Proč se mluví o změně od základu

Formulace není přehnaná, pokud se podíváme na to, co přesně se mění. Nejde jen o výměnu jednoho typu vozidla za jiný. Celá 7. mechanizovaná brigáda, páteř české těžké síly, přechází ze sovětské platformy BVP-2 na západní, digitálně propojenou architekturu. Mění se ochrana vojáků, způsob velení, senzorický přehled, logistický řetězec, výcvik osádek i průmyslová základna, která vozidla udržuje.

BVP-2, v mezinárodním označení BMP-2, je konstrukčně platforma ze 70. let minulého století. V československém prostředí se sériově vyrábělo v letech 1987–1989. Váží pouhých 14 tun, nese 30mm kanon 2A42 a kulomet PKT ráže 7,62 mm, pojme osádku tří vojáků a sedm pěšáků, dosahuje rychlosti 65 km/h a dojezdu 600 km s motorem o výkonu 221 kW. Na papíře stále funkční stroj. V praxi ale platforma, jejíž ochrana, senzory a digitální schopnosti jsou o generace jinde než to, co vyžaduje současné bojiště, jak ukazuje válka na Ukrajině, která trvá už přes čtyři roky.

Samotné Pozemní síly AČR popisují BVP-2 jako „starší generaci techniky“, kterou je nutné nahradit. Označení „sovětský šrot“ v nadpisu je redakční nadsázka, ale opírá se o reálný stav: vozidlo konstruované v éře Brežněva prostě nemůže konkurovat moderním hrozbám včetně dronů, protitankových střel nové generace a digitálně řízené palby.

Co přesně Česko dostane

Číslo 246 není jen o bojových verzích s věží a kanonem. Ministerstvo obrany veřejně potvrdilo rozpad do sedmi modifikací:

• 141 bojových vozidel pěchoty
• 31 velitelských vozidel
• 18 průzkumných vozidel
• 13 ženijních vozidel
• 12 dělostřeleckých pozorovatelen
• 15 vyprošťovacích vozidel
• 16 zdravotnických vozidel

Původně armáda poptávala 210 kusů s opcí na dalších 36. Nakonec se opci podařilo vtělit přímo do kupní smlouvy při zachování původní jednotkové ceny, což ministerstvo samo prezentovalo jako vyjednávací úspěch.

Samotné CV90 MkIV je ve srovnání s BVP-2 stroj z jiné planety. Hmotnost 38 tun, motor Scania DP V8 o výkonu 746 až 896 kW (výrobce u verze MkIV uvádí až 746 kW / 1 000 koní), rychlost přes 70 km/h na silnici a dojezd přes 900 km. Posádku tvoří tři členové osádky a osm vojáků. Česká armáda si zvolila 30mm kanon kvůli kompatibilitě s výzbrojí AČR a rozšíření této ráže v NATO. Vozidlo má modulární pancéřování, novou elektronickou architekturu a připravenost na aktivní ochranné systémy.

Pro srovnání: slovenská verze CV9035 MkIV nese těžší 35mm kanon Bushmaster III a podle BAE i integrovanou protitankovou střelu. Německá Puma váží až 43 tun, má osádku 3+6 a 30mm kanon MK 30-2/ABM s mimořádnou úrovní ochrany. Americký Bradley A4 se svými 36,3 tunami, 25mm kanonem Bushmaster a střelami TOW je zase prověřený masovým nasazením. České CV90 MkIV nabízí lepší dojezd než oba konkurenti a vyšší mobilitu než Bradley, technologicky patří mezi špičku NATO.

Kdy to přijde a kolik to stojí

Harmonogram dodávek je veřejný a překvapivě konkrétní. V roce 2026 dorazí prvních 10 kusů. Pak tempo prudce naroste: 50 vozidel v roce 2027, 79 v roce 2028, 89 v roce 2029 a posledních 18 v roce 2030. První mechanizovaný prapor má být přezbrojen v roce 2027, kdy ministerstvo počítá s počáteční operační schopností. Plná operační schopnost celé brigády je naplánována na rok 2030.

Cena základního kontraktu činí 59,7 miliardy korun včetně DPH. Financování jde výlučně ze státního rozpočtu, z kapitoly Ministerstva obrany. Resort výslovně uvedl, že nepočítá s úvěrem ani s kompenzačním financováním za pomoc Ukrajině. Ve smlouvě je ovšem indexace vstupních nákladů, za sedm let trvání kontraktu může cenu navýšit o jednotky miliard korun podle vývoje cen práce a materiálů.

Česká stopa ve výrobě

Podle smlouvy musí minimálně 40 procent zakázky pokrýt český obranný průmysl. V praxi to znamená, že z 246 vozidel jich 207 vznikne přímo v České republice a pouze 39 ve Švédsku. Mezi hlavní domácí partnery patří VOP CZ, Excalibur Army, VR Group, Ray Service a Meopta. Zapojeny jsou i další firmy: Pramacom-HT, OPTOKON, URC Systems, DELINFO, SVOS či Charvát Group.

Nejde jen o výrobu. Součástí kontraktu jsou simulátory, výcvikové pomůcky, přeškolení instruktorů i výcvik osádek pro vojskové zkoušky. Čeští vojáci, kteří v dubnu 2025 cvičili s nizozemskými CV90 na Hradišti, popisovali zásadní rozdíl proti BVP-2: více elektroniky, datového spojení a decentralizovaného rozhodování. Aktivní záloha nová vozidla dostane až poté, co profesionální jednotky nasbírají dostatečné zkušenosti.

Co to znamená pro obranu země

Ministerstvo obrany při podpisu smlouvy výslovně spojilo akvizici s vybudováním těžké brigády jako klíčového aliančního závazku. Bez ní Česko nesplňuje to, co po něm NATO požaduje. S ní získává interoperabilní, síťově propojenou jednotku schopnou působit vedle spojenců, kteří CV90 už provozují: Švédska, Norska, Finska, Estonska, Dánska, Nizozemska a nově i Slovenska.

Válka na Ukrajině přitom ukázala, jak fatální může být nedostatečná ochrana posádky a absence moderních senzorů. Ministerstvo samo přiznalo, že v průběhu vyjednávání upravovalo část specifikace podle poznatků z probíhajících konfliktů. BVP-2 na Ukrajině hoří po zásahu běžným dronem za pár tisíc korun. CV90 MkIV je stavěné tak, aby takový zásah přežilo.

Za čtyři roky by měla 7. mechanizovaná brigáda vypadat úplně jinak než dnes. Poprvé od vzniku samostatné České republiky bude mít těžkou brigádu postavenou na technice, která patří do 21. století, ne do muzea studené války.

Článek Česko změní armádu od základu. Dostane 246 vozidel CV90 Mk IV a konečně se zbaví toho sovětského šrotu BMP-2 se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Co je UTAAS a proč se mluví o sestřelení stíhačky

Zkratka UTAAS znamená Universal Tank and Anti-Aircraft System. Nejde o žádný zázračný kanón, ale o sofistikovaný senzorický a palebný celek, který proměňuje 30mm automatický kanón Bushmaster II v něco podstatně nebezpečnějšího, než je pouhá hlaveň na věži.

Saab na produktové stránce systému veřejně deklaruje „vysokou pravděpodobnost zásahu vzdušných cílů na vzdálenost do 2 000 metrů“. Klíčem je stabilizovaná nezávislá záměrná osa: střelec drží cíl ve středu osnovy po celou dobu zamíření, zatímco palebný počítač automaticky řídí pokládání zbraně, nastavuje náskok, převýšení i režim zapalovače. Saab výslovně dodává, že velké odchylky v azimutu a elevaci jsou zásadní právě pro boj s rychlými letouny. Systém navíc disponuje laserovým dálkoměrem a lze jej osadit termovizí třetí generace v pásmu 8–12 nebo 3–5 μm, což znamená plnohodnotnou schopnost bojovat v noci i za zhoršené viditelnosti.

Formulace o sestřelení stíhačky tedy stojí na konstrukční schopnosti systému zasáhnout rychlý vzdušný cíl v krátkém okně na krátkou vzdálenost. Ve veřejných primárních zdrojích není doložen konkrétní bojový sestřel pilotované stíhačky. Mnohem pravděpodobnějšími cíli v reálném nasazení jsou vrtulníky a drony, a právě tam je přínos pro českou mechanizovanou brigádu obrovský.

Bojově prověřeno: co znamená „exceluje na Ukrajině“

Švédsko předalo Ukrajině padesát kusů CV90 a systém UTAAS je na nich ve službě. Saab jej označuje za bojově prověřený, a to nejen z Ukrajiny, ale i z dřívějších misí v Afghánistánu a Libérii. Ukrajinské ministerstvo obrany v dubnu 2025 označilo švédské CV90 za techniku, která se na bojišti prokázala jako spolehlivá, a obě země pokračují v rozšiřování spolupráce na servisu, údržbě i dalším rozvoji platformy.

Ukrajina je dnes nejtvrdší evropská laboratoř moderního pozemního boje. Míchá se tam dělostřelectvo, drony, miny, protitankové řízené střely i vysoká intenzita nasazení, která trvá déle než čtyři roky. Když v takových podmínkách platforma obstojí a provozovatel ji chce dál rozvíjet, je to argument, který žádný katalogový list nenahradí. Podle nás právě tady leží rozdíl mezi papírovou schopností a technikou, kterou někdo opravdu tlačí do boje.

Konkrétní demonstraci proti vzdušným cílům přitom BAE Systems předvedlo i mimo Ukrajinu. Na mediálním briefingu v září 2025 firma popsala zásah bezpilotního vzdušného cíle z jedoucího CV90 s 30mm kanónem a municí s programovatelným zapalovačem při rychlosti kolem 50 km/h. Programátor munice, který automaticky nastavuje druh střeliva, vzor dávky i zapalovač, je přitom standardní součástí palebného systému rodiny CV90.

Česká verze: 246 vozidel, sedm variant, domácí průmysl

Česká armáda nepřebírá jen jednu verzi. Celkem jde o 246 kusů CV9030 MkIV rozdělených do sedmi modifikací:

• 141 bojových vozidel pěchoty
• 31 velitelských
• 18 průzkumných
• 13 ženijních
• 12 dělostřeleckých pozorovatelen
• 15 vyprošťovacích
• 16 zdravotnických

Z celkového počtu vznikne 39 vozidel ve Švédsku, zbylých 207 se bude vyrábět v České republice. Nejde přitom jen o montáž. Přerovská Meopta v dubnu 2025 předala první periskopovou soustavu pro česká CV90 a podle ministerstva obrany vyrobí celkem 500 těchto systémů i pro další zákazníky. Sama firma současně uvádí výrobu a testování kompletního UTAAS pro programy do roku 2030. Český průmysl tedy z projektu netěží okrajově, získává reálnou výrobní linku optických a zaměřovacích technologií.

Pro srovnání: sousední Slovensko pořizuje CV9035 MkIV s 35mm kanónem, tedy odlišnou verzi. České vozidlo s 30mm Bushmasterem II je jiná konfigurace, optimalizovaná pro požadavky AČR.

Generační skok od BVP-2 a srovnání s konkurencí

Dosavadní BVP-2, sovětská konstrukce z osmdesátých let, dává mechanizované pěchotě základní 30mm palebnou podporu a protitankové řízené střely Konkurs. Pozemní síly samy zdůrazňují, že dnešní bojiště vyžaduje vyšší ochranu, lepší situační přehled, digitální propojení a moderní senzory. Nic z toho BVP-2 nenabízí. Přechod na CV90 s UTAAS, architekturou hunter-killer, programovatelnou municí a výcvikovými simulátory je skok o celou generaci.

Zajímavé je srovnání s ruským BMP-3. Ruský exportér Rosoboronexport u něj deklaruje možnost použití 30mm kanónu proti vzdušným cílům do 4 000 metrů, na papíře tedy větší dosah. Jenže ruský údaj neobsahuje srovnatelně konkrétní popis specializovaného protiletadlového palebného systému s nezávislou záměrnou osou, automatickým řízením pokládání a programátorem munice. Deklarovaný dosah a reálná pravděpodobnost zásahu rychlého cíle jsou dvě zásadně odlišné věci. Právě v přesnosti a automatizaci celého palebného řetězce UTAAS vyniká.

Proč to trvalo tak dlouho a co to mění

Česká cesta k novým BVP nebyla přímočará. Realizace začala až po zrušení předchozí soutěže a následném mezivládním jednání se Švédskem. Podpis kontraktu přišel v květnu 2023, devět let po rozhodnutí nová BVP pořizovat. Přenos výroby do ČR, zapojení domácího průmyslu a vývoj českých variant harmonogram prodloužily. Ministerstvo obrany projekt přímo spojuje s plněním aliančního závazku vybudovat těžkou brigádu podle NATO Capability Targets.

Na taktické úrovni to znamená zásadní změnu. České mechanizované jednotky budou proti nízko letícím vrtulníkům, dronům a dalším vzdušným hrozbám výrazně samostatnější, než kdy byly s BVP-2. Nebudou muset čekat na specializovanou protivzdušnou obranu, aby reagovaly na bezprostřední hrozbu z nízké výšky. Nejde o náhradu vrstvené PVO státu, tu NATO i AČR chápou jako širší systém senzorů, velení a specializovaných prostředků. Jde o zpevnění posledních stovek až nízkých tisíců metrů kolem manévrujících jednotek. A na moderním bojišti plném dronů je právě tahle vrstva často tou nejkritičtější.

První české CV90 by měla posádka v Přáslavicích převzít na konci roku 2026, přezbrojení prvního praporu je plánováno na rok 2027. Do roku 2030 by měla být dodávka kompletní, a česká těžká brigáda konečně vybavená technikou, která odpovídá tomu, co se dnes děje na frontové linii.

Článek Česko už brzy dostane CV90 se systémem UTAAS, který umí sestřelit i stíhačku kanónem na 2 km. Na Ukrajině exceluje se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Jak funguje mozaika, která klame senzory

Zblízka šestiúhelníkové moduly připomínají reptilí kůži: kovové destičky zhruba o velikosti dlaně tvoří na bocích korby souvislou mozaiku. Při veřejné demonstraci na veletrhu DSEI v roce 2011 BAE Systems ukázala prototyp s přibližně 1 500 takovými pixely pokrývajícími jednu stranu CV90. Každý pixel dokázal změnit povrchovou teplotu až o 70 °C během několika sekund.

Princip je elegantně přímočarý. Palubní termovizní kamery sejmou pozadí a „promítnou“ ho v infračerveném obrazu na plášť vozidla. Systém funguje ve dne i v noci, za pohybu i v klidu. BAE uvádí, že ADAPTIV dokáže nejen splynout s okolím, ale i napodobit tepelný podpis jiného objektu, třeba civilního vozidla. Důležité je ale upřesnění: nejde o absolutní neviditelnost. BAE Systems mluví o „výrazném zkrácení detekční vzdálenosti“. Termovize protivníka stále zachytí dílčí tepelné stopy, ale cíl přestává vypadat jako obrněnec. Analogický americký armádní test systému Saab Barracuda na tancích Abrams v roce 2014 potvrdil totéž: termální obraz zůstal částečně viditelný, ale tank „nevypadal jako tank“.

Proč nejde o neviditelnost, ale o něco cennějšího

Skutečná hodnota ADAPTIV nespočívá v tom, že vozidlo zmizí. Spočívá v tom, že rozbije řetězec, na kterém závisí každý protitankový výstřel: detekce, rozpoznání, klasifikace, zaměření, střelba.

Pokud termovize zachytí tepelnou skvrnu, ale operátor ji nedokáže spolehlivě identifikovat jako BVP, musí buď přiblížit senzor na kratší vzdálenost, nebo ověřovat cíl delší dobu. Obojí znamená ztrátu sekund a metrů, a na moderním bojišti, kde protitankové střely letí nadzvukovou rychlostí, jsou právě tyto sekundy rozdílem mezi životem a smrtí posádky a osmičlenného výsadku.

ADAPTIV přitom není jedinou ochrannou vrstvou CV90 MkIV. Platforma kombinuje vícevrstvou obranu:

• ADAPTIV – snižuje šanci na odhalení ještě předtím, než protivník vůbec zamíří.
• Soft-kill systémy (DAS, rušičky) – reagují na konkrétní hrozbu a ruší navedení střely po jejím odpalu.
• Hard-kill APS (Iron Fist) – fyzicky ničí přilétající střelu v poslední fázi letu. BAE tento systém integrovala například do nizozemských CV90.

Každá vrstva řeší jinou fázi ohrožení. ADAPTIV je ta první, a podle nás nejpodceňovanější. Nutí protivníka investovat do dražších vícespektrálních senzorů nebo riskovat palbu na neověřený cíl.

Česká stopa: 246 vozidel a výroba v tuzemsku

Česká republika podepsala kontrakt na 246 kusů CV90 MkIV dne 24. května 2023. První české vozidlo bylo oficiálně představeno 28. srpna 2025 ve švédském závodě BAE Systems Hägglunds a v březnu 2026 už procházelo náročným testováním ve Švédsku. Ministerstvo obrany přitom už v listopadu 2023 potvrdilo, že prvních deset kusů má být v Přáslavicích v roce 2026.

Pro český průmysl je klíčové rozdělení výroby: 39 vozidel vznikne ve Švédsku, zbývajících 207 se bude vyrábět přímo v České republice. Nejde tedy jen o nákup hotového produktu, ale o přesun značné části průmyslové kapacity.

Co se týče ADAPTIV, Ministerstvo obrany tuto technologii u českého CV90 veřejně uvádí jako součást maskovacího balíku. Detailní rozpad výbavy po všech sedmi variantách ale zveřejněn nebyl, takže z otevřených zdrojů nelze stoprocentně potvrdit, že identickou instalaci ponese každý jednotlivý kus. Slovensko mezitím slavnostně odhalilo svůj první CV90 MkIV 20. února 2026; obě středoevropské země tak vstupují do éry bojových vozidel s aktivním tepelným maskováním prakticky současně.

Konkurence existuje, ale jiným principem

BAE Systems není jedinou firmou, která řeší maskování v infračerveném spektru. Švédský Saab nabízí systém Barracuda MCS, multispektrální maskovací sadu použitelnou na většinu platforem, včetně tanků a lehkých vozidel. V květnu 2026 Saab představil dokonce Barracuda Poncho, maskovací pláštěnku pro jednotlivé vojáky chránící před termálními a UV senzory.

Zásadní rozdíl je ale v principu. Barracuda a podobné systémy pracují převážně s pasivními materiály, speciálními textiliemi a povrchy, které teplo pohlcují nebo rozptylují. ADAPTIV je aktivní: elektricky řízené pixely v reálném čase generují vlastní infračervený obraz. To umožňuje nejen splynout s pozadím, ale dynamicky se přizpůsobovat měnícímu se terénu nebo dokonce předstírat jiný objekt. U konkurenčních BVP, jako je německý Puma nebo americký Bradley, se z otevřených zdrojů nepodařilo doložit sériové nasazení ekvivalentního aktivního hexagonálního systému.

Má to ale háček. Veřejně doložený je princip a demonstrace, nikoli přesná procenta účinnosti v boji. BAE nezveřejňuje konkrétní limitní scénáře, například jak se systém chová po hodinách nepřetržité jízdy, kdy motor generuje enormní teplo. A nejznámější obrazový materiál pochází z demonstrátoru z roku 2011, který měl pokrytou jen jednu stranu vozidla. Sériová konfigurace pro české a slovenské armády bude s vysokou pravděpodobností pokročilejší, ale detaily zůstávají z pochopitelných důvodů utajené.

Na moderním bojišti přeplněném drony, termovizemi a protitankovými střelami s infračerveným navedením přestává stačit jen silnější pancíř. CV90 MkIV s ADAPTIV sází na to, že nejlepší zásah je ten, který nikdy nepřijde, protože protivník svůj cíl prostě nepoznal.

Článek BVP CV90 má unikátní šestiúhelníkové destičky, které mění teplotu. Termovize je nedokáže rozpoznat se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Piraya: deset kilogramů, které mění pravidla

Klíčem k proměně „obyčejného“ obrněnce v lovce dronů je systém Piraya od estonské firmy Marduk Technologies. Jde o čistě pasivní optický senzor, který pracuje v infračerveném i viditelném spektru, automaticky detekuje, klasifikuje a sleduje bezpilotní cíle, a přitom sám nic nevysílá. Malé kvadrokoptéry dokáže odhalit na vzdálenost do dvou kilometrů, větší pevnokřídlé drony až na tři až pět kilometrů.

Při cvičení Siil 2025 byl modul poprvé ostře propojen přímo s věží CV9035. Jakmile Piraya zachytila cíl, data putovala rovnou do palebného řetězce; střelec ve věži dostal sledovaný objekt na displej a mohl okamžitě pálit z 35mm automatického kanonu Bushmaster III s efektivním dostřelem do dvou kilometrů. Výsledek: šest zničených kvadrokoptér a několik větších bezpilotních letounů. Jeden zásah padl přesně na hranici dvoukilometrového dosahu kanonu.

Proč je pasivita tak důležitá? Ruský obranný průmysl sám popisuje nástroje jako Čerjomuchа nebo Bulat, které fungují na principu zachycení rádiových signálů; hledají datové spoje dronů, směr k operátorovi, elektromagnetické stopy protivzdušných systémů. Každý radar či rušička, která musí vysílat, se tak stává potenciálním terčem. Piraya tomuto riziku uniká. Proti čistě optickému systému nemá ruská strana v rádiové doméně co zachytit.

Co znamená „obyčejné“ vozidlo

Estonské CV9035 není žádný prototyp z laboratoře. Jde o standardní bojové vozidlo pěchoty o hmotnosti 34 tun s tříčlennou osádkou a prostorem pro sedm pěšáků, maximální rychlostí 72 km/h a pancéřovou ochranou dimenzovanou pro frontovou linii. Estonská armáda ho provozuje jako páteř svých mechanizovaných jednotek.

Právě v tom spočívá síla estonského přístupu. Zatímco jiné státy NATO investují do specializovaných platforem (Německo vyvíjí systém Skyranger 30 na podvozku obrněnce Boxer jako dedikovaný mobilní prostředek PVO, Polsko buduje vrstvený komplex Pilica+ s radary, velitelskými stanovišti a raketami CAMM), Estonsko ukázalo, že protidronovou schopnost lze přidat k tomu, co už v garáži stojí. Rychle, levně a bez čekání na nový výrobní program.

Srovnání přístupů v kostce:

NATO se učí, ne jen cvičí

Siil 2025 nebyl izolovaná estonská akce. Cvičení Hedgehog probíhalo od 5. do 23. května 2025 s důrazem na integraci spojeneckých jednotek do estonské divize. Skutečný digitální základ se ale stavěl už dříve.

V březnu 2026 proběhlo v Rutje cvičení Digital Shield 2.0, které propojilo estonské a spojenecké senzory a velitelská stanoviště do jednotné datové sítě v reálném čase. Testoval se koncept centralizovaného řízení palby, přes které lze koordinovat interceptorové drony i rakety. Estonská armáda výslovně uvedla, že datové prostředí je podobné ukrajinskému systému Delta, bojově ověřenému nástroji pro sdílení informací na frontě.

Na aliančním stupni pak NATO Allied Command Transformation rozvíjí iniciativu LCI-X (Layered Counter-UAS Initiative), která má převést protidronové koncepty z jednorázových demonstrací do opakovatelné a interoperabilní schopnosti. Nejde tedy o hotovou doktrínu, ale o systematický proces experimentování, a estonský test Pirayi na CV90 je přesně ten typ vstupu, který tento proces potřebuje.

Estonská vláda navíc v dubnu 2026 přijala zásadní rozpočtové rozhodnutí: zastavila program nákupu nových bojových vozidel za více než 500 milionů eur, protože ta by přicházela až v letech 2029–2030. Místo toho prodloužila životnost stávajících CV90 nejméně o deset let a přesunula prostředky na drony, protidronové systémy, palebnou sílu a situační povědomí. Každodenní lekce z Ukrajiny přesvědčily Tallinn, že rychlá adaptace existující techniky má vyšší hodnotu než čekání na dokonalou novou platformu.

Český rozměr: CV9030 MkIV a otevřené dveře

Česká republika má od roku 2023 objednáno 246 vozidel CV90 MkIV v sedmi variantách od BAE Systems. V srpnu 2025 byl veřejně představen první český kus, CV9030 MkIV, tedy varianta se 30mm kanonem, odlišná od estonské 35mm verze, ale postavená na stejné rodině a sdílející otevřenou, škálovatelnou elektronickou architekturu.

První dodávky do České republiky jsou podle Velitelství pozemních sil AČR plánované na konec roku 2026. Ve veřejně dostupných materiálech ale není potvrzeno, že by české stroje přijely rovnou s dedikovanou protidronovou nadstavbou typu Piraya. Platforma to technicky umožňuje (otevřená architektura CV90 MkIV je na integraci doplňkových systémů přímo stavěná), ale konkrétní konfigurace zatím veřejně oznámena nebyla.

Důležitý je vstup ČR do takzvaného CV90 User Clubu, sdružujícího armády provozující tuto platformu. Právě přes tento kanál mohou české ozbrojené síly čerpat z estonských zkušeností s Pirayou a dalšími protidronovými řešeními.

Český průmysl přitom na protidronové obraně pracuje vlastní cestou. Společnost RETIA nabízí systém ReCAS, vícesenzorový C-UAS komplet kombinující optiku, aktivní 3D radar, pasivní RF senzor, rušení i interceptorový dron. V AČR je zaveden i její pasivní optický systém ReTob pro detekci nízkoletících cílů. A v květnu 2026 podepsal Colt CZ Group memorandum s estonskou Frankenburg Technologies na vývoj levných protidronových střel, byť nejde přímo o integraci systému Marduk do CV90.

Proč to mění rovnováhu na východním křídle

Tvrzení, že ruské drony „nebudou mít šanci“, neznamená absolutní konec bezpilotní hrozby. Znamená ale výrazně zhoršené podmínky pro útočníka v konkrétní obranné bublině. Kombinace pasivního senzoru, který neprozradí vlastní pozici, okamžitého kinetického zásahu z kanonu obrněnce a síťového propojení více platforem vytváří vrstvu, kterou ruské drony dosud nemusely překonávat.

Estonský model ukazuje pragmatickou cestu: co jde rychle namontovat na existující obrněnec a zapojit do datové sítě, to má na moderním bojišti vyšší cenu než další holý podvozek bez protidronové vrstvy. Minimální časový náskok Estonska před Českem je už dnes zhruba rok a půl, a každý měsíc bez rozhodnutí o integraci podobného systému do českých CV90 tento odstup zvětšuje.

Východní křídlo NATO se neučí z učebnic. Učí se z Ukrajiny, z estonských střelnic a z dat proudících přes sdílené sítě. Kdo se naučí rychleji, bude mít nad drony navrch.

Článek NATO se učí, Rusko nebude mít na východním křídle šanci. Obyčejná bojová vozidla CV90 se proměnila v lovce dronů se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Čtvrtstoletí bez kupce

CV90120 debutoval na pařížském veletrhu Eurosatory v roce 1998. BAE Systems Hägglunds ho od té doby pravidelně ukazovala na výstavách, vylepšovala po kouscích a čekala. Marně. Ještě 22. června 2024 na dalším ročníku Eurosatory Tarkan Turkcan z BAE otevřeně přiznal, že tank stále nemá zákazníka. „Svět ještě nebyl připravený,“ řekl pro European Security & Defence.

Důvody nikdy nikdo oficiálně nesepsal do seznamu, ale logika je čitelná. V éře expedičních misí v Afghánistánu a Iráku armády buď chtěly těžké Abramsy a Leopardy s maximální ochranou posádky, nebo lehké kolové transportéry. CV90120 seděl přesně mezi dvěma židlemi: nabízel palebnou sílu hlavního bojového tanku, ale bez jeho pancéřování. Pro konvenční válku se zdál příliš lehký, pro asymetrické konflikty příliš těžký a drahý. A tak zůstával demonstrátorem. Prototypem bez domova.

Co se změnilo na podzim 2025

Zlom přišel rychle a ve dvou krocích. 17. září 2025 slovenská firma Koval Systems oznámila rozšíření spolupráce s BAE Systems Hägglunds: začíná vyvíjet samočinný nabíječ pro novou verzi CV90120. Firma ho popisuje jako „superrychlý autoloader“, který připraví další náboj během několika sekund. Zásobník v zádi věže pojme 16 ran. O necelé tři týdny později, 8. října 2025, podepsala BAE dohodu s Rheinmetallem na integraci nového 120mm kanónu L44A1 Low Recoil, kompatibilního se standardní municí NATO včetně průbojných i programovatelných střel DM11.

Jenže nejde jen o kanón a nabíječ. Celý tank přesedlal na podvozek CV90 MkIV, tedy na nejnovější generaci platformy, kterou BAE aktuálně dodává právě Slovensku v podobě bojových vozidel pěchoty. To znamená:

• Motor o výkonu až 746 kW (1 000 koní)
• Aktivní tlumení podvozku
• Nová elektronická architektura
• Těžší převodovka dimenzovaná na vyšší hmotnost
• Systém aktivní ochrany (APS)
• Hmotnost do 38 tun, zhruba o třetinu méně než Leopard 2A8

Z letitého demonstrátoru se rázem stal stroj sestavený ze tří evropských průmyslových pilířů: švédská platforma, německý kanón, slovenský autoloader.

Proč zrovna Slovensko, a proč zrovna teď

Slovensko není náhodný cíl. BAE tam už má hluboce zakořeněný dodavatelský řetězec. V únoru 2026 firma při slavnostním představení prvního slovenského CV9035 MkIV uvedla, že na programu se podílí téměř 30 slovenských firem a více než 40 % hodnoty kontraktu míří do domácího průmyslu. Koval Systems v tom hraje klíčovou roli, od dubna 2023 kompletně montuje věže CV90 a vyrábí jejich mechanické komponenty.

Slovenský ministr obrany Robert Kaliňák 23. září 2025 veřejně potvrdil, že rezort zvažuje dvě lehčí tankové alternativy, které mají být o 40 až 50 procent levnější než těžké hlavní bojové tanky a „více vyrobené na Slovensku“. Zároveň dodal, že oba kandidáti jsou stále ve vývoji a tanky nebudou připravené na nasazení ještě tři až čtyři roky. Rozhodnutí zatím nepadlo.

Tím druhým kandidátem je CFL-120 Karpat, střední tank na platformě Kaplan MT, který na bratislavském veletrhu IDEB 2026 představila česká skupina CSG ve spolupráci s tureckou FNSS. Karpat váží do 34 tun, nese věž Leonardo HITFACT MkII se 120mm kanónem kompatibilním s municí NATO a nabízí volbu mezi ručním a automatickým nabíjením. Jede až 70 km/h s dojezdem kolem 450 kilometrů.

Co to znamená pro trh, a pro Česko

Pokud Slovensko CV90120 vybere, bude to pro BAE historický zlom. Poprvé za 25 let existence projektu by tank získal referenčního uživatele. A v obranném průmyslu platí, že první zákazník odemyká dveře dalším: nikdo nechce kupovat stroj, který nikdy nikdo nenasadil.

Podle nás ale samotný slovenský autoloader trh nezmění. Změní ho kombinace: nižší hmotnost než u klasických MBT, nižší pořizovací i provozní náklady, kompatibilita s široce rozšířenou rodinou CV90 a ověřený model lokalizace výroby. Pro menší evropské armády, které si nemohou dovolit šedesátitunové Leopardy ani jejich logistiku, je to poprvé skutečně uvěřitelná nabídka, ne prototyp na výstavě, ale průmyslově poskládaný produkt.

Česko jde zatím jinou cestou. V září 2025 objednalo 44 tanků Leopard 2A8 s opcí na dalších 14 kusů, dodávky mají běžet od roku 2028 do roku 2031. Na programu se podílí minimálně 11 českých firem s průmyslovou spoluprací za nejméně 1,9 miliardy korun. Aktivní český program na lehký tank kategorie CV90120 v otevřených zdrojích neexistuje. Ale princip je stejný: lokalizace výroby a domácí průmyslový podíl jsou dnes standardní podmínkou velkých evropských obranných nákupů, ne slovenskou výjimkou.

Autoloader jako vstupenka, ne jako zázrak

Koval Systems u projektu CV90120 nedělá jen sériovou montáž podle cizích výkresů. Firma sama zdůrazňuje, že dostává základní podklady od BAE a dopracovává je do produkční podoby, jde tedy o skutečný vývoj, ne o pouhý offset. Investice Kovalu do projektu přesahují 10 milionů eur. Pro slovenskou firmu bez veřejně doložené předchozí historie autoloaderových projektů je to ambiciózní skok, ale opřený o tři roky práce na věžích CV90.

Přesnou technickou architekturu nabíječe (schéma podávání, bezpečnostní logiku, přesný nabíjecí cyklus) firma veřejně nezveřejnila. Víme, že zásobník pojme 16 ran v zádi věže a že systém má být výrazně rychlejší než starší řešení, které sám BAE v roce 2024 označil za zastaralé. Detaily přijdou s tím, jak se projekt posune z vývojové fáze blíž k případné sériové výrobě.

Čtvrtstoletí je v obranném průmyslu neobvykle dlouhá doba na to, aby stroj čekal na svůj moment. CV90120 ho možná právě dostává, ne díky jedné součástce, ale díky tomu, že se svět konečně posunul tam, kde na něj ten tank celou dobu čekal.

Článek Švédský lehký tank 25 let nikdo nechtěl. Teď dostal slovenský automat na 16 ran a může změnit trh se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Na podzim 2026 dostane AČR první CV90

Ve VOP CZ v současné době vrcholí přípravy na výrobu a montáž bojových vozidel CV 90, uvádí NatoAktual s tím, že bude nutné připravit i testovací polygon. Vedení firmy předpokládá, že první vyrobené bojové vozidlo pěchoty by mělo z výrobní linky sjet zhruba na podzim roku 2026. Její kapacita bude 20 vozidel měsíčně a montována budou jak ze zde vyrobených dílů, tak z dovezených ze Švédska nebo od dalších českých výrobců.

iZdroj fotografie: Ministerstvo obrany České republiky

Česká armáda si objednala celkem 246 vozidel CV90, takže je jasné, že bude jejich výroba probíhat minimálně rok, ale v budoucnu bude ve VOP probíhat i jejich údržba. Ministerstvo obrany uvádí, že cena vozidel bude necelých 60 miliard korun, přičemž česká armáda dostane nejenom klasická bojová vozidla pěchoty, ale také šest dalších variant – například velitelská, průzkumná nebo dělostřelecká. Armádní Zpravodaj soudí, že vojáci tak budou mít k dispozici na pásové platformě vše, co potřebují k obraně země i případnému útoku.

CV90 se dobře osvědčilo i v boji

Vozidlo CV90 je původem ze Švédska a do výzbroje tamní armády vstoupilo v roce 1994, uvádí Wikipedia. Výrobce BAE Systems ho ovšem neustále upravoval a vyvíjel, a česká armáda tak dostane variantu vycházející z nejmodernějšího Mark IV. CV90 je BVP známé vysokou odolností, což prokázalo i v bojích na Ukrajině. Navíc je velmi modulární, takže ho lze přizpůsobit různým požadavkům zákazníka, což proběhlo i v případě české armády.

Ukrajinci zaseli strach mezi nejvyšší velení ruské armády. V samotné Moskvě zlikvidovali na ulici vysoce postaveného generála

Klasická verze vozidla pro ni bude vyzbrojena kanonem ráže 30 milimetrů, tedy stejným, jaký je používán na transportérech Pandur II. Ten bude doplněn protitankovými řízenými střelami Spike. Vozidlo by mělo mít podle verze hmotnost od 35 do 37 tun, a kromě 3členné osádky uveze až 8 členů výsadku, zatímco se pohybuje rychlostí až 70 km/h. Zatím neexistují oficiální informace o tom, zda bude vybaveno nějakým systémem aktivní ochrany, ale na prezentaci prvního vozidla smontovaného ve Švédsku nějaký dle všeho instalovaný je.

Článek 20 bojových vozidel pěchoty měsíčně. Česko se připravuje na zahájení výroby CV90 se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

CV90 je modulární a v mnoha verzích

Bojové vozidlo pěchoty CV90 není novinkou, do výzbroje se dostalo již v roce 1994, uvádí Wikipedia. Švédsko ho však neustále modernizuje a posouvá, takže se nejnovější verze MKIV od těch starších v mnohém odlišuje – setkat se sním tedy lze v mnoha verzích, a protože je velmi modulární, tak také v mnoha variantách. Právě variabilitu a modularitu lze označit za jednu z jeho předností, pročež uspělo u mnoha armád – včetně české, finské, dánské, ale třeba i švýcarské. Je tak základem mnoha mechanizovaných sil budovaných kvůli Rusku.

Češi se rozčilují kvůli sbírce na drony pro Ukrajinu. „Máme za cíl vybrat co nejvíce finančních prostředků,“ tvrdí náčelník Karel Řehka

Jeho modularitu lze dokumentovat například na možnosti použité výzbroje. Nejčastěji jde o kanon ráže 35 milimetrů, ale zbraň nebo věž může být dodána i jiná podle přání zákazníka. ArmyRecognition uvádí, že existuje kupříkladu ve verzi s kanonem ráže 30 milimetrů, kterou si objednala česká armáda, aby měla shodný kanon, jaký používá na obrněných transportérech Pandur II. Vedle toho existuje ve verzi s kanonem ráže 40 milimetrů, ale lze ho dokonce osadit i tankovým kanonem a používat jako lehký tank CV90120, který zvažuje Slovensko.

iZdroj fotografie: Ukrajinské vojenské centrum (Militarnyi)

Výzbroj lze doplnit také kulometem a protitankovými řízenými střelami, a opět je možnost různých variant. Například česká armáda bude používat izraelské střely Spike LR, což je v případě CV90 asi nejpoužívanější typ. Dosah mají 4 kilometry, uvádí Wikipedia. Na cíl může útočit seshora, díky čemuž existuje vysoká pravděpodobnost, že ho také zničí.

Vysoká ochrana a zapojení průmyslu

Kromě tříčlenné osádky má CV90 prostor pro výsadek 7 nebo 8 vojáků, což opět záleží na požadavcích dané armády. Poskytuje vysokou míru ochrany, což se například projevilo i při bojích na Ukrajině, kde vydrželo mnohé zásahy od dronů i střel. Lze ho navíc vybavit přídavným pancéřováním nebo odlehčit, aby mohlo plnit mise dle požadavků. Instalovaný na něj může být také systém aktivní ochrany, což ho chrání před přilétajícími střelami a drony, a rovněž bývá vybaven plachtami, které zmenšují infračervenou avradarovou signaturu.

Video: Kadyrovci pocítili ukrajinský hněv na 1 100 km. Svědek natočil, co zbylo z jejich základny

Švédové jsou také známi tím, že nabídku bojových vozidel CV 90 podporují různými investicemi nebo zapojením místního průmyslu. Tuzemské ministerstvo obrany uvádí, že se české firmy na výrobě a montáži českých vozidel budou podílet minimálně ze 40 procent, což může mít rovněž dopad na jeho oblíbenost. Hlavně u severských států pak může hrát roli konstrukce přizpůsobená místnímu terénu. Vozidlo je totiž stabilní v bahně a dokáže odolat i krutým klimatickým podmínkám, takže je mimořádně vhodné i do bojů na východě.

Článek Evropa nastavuje Rusku tvrdou pěst a AČR bude u toho. CV90 se stává novým základem mechanizovaných sil NATO se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Protitanková střela CV9040 prorazí až 700 mm RHAe

CV90 je švédské bojové vozidlo pěchoty, které bylo poprvé zařazeno do výzbroje v roce 1993, a od té doby jeho vývoj neustal, uvádí Wikipedia. Na Ukrajinu bylo přitom dodáno ve verzi 40C, též označované jako Strf 9040C, což je modernizovaná verze pro výcvik posádek a mezinárodní operace. Osazena je přídavným všestranným pancéřováním, laserovým filtrem v periskopech a klimatizací, což zajišťuje vojákům pohodlí i v horkých letních dnech.

Video: Ukrajinci ukázali Rusům, že vzdálenost neznamená bezpečí. Zapálili jim ropnou rafinerii 1 300 km od hranic

Spolehnout se mohou na ochranu proti střelám do ráže 30 mm, ale úplná míra ochrany je utajena. V praxi se ovšem zdá, že je mnohem vyšší – o tom svědčí už jenom případ, kdy mělo přežít přímý zásah 120mm minometu i dopad raket, uvedli Ukrajinci v rozhovoru. Jedná se mimochodem o jinou verzi CV90, než jakou kupuje AČR – ta dostane MkIV.

Vedle toho na něj může být instalováno ještě pancéřování přídavné, které odolá dle typu i protitankovým střelám a granátům. Vyzbrojeno je pak CV9040 automatickým kanónem Bofors 40/70B ráže 40 mm, koaxiálním kulometem ráže 7,62 mm, šesti 76mm granátomety, a rovněž lze instalovat protitankové řízené střely Spike LR s průrazností vyšší než 700 mm RHA.

Video: Střelba byla marná. Ukrajinské námořní drony zničily jeden z největších ropných terminálů na pobřeží Černého moře

Právě ty ukrajinská armáda pravděpodobně ke zničení ruského tanku použila, protože jinými zbraněmi by mu nejspíše poškodila max. senzory. Není jasné, z jaké strany do zasáhla, ani jestli v něm byla posádka, přičemž prvotní exploze nejspíše patřila samotným střelám. Není jasné, zda se podařilo odpálit vezenou munici, ale dost možná ne, protože by jinak byla větší.

Tank měl být každopádně přesto zničen. O jaký se jednalo, nelze určit, jelikož byl z velké části zamaskovaný. Armádní Zpravodaj nicméně připomíná, že ruská armáda využívá hojně jak staré, byť různě modernizované T-72 a T-80, tak nejpokročilejší T-90, tedy ve verzi M. Mělo se jednat o první zničení tanku pomocí CV9040C, ale to nelze ze záběrů ověřit.

Článek Video: Ukrajinské CV9040C poprvé zničilo ruský tank. Prakticky mu nedalo šanci, udeřilo přesně a silně se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Slovensko zvažuje dva zcela rozdílné tanky

Nejspíše z důvodu úspor a zjednodušení logisticky i údržby zvažovalo Slovensko už začátkem roku švédský lehký tank CV90120, který vychází z bojového vozidla pěchoty CV90. To má vstoupit do jeho výzbroje stejně jako do té české, díky čemuž by odpadlo budování nové infrastruktury, držení náhradních dílů, školení personálu a mnoho dalšího.

Ukrajinci zaútočili na jediné ruské letiště s bombardéry Tu-160M drony neznámého původu. Zdá se ale, že je ruská PVO sestřelila

Armádní Zpravodaj zhodnotil tento lehký tank jako velmi schopný, a dokonce by dokázal při správné taktice zničit nejlepší ruský tank v aktivní výzbroji, a sice T-90M. Osazen je kanonem ráže 120 mm využívající standardní tankovou munici NATO, dosahuje rychlosti až 70 km/h, a je napěchovaná řadou vyspělých systémů, potvrzuje Wikipedia.

K2PL je potom jihokorejský K2 Black Panther upravený pro polské potřeby a doplněný domácími systémy. Rovněž má kanon ráže 120 mm a využívá různé druhy západní munice, ale liší se například tím, že má automatické nabíjení jinak typické pro sovětské, resp. ruské tanky. Střílet umí také řízené střely KSTAM typu vystřel a zapomeň s doletem až 8 km a schopností útočit na obrněná vozidla seshora, kde mají slabý pancíř, uvádí Wikipedia.

Video: celý ruský 7členný konvoj se „seštosoval“ do sebe a začal hořet, když jel na frontu. Srazil se s náklaďákem

V obou případech by šlo o dobrou volbu, ale vzhledem k tomu, že jde o naprosto rozdílné konstrukce, muselo by dojít k celkové úpravě taktiky jejich nasazení. V tuto chvíli není známo, že by se slovenská armáda přikláněla více k první nebo druhé variantě, a ve hře jsou navíc i další možnosti, například německé Leopardy 2, na něž vsází AČR.

Článek Slovensko vybírá nový tank: ve hře je těžký polský K2PL a lehký švédský CV90120, dva zcela rozdílné stroje vyžadující jinou taktiku se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Do výroby CV90 se zapojuje také český průmysl

Česká republika si objednala celkem 246 nových švédských bojových vozidel pěchoty CV90, jak potvrzuje ministerstvo obrany s tím, že je má armáda dostávat od roku 2026, a dodávky budou trvat až do roku 2030. Celkem za ně uhradí 59,7 miliard korun, jedno tedy vychází na zhruba 242 680 000 Kč. Armádní Zpravodaj ji pro zajímavost srovnal s jinými.

Chameneí nechal odpálit nejsilnější balistickou raketu z výzbroje Íránu. Chorramšahr-4 nese hlavici těžkou 1,8 t a létá rychlostí Mach 16

Takováto cena se totiž může zdát hodně vysoká, ale například Německo v roce 2023 oznámilo koupi 50 domácích BVP Puma za 34,75 miliard korun, uvádí Reuters, tedy jedno za 735 milionů korun. Výrazně levnější jsou např. rakousko-španělská BVP ASCOD, která se též ucházela o místo v Armádě České republiky, ale z různých důvodů neuspěla. TheDefensePost uvádí, že Litva koupila 42 kusů za 8,3 miliard korun, jedno tedy v přepočtu za 197 milionů korun.

VOP CZ, s.p. vráží do modernizace a přestavby výrobního závodu 80 milionů korun a aktuálně už probíhá transfer technologií ze Švédska. Největší investice se týká rekonstrukce výrobních hal a vybudování nové pro uskladnění BVP, do níž se jich vejde asi dvacet. Vůbec první CV90 pro českou armádu je potom plánováno na září 2026. Společnost také rekonstruuje venkovní polygon, na němž musí každé vozidlo odjezdit 10 až 15 kilometrů.

Satelitní snímky ukazují následky dopadu 6 bomb GBU-57A/B na hlavní íránské jaderné zařízení. Skoro nic se na pohled nezměnilo

Na tom dojde k úpravě některých povrchů, vytvoření sklonů, nerovností apod., aby bylo co nejlépe simulováno reálné bojové prostředí. Přípravy na výrobu CV90 jsou v plném proudu i přesto, že Ministerstvo obrany ČR čelilo v dubnu tohoto roku nařknutí ze strany ANO, že se na výrobě málo podílí český průmysl – to však ministryně obrany odmítla.

Redakce Armádního Zpravodaje hodnotila CV90 již dříve s tím, že všechna vozidla určená pro naši armádu vychází z nejmodernější verze, a došla k závěru, že bude mít dokonce sílu, aby vyhrála boj s nejlepším ruským tankem a aktivní výzbroji, a sice s T-90M. Do toho by se ideálně dostat nemělo, ale pokud by to hrozilo, rozhodně by nezůstalo bezbranné.

Článek CV90 pro ČR jsou extrémně drahá, armáda mohla ušetřit 45 milionů na každém BVP, kdyby zvolila ASCOD. Byl ovšem horší se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Tankový kanon je usazen na BVP

Jak označení lehkého tanku napovídá, jde o zbraň odvozenou od švédského bojového vozidla pěchoty CV90, tedy toho samého, jaké si objednala česká armáda. BAE Systems na stránkách uvádí, že ho vyvinul na základě požadavku mít palebnou sílu hlavního bitevního tanku na lehčí platformě. Proto má CV90120 kanon ráže 120 milimetrů využívající standardní tankovou munici NATO a je umístěn na podvozku bojového vozidla pěchoty.

We are back in Brazil! 🇧🇷 This time with the CV90120 – firepower of a MBT with the stellar mobility of the CV90. Meet us at #LAAD2025 in Pavilion 4, stand V40 next week. pic.twitter.com/YHKJh15CgV

— BAE Systems Hägglunds (@BAESHagglunds) March 28, 2025

Jak by si tank vedl třeba v souboji s moderním ruským T-90M, by záleželo na okolnostech. Západní tankový kanon má schopnost nejmodernější ruský obrněnec zničit, ale to platí i naopak, a to mnohem více, protože pancéřování lehkého tanku nedokáže tankovému kanonu odolat. Armádní Zpravodaj je přesvědčený, že by CV90120 musel volit taktiku podobnou stíhačům tanků – tedy udeřit z úkrytu, využít výhody přesnosti západního kanonu a moderního řízení palby, a pak vsadit na rychlost a z místa střetu ustoupit, než by přišel odvetný úder.

V CV90120 je řada vyspělých systémů

Švédský lehký tank by měl zřejmě mobilitu podobnou CV90, jehož rychlost činí až 70 km/h, uvádí Wikipedia. V boji by mu ale pomáhala i řada vyspělých systémů počínaje automatickým nabíjením, díky němuž má osádku složenou ze 3 vojáků, i když jsou zde ještě další 2 sedadla pro operátory. Nepřítele by měl identifikovat pomocí umělé inteligence nebo disponovat systémem detekce zvuku, ale samozřejmostí by byl i vyspělý systém řízení palby.

AČR zná konečnou podobu svých nových BVP CV90 MkIV: významně přispějí i české firmy, na rozdíl od Gripenů jsou švédský úspěch

Absenci tankového pancíře má nahradit možnost instalace systému aktivní ochrany a detektory varující před laserovým nebo radarovým zaměřením. Tank má mít i protitankovou řízenou střelu s dosahem až 10 kilometrů, ale Armádnímu Zpravodaji se nepodařilo zjistit její typ. Švédsku se zatím nepodařilo lehký tank nikde udat, ale zájem by o něj mohlo mít Slovensko, potvrzuje Defence-Industry. CV90120 vychází totiž levněji než Leoopard 2A8, a navíc má slovenská armáda objednaná bojová vozidla CV90, což by zjednodušilo údržbu.

Článek Nová verze lehkého tanku CV90120: zvládnout by mohla i nejlepší ruský T-90M, ale musela by útočit jako stíhač tanků se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Český podíl na CV90 údajně jenom 11 %

Karel Havlíček coby předseda stínové vlády na tiskové konferenci obvinil vládu, že je podíl českého průmyslu na CV90 pouhých 11 % a nikoliv 40 %, jak deklarovala a slíbil to dodavatel. Podle něj totiž státní podnik VOP jakožto český integrátor projektu bude údajně jenom nakupovat a přeprodávat produkty, někdy i s nulovou marží, aby došlo k vykázání českého podílu. Informace měli Karel Havlíček a stínový ministr obrany Lubomír Metnar získat při osobních setkáních s devíti dodavateli pro CV90; reakce ministryně obrany na sebe nenechala dlouho čekat.

ASCOD jsou schopná BVP, která se ucházela o místo v AČR. Ačkoliv boj prohrála se švédskými CV90, nebyla by chybou

Ministryně obrany Jana Černochová označila na Facebooku podobná tvrzení za drzost a lež. „BAE má v současné době uzavřeny smlouvy s 20 českými dodavateli a s dalšími jedná,“ prohlásila. Nechápe tedy, jak mohou opoziční politici vycházet z údajů pouhých 9 společností. BAE přitom slibuje, že podíl českých dodavatelů na CV90 bude dokonce vyšší než slibovaných 40 procent, uvádí na svých stránkách české ministerstvo obrany.

ArmádníZpravodaj v listopadu 2023 informoval, že má BAE uzavřít smlouvu s nejméně 40 českými firmami, mezi nimiž zazněla například VOP jako integrátor a spoluvýrobce podvozku, Meopta, která zajistí optiku, Pramacom-HT a OPTOKON zase komunikační systémy, Ray Service, VR Group a VTÚ/VVÚ, ale také pražská univerzita ČVÚT. Opomenout však nelze ani Excalibur Army, dle dostupných informacích by měl zajišťovat věž vozidla.

AČR zřejmě nekoupí tanky Leopard 2A8. „Nejsou peníze,“ uvedl generál Řehka. Přednost by měly dostat třeba F-35

V květnu 2024 také ArmádníZpravodaj informoval, že by jich přes 200 mělo být zkompletováno v ČR, což významně podpoří tuzemský průmysl. Vozidlo CV90 má mimochodem ve výzbroji více zemí NATO, především severských, ale objednalo si je i Slovensko, byť s jinou výzbrojí, a které zvažuje i lehké tanky z nich vycházející, a tisícovku jich chtěla Ukrajina.

První BVP mají AČR dorazit v roce 226

Česká republika objednala 246 vozidel CV90, a to v 7 variantách, uvádí Wikipedia. Zaplatit by za ně měla zhruba 59,7 miliard korun a první obdržet v roce 2026, vychází ze stránek Ministerstva obrany ČR, jemuž se podařilo realizaci vyjednat necelý rok od chvíle, kdy vedení resortu rozhodlo o zrušení původního tendru, jelikož někteří zájemci podmínky odmítli.

Článek ANO obviňuje vládu, že se český průmysl málo podílí na vozidlech CV90 objednaných AČR. „Je to drzost,“ reaguje Černochová se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Lehké tanky by asi byly levnější

Že by mohla slovenská armáda nakoupit lehké tanky na základě CV90, uvádí třeba slovenský DennikN. Jedním z důvodů je nedostatek peněz, a je pravděpodobné, že by lehké tanky vyšly levněji než silně obrněné Leopardy 2A8, které si chce pořídit česká armáda. Ale i ta se potýká s nedostatkem peněz a není vyloučeno, že bude plánovaný nákup až 77 kusů odložen.

🇸🇰#Slovakia: Bratislava considering CV90120 instead of Leopard 2A8

Slovak Defence Minister Kaliňák has previously mentioned an interest in acquiring up to 104 Leopard 2A8 tanks, but now it seems that the ministry has run up against the state’s financial capabilities and is… pic.twitter.com/YlQXUEhk31

— 𝕻𝖗𝖆𝖎𝖘𝖊 𝕿𝖍𝖊 𝕾𝖙𝖊𝖕𝖍 (@praisethesteph) January 10, 2025

Lehký tank CV90120 představil jeho výrobce BAE Systems na slovenské výstavě IDEB v roce 2024, uvádí DefenseMagazine. Jde vlastně o podvozek bojového vozidla, ale vybavený jinou věží a osazený tankovým kanonem ráže 120 mm s hladkou hlavní, uvádí Wikipedia. Zvládat by měl standardní tankovou munici NATO, takže by měl CV90120 stejnou palebnou sílu jako standardní tanky, ale mnohem slabší pancíř.

Lehký tank by měl díly shodné s BVP

Slovenská armáda objednala 152 bojových vozidel CV90 Mk IV, udává Ministerstvo obrany Slovenské republiky, a pokud by si pořídila lehký tank na stejném podvozku, zjednodušila by si logistiku – mnohé náhradní díly i údržbové postupy by totiž byly shodné právě s BVP. Na druhou stranu by museli vojáci přijmout speciální taktiku, protože se lehký tank nemůže postavit do klasického souboje s hlavním bitevním tankem – de facto každý zásah by ho téměř jistě zničil. Musí tak využívat rychlost a útočit ze zálohy do boku nebo zezadu.

Článek Ani Slovensko už Leopardy 2A8 nechce. Zvažuje místo nich lehké tanky na základě BVP CV90, které kupuje také AČR se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

CV90 je odolné a zničí klidně i tank T-90M

Ukrajinská armáda již některými vozidly CV90 disponuje, jedná se konkrétně o verzi Strf 9040C, k níž Wikipedia uvádí, že se vyznačuje i mohutným přídavným pancéřováním. To sice snižuje počet vezených členů pěchotního výsledku na 6, ale na druhou stranu je vozidlo pověstné svou odolností. V ruské armádě v podstatě nemá protějšek, který by se mu mohl rovnat, takže je jasné, že se Ukrajině každé takovéto vozidlo navíc určitě hodí.

iZdroj fotografie: Neil Crawford / Creative Commons / CC BY-SA

CV90 si to může rozdat de facto s každým soupeřem – o tank jako T-90M se může postarat řízená protitanková střela, podle ArmyRecognition půjde nejčastěji o Spike LR, která dokáže zasáhnout cíl do vzdálenosti až 5,5 kilometrů. Silný je však i kanon ráže 40 milimetrů, který sice tank zničit nedokáže, ale může ho vážně poškodit. Mnohem nebezpečnější je pak proti bojovým vozidlům pěchoty a určitě mu není schopno odolat ani nejmodernější ruské BMP-3. Wikipedia uvádí, že má hmotnost 18,7 tun, zatímco hmotnost CV90 je dvojnásobná.

CV90 může mít systém aktivní ochrany

CV90 je velice rychlé vozidlo, které dosahuje na silnici rychlosti až 70 km/h, a k jeho obsluze je potřeba tříčlenná osádka. Kromě pancíře, který by měl s dodatečným pancéřováním odolávat projektilům do ráže 30 milimetrů, disponují některé typy CV90 i systémem aktivní ochrany, což jim může významně pomoci proti řízeným protitankovým střelám. Není ale jasné, zda ho mají nebo budou mít i vozidla působící na Ukrajině.

AČR zná konečnou podobu svých nových BVP CV90 MkIV: významně přispějí i české firmy, na rozdíl od Gripenů jsou švédský úspěch

Osádka vozidla se může spolehnout i na další vymoženosti, třeba moderní řízení palby vybavené termokamerou a laserovým dálkoměrem, což umožňuje rychle identifikovat cíl a zahájit na něj palbu. CV90 má navíc možnost vést palbu proti vzdušným cílům, třeba vrtulníkům a dronům, a ještě bývá vybaveno kulometem ráže 7,62 milimetrů.

Článek Švédská BVP CV90 by Ukrajinu nesmírně posílila. Zničí klidně ruský T-90M nebo BMP-3. Rusko přitom tak silný protějšek nemá se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

AS21 Redback bude mít silnou ochranu

Bojové vozidlo pěchoty K21 bylo navrženo tak, aby si dokázalo poradit se silně vyzbrojenými BVP, jakým je např. ruské BMP-3, uvádí Wikipedia. Jeho výrobce Hanwha Defense nicméně s vývojem pokračoval a v roce 2019 představil značně vylepšenou verzi AS21 Redback. Na té je znatelný hlavně nárůst hmotnosti z 28,2 na 42 tun, což svědčí především o výrazném zesílení pancéřování, takže zákonitě vzrostla i odolnost vozidla.

iZdroj fotografie: Hanwha Defense

AS21 Redback se vyznačuje novou generací pancíře, uvádí Army-Technology, ale bez podrobností, jakým hrozbám by mělo odolat. Lze však předpokládat, že by mělo být schopno zastavit projektily ráže 30 mm, a navíc disponuje systémem aktivní ochrany Iron Fist, uvádí na svých stránkách výrobce. Systém by měl být schopen likvidovat přilétající protitankové střely ze všech směrů a vozidlo má mít i vysokou odolnost proti výbuchům min.

Výzbroj AS21 je srovnatelná s českým CV90

Základem výzbroje vozidla AS21 Redback je kanon Bushmaster ráže 30 milimetrů doplněný koaxiálním kulometem ráže 7,62 milimetrů. Z kanonu je možné střílet standardní munici NATO a jeho dosah je až 3 km. Na bojové věži je také odpalovač protitankových řízených střel Spike-LR2, které má i AČR, s dosahem 5,5 km, ale lze ho osadit i jiným typem střel. Výzbroj je tak v podstatě totožná s tou, jakou má českou armádou objednané CV90.

Co si Polsko objednalo od Jihokorejců před pár měsíci, už představilo na cvičišti. Nákup skoro 2 000 kusů techniky za 340 miliard měl smysl

Uvnitř AS21 Redback je dostatek místa, kromě tříčlenné osádky se do něj vejde 8 vyzbrojených vojáků. Pohybovat se pak může rychlostí až 65 km/h a dojezd má 520 km. Svým vybavením, odolností i výzbrojí je tak jihokorejské vozidlo srovnatelné s nejmodernějšími BVP zaváděnými do západních armád, a o jeho kvalitách svědčí i fakt, že si ho vybrala australská armáda. Hanwha se ho intenzivně snaží nabízet i v Evropě, kde šance na úspěch určitě má.

Článek Jihokorejská BVP AS21 Redback jsou na úrovni českých CV90. S klidem mají zvládnout i soupeře v podobě ruského BMP-3 se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.