi závěsníky, motorem o tahu 80,5 kN, maximální vzletovou hmotností 14 000 kg a nízkými nároky na údržbu; dokáže operovat z krátkých a improvizovaných drah, což je v ukrajinských podmínkách zásadní výhoda.

Druhou vlnu tvoří 16 nových Gripenů E, jejichž nákup podepsal prezident Zelenskyj 30. června 2026. Kontrakt v hodnotě přibližně 60 miliard korun zadal Saab prostřednictvím švédské obranné agentury FMV s dodávkami v letech 2029–2030. Gripen E je proti starší verzi výrazný skok:

• Radar AESA s elektronickým řízením paprsku
• Infračervený vyhledávací a sledovací systém (IRST)
• Pokročilý systém elektronického boje
• Deset závěsníků místo osmi
• Vyšší tah motoru a maximální vzletová hmotnost

Logika je jasná: verze C/D slouží jako přemostění, aby Ukrajina získala západní stíhací schopnost co nejdříve. Verze E pak má tvořit dlouhodobou páteř letectva. Švédský premiér přitom už v listopadu 2025 hovořil o exportním záměru na 100 až 150 Gripenů pro Ukrajinu v delším horizontu a generální ředitel Saabu Micael Johansson toto číslo potvrdil investorům.

Jak Francie a Švédsko skládají puzzle dohromady

Integrace AASM Hammer na Gripen není otázka pouhého zavěšení pumy pod křídlo. Podle oborového tisku pracují Saab a Safran na úpravách závěsníků, systému řízení výzbroje a rozhraní pro předávání cílových dat. Saab sám v roce 2022 uzavřel s FMV kontrakt na vývoj nového odpalovacího systému pro Gripen, což ukazuje, že každá nová integrace výzbroje je samostatná a netriviální inženýrská práce.

Proč se to děje právě teď? Hammer byl dosud veřejně spojován téměř výhradně s francouzským Rafale, pro který byl původně navržen. Safran sám v roce 2016 uváděl, že AASM vznikla pro potřeby francouzského letectva a námořnictva. Motivace k rozšíření na konkurenční západní typ je zjevně ukrajinská: Kyjev munici zná, používá ji a chce ji mít i na budoucí platformě. Francie navíc 14. července 2026 ve společném prohlášení s Ukrajinou povolila licenční výrobu bomb AASM a střel SCALP přímo na ukrajinském území ještě před koncem roku 2026. Nejde tedy o jednorázovou dodávku, ale o průmyslovou linku s dlouhodobým výhledem.

Britský rozměr celý obraz doplňuje: Londýn v červenci 2026 oznámil investici 300 milionů eur do pomoci s dodáním Gripenů pro Ukrajinu, včetně výcviku, simulátorů a náhradních dílů, s účastí více než 50 britských firem v globálním programu Gripen.

Hammer versus konkurence: kde stojí ve srovnání

Americká JDAM-ER od Boeingu používá křídelní kit, který standardní pumu promění v klouzavou střelu s doletem přes 65 kilometrů. Je levná, masově vyráběná a modulární, ale nemá vlastní pohon, takže její dolet závisí na výšce a rychlosti odpalu. Britská Paveway IV od RTX je dvojrežimová přesně naváděná puma, pilíř RAF od roku 2008, ale její přesný dolet není v otevřených zdrojích veřejně číslován.

Hammer se od obou liší právě raketovým pohonem, který mu dává aktivní dolet nezávislý na pouhém klouzání. Safran navíc v roce 2025 představil varianty XLR s miniaturním proudovým motorem a deklarovaným doletem nejméně 140 km z velké výšky, tedy budoucí rozšíření rodiny, které by z Hammeru udělalo ještě nebezpečnější nástroj.

Pro srovnání s ruskou stranou: Moskva sama nasazuje klouzavé pumy odpálené z bezpečné vzdálenosti mimo dosah části ukrajinské protivzdušné obrany. Přesné oficiální parametry ruských zbraní v otevřených zdrojích chybí, ale princip je totožný: úder ze vzdálenosti desítek kilometrů. Rozdíl je v tom, že Hammer nabízí vyšší přesnost a odolnost vůči rušení, zatímco ruské klouzavé pumy spoléhají spíš na objem a hmotnost náloží.

Kdy to bude létat a co to změní

Výcvik ukrajinských pilotů už běží. Švédsko na jaře 2026 spustilo přípravu pilotů a technického personálu, v Kanadě od dubna 2025 probíhá přechodový výcvik; v září 2026 bylo 21 ukrajinských vojáků ve třetí a čtvrté fázi na cvičných L-39 před přechodem na západní bojové typy. Personální pipeline funguje, ale k plné bojové způsobilosti zbývá ještě několik kroků.

Nejdříve reálně nasaditelné Gripeny C/D s integrovaným Hammerem? Pokud práce na integraci a typový výcvik doběhnou včas, potenciálně v průběhu roku 2027. Plně rozvinutá schopnost na Gripenech E je realistická spíše od roku 2029 a dál. Prezident Zelenskyj v září 2026 naznačil, že Ukrajina bude mít Gripeny ještě letos, ale ve švédských a firemních primárních dokumentech se tato akcelerace zatím nepropsala.

Sama o sobě tato kombinace válku neotočí, počty jsou omezené a nejmodernější verze přijdou až za několik let. Reálný dopad ale může být citelný na taktické úrovni: přesnější údery z větší vzdálenosti, systematický tlak na ruské týlové cíle a postupné vytlačování ruských nosičů klouzavých pum dál od fronty. Pro Rusko je přitom nebezpečnější celý systém (letoun, munice, výcvik, logistika, průmyslová základna) než jakákoli izolovaná puma.

Evropa poprvé skládá Ukrajině kompletní úderný balík od letounu přes munici až po budoucí výrobní kapacitu na ukrajinském území. Švédská vláda to sama rámuje slovy, že „Ukrajina brání i svobodu Švédska.“ Pro ruské velení to znamená jedinou věc: válka v týlu bude dražší, nebezpečnější a těžší na zvládnutí.

Článek Francie a Švédsko spojily síly: Gripeny pro Ukrajinu dostanou „kladiva“ s raketovým motorem. Rusové se jich děsí se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Ruští dronaři se schovali do sklepení

Video ukazuje, že se ukrajinskému průzkumu podařilo možná náhodou zahlédnout jednoho z operátorů dronů, jak vylézá z nějakého sklepení v sousedství panelové budovy. Okamžitě mu bylo jasné, že se jedná o úkryt ruských dronařů, vycvičených specialistů, kteří mohou napáchat ukrajinské armádě obrovské škody. Ukrajinské velení se proto rozhodlo, že proti takovému hodnotnému cíli vyšle letecký útok s naváděnou pumou.

„Ještě nedávno se Rusové cítili bezpečně. Odteď bude zničen každý, kdo se objeví.“ Ukrajinci budí hrůzu 80 km v ruském týlu

Záběry ukazují střih na letoun, i když z nich není zřejmé, že je to právě ten, který útočil. Podle jeho tvaru Armádní Zpravodaj usuzuje, že se jedná o Mikoyan MiG-29 Fulcrum. Wikipedia uvádí, že jde původem o sovětský letoun schopný nést až 3,5 tuny nákladu. Na Ukrajině byl upravený, aby dokázal používat i některé přesné západní zbraně, které jí dodávají spojenci. Ukrajina měla ve výzbroji nejen tyto letouny, ale dostala i některé ze Slovenska a Polska. Ten útočící mohl být tedy původně z československé armády.

Popisek uvádí, že použitou zbraní byla AASM Hammer. Jde o francouzskou konstrukci, která mění běžnou gravitační pumu na naváděnou s pomocným raketovým motorem. ArmyRecognition uvádí, že existuje ve variantách od 125 do 1 000 kilogramů, a ukrajinské letectvo nejčastěji používá pumy o hmotnosti 250 kilogramů. Letoun je odhazuje z nízké výšky a mají dosah 70 km, což pilotovi umožňuje držet se v bezpečí před nepřátelskými radary.

Stačila vteřina a vše mohlo být jinak. Gripeny a F-35 stanuly tváří v tvář několika ruským bestiím Tu-22M3 v doprovodu Su-35S

Záběry z průzkumného dronu dokazují, že se puma trefila přesně, a cíl byl zničen, takže lze předpokládat, že operátoři zahynuli. Je to veliká ztráta, protože jsou pro ruskou armádu velmi cenní. TheGuardian uvádí na příkladu ukrajinských operátorů, že základní výcvik trvá 15 dní. To je ovšem jenom opravdový základ. Zkušený operátor dronů potřebuje stovky hodin praxe, rychlé reflexy a orientaci v prostoru. Nahradit ho tedy není jednoduché ani levné.

The position of Russian drone operators was destroyed by Ukrainian aviation with the help of AASM Hammer bombs. Southern direction. Published 19.04.2026
by u/GermanDronePilot in ukraine

Útok MiG-29 zničil ruské operátory dronů (zveřejněno 19. dubna 2026)

Článek Video: jeden Rus prozradili pozici a zpečetili osud všech. MiG-29 rozmetal tajnou základnu specialistů se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Integrace francouzské pumy dělá MiG-29 nebezpečný

MiG-29MU1 je ukrajinská modernizace sovětského víceúčelového letounu, která se zaměřila na zvýšení jeho bojové efektivity v moderním konfliktu. Podle Wikipedie je hlavním zlepšením instalace výkonnějšího radaru s větším dosahem a modernizovaný navigační systém se satelitním přijímačem. MU1 byla přitom zavedena teprve v roce 2009.

Video: američtí piloti rozmetali íránské balistické rakety dříve, než je stihli odpálit. Přesné údery je proměnily v trosky

Mimo jiné umožňuje lepší integraci s digitálním bojištěm a dává vyšší šanci na přežití v prostředí nasyceném ruskou protivzdušnou obranou. Pro ukrajinské piloty je MiG-29 nepostradatelný, neb představuje páteř letectva schopnou operací z poškozených nebo provizorních letišť, a používá ho nejenom k útokům, resp. bombardování, ale také k obraně.

Jako zásadní průlom v nasazení MiG-29MU1 hodnotí Armádní Zpravodaj schopnost nést západní munici, v tomto případě francouzské chytré pumy AASM Hammer. Ty mají raketový pohon, díky němuž mohou zasahovat ruské pozice na vzdálenost až 72 km, zatímco kombinace inerciálního (INS), satelitního (GPS) a infračerveného navádění jim zajišťuje chirurgickou přesnost.

Zásoby sice rychle ubývají, ale Rusko má plán, jak masivně obnovit svá tanková vojska. Modernizuje dávno zapomenuté

Samotná AASM Hammer je potom původně americká gravitační puma rodiny Mark 80, na níž francouzská zbrojovka Safran přidělává konverzní sadu s naváděcím modulem, křidélky a raketovým pohonem, potvrzuje Wikipedia, a má několik velikostí (125, 250, 500 a 1 000 kg), ale starý víceúčelový letoun MiG-29 unese maximálně půltunovou verzi.

Její kvality pocítili ruští vojáci na záběrech naplno. Sice není jasné, o jakou verzi se jednalo, ale soudě dle rozsahu výbuchu a škod to redakce ArmádníZpravodaj.cz odhaduje na 125kg, jelikož dvojnásobně větší by dům téměř jistě celý zbořila. Jestli museli Ukrajinci povolat letectvo, může to znamenat, že se pozici nedařilo dobýt pozemně, případně by to bylo drahé.

Článek Video: Ukrajinci nasadili na ruské pěšáky těžký kalibr. MiG-29 udeřil tak silně a přesně, že jim nedal šanci se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Ukrajinský pilot se ani nepokusil R-37M bránit

MiG-29 je letitý, ve výzbroji se objevil v roce 1983, tehdy ještě sovětského letectva, uvádí Wikipedia, takže je jasné, že nebyl uzpůsoben pro západní zbraně. O to se postarali před pár lety až Ukrajinci, kteří dokázali integrovat zejména klouzavé pumy, hlavně francouzské AASM Hammer s raketovým motorem a americké klouzavé GBU-62 různých velikostí.

Video: důležitý ruský vlak na frontu nedojel. Ukrajinci ho napadli na hlavní tepně, když se dal do pohybu

Omezením letounu je však nosnost závěsníků, kterých má celkově 7, pod každým křídlem tři a jeden pod trupem, ale nejvyšší zatížení jednoho – pouze vnitřního – může být 500 kg, zatímco středové nebo vnější vydrží maximálně 350 kg. Ukrajinské letectvo využívá MiG-29 hlavně frontový bombardér, v čemž se osvědčuje a páchá opravdu velké škody.

V tomto případě se však jednalo o jeho poslední let, jelikož ho měla sestřelit střela R-37M, která je pověstná hlavně svým dosahem až 400 km. Wikipedia uvádí, že ji odpaluje Suchoj Su-57, ale ten blízko Ukrajiny neoperuje, MiG-31, pro nějž je to z důvodu zastaralosti riskantní, a zbývá páteř ruského letectva, a sice Suchoj Su-35S. Je však možné, že v tom nebyl sám.

Orešnik dal Ukrajincům ochutnat, co dokáže. Sdílené záběry ukazují mnohonásobný úder 60 km od Polska

Ani jeden z ruských letounů totiž neumí využít plného potenciálu střely R-37M, jelikož mají slabé radary, obvykle s max. polovičním dosahem, tedy 200 km. Na druhou stranu, i to by na starý MiG-29 bohatě stačilo, jelikož ten má detekční schopnosti ještě horší. Možností je pak také, že byl zaměřen nějakým pozemním radarem, který informace předal.

Článek Video: ukrajinský MiG-29 se přiblížil až moc blízko. Ruský soupeř ho sestřelil svou nejlepší střelou se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

2 pumy dokázaly most úplně zničit

MiG-29MU1 je ukrajinská modernizovaná verze MiG-29, jejímž cílem je zvýšení bojové účinnosti s novým vybavením, jako je modifikovaný radiolokátor a zaměřovací systémy, což zejména umožňuje používání přesně naváděné munice. Osazen je třeba vylepšený radar (N019U1) nebo elektro-optický zaměřovací systém (KOLS), a je používán od roku 2021.

Video: Rusové se u Pokrovsku prozradili rádiem. Ukrajinští speciálové je záhy sejmuli

Armádní Zpravodaj připomíná, že půjde o primární verzi, která umí odpalovat jak americké klouzavé pumy GBU-62, tak francouzské řízené pumy AASM Hammer, potvrzuje Wikipedia s tím, že mělo ukrajinské letectvo necelou dvacítku těchto letounů, ale je možné, že vylepšilo i další, protože využívá MiG-29 jako hlavní frontový bombardér.

V tomto případě útočilo na most na logistické trase nedaleko Pokrovsku, ale není jasné, v jakém přesně místě. Využilo k tomu nicméně zmíněné francouzské pumy AASM Hammer, to hned dvě, což bylo vzhledem k povaze objektu nezbytné. Kdyby totiž byla pouze jediná, je možné, že by zůstal částečně průjezdný například pro motorky nebo čtyřkolky.

Video: únik nemožný. Těžká mechanizovaná brigáda nenechala projet k Pokrovsku ani jeden robustně pancéřovaný tank

Nejspíše se jednalo o 250kg verze, ty jsou nejčastější, ačkoliv má Ukrajina k dispozici také poloviční 125kg a dvakrát větší 500kg. Wikipedia doplňuje, že doletí přes 70 km, přičemž mají pomocný raketový motor, díky čemuž mohou být odhozeny i v relativně nízké výšce, a svůj cíl stejně zasáhnou na max. vzdálenost. Naopak dolet klouzavých závisí na tom, jak vysoko je pilot odhodí, kvůli čemuž se musí vystavit riziku zaměření nepřátelskými radary.

Asi netřeba rozebírat, nakolik je logistika důležitá. Mnozí si to sice neuvědomují, ale často v ní pracuje více personálu, než je na frontě, jelikož musí zajistit jak zásobování zbraněmi, municí, jídlem a materiálem všeho druhu, tak vozidly, generátory, PHM apod. Ani nejsilnější armáda není schopna bez logistiky fungovat a klesá bez ní její efektivita.

Článek Video: modernizovaný ukrajinský MiG-29MU1 už si u Pokrovsku zjednal pořádek. Rusům vybombardoval velmi důležitý most se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Taktika ochránila MiG-29 před zaměřením

MiG-29 je původně stíhací letoun pro vzdušnou převahu a víceúčelový stíhací letoun, vysvětluje Wikipedia, ale pro svou zastaralost už dnes v této úloze moc užíván není a slouží jako frontový bombardér, což mu jde dobře. K jeho zavedení došlo v roce 1983, a ačkoliv byl modernizován, stal se později základem pro MiG-35. Vznikl přitom ve více než 1 600 kusech.

Video: zůstala jenom spoušť a nic jiného. Rusové dostali výprask, na který nezapomenou

K bombardování frontových pozic ho často využívá ukrajinské letectvo, v jehož případě jde de facto o nejlepší volbu. Upravili si ho dokonce k nesení francouzských pum AASM Hammer, jimiž dokáží páchat opravdu značné škody. Na záběrech je konkrétně vidět, jak odhazuje dvě o hmotnosti 250 kg, což je nejčastěji užívaný typ proti ruským pozicím.

Wikipedia nicméně doplňuje, že existují také v menší 125kg verzi, a větší 500kg verzi, které má také MiG-29 nosit, ale méně častěji. Jejich výhodou je, že mají pomocný raketový motor, díky němuž je není potřeba odhazovat vysoko nad zemí jako klouzavé alternativy. Pilot MiG-29 je tak ve větším bezpečí, protože se může držet nízko nad zemí, jak ukazuje video.

Video: Ukrajinský důstojník měl jenom chvíli. Ale přesto se chopil staré Igly a sestřelil ruskou střelou s plochou dráhou letu

Nepřátelské radary ho potom mají problém zaměřit, a tedy na něj ani nelze vypálit střely. Je jasně vidět, že jakmile MiG-29 pumy odhodí, vrací se zase rychle k zemi. Není sice viditelné, na co přesně útočí, ale AASM Hammer umí například zničit most nebo velitelské centrum. Soudě podle odhození dvou z nich se nejspíše jednalo o větší a důležitý objekt.

Ukrajinský MiG-29 letěl těsně nad zemí, aby se vyhnul zaměření radary, a poté na moment vzlétl, aby odhodil dvě pumy AASM Hammer (zveřejněno 24. dubna 2025)

Článek Video: ukrajinský MiG-29 se vyhnul radarům a zaútočil na ruské pozice se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Značné omezení pro ruskou armádu

Jakým letounem Ukrajinci na ruskou základnu udeřili, není jasné, ale Armádní Zpravodaj připomíná, že k tomu nejčastěji používá MiG-29, případně F-16, a v malé míře také Mirage 2000 nebo Suchoj Su-27. Více toho oficiálně nemá, potvrzuje Wikipedia, přičemž i původně sovětské letouny uzpůsobila pro nošení západních řízených pum s dosahem v desítkách km.

Záběry, které se neměly dostat ven. Rusko v problémech, balistická raketa budoucnosti, RS-28 Sarmat, při testování vybouchla

Ty totiž využívá k takovým úderům prakticky vždy, jelikož jde o relativně neodolný objekt, s nímž si desítky kilogramů trhaviny hravě poradí. Možnosti byly de facto dvě – francouzská raketová AASM Hammer nebo americká klouzavá GBU-62. Ačkoliv mají obě jako základ gravitační pumu z rodiny Mark 80 původem z Ameriky, která je osazena konverzní sadou, fungují jinak.

V obou případech je dolet asi 70 km, ale GBU-62 k cíli doklouže po vzduchu, což také znamená, že čím výše je odhozena, tím dále doletí. Tím ale mohou piloti riskovat sestřelení PVO, jelikož musí před jejím odhozením vystoupat relativně vysoko, kde je snáze zachytí radary. Oproti tomu AASM Hammer má pomocný raketový motor, který GBU-62 postrádá, uvádí Wikipedia.

Ve Švýcarsku se vyostřila debata o F-35. Jsou příliš drahé, „americká praktika“ nařizuje zaplatit za ně více, než bylo v plánu

Má sice rovněž křídla, ale může být odhozena i v poměrně nízké výšce, uvádí Wikipedia, takže se může pilot zase okamžitě přilepit zpět k zemi, což ho chrání před zaměřením. V obou případech je potom na takto veliké objekty často volena 250kg varianta (Mark 82), jejíž výbuch byl zjevně dostačující. V základně se však nacházela i munice, která destrukci umocnila.

Mohlo se jednat o různé mikropumy a protitankové granáty, oblíbené jsou ty z RPG-7. Wikipedia uvádí, že PG-7VL těžký 2,6 kg probije až 500 mm RHAe, což stačí ze správné strany i na nejlepší obrněnce, zatímco OG-7V je fragmentační určený proti pěchotě, kterou usmrtí až na 7 metrů, i když má neprůstřelnou vestu. Ztráta dronařské základny, navíc této velikosti, značně omezuje možnosti armádu v okruhu až desítek kilometrů, takže jde o velmi cenný úder.

Útok ukrajinského letectva na ruskou základnu dronařů (zveřejněno 20. června 2025)

Článek Video: Ukrajinské letectvo provedlo přesný úder na základnu ruských dronařů. Sekundární exploze zkázu dokonala se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.