500% clo pro každého, kdo kupuje ruskou ropu. Bílý dům schválil „pekelné“ sankce, které Kremlu zlomí vaz

Lubomír Vávra — Mon, 13 Jul 2026 07:38:00 +0000

Lindsey Graham přiletěl do Kyjeva, potřásl rukou Volodymyru Zelenskému a ještě téhož dne společně s kolegy Richardem Blumenthalem, Jeanne Shaheenovou a Rogerem Wickerem oznámil, že Bílý dům podpořil upravenou verzi jejich návrhu zákona Sanctioning Russia Act of 2025. Nejde o další symbolický balíček mířený přímo na Moskvu. Tentokrát je hlavní úder namířen jinam, na státy, které Kremlu stále platí za ropu, plyn a uran a udržují tak při životě jeho válečnou pokladnu. Především na Čínu a Indii.

Co přesně 500% clo znamená

Formulace „500% clo na ruskou ropu“ je zkratka, která skrývá mnohem drsnější mechanismus. Podle veřejně dostupného textu návrhu S.1241 by pětisetnásobné clo nedopadlo na samotné barely ropy putující do amerických přístavů. Dopadlo by na veškerý dovoz do Spojených států ze země, o které prezident USA rozhodne, že vědomě nakupuje, převádí nebo zprostředkovává ruskou ropu, zemní plyn, uran, ropné produkty či petrochemii.

Prakticky řečeno: pokud by Indie dál ve velkém odebírala ruskou ropu, americké clo by se vztahovalo na indické textilie, léčiva, ocel, IT služby, zkrátka na všechno, co Indie do USA vyváží. Totéž pro Čínu, Brazílii, Turecko nebo kohokoli dalšího. K tomu návrh přidává plné sankce podle zákona CAATSA, zásah proti ruským finančním institucím, zákaz amerických energetických exportů do Ruska a zákaz investic do ruského energetického sektoru. Sami autoři zákon popisují jako „palici“. Označení „pekelné sankce“ proto není přehnané.

Proč terčem nejsou ruské tanky, ale čínské a indické kontejnery

Dosavadní sankce od roku 2022, ať už americké, nebo evropské, mířily převážně přímo na Rusko: na banky, technologické firmy, ropný cenový strop, stínovou flotilu tankerů. Kreml na to reagoval přesměrováním exportů. Podle dat KSE Institute dovážela Čína v únoru 2026 zhruba 1,9 milionu barelů ruské námořní ropy denně, Indie kolem milionu barelů a Turecko zůstávalo největším odběratelem ruských ropných produktů s 353 tisíci barely denně. Dohromady tyto tři země pokrývají odhadem 70 % ruského energetického obchodu.

Graham to říká otevřeně: dosavadní evropské sankční balíky nestačí, protože neřeší peníze tekoucí z Asie do Moskvy. Nový zákon proto přenáší tlak tam, kde to bolí, na obchodní vazby třetích zemí s americkým trhem. Pro Peking, Dillí i Ankaru je přístup na americký trh nenahraditelný. A právě tím se 500% clo stává pákou, jakou dosud žádný sankční balíček nenabízel.

Že nejde o prázdnou hrozbu, ukázal už únor 2026. Bílý dům tehdy prezidentským nařízením zavedl 25% dodatečné clo na dovoz z Indie kvůli jejím nákupům ruské ropy. Dillí reagovalo „významnými kroky“ a Washington clo zrušil. Menší kalibr, ale stejná logika, a fungovala.

Co Bílý dům skutečně schválil

Důležitá nuance: Bílý dům neschválil hotový zákon. Podle CBS News administrativa podpořila nejnovější návrh aktualizované verze, kterou senátoři teprve plánují formálně představit a protlačit Kongresem. Na stránkách Congress.gov je k dnešnímu dni stále veden původní návrh S.1241 z 1. dubna 2025, přikázaný výboru, bez další legislativní akce.

Časová osa ukazuje postupné budování politické podpory:

Duben 2025 — předložení návrhu s podporou 50 senátorů.
Leden 2026 — Graham tvrdí, že Trump dal návrhu „zelenou“.
Únor 2026 — Graham mluví o dostatku hlasů a tlaku na Čínu.
Červenec 2026 — čtyři senátoři oznamují dohodu s administrativou na aktualizované verzi.

Finální text aktualizované verze zatím zveřejněn nebyl. Senátoři slibují, že ho představí „velmi brzy“. Přesná sazba 500 % a seznam komodit vycházejí z veřejně dostupného původního návrhu; zda zůstaly beze změny, se teprve ukáže.

Co to znamená pro Česko a Evropu

Česká republika se podle vyjádření vlády definitivně zbavila závislosti na ruské ropě i plynu. Přímý dopad případného amerického zákona by proto byl minimální. Nepřímý dopad je ale jiná věc. Pokud by Čína a Indie začaly hromadně přesměrovávat nákupy od ruských dodavatelů k alternativním zdrojům, zvýšená poptávka by se propsala do světových cen ropy a plynu. A ty se promítají do českých účtů za energie bez ohledu na to, odkud fyzicky ropa teče.

Council on Foreign Relations navíc upozorňuje, že plné nasazení 500% cel proti ekonomikám velikosti Číny a Indie by znamenalo masivní obchodní eskalaci s dopady daleko za hranicemi energetiky. Pro evropské a české firmy s americkou expozicí, ať už jde o dolarové financování, export do USA, nebo roli v dodavatelských řetězcích přes třetí země, představuje návrh i riziko sekundárního zásahu.

Zlomí to Kremlu skutečně vaz?

Moskva se obcházení sankcí naučila. Stínová flotila čítá podle EU přes 630 tankerů na sankčním seznamu. Rusko nabízí slevy, využívá překládky na moři, nesankcionované pojišťovny a finanční kanály mimo západní systém. Nic z toho ale nefunguje bez ochotných kupců.

A právě tam míří logika nového zákona. Nekouše Rusko přímo, kouše ruku, která mu podává peníze. Pokud by Čína, Indie a Turecko musely volit mezi ruskými barely a přístupem na americký trh, volba je pro většinu z nich jasná. Sám o sobě zákon válku neukončí přes noc. Ale může dramaticky zvýšit cenu, kterou Kreml platí za každý další měsíc bojů; ne v krvi, ale v rublech, které přestanou přitékat.

Palice leží na stole. Zbývá zjistit, jestli ji Kongres zvedne.

Článek 500% clo pro každého, kdo kupuje ruskou ropu. Bílý dům schválil „pekelné“ sankce, které Kremlu zlomí vaz se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Malá evropská země na pokraji války s Ruskem i Amerikou

Vít Lukáš — Wed, 14 Jan 2026 04:52:00 +0000

Malé severoevropské Dánsko se možná dostalo v posledních měsících do pozice, v níž nikdy být nechtělo. Upírá se na něj zrak jak z Kremlu, tak z Bílého domu, i když v každém případě jiným způsobem a z jiného důvodu. Království nejspíše nezbývá nic jiného, než se oběma jaderným supervelmocím pokusit nějakým způsobem čelit a co nejlépe posílit obranu a mezinárodní pozici. Redakce Armádního Zpravodaje je přesvědčena, že při správném nastavení dánské zahraniční politiky a ukázce, že je země připravena se bránit, se to může podařit.

Dánsko má úžiny v Baltském moři a Grónsko

Zájem supervelmocí o Dánsko je z některých důvodů pochopitelný. GeekWeek uvádí, že pro Rusko je důležité, protože střeží vjezd do Baltského moře, které je klíčové pro ruský zahraniční obchod, jehož velká část prochází právě baltskými přístavy. Zablokování dánských úžin by tak Vladimira Putina určitě bolelo. Americký prezident Donald Trump potom vůbec neskrývá zájem získat Grónsko, které pod Dánsko spadá, klidně i silou. I když to maskuje za bezpečnostní argumenty, i když i ty mohou hrát roli, jde mu hlavně o nerostné bohatství.

Možnosti Dánska bránit se proti supervelmocím jsou omezené. Patří sice mezi nejbohatší země na světě v přepočtu HDP na obyvatele, ale těch má jenom necelých 6 milionů. V roce 2006 pak hodlá na obranu vydávat 3 % HDP, uvádí Reuters, a částka má růst – v roce 2030 by mohla již dosahovat 5 %. Armádní Zpravodaj se domnívá, že je Dánsko schopné armádu významně posílit a udělat moderní, ale rozhodně se nikdy nemůže vyrovnat mnohem větším zemím.

Spojenci pomohou hlavně proti Rusku

Obrana Dánska proti zájmu velmocí je možná, minimálně proti Rusku se určitě může spolehnout na pomoc jiných evropských zemí, myšleno zemí NATO. Není pochyb o tom, že jakákoliv ruská akce proti němu by jistě vyvolala reakci zemí na pobřeží Baltského moře ležících mezi ním a Ruskem – jedná se hlavně o severské země, tedy Finsko a Švédsko, ale i silné Polsko a Německo. Rusko si tedy na přímý útok jistě netroufne. To ale neznamená, že nebude provádět hybridní operace jako přelety dronů nebo narušování komunikačních linií.

Mnohem obtížnější by to bylo proti Americe, která je silnější, a navíc by měla být spojeneckou zemí. GlobalFirePower uvádí, že Dánsko má v současné době 45. nejsilnější ozbrojené síly na světě, takže je nepředstavitelné, že by se mohlo bránit nejsilnější ozbrojené síle na planetě. Zde nejspíše bude fungovat diplomacie, a to jak za pomoci jiných, hlavně evropských spojenců, v tlaku na Bílý dům, ale také komunikace s americkými politiky. Mnozí z nich jsou Dánsku nakloněni a mohou výrazně tlačit na Trumpa, aby si šílenosti rozmyslel.

Reportáž o zájmu Donalda Trumpa o Grónsko

Článek Malá evropská země na pokraji války s Ruskem i Amerikou se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Bílý dům – ArmádníZpravodaj.cz