Co Česko za 11,3 miliardy skutečně dostalo

Částka 11,3 miliardy korun bez DPH, kterou ministerstvo obrany zveřejnilo, není cena jednoho letounu. Je to celý kontrakt podepsaný v říjnu 2024, který zahrnuje:

• dva letouny C-390 Millennium (druhý má dorazit v prosinci 2027),
• pozemní vybavení, počáteční náhradní díly a spotřební materiál,
• výcviková zařízení a školení létajícího i pozemního personálu,
• podporu vojskových zkoušek,
• moduly pro MEDEVAC, pátrání a záchranu, tankování za letu, hasicí systém MAFFS II s kapacitou 12 000 litrů vody, přídavné nádrže a systém vlastní ochrany.

Při kurzu ČNB z 10. července 2026 jde orientačně o 466 milionů eur, respektive 533 milionů dolarů. Ministerstvo obrany upřesňuje, že v částce je zahrnutá i kurzová rezerva a že jednotkovou cenu letounu považuje za obchodní tajemství. Rozpadnout 11,3 miliardy na „cenu za kus“ tedy nelze, a bylo by to zavádějící.

Proč je C-390 v českém kontextu „transportní obr“

Stačí postavit čísla vedle sebe. CASA C-295MW, páteř dosavadní české transportní flotily, uveze podle Airbusu maximálně osm tun nákladu a sedmdesát vojáků rychlostí 480 km/h. C-390 nabízí 26 tun, 80 cestujících nebo 64 plně vyzbrojených výsadkářů a cestovní rychlost přes 870 km/h. Dolet přesahuje 6 000 kilometrů, s přídavnými nádržemi až 8 000.

V praxi to znamená, že do nákladového prostoru C-390 vjede obrněný transportér Pandur II nebo rozložený vrtulník Black Hawk, věci, o kterých se u CASA nedá ani uvažovat. Proti americkému C-130J-30 Super Hercules, etalonu aliančního transportu, vychází brazilský stroj na papíře rychlejší a nosnější: Lockheed Martin uvádí u Hercula nosnost necelých 20 tun a rychlost 660 km/h. Hercules si drží výhodu v některých konfiguracích přepravy osob a v desetiletích prověřeném zázemí, ale C-390 proti němu míří jako novější proudová alternativa ve stejné váhové kategorii.

Ministerstvo obrany argumentaci pro nákup postavilo na konkrétních zkušenostech. Evakuace z Afghánistánu v roce 2021 a ze Súdánu o dva roky později ukázaly, že armáda nemá letoun schopný rychle přesunout větší počet lidí z krizové oblasti na velkou vzdálenost. Teď ho má.

Kdo všechno v NATO po C-390 sahá

Aliance má 32 členů, takže doslovná půlka znamená šestnáct. K červenci 2026 je tvrdě doložitelných šest aliančních zemí s provozem nebo podepsanou objednávkou: Portugalsko, Maďarsko, Nizozemsko, Rakousko, Česko a Švédsko. Sedmé je Slovensko, které podepsalo dopis o záměru a veřejně označilo C-390 za nejvhodnější volbu. Litva typ vybrala pro jednání v létě 2025, ale v lednu 2026 akvizici odložila a z programu vystoupila.

Šest nebo sedm států není šestnáct. Jenže příběh nekončí u podpisů. Portugalsko otevřelo deset opcí pro budoucí evropské a alianční zákazníky, švédský kontrakt obsahuje dalších sedm opcí pro jiné evropské státy. Embraer v červenci 2025 uváděl jedenáct zemí světa, které si typ zvolily. Kolem C-390 se v Evropě zjevně skládá nový standard středního transportu, a poptávka roste rychleji, než se ještě před dvěma lety čekalo.

Důvody se napříč zeměmi opakují: interoperabilita s NATO, společné nákupy snižující cenu, sdílený výcvik a logistika, vyšší přepravní výkon a nižší životní náklady než u starších typů. Nizozemsko a Rakousko objednaly společně devět kusů právě kvůli synergiím v podpoře a údržbě. Švédsko se připojilo ke stejnému modelu. Podle nás jde o nejpřesvědčivější argument: nejde jen o letadlo, ale o ekosystém, do kterého se Česko právě zařadilo.

Cesta k plné operační způsobilosti

Na kbelské základně se na přílet připravovali měsíce. Šest pilotů, šest palubních techniků a dvanáct pozemních techniků absolvovalo dvouměsíční výcvik přímo v Brazílii. Po přistání prvního stroje pokračuje výcvik dalších šest měsíců pod dohledem instruktorů Embraeru: piloti mají před sebou tři seznamovací a jedenáct přepravních letů, pozemní technici intenzivní měsíční kurz komplexní údržby. Certifikace českých posádek by měla proběhnout do tří měsíců od příletu.

Druhý stroj dorazí v prosinci 2027. Plnou operační způsobilost celé dvoukusové flotily ministerstvo oficiálně nedatovalo, ale realisticky vychází nejdříve na rok 2028. CASA C-295MW přitom ze služby neodchází, zůstávají jako taktický „pracant“ pro regionální a rotační úkoly, kde jejich menší rozměr a provozní nenáročnost dávají smysl.

Součástí projektu je i průmyslová spolupráce za více než dvě miliardy korun, do které jsou zapojeny LOM Praha a Aero Vodochody Aerospace. Nový letoun tak nepřináší jen vojenské schopnosti, ale i zakázky pro český obranný průmysl.

Co to mění v aliančním kontextu

Česko dosud přispívalo do společných operací transportní kapacitou, která stačila na lehčí náklady a menší skupiny lidí. S C-390 se nabídka radikálně mění: evakuace většího rozsahu, přeprava těžší techniky, tankování za letu, vzdušné hašení, MEDEVAC s plnohodnotným vybavením. Prakticky to zvyšuje hodnotu českého příspěvku v každé mnohonárodní misi, kde aliance potřebuje rychle přesunout víc než pár tun na vzdálenost přesahující tisíc kilometrů.

6. července 2026 ve Kbelích nepřistál jen nový letoun. Přistála schopnost, kterou česká armáda třicet let postrádala, a platforma, kolem níž se v Evropě rodí nová vrstva společné vzdušné mobility.

Článek České letectvo převzalo první C-390 Millennium za 11,3 miliardy. Brazilský transportní obr přistál ve Kbelích, chce ho půlka NATO se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.