Kdo je Harčenko a proč mu věnovat pozornost

Ukrajinská databáze War & Sanctions vede Alexandra Harčenka jako vojenského korespondenta RIA Novosti a spoluautora kanálu Sviděteli Bajraktara, který sám sebe prezentuje jako projekt korespondentů RIA Novosti a RT. Označení „vojenský velitel“ je tedy nepřesné; Harčenko je milbloger s přístupem k frontovým jednotkám a s publikem, které sleduje desítky tisíc lidí v ruském informačním prostoru.

To ale jeho slova nečiní méně závažnými. Už v létě 2023 otevřeně komentoval situaci u Robotyne, tehdy ještě v klasickém jazyce dělostřeleckých soubojů a nočních útoků. V květnu 2026 mluví jinak. Řeší „bitvu o malé nebe“, satelitní konektivitu a nutnost fyzického sestřelování dronů. Posun v jeho slovníku kopíruje posun na bojišti.

Silnice jako nové frontové linie

Harčenkův popis je konkrétní a logistický. Trasa Luhansk–Doněck není náhodná zmínka, je to páteřní spojnice mezi dvěma okupovanými centry, kudy proudí lidé, munice a technika. Právě tuto osu podle Harčenka začaly „prohledávat“ ukrajinské drony typu Hornet.

Několik dní před jeho přiznáním, 31. května 2026, zveřejnil ukrajinský 3. armádní sbor na Facebooku tvrzení, že jeho drony dostaly pod palebnou kontrolu klíčovou logistiku v okupované Luhanské oblasti až k hraničnímu Izvarynu, tedy více než 205 kilometrů od frontové linie. Ukrinform zprávu převzal. Harčenkova slova tak nejsou izolovaný nářek; zapadají do obrazu, který potvrzuje i protistrana.

Co přesně Harčenko popisuje:

• Bezpečná hloubka 50+ km od fronty přestala existovat.
• U Mariupolu hoří nákladní auta zasažená drony.
• Kulomety a automaty jsou proti Hornetům slabá ochrana.
• Nestačí elektronické rušení, je nutné fyzické sestřelování.

Starlink, Hornet a technologický skok

Jádro Harčenkova znepokojení má jméno: kombinace dronu Hornet a satelitního spojení přes Starlink. Podle jeho popisu Starlink umožnil dronům letadlového typu letět nízko a procházet „jakýmkoli REB“, tedy systémy radioelektronického boje, na které Rusko dosud spoléhalo jako na hlavní štít. Ukrajinské ministerstvo digitální transformace popisuje tentýž mechanismus: satelitní konektivita mimo klasické rušitelné kanály, přenos v reálném čase, odolnost vůči elektronickému boji.

Hornet přitom už dávno není jen ukrajinský frontový experiment. Na jaře 2026 ho americká armáda veřejně nasadila při cvičení Sword 26 v Polsku a CENTCOM ho následně předvedl při demonstraci v Německu jako „jednosměrný útočný dron s umělou inteligencí“. Systém se přelévá z ukrajinského bojiště do širší západní vojenské praxe.

Harčenko sám navrhuje protiopatření: eskorty kolon pickupy s kulomety a takzvanými „jolkami“, škálování fyzických zachytávačů a větší financování centra Rubikon. To je struktura vytvořená ruským ministerstvem obrany v srpnu 2024 právě pro výcvik, testování robotických systémů a práci s umělou inteligencí. Podle agentury TASS má Rubikon školit instruktory a operátory a zavádět poznatky do vojsk. Harčenko tvrdí, že Rubikon už zvládá sestřelovat i FPV drony, ale současně přiznává, že dnes není síla krýt všechny trasy.

Dvouměsíční okno a západní dronová vrstva

Harčenko odhaduje, že Rusko má zhruba dva měsíce, červen a červenec 2026, na to, aby hrozbu dostalo pod větší kontrolu. Sám to označuje za „pracovní“ situaci, ne za katastrofu. Zároveň ale explicitně zmiňuje ohrožení suchozemského koridoru ke Krymu, což je strategicky nejcitlivější ruská logistická tepna na jihu.

Jeho odhad stojí za pozornost v kontextu čísel. Podle ukrajinského ministerstva obrany získala Ukrajina v roce 2025 od partnerů pomoc v hodnotě přes bilion korun a její síly dostaly více než tři miliony FPV dronů. Na rok 2026 bylo v rámštejnském formátu potvrzeno dalších zhruba 900 miliard korun, z toho přes 60 miliard výslovně na drony. Harčenkovo přiznání tak funguje jako nepřímá validace: západně podpořená dronová vrstva skutečně bolí ruskou logistiku a protivník to ví.

Český kontext: hodně pomoci, málo veřejných detailů

Česko Ukrajinu vojensky podporuje od začátku invaze. Ve veřejně dostupném seznamu darovaného materiálu ministerstva obrany do 24. února 2025 ale drony ani Hornety explicitně nefigurují. Značná část české vojenské pomoci zůstává utajená; přímé spojení „český dron rovná se problém popsaný Harčenkem“ z otevřených zdrojů doložit nelze.

Co doložit lze: v lednu 2026 byl prezident Petr Pavel při návštěvě Ukrajiny seznámen přímo s bojovými dronovými systémy ukrajinské vojenské rozvědky. Praha sleduje ukrajinskou dronovou válku na nejvyšší politické úrovni a český program podpory Ukrajiny pokračuje do roku 2030.

Když proruský milbloger s přístupem k frontě píše, že bezpečný týl přestal existovat a že řešení vyžaduje měsíce práce, příběh není o jednom dronu ani o jedné silnici. Je o tom, že se logistická geografie války mění, a že to ví obě strany.

Článek „Ano, máme vážné problémy,“ přiznává ruský vojenský odborník. „Stačí projet z Luhansku do Doněcku a pochopíte to“ se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Stačil jeden dron a „muničák“ začal hořet

V případě skladu v Dovžansku (dříve Sverdlovsk) v okupované Luhanské oblasti je obtížné uvést, co a v jakém množství tam armáda skladovala, protože to pochopitelně tají. Z analýz satelitních snímků a intenzity výbuchů po ukrajinských úderech lze nicméně vyvodit, že nešlo o malý sklad, nýbrž o logistický uzel, který využívá areály dolů a průmyslových objektů.

Video: Rusové jsou jako zkamenělí, exploze byla masivní. Na 1 000 km Ukrajinci zasáhli jejich páteř petrochemického průmyslu

Analytici odhadují, že podobné uzly v hloubi okupovaného území dokáží skladovat zásoby pro celý armádní sbor na několik týdnů intenzivních bojů. To odpovídá tisícům palet s municí, ať jde o tu do ručních zbraní, granáty, protitankové střely a střely pro PVO, rakety do raketometů a další. Ztráta velkého muničního skladu může vést k brzkému snížení bojeschopnosti vojáků v určitém směru, v tomto případě zřejmě hned v několika na jižní frontě.

Wikipedia potvrzuje, že by mělo jít o dobře zabezpečený objekt, do něhož není možné vniknout zejména po zemi. To by ovšem v Dovžansku ani nedávalo smysl, protože leží skoro 200 km od linie bojů, potvrzuje LiveUAmap. Ukrajinci proto použili dron, a Armádní Zpravodaj domnívá, že šlo o FP-2, který je k těmto účelům velmi oblíbený, a navíc umí pronikat ruskou PVO.

„Su-57 naprosto poráží F-35,“ tvrdí drze bývalá důstojnice amerického letectva. Vyvolala celosvětovou bouři

Sestává ze dřeva, překližky a kompozitních materiálů, díky čemuž je těžko detekovatelný, a oproti jiným srovnatelné velikosti je několikrát levnější, a též nese větší hlavici. Ta v základu dosahuje 105 kg, ale později se objevila i verze se 158kg hlavicí, potvrzuje Militarnyi. Záběry (níže) ukazují mohutný požár, a je běžné, že se postupně šíří na další objekty a dochází k sekundárním detonacím, kvůli čemuž často není možné ho rychle uhasit.

Occupied Dovzhans'k, Luhansk region, after a drone attack. pic.twitter.com/F8eAmCmleH

— Exilenova+ (@Exilenova_plus) April 9, 2026

Hořící muniční komplex v Dovžansku po útoku ukrajinského dronu (zveřejněno 09. dubna 2026)

Článek Video: ruští vojáci na frontě v problémech. Ukrajinci na 200 km zasáhli obrovský muniční komplex a odřízli je se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Žádné dobytí, Ukrajinci své pozice drží

Luhanská armáda je z drtivé většiny pod kontrolou ruské armády, potvrzuje LiveUAmap, což také nikdo nerozporuje. Stále se jí ovšem nedaří ovládnout poslední vesnice – Novojehorivka, Nadija a Hrekivka, které leží u hranice mezi Luhanskou, Charkovskou a Doněckou oblastí. Sice nejde o nějak velké území, ale je jako trnem v oku v ruském týlu.

Rusové ztrácí páru, jejich postup zpomalil až o 50 %. Ukrajinci na mnoha místech fronty přebírají iniciativu

Ruské síly jsou totiž jinak až téměř u řeky Oskil, což je asi o 20 km dále. A přesto mělo ruské ministerstvo obrany opět tvrdit, že jeho jednotky plně obsadily Luhanskou oblast. „V těchto osadách, stejně jako v Hrekivce, drží naše síly linii – navzdory všem ruským pokusům ovládnout region jak vojensky, tak ‚virtuálně‘ pomocí lží a falešných tvrzení,“ reagovala brigáda.

Za posledních 6 měsíců přitom ruská armáda zahájila 144 pokusů o útok v oblastech Nadije a Novojehorivky, kdy nasadil i 19 jednotek motorové techniky a více než 360 vojáků. Z těch se ale podařilo Ukrajincům minimálně 260 zabít a dalších 80 zranit. Armádní Zpravodaj upozorňuje na lži ruské propagandy opakovaně, a smutné je, že jim i přes absenci důkazů někdo věří.

Klíčový sektor ruské ekonomiky se hroutí. Ukrajinské tažení posledních týdnů v Baltském moři bylo úspěšné

O Luhanské oblasti už lhali Rusové dříve. Sami ruští vojáci navíc vypovídají, opakovaně, že jsou najímáni jenom proto, aby někam doběhli a zamávali vlajkou, při čemž je má natočit dron, a propaganda tak mohla oznámit, že obsadila nějaké území. Často to ale končí smrtí nebo zajetím těchto „vlajkonošů“, a ruská armáda si tak žádný úspěch nepřipíše.

Luhanská oblast je pro ni při tom klíčovým symbolem politické kontroly a nezbytným logistickým uzlem. Její držení vytváří hluboké nárazníkové pásmo chránící ruské vnitrozemí a zajišťuje pozemní koridor pro zásobování jednotek na Donbasu. Průmyslová infrastruktura a zdroje uhlí jsou navíc zásadní pro ruskou válečnou ekonomiku.

Video: „Postavte se sem, nebo vás zabiju!“ Američtí dobrovolníci zajali 4 ruské vojáky a rozdali jim cigarety

Ukrajina zase vnímá Luhanskou oblast jako nedílnou součást své územní celistvosti, jejíž osvobození by podrylo ruskou strategii. Z vojenského hlediska by také kontrola nad Luhanskem umožnila Ukrajincům ohrozit ruské zásobovací trasy z Rostova na Donu a okolí. Návrat pod ukrajinskou správu je klíčový pro obnovu suverenity a průmyslu.

Článek Rusové zase lžou, že obsadili celou Luhanskou oblast. Ukrajinci se jim vysmáli, protože je škádlí 20 km v týlu se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

I jedno skladiště může frontu významně ovlivnit

Ropa představuje pro Rusko klíčovou komoditu, na níž je přímo závislá jeho ekonomika, ale také armáda, která je v posledních více než 4 letech války proti Ukrajině jejím velkým konzumentem. Je dokonce natolik důležitá, že tvoří hlavní příjem státní kasy, z níž jsou financovány platy vojáků i výroba zbraní, potvrzuje Wikipedia s tím, že má Rusko 6. největší zásoby na světě.

Putin s obavami sleduje sílící evropskou velmoc. Francie aktualizuje jadernou doktrínu

Pro armádu je navíc naprostá soběstačnost v oblasti paliva, maziv i dalších produktů kritická, jelikož každý tank, transportér nebo letadlo spotřebuje obrovské množství nafty nebo kerosinu, a pokud by nebyl dostatek, technika by se zastavila. Ukrajinci se proto zaměřují na likvidaci ruských rafinerií, skladů a terminálů, aby zasáhli agresora na nejcitlivějším místě.

Zničení infrastruktury omezuje příliv deviz do ruského rozpočtu a vytváří lokální logistický kolaps, jelikož pokud v určité oblasti lehne popelem ropné skladiště nebo rafinerie, ruská armáda v daném sektoru ztrácí mobilitu, což vede k oslabení jejích ofenziv a oslabení obrany. Bez blízkého zásobování musí palivo dovážet z velkých vzdáleností, což logistiku komplikuje.

Hrdina Ukrajiny vycvičený CIA, kterého Putin nenávidí. Kyrylo Budanov byl mnohokrát raněn, ale vždy se vrátil způsobit ještě větší škody

Ukrajina je přitom schopna zasáhnout ropnou infrastrukturu na stovky až tisíce kilometrů, k čemuž využívá flotilu vlastních dálkových dronů s vysokou přesností. Těmi nejznámějšími jsou An-196 Liutyi s dosahem až 2 000 km, uvádí Wikipedia, a FP-1 s dosahem 1 600 km, potvrzuje Militarnyi. A zatímco první má hlavici těžkou až 75 kg, ten druhý až 120 kg.

V obou případech je to zcela dostatečné pro způsobení velkého požáru v ropném skladišti nebo rafinerii, jelikož nejde o nijak pancéřované ani jinak odolné cíle. Výhodou zmíněných dronů přitom je, že mají nízkou radarovou stopu, takže dokážou uniknout ruské protivzdušné obraně a zasáhnout, a to i v rušeném prostředí, jelikož mají kromě GPS i inerciální navádění a mapování terénu, kde zaútočí na cíl, který odpovídá datům nahraným v paměti.

Ukrajinští vojáci odhalili tvrdou pravdu o francouzském dělostřelectvu. CAESAR je jedno z nejlepších děl, dobrá zpráva pro AČR

Luhanské ropné sklady jsou aktuálně pro ruskou armádu extrémně důležité, protože slouží jako primární zásobovací body pro její jednotky operující na východní frontě, zejména ve směrech na Kupjansk, Izjum a Kramatorsk. Útok právě na ně tedy není náhodou, ale dobře promyšlenou taktikou, která může zpomalit nepřátelskou ofenzivu a vzít mu iniciativu.

Článek Video: Ukrajinci zpomalili ruskou ofenzivu na východní frontě. Zasáhli hluboko v týlu mimořádně důležitý objekt se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Útočil FP-2 s velmi silnou hlavicí

Ukrajinci neváhají ničit infrastrukturu ani na okupovaném území, které jim ještě před lety říkalo pane. Satelitní snímky v tomto případě ukazují vyhořelých a zcela zničených nejméně 6 nádrží, zatímco další byly vážně poškozené, a v celém areálu jsou vidět stopy rozsáhlého požáru, uvádí analytici Dnipro Osint s tím, že to potvrdila i místní média a svědkové.

Rusové připravili Ukrajincům pořádný nářez a totálně je drtí. Vylepšili zbraň, kterou nelze rušit až na 65 km

Není známo, kolik dronů skladiště zasáhlo, ale obvykle je potřeba jeden na každou nádrž, neboť se oheň z jedné na druhou moc často nešíří, i když to vyloučit nelze. Má se přitom jednat o práci FP-2, které doletí až 200 km a unesou 105kg hlavici, uvádí RBC. V podstatě to je nejsilnější bezpilotní letoun tohoto typu v ukrajinské výzbroji.

Armádní Zpravodaj již dříve zjistil, že Rusové identifikovali hlavici jako OFAB-100-110, což je gravitační puma s vysoce tříštivou hlavicí proti živé síle a lehkým cílům, potvrzuje Militarnyi, ale pochopitelně je účinná i proti nepancéřovaným konstrukcím. Ukrajinci tak Rusům ukázali, že rozhodně nejsou v bezpečí ani desítky kilometrů od bojové linie.

Článek Satelitní snímek potvrzuje zničení 80 % ropného skladu jedním útokem. Rusové nejsou nadšení se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Továrna leží jenom 80 km od bojové linie

Záběry z útoku sebevražedného dronu končí v momentě jeho nárazu do budovy, načež začali místní obyvatelé sdílet následky na sociálních sítích. Pravděpodobně byla zasažena kyslíková dílna muničního závodu, bez níž není možná výroba oceli. Ze zaznamenaných plamenů však není jasné, jak velké škody byly způsobeny, ale i malé omezení je vždy úspěchem.

Nevěřte Putinovým lžím. Rusko na Ukrajině nevyhrává, dobylo směšné území. Jenom na Donbas je potřeba 400 000 vojáků

O jaký dron se mohlo jednat, není upřesněno, ale na základě vzdálenosti asi 80 km od bojové linie se Armádní Zpravodaj domnívá, že mohlo jít o dron FP-2. K zásahu totiž došlo v Alčevu, též známém jako Komunarsk, což je asi 85 km od bojové linie, která je aktuálně podle LiveUAmap zhruba u obce Kostiantynivka. FP-2 má přitom dosah až 200 km a 105kg hlavici, uvádí Militarnyi s tím, že je určen právě proti takto strategicky významným a odolnějším objektům.

„Aby došlo k omezení útočných schopností nepřítele, byly provedeny požární škody v Alčevském hutnictví, které se nachází na dočasně okupovaném území Luhanské oblasti – podniky vyrábějící komponenty (pouzdra) pro granáty objednané Ministerstvem obrany RF,“ uvedl Generální štáb ozbrojených sil Ukrajiny. Neupřesnil však, o jaké granáty se jedná.

Rus se může jenom smát, v nejlepších BVP britští vojáci zvrací. Armáda neví, co s nimi má dělat, a není jasné, jak splnily zkoušky

Nicméně vzhledem k tomu, že jde o hutní zařízení a má produkovat pouzdra granátů, je tím s největší pravděpodobností myšleno pro dělostřelecké granáty. Jejich výrobu spustila nedávno také česká zbrojní společnost STV Group. Armádní Zpravodaj je nicméně názoru, že ta z ruské produkce nebudou zdaleka tak kvalitní, což např. snižuje přesnost granátů.

Rusko přitom vyrábí dělostřelecké granáty ráže standardu 152 mm, jde-li o těžké samohybné houfnice jako 2S35 Koalitsiya-SV, 2S19 Msta-S nebo 2S42 Malva, případně o tažené D-20, 2A65 Msta-B atd., uvádí Wikipedia, ale také ráže 100 mm, 120 mm, 240 mm a dalších, jelikož má ruská armáda hlavně po SSSR ve výzbroji řadu méně standardních houfnic a minometů. V továrně přitom probíhá výroba opětovně po šestileté přestávce od roku 2021.

Útok na muniční továrnu v Alčevu (Komunarsk) v Luhanské oblasti asi 85 km od bojové linie (zveřejněno 05. prosince 2025)

Článek Video: Ukrajinci vzali útokem muniční továrnu v Luhanské oblasti, v níž Rusové rozjeli výrobu se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

3 zemřeli hned, poslední až po 1,5 měsíci

Armádní Zpravodaj připomíná, že k útoku došlo již koncem března 2025, ale teprve nedávno měl ještě dohru. Tehdy informoval Vyšetřovací výbor Ruské federace, že bylo zahájeno trestní řízení týkající se smrti novinářů a civilistů v důsledku odstřelování vesnice Michajlivka. Zda ukrajinské síly mířily přímo na ně, není jasné, ale schytat to měli dvěma raketami z M142 HIMARS.

Ukrajinské speciální jednotky ukázaly totální dominanci: 3násobnou přesilu Severokorejců beze ztrát rychle pobily (video)

O jaké šlo, není jasné, jednat se mohlo třeba o M31, která je přesná a k tomuto účelu vhodná, ačkoliv se redakce Armádního Zpravodaje domnívá, že byly cílem spíše budovy než samotní lidé. K jejich přesné eliminaci by totiž lépe posloužily sebevražedné drony, třeba s hlavicí z RPG-7. Na místě měli tehdy zemřít tři z propagandistů, a zatímco třetí, Nikita Goldin, přežil.

S těžkými zraněními byl převezen do nemocnice, kde bojoval o život 1,5 měsíce; 24. 04. 2025 pak vyšla zpráva MK, která s odvoláním na své vlastní zdroje tvrdí, že nakonec následkům podlehl. Následoval tak své kolegy, kteří zemřeli už v den úderu – Alexandra Fedorčaka, vojenského zpravodaje Izvestija, a dvou příslušníků štábu ruského televizního kanálu Zvezda – kameramana Andreje Panova a moderátora natáčecí skupiny Alexandra Sirkeliho.

Nad ruským zbrojním průmyslem se stahují mračna. Indie ho chce ve světě nahradit na trhu se zbraněmi. Možnosti k tomu má

Ruský režim tak přišel o silné podporovatele, kteří musí ve své roli šířit přesně to, co si přeje. V opačném případě by je mohl potkat stejný osud jako třeba Vadima Stroykina. Armádní Zpravodaj informoval začátkem února 2025, že ho nechali vypadnout z okna jenom proto, že se vyslovil proti válce na Ukrajině. Zkrátka „demokracie“ a svoboda slova, jak se patří.

Článek Rusko přišlo o velmi silné hlasy: M142 HIMARS omylem zabil skupinu propagandistů, když natáčela válku v Luhanské oblasti se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Útoční Rusové nezískali staré, ani nové pozice

Informací je dostupných málo, vycházet lze jenom z příspěvku 3. samostatné útočné brigády, která svádí boje v Luhanské oblasti ležící na východě země. Tentokrát tam čelila ze strany ruské armády hromadnému útoku na třech místech najednou, jelikož se snažila dobýt pozice u dříve ztracené obce Nadija, která je asi 50 km jihovýchodně od Kupjansku.

Redakce Armádního Zpravodaje ověřila, že ji ukrajinská armáda získala pod svou kontrolu teprve nedávno, koncem března 2025, přičemž jenom první vlna bojů trvala zhruba 30 hodin. Zajímavé je, že Rusové útočili pouze pěchotou – nepoužili ani jeden kus techniky, což může opět naznačovat, že jim dochází technika všeho druhů, zejména pak tanků. Armádní Zpravodaj na začátku dubna 2025 zveřejnil analýzu satelitních snímků, která tvrzení podporuje.

NATO chce navýšení výdajů na obranu o 50 % pro všechny. Kvůli Rusku si zjevně všichni v Evropě pořádně připlatí, ČR nevyjímaje

K odražení útoků nasadila brigáda všechny prostředky 1. útočného, 1. mechanizovaného a 2. mechanizovaného praporu, stejně jako praporu bezpilotních systémů, a též dva dělostřelecké prapory. Záběry mají přitom ukazovat eliminaci asi 80 nepřátel, ale celkově jich bylo 143 zabito a dalších 86 zraněno. Jak se přibližovali, čelili i palbě z ručních a dalších zbraní, a asi netřeba rozebírat, že skončil útok fiaskem – Rusové nezískali staré ani nové pozice.

Článek Záběry ukazují mohutnou prohru Rusů, když útočili na ztracené pozice v Luhanské oblasti. V celodenní ofenzivě ztratili 230 vojáků (video) se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Narušená logistika i průzkum, zničená postavení

Informací je k incidentu opravdu málo. Vycházet lze v podstatě jenom z příspěvku, který sdílela Státní pohraniční služba Ukrajiny, jejíž jednotka „Škval“ ze 7. hraničního karpatského oddílu se o ničení ruských pozic a techniky postaraly. Sdíleno bylo 25. března 2025 také video, které je kompilací záběrů, jak útočí na různou techniku, komunikační systémy a zákopy.

Rusko by se mělo krotit, proti Evropě by nemělo šanci. „Jestli zaútočíte, přijde zničující reakce,“ zdůraznilo NATO

Armádní Zpravodaj neodhalil mezi zasaženými vozidly žádné obrněnce, takže to vypadá, že jde čistě o ukázku ničení logistických tras a komunikačních prostředků. Několikrát je vidět útok na nákladní automobily, mezi nimiž byly pravděpodobně Ural-4320 užívané ruskou armádou od roku 1977, a zřejmě také KamAZ-43114 zavedené roku 1995.

Několikrát je vidět také úder vedený proti satelitům a anténám, stejně jako proti nataženým drátům – zřejmě zajišťujících komunikaci. Ukrajinská jednotka obětovala i k přerušení takto zdánlivě nevýznamného cíle sebevražedné drony. Později jsou zase na záběrech vidět drony bombardovací, jak útočí pumami na zakopaná ruská postavení.

Video: ruský tank vjel u Doněcku do nastražené pasti, z níž nebylo úniku. Dorazilo ho bombardování, i když vydržel opravdu hodně

Státní pohraniční služba Ukrajiny k záběrům uvedla: „Díky koordinované práci s ostatními jednotkami Obranných sil Ukrajiny nepřítel nadále trpí ztrátami a je demoralizován.“ Zároveň označila akce za pravidelná cvičení, ale Armádní Zpravodaj soudí, že tím jsou normálně myšleny bojové mise, jejichž cílem bylo vyhledat a zničit nepřátelskou techniku.

Článek Video: daleko na východě, kde by měli vládnout Rusové, je Ukrajinci u Luhansku doslova demoralizovali přesnými údery se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.