<?xml version="1.0" encoding="UTF-8"?><rss version="2.0"
	xmlns:content="http://purl.org/rss/1.0/modules/content/"
	xmlns:wfw="http://wellformedweb.org/CommentAPI/"
	xmlns:dc="http://purl.org/dc/elements/1.1/"
	xmlns:atom="http://www.w3.org/2005/Atom"
	xmlns:sy="http://purl.org/rss/1.0/modules/syndication/"
	xmlns:slash="http://purl.org/rss/1.0/modules/slash/"
	 xmlns:media="http://search.yahoo.com/mrss/" xmlns:szn="https://www.seznam.cz">

<channel>
	<title>Přemyslovci &#8211; ArmádníZpravodaj.cz</title>
	<atom:link href="https://armadnizpravodaj.cz/tag/premyslovci/feed/" rel="self" type="application/rss+xml" />
	<link>https://armadnizpravodaj.cz</link>
	<description>Aktuální události, historie, výzbroj a technika</description>
	<lastBuildDate>Tue, 10 May 2022 18:22:46 +0000</lastBuildDate>
	<language>cs</language>
	<sy:updatePeriod>
	hourly	</sy:updatePeriod>
	<sy:updateFrequency>
	1	</sy:updateFrequency>
	<generator>https://wordpress.org/?v=5.7.10</generator>

<image>
	<url>https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/02/cropped-apple-touch-icon-32x32.png</url>
	<title>Přemyslovci &#8211; ArmádníZpravodaj.cz</title>
	<link>https://armadnizpravodaj.cz</link>
	<width>32</width>
	<height>32</height>
</image> 
	<item>
		<title>Divoký život Elišky Rejčky: Dvojnásobná česká královna bořila středověké mýty o ženách, byla nezávislá a měla moc</title>
		<link>https://armadnizpravodaj.cz/historie/dvojnasobna-kralovna-eliska-rejcka/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Jindřich Svěcený]]></dc:creator>
		<pubDate>Wed, 11 May 2022 05:37:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Historie]]></category>
		<category><![CDATA[Přemyslovci]]></category>
		<category><![CDATA[středověk]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://armadnizpravodaj.cz/?p=90414</guid>

	
					<description>Teprve jako náctiletá se provdala hned za dva české krále. Než stačila dovršit svých 20 let, už byla dvojnásobnou vdovou.
</description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Eliška Rejčka, královna česká i polská, která byla již ve svých 19 letech dvojnásobnou vdovou, se do české historie zapsala hned několikrát, a to tučným písmem. <strong>Dvakrát jako panovnice, následně jako vlivná spojenkyně českého panstva</strong> v&nbsp;boji proti cizím králům, dále byla zakladatelkou významného kláštera a rovněž bořitelkou středověkých mýtů o poslušných manželkách.</p>



<h2 id="h-dan-snoubenka-pro-kandid-ty-na-polsk-tr-n">Žádaná snoubenka pro kandidáty na polský trůn</h2>



<p>Eliška Rejčka, vlastním jménem Richenza, se narodila dne 1. září 1288 v&nbsp;Poznani. Jejími rodiči byli Přemysl II. Velkopolský z rodu Piastovců a jeho druhá žena Richenza Švédská. <strong>O matku, po které byla mimo jiné pojmenována, přišla již ve svých 4 letech</strong>. Polsko bylo v&nbsp;době narození Richenzy rozpolcenou zemí. Stejně jako český král Václav II. usiloval i Eliščin otec Přemysl II. o Polskou korunu, což se nakonec vyplatilo.</p>



<p>V roce 1295 se Přemyslovi podařilo dostat pod svou kontrolu většinu Polska a následně byl 26. června 1295 korunován polským králem. <strong>Stal se tak prvním polským králem od roku 1079. </strong>Přemysl se však z této funkce netěšil dlouho, neboť byl 8. února roku 1296 zavražděn. Kdo měl na svědomí jeho smrt, to zůstává nejisté.</p>



<p>Pravděpodobně se však jednalo o braniborská markrabata či velkopolské velmože. A jelikož byl posledním mužským členem velkopolské větve Piastovců, stala se jeho jediná dcera Richenza velmi žádanou partií pro kandidáty na polský trůn. <strong>Opatrovnictví Richenzy se ujala Přemyslova třetí žena</strong>, Markéta Askánská, která ji odvezla do Braniborska, kde byla zasnoubena s Otou Braniborským, synem markraběte Oty Dlouhého, bývalého poručníka krále Václava II. z rodu <a href="/tag/premyslovci/">Přemyslovců</a>. Po Otově smrti v roce 1299 se Richenza vrátila do své domoviny.</p>



<div class="fb-post" data-href="https://www.facebook.com/RandomHistoryoftheDay/posts/1950313238602384" data-width="750" data-show-text="false"><blockquote cite="https://www.facebook.com/RandomHistoryoftheDay/posts/1950313238602384" class="fb-xfbml-parse-ignore">Zveřejnil(a) <a rel="nofollow" href="https://www.facebook.com/RandomHistoryoftheDay/">Random History of the Day</a> dne&nbsp;<a rel="nofollow" href="https://www.facebook.com/RandomHistoryoftheDay/posts/1950313238602384">Sobota 1. září 2018</a></blockquote></div>



<p>O rok později jí Václav II., jenž byl toho roku jmenován polským králem, nabídl sňatek. Tím zabezpečil své nově nabyté postavení. Ještě téhož roku <strong>byla teprve 12letá Richenza převezena do Čech</strong>, kde ji na hranicích uvítalo poselstvo mocného Přemyslovce vedené sedleckým opatem Heidenreichem a Benešem z&nbsp;Vartemberka, které ji doprovodilo do Prahy.</p>



<h2 id="h-kr-lovna-esk-i-polsk">Královna česká i polská</h2>



<p>Richenza a Václav se vzali 26. května 1303. Bylo jí tehdy asi 14–⁠16 let, zatímco jemu bylo 31 let. Václav byl již dříve ženatý s Juditou Habsburskou, jež mu zplodila 10 dětí, avšak roku 1297 zemřela. <strong>Tou dobou už žily pouze čtyři Václavovy děti: 3 dcery a 1 syn.</strong> Tři ze starších dětí nebyly o mnoho mladší než samotná Richenza. Při svatebním obřadu byla korunována českou a polskou královnou a zároveň byla přejmenována na Elišku, neboť jméno Richenza bylo v Čechách vzácné.</p>



<div class="fb-post" data-href="https://www.facebook.com/RandomHistoryoftheDay/posts/2733864983580535" data-width="750" data-show-text="false"><blockquote cite="https://www.facebook.com/RandomHistoryoftheDay/posts/2733864983580535" class="fb-xfbml-parse-ignore">Zveřejnil(a) <a rel="nofollow" href="https://www.facebook.com/RandomHistoryoftheDay/">Random History of the Day</a> dne&nbsp;<a rel="nofollow" href="https://www.facebook.com/RandomHistoryoftheDay/posts/2733864983580535">Pondělí 27. září 2021</a></blockquote></div>



<p>&nbsp;O dva roky později se Elišce narodila dcera jménem Anežka. Král Václav zemřel pouhých šest dní poté, tedy 21. června 1305, a na uvolněný trůn nastoupil jeho syn Václav III. Král Václav II. neopomenul svou ženu v závěti a <strong>mladičká vdova tak po jeho smrti nabyla ohromné jmění.</strong> Její přítomnost na královském dvoře budila ne zrovna žádoucí pozornost a bylo třeba, aby si Eliška rychle našla nového manžela.</p>



<p>Za poněkud tajemných okolností byl v srpnu 1306 zavražděn jediný nevlastní syn Elišky, český král Václav III. <strong>Spolu s ním vymřela mužská linie české královské dynastie Přemyslovců</strong>. Následovala nástupnická krize, v níž se Eliška a její nevlastní dcery staly hlavními adeptkami na královský titul.</p>



<div class="fb-post" data-href="https://www.facebook.com/109719569060620/photos/a.158695164163060/1311445705554661/?type=3" data-width="750" data-show-text="false"><blockquote cite="https://www.facebook.com/109719569060620/photos/a.158695164163060/1311445705554661/?type=3" class="fb-xfbml-parse-ignore">Zveřejnil(a) <a rel="nofollow" href="https://www.facebook.com/poloniahsv-109719569060620/">poloniahsv</a> dne&nbsp;<a rel="nofollow" href="https://www.facebook.com/109719569060620/photos/a.158695164163060/1311445705554661/?type=3">Středa 19. října 2016</a></blockquote></div>



<p>Mezi uchazeči o královský trůn byl i Rudolf Habsburský, jenž se těšil podpoře svého otce, císaře Svaté říše římské, Albrechta I. Habsburského. <strong>Česká šlechta se však rozhodla podpořit Jindřicha Korutanského</strong>, manžela nejstarší Eliščiny nevlastní dcery Anny, který pro Rudolfovo naprosté nepochopení usedl na trůn místo něj.</p>



<p>Dne 16. října 1306 se Rudolf oženil s&nbsp;Eliškou, a to ve snaze posílit svůj nárok na český a případně i polský trůn. Vlivem řady různých slibů se šlechta nakonec přece jen přiklonila na Rudolfovu stranu a <strong>Jindřich byl zanedlouho sesazen. Na český trůn usedl Rudolf Habsburský</strong> se svou chotí Eliškou, která se tak stala českou královnou již podruhé. Jindřich Korutanský utekl se svou ženou Annou do Tyrolska.</p>



<h2 id="h-n-stupnick-krize-je-nebyla-podporov-na">Nástupnická krize, jež nebyla podporována</h2>



<p>Eliščin druhý sňatek byl však ještě kratší než ten první. Rudolf zemřel necelý rok po sňatku, tedy 3. července 1307, na úplavici a mladá Eliška se tak opět stala vdovou. I nyní však obdržela obrovské dědictví a <strong>ve svém držení měla několik věnných měst.</strong> Například Hradec Králové, Chrudim, Poličku, Jaroměř a Vysoké Mýto. Díky svému bohatství se mohla královna vdova těšit značné nezávislosti a zapojit se do různých kulturních akcí či mecenášství.</p>



<p>V&nbsp;Čechách mezitím vypukl zas a znovu boj o nástupnictví, tentokrát mezi přívrženci Habsburků a jejich odpůrci. O český trůn <strong>se ucházel také Rudolfův mladší bratr Fridrich, v&nbsp;čemž jej podpořila Eliška</strong>. Nakonec však opět zvítězil a usedl na trůn Jindřich Korutanský.<strong> </strong>Eliška uprchla i se svou dcerou do <a href="/tag/rakousko/">Rakouska</a>. Do Čech se následně vrátila v&nbsp;roce 1310.</p>



<div class="fb-post" data-href="https://www.facebook.com/photo/?fbid=1716810865005025&amp;set=a.333662456653213" data-width="750" data-show-text="false"><blockquote cite="https://www.facebook.com/photo.php?fbid=1716810865005025&amp;set=a.333662456653213&amp;type=3" class="fb-xfbml-parse-ignore">Zveřejnil(a) <a href="#" role="button">Povilas Andrius Stepavičius</a> dne&nbsp;<a rel="nofollow" href="https://www.facebook.com/photo.php?fbid=1716810865005025&amp;set=a.333662456653213&amp;type=3">Neděle 1. října 2017</a></blockquote></div>



<p>Právě v&nbsp;tomto roce byl Jindřich Korutanský podruhé a již nadobro zbaven koruny. Z&nbsp;českého trůnu jej sesadil Jan Lucemburský, syn novopečeného německého císaře. Oženil se s&nbsp;Eliščinou druhou nevlastní dcerou a stal se novým českým králem.</p>



<p>Eliška však tohoto nového panovníka, ani jeho choť, se kterou měla špatné vztahy již za vlády Václava II., nepodporovala. Společně s&nbsp;Jindřichem z&nbsp;Lipé, mocným českým šlechticem, jehož<strong> počáteční dobré vztahy s&nbsp;králem Janem rychle zchladly</strong>, stála Eliška v&nbsp;čele opozice královského páru. A co víc, z&nbsp;Elišky a Jindřicha se zanedlouho stali milenci, což vyvolalo celou řadu skandálů. Nejen, že pocházeli z&nbsp;jiných společenských tříd, ale Jindřich byl navíc ženatý.</p>



<h2 id="h-usm-en-a-c-rkevn-projekty">Usmíření a církevní projekty</h2>



<p>Jan Lucemburský nechal na nátlak své ženy Jindřicha z&nbsp;Lipé uvěznit. Probleskla zde dokonce i myšlenka jej popravit. Král Jan se však nakonec s&nbsp;Jindřichem usmířil, nechal jej propustit a ten získal zpět svůj úřad podkomořího. <strong>Eliška, jejíž postavení mezi šlechtici bylo stále velice silné, </strong>získala díky zlepšení vztahů mezi Jindřichem a Janem privilegium pro Hradec králové. Svých věnných měst se však výměnou za finanční náhradu nakonec vzdala a získala podíl na&nbsp;kutnohorském zisku z&nbsp;těžby.</p>



<p>Jindřich s&nbsp;Eliškou se nakonec usadili v&nbsp;Brně a některé zdroje uvádí, že se v&nbsp;roce 1319 vzali, ovšem to jsou pouze domněnky, které nelze nijak potvrdit. <strong>Pár spolu každopádně setrval až do Jindřichovy smrti</strong> o 10 let později. Eliška se následně věnovala mecenášské činnosti, čímž pravděpodobně navázala na přání svého prvního manžela Václava II.</p>



<div class="fb-post" data-href="https://www.facebook.com/milujemebrno/photos/a.324840684345297/462990310530333/?type=3" data-width="750" data-show-text="false"><blockquote cite="https://www.facebook.com/milujemebrno/photos/a.324840684345297/462990310530333/?type=3" class="fb-xfbml-parse-ignore">Zveřejnil(a) <a rel="nofollow" href="https://www.facebook.com/milujemebrno/">Miluji Brno</a> dne&nbsp;<a rel="nofollow" href="https://www.facebook.com/milujemebrno/photos/a.324840684345297/462990310530333/?type=3">Středa 24. června 2015</a></blockquote></div>



<p>Byla velice nakloněna cisterciáckým mniškám, kterým darovala 8 cenných iluminovaných rukopisů, a založila dokonce cisterciáckou řeholi. <strong>Poslední léta svého života trávila v&nbsp;klášteře Panny Marie v&nbsp;Brně,</strong> jejž rovněž založila. Eliška zemřela dne 19. října 1335 a byla pohřbena v klášteře vedle svého milovaného Jindřicha z Lipé.</p>



<p class="has-text-align-center"><strong>Jaké další významné české panovnice znáte?</strong></p>



<figure class="wp-block-embed is-type-video is-provider-youtube wp-block-embed-youtube wp-embed-aspect-16-9 wp-has-aspect-ratio"><div class="wp-block-embed__wrapper">
<iframe loading="lazy" title="Eliška Rejčka" width="500" height="281" src="https://www.youtube.com/embed/co6AZT_UXHM?feature=oembed" frameborder="0" allow="accelerometer; autoplay; clipboard-write; encrypted-media; gyroscope; picture-in-picture" allowfullscreen></iframe>
</div></figure>



<h4 id="h-zdroj-historyofroyalwomen">Zdroj: <a href="https://www.historyofroyalwomen.com/elisabeth-richeza-of-poland/elisabeth-richeza-of-poland-twice-a-queen-of-bohemia/" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">HistoryOfRoyalWomen</a></h4>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://armadnizpravodaj.cz/historie/dvojnasobna-kralovna-eliska-rejcka/">Divoký život Elišky Rejčky: Dvojnásobná česká královna bořila středověké mýty o ženách, byla nezávislá a měla moc</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://armadnizpravodaj.cz">ArmádníZpravodaj.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
		
		<media:content url="https://www.youtube.com/embed/co6AZT_UXHM" duration="208">
			<media:player url="https://www.youtube.com/embed/co6AZT_UXHM" />
			<media:title type="html">Eliška Rejčka: Mocná královna vdova &#124; %%sitename%%</media:title>
			<media:description type="html">Eliška Rejčka byla vlivná šlechtična, dvojnásobná královna a vdova, která se nedržela zpátky v politickém ani milostném životě.</media:description>
			<media:thumbnail url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/03/co6azt_uxhm.jpg" />
			<media:keywords>Historie,Přemyslovci,středověk,Eliška</media:keywords>
		</media:content>
	<enclosure length="106286" url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/03/zavrazdeni-premysla-velkopolskeho-783x450.jpg" type="image/jpeg"/>
	<szn:image>https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/03/zavrazdeni-premysla-velkopolskeho-783x450.jpg</szn:image>
	</item>
		<item>
		<title>Česká královna s nemanželským dítětem: Zamiloval se do matky Václava II. a zaplatil vlastním životem</title>
		<link>https://armadnizpravodaj.cz/historie/zamiloval-se-do-ovdovele-kralovny-a-zaplatil-vlastnim-zivotem/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Jindřich Svěcený]]></dc:creator>
		<pubDate>Sun, 10 Apr 2022 05:20:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Historie]]></category>
		<category><![CDATA[Přemyslovci]]></category>
		<category><![CDATA[středověk]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://armadnizpravodaj.cz/?p=80631</guid>

	
					<description>Milenecký vztah odporoval všem dobovým konvencím. Nejen kvůli jejich odlišenému postavení, ale třeba i proto, že se jim narodil nemanželský potomek.
</description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Královská vdova Kunhuta, dříve provdána za milovaného krále železného a zlatého, Přemysla Otakara II., jenž v&nbsp;roce 1278 zahynul na Moravském poli, překvapila celý královský dvůr, když <strong>přijala žádost o ruku Záviše Falkenštejna</strong>, Vítkovce, kterého sám Přemysl Otakar II. prohlásil za psance. Lidé se bouřili a sňatek odsuzovali, král Václav II. však milencům požehnal.</p>



<h2 id="h-z-psance-milencem-kr-lovsk-vdovy">Z&nbsp;psance milencem královské vdovy</h2>



<p>Po smrti svého milovaného chotě nechala královna Kunhuta poslat pro Otu V. Dlouhého, který se měl mladému a nezkušenému králi Václavu II. stát poručníkem. Ota však prahnul po moci, <strong>mladého krále zajal a odvezl i s matkou na Bezděz.</strong> Královská vdova však svého syna po necelých čtyřech měsících opustila a poté, co ve Znojmě pochovala svého chotě, obrátila se na Rudolfa I. Habsburského s&nbsp;žádostí o pomoc, jelikož Ota Braniborský plánoval odvézt Václava do Žitavy a následně do Braniborska. Římský král tedy v&nbsp;roce 1280 vojensky zasáhl, ovšem neúspěšně.</p>



<div class="fb-post" data-href="https://www.facebook.com/photo.php?fbid=1769939129826935&amp;set=a.221975557956641&amp;type=3" data-width="750" data-show-text="false"><blockquote cite="https://www.facebook.com/photo.php?fbid=1769939129826935&amp;set=a.221975557956641&amp;type=3" class="fb-xfbml-parse-ignore">Zveřejnil(a) <a rel="nofollow" href="https://www.facebook.com/roman.muzeum">Roman Rudský</a> dne&nbsp;<a rel="nofollow" href="https://www.facebook.com/photo.php?fbid=1769939129826935&amp;set=a.221975557956641&amp;type=3">Úterý 18. srpna 2020</a></blockquote></div>



<p>Záviš z&nbsp;Falkenštejna sehrál klíčovou roli ve sporu mezi českým králem <a href="https://armadnizpravodaj.cz/tag/premyslovci/">Přemyslem Otakarem II.</a> a římským králem Rudolfem I. Habsburským. Poté, co český panovník odmítl uznat Rudolfa I. Habsburského za římského krále, <strong>vyzval Rudolf českou šlechtu k&nbsp;odboji</strong>, načež začala na jeho stranu hromadně přecházet česká šlechta, biskupové i hospodáři. K&nbsp;odboji proti Přemyslovi se přidal i Záviš, který neuznával vrchní práva českého panovníka a v&nbsp;čele Vítkovců prováděl nájezdy na královský majetek.</p>



<p>Za své činy proti trůnu byli Vítkovci potrestáni a Záviš prohlášen psancem. Po smrti Přemysla Otakara II. se Záviš vrátil do Čech a za pomoci Ojíře ze Svin získal zpět své statky. Když pak zjistil, že ostatní Vítkovci přijali suverenitu Oty Braniborského, <strong>vydal se během roku 1280 na dvůr královny Kunhuty</strong>, aby se přidal k&nbsp;odboji proti Otovi. Údajně pro tento důvod jej královna, i přes neshody, které v&nbsp;minulosti panovaly mezi ním a jejím zesnulým chotěm, přijala do svých služeb a učinila z něj svého milence.</p>



<h2 id="h-skand-l-na-kr-lovsk-m-dvo-e">Skandál na královském dvoře</h2>



<p>Záviš z&nbsp;Falkenštejna byl údajně velice charismatický a přitažlivý muž. Byl udatným rytířem, proslulým básníkem a vyznačoval se dobrými mravy. Královská vdova Kunhuta, matka Václava II. byla známá svou uhrančivou krásou, panovačností, hrdostí a impulzivností. <strong>Jejich vztah byl často označován za velice vášnivý</strong> a někteří dokonce tvrdli, že Záviš královnu očaroval, což bylo konec konců ve středověku běžné vysvětlení pro události tohoto druhu.</p>



<div class="fb-post" data-href="https://www.facebook.com/permalink.php?story_fbid=1659182424209208&amp;id=100003523981572" data-width="750" data-show-text="false"><blockquote cite="https://www.facebook.com/permalink.php?story_fbid=1659182424209208&amp;id=100003523981572" class="fb-xfbml-parse-ignore">Zveřejnil(a) <a href="#" role="button">Богдан Мельниченко</a> dne&nbsp;<a rel="nofollow" href="https://www.facebook.com/permalink.php?story_fbid=1659182424209208&amp;id=100003523981572">Neděle 9. září 2018</a></blockquote></div>



<p>Přesto byl milenecký vztah Kunhuty a Záviše pro širokou veřejnost pobuřující. Lidé si byli moc dobře vědomi, že byl Záviš vůdcem vítkovského odboje proti králi, který se velkým dílem podílel na porážce českého panovníka a jeho smrti v&nbsp;bitvě na Moravském poli. </p>



<p>Mezi poddanými dokonce kolovaly zvěsti a pomluvy, že sama královna usilovala o úmrtí krále, jelikož byla do Záviše zamilovaná. <strong>Záviš byl navíc pouhým šlechticem, nikoli příslušníkem královského rodu</strong>, v&nbsp;očích mnohých tak Kunhuta zneuctila památku svého zesnulého manžela a sebe i svůj rod hluboce zahanbila.</p>



<h2 id="h-kr-lovna-se-ob-vala-hn-vu-sv-ho-syna">Královna se obávala hněvu svého syna</h2>



<p>Když byl král <a href="/tag/premyslovci/">Václav II.</a> v roce 1283 konečně propuštěn ze zajetí Oty Braniborského, ocitl se v obklopení skupiny šlechticů, kteří mu našeptávali své pokroucené pravdy. Kunhuta napjatě vyčkávala, <strong>jak její syn, kterého před lety opustila, zareaguje na její nemalé prohřešky.</strong> Pro překvapení všech však Václav svou matku přivítal s otevřenou náručí a na její žádost přijal vřele i Záviše a Ješka, syna Kunhuty a Záviše.</p>



<div class="fb-post" data-href="https://www.facebook.com/RandomHistoryoftheDay/posts/1884108831889492" data-width="750" data-show-text="false"><blockquote cite="https://www.facebook.com/RandomHistoryoftheDay/posts/1884108831889492" class="fb-xfbml-parse-ignore">Zveřejnil(a) <a rel="nofollow" href="https://www.facebook.com/RandomHistoryoftheDay/">Random History of the Day</a> dne&nbsp;<a rel="nofollow" href="https://www.facebook.com/RandomHistoryoftheDay/posts/1884108831889492">Čtvrtek 21. června 2018</a></blockquote></div>



<p>Mezi lety 1284 – 1285 požádal Záviš Václava o svolení ke sňatku s&nbsp;jeho matkou. Václav sňatku požehnal a oficiální svatba se konala v&nbsp;červnu roku 1284 v&nbsp;Praze. Záviš se tak <strong>stal oficiálně Václavovým otčímem a zároveň královským regentem</strong>. Ve svých rukou nyní soustřeďoval veškerou královskou moc.</p>



<p>Záviš byl Václavovi bezpochyby dobrým učitelem, věnoval se jeho vladařské i rytířské výchově a s&nbsp;cílem zaučit mladého krále a upevnit jeho moc podnikl po jeho boku několik úspěšných válečných tažení. <strong>Čímž navíc odstranil loupežníky a uklidnil odbojné šlechtice</strong>. Královské vdovy v&nbsp;Čechách se však zpravidla nevdávaly a svatba Kunhuty se Závišem tak vyvolala další vlnu pohoršení. O poněkud znepokojivou situaci v&nbsp;Čechách se začal zajímat také Řím.</p>



<h2 id="h-v-clavovi-zamotala-hlavu-jeho-mladi-k-cho">Václavovi zamotala hlavu jeho mladičká choť</h2>



<p>Když Kunhuta 9. září roku 1285 podlehla tuberkulóze, vydal Václav listinu, v níž Závišovi a Ješkovi daroval k věčnému dědictví hrad Lanšperk a města Lanškroun a Poličku. Smrt Kunhuty však dosti výrazně <strong>ovlivnila mocenské postavení Záviše</strong>. Kolem krále Václava se to začalo hemžit Závišovými nepřáteli a podstatný vliv měl na českého krále také Rudolf Habsburský, mezi nímž a Závišem to již nějakou dobu pořádně jiskřilo.</p>



<div class="fb-post" data-href="https://www.facebook.com/habsburkove/photos/a.349372511840870/861020787342704/?type=3" data-width="750" data-show-text="false"><blockquote cite="https://www.facebook.com/habsburkove/photos/a.349372511840870/861020787342704/?type=3" class="fb-xfbml-parse-ignore">Zveřejnil(a) <a rel="nofollow" href="https://www.facebook.com/habsburkove/">Habsburkové</a> dne&nbsp;<a rel="nofollow" href="https://www.facebook.com/habsburkove/photos/a.349372511840870/861020787342704/?type=3">Sobota 5. března 2016</a></blockquote></div>



<p>Záviš však až příliš spoléhal na Václavovo dobré smýšlení o jeho osobě a na zvěsti kolující po královském dvoře příliš nedbal. Situace se pak rychle změnila s&nbsp;příchodem Guty, dcery Rudolfa Habsburského a Václavovi smluvené družky, na Pražský hrad. Očekávalo se od ní, že<strong> její přítomnost na královském dvoře pomůže zvrátit Závišův vliv na Václava.</strong> A očividně se tak opravdu stalo, neboť Záviš svého úřadu brzy zanechal a uchýlil se do ústraní.</p>



<p>Od té doby již šel vztah mezi Závišem a Václavem jen z&nbsp;kopce. Mezi dříve blízkými přáteli vznikl spor o královské poklady, korunní skvosty a statky po královně Kunhutě, <strong>které byl</strong> <strong>Záviš ochoten vydat jen v&nbsp;případě, že</strong> <strong>bude Ješkovi uděleno dědičné knížectví</strong>. Václav však tento požadavek označil za nemístný a zavrhnul jej. Jeho nevraživost vůči Závišovi začala rychle stoupat.</p>



<h2 id="h-neuv-en-s-atek-s-b-valou-jepti-kou">Neuvážený sňatek s&nbsp;bývalou jeptiškou</h2>



<p>V roce 1288 se Záviš oženil s uherskou princeznu Alžbětou, bývalou jeptiškou, jejíž dřívější aféru s knížetem Štěpánem Urošem probírala celé Evropa. Alžběta porodila Závišovi syna. <strong>Na křest svého potomka pozval Záviš jeho budoucí kmotry</strong>, mezi nimiž měl být i Václav II. Neuváženého sňatku však využila řada lidí, blízkých králi Václavovi, kteří jej přesvědčili, že proti němu chystá Záviš spiknutí a pokusí se jej zavraždit. </p>



<div class="fb-post" data-href="https://www.facebook.com/533036186788625/photos/a.533072190118358/642111062547803/?type=3" data-width="750" data-show-text="false"><blockquote cite="https://www.facebook.com/533036186788625/photos/a.533072190118358/642111062547803/?type=3" class="fb-xfbml-parse-ignore">Zveřejnil(a) <a rel="nofollow" href="https://www.facebook.com/Přemyslovci-533036186788625/">Přemyslovci</a> dne&nbsp;<a rel="nofollow" href="https://www.facebook.com/533036186788625/photos/a.533072190118358/642111062547803/?type=3">Pondělí 2. června 2014</a></blockquote></div>



<p>Ačkoli neexistují žádné písemné doklady o tom, že by Záviš plánoval vraždu českého krále, o svůj život se Václav obával oprávněně. V&nbsp;té době již byl jediným následníkem svého rodu, <strong>neboť jeho prvorozený syn téhož roku zemřel.</strong> Václav pozvání přijal, avšak připravil na Záviše lest. Když Záviš přijel do Prahy, aby krále osobně doprovodil, nechal jej Václav zatknout. </p>



<p>Byl uvržen do Bílé věže, kde pobýval až do roku 1290, dlouhé chvíle si prý krátil skladbou písní. Na Závišovo zatčení odpověděli Vítkovci odbojem. <strong>Avšak král Václav II. nezaváhal a začal okamžitě jednat.</strong> Pod hrozbou Závišovy popravy začali všichni Vítkovci otevírat brány svých velmožných hradeb, tedy až na jednoho. Závišův bratr Vítek se vzepřel, načež byl Záviš bez váhání popraven u Hluboké nad Vltavou.</p>



<figure class="wp-block-embed is-type-video is-provider-youtube wp-block-embed-youtube wp-embed-aspect-16-9 wp-has-aspect-ratio"><div class="wp-block-embed__wrapper">
<iframe loading="lazy" title="Václav II.  S01E04" width="500" height="281" src="https://www.youtube.com/embed/ekrpFrEfrVY?feature=oembed" frameborder="0" allow="accelerometer; autoplay; clipboard-write; encrypted-media; gyroscope; picture-in-picture" allowfullscreen></iframe>
</div></figure>



<p class="has-text-align-center"><strong>Co myslíte, navázal Záviš milostný poměr s Kunhutou z vypočítavosti a z touhy po moci, či ji skutečně miloval?</strong></p>



<h4 id="h-zdroj-autorsk-text-lindy-niesnerov">Zdroj: Autorský text Lindy Niesnerové </h4>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://armadnizpravodaj.cz/historie/zamiloval-se-do-ovdovele-kralovny-a-zaplatil-vlastnim-zivotem/">Česká královna s nemanželským dítětem: Zamiloval se do matky Václava II. a zaplatil vlastním životem</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://armadnizpravodaj.cz">ArmádníZpravodaj.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
		
		<media:content url="https://www.youtube.com/embed/ekrpFrEfrVY" duration="1053">
			<media:player url="https://www.youtube.com/embed/ekrpFrEfrVY" />
			<media:title type="html">Svůdce Záviš: K moci přes královninu loži &#124; %%sitename%%</media:title>
			<media:description type="html">Kunhuta Uherská byla velmi půvabná a vášnivá žena. Ve 13. století se jako druhá manželka Přemysla Otakara II. stala královnou českých zemí.</media:description>
			<media:thumbnail url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/02/ekrpfrefrvy.jpg" />
			<media:keywords>Historie,Přemyslovci,středověk,Vítkovci</media:keywords>
		</media:content>
	<enclosure length="82753" url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/02/premysl-otakar-druhy-kunhuta-800x450.jpg" type="image/jpeg"/>
	<szn:image>https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/02/premysl-otakar-druhy-kunhuta-800x450.jpg</szn:image>
	</item>
		<item>
		<title>Král Václav II. byl brilantním diplomatem a mocným vladařem dvou království. Přesto jej v historii zastínil jeho úspěšný otec</title>
		<link>https://armadnizpravodaj.cz/historie/zivot-krale-vaclava-mocneho-vladare-dvou-kralovstvi/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Jindřich Svěcený]]></dc:creator>
		<pubDate>Sun, 27 Mar 2022 07:40:56 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Historie]]></category>
		<category><![CDATA[Přemyslovci]]></category>
		<category><![CDATA[středověk]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://armadnizpravodaj.cz/?p=68897</guid>

	
					<description>Václav II. patří bezpochyby k nejúspěšnějším panovníkům, kteří kdy panovali na českém území. Přesto je v českých dějinách často opomíjen a zastíněn slávou svého otce.
</description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Byl předposledním Přemyslovcem na českém trůně a neprávem patří k opomíjeným postavám středověku. Řeč je o vladaři Václavu II., jenž dosedl na český i polský královský trůn. Často bývá <strong>zastíněn velkolepým a zářivým obrazem svého otce</strong> Přemysla Otakara II. Tento tichý diplomat se na první pohled možná jeví jako méně zajímavá a paradoxně i ne tak úspěšná postava, opak je však pravdou.</p>



<h2 id="h-p-emyslovci-byli-u-moci-dlouho">Přemyslovci byli u moci dlouho</h2>



<p>Vláda rodu Přemyslovců trvala na českém území více než čtyři století, ovšem na královský trůn jich usedlo pouze sedm. Sjednotili a kristianizovali zemi, vybudovali pevné základy státu, založili českou církev,<strong> tvrdě si podmanili doposud svobodné obyvatele země,</strong> sehráli roli soudců a zákonodárců a hájili české území. Ani hladomory a epidemie nedokázaly zvrátit populační růst. Za jejich vlády český stát vzkvétal a postupně se stal nejsilnějším ve střední Evropě. &nbsp;</p>


<div class="article-image-wrapper">
<figure class="wp-block-image size-large"><img loading="lazy" width="799" height="744" src="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/01/wenceslaus-ii-of-poland-and-bohemia.png" alt="" class="wp-image-68953" srcset="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/01/wenceslaus-ii-of-poland-and-bohemia.png 799w, https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/01/wenceslaus-ii-of-poland-and-bohemia-268x250.png 268w, https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/01/wenceslaus-ii-of-poland-and-bohemia-768x715.png 768w, https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/01/wenceslaus-ii-of-poland-and-bohemia-720x670.png 720w" sizes="(max-width: 799px) 100vw, 799px" />
<a href="#" class="article-image-wrapper-display"><span class="article-image-wrapper-i">i</span><span class="article-image-wrapper-author">Zdroj fotografie: Autor neznámý / Public Domain</span></a></div><figcaption style="margin-top: .5em; margin-bottom: 1em; font-size: 12px"><figcaption>Václav II. provedl mincovní reformu a úspěšně expandoval do Slezska i Polska. Zemřel ve věku pouhých 34 let.</figcaption></figcaption>


<p>Ambicím českých panovníků se otevřel prostor nejen na západě, kde měli možnost podílet se na volbě říšského panovníka, ale také na východě v&nbsp;doposud nepřístupných krajinách polského a uherského království. Jednoznačně <strong>nejlépe těchto nových možností využil právě Václav II</strong>., český král, moravský markrabě, krakovský vévoda, polský král, pán Míšně a otec pozdějšího krále uherského.</p>



<h2 id="h-v-d-tstv-p-i-el-o-oba-rodi-e">V&nbsp;dětství přišel o oba rodiče</h2>



<p>Václav II. se narodil v září roku 1271 jako dlouho očekávaný syn Přemysla Otakara II. Pojmenován byl po svatém Václavu, hlavním patronu <a href="/tag/ceska-republika/">českých zemí</a> a symbolu české státnosti. <strong>V dětství si Václav prožil těžké chvíle</strong>, nepřišel jen o otce, jenž zemřel na Moravském poli, ale také o matku, která svou roli ovdovělé panovnice doslova nezvládla.</p>



<div class="fb-post" data-href="https://www.facebook.com/kudyznudy/photos/a.152183402545/10154040310082546/?type=3" data-width="750" data-show-="" text="true"><blockquote cite="https://www.facebook.com/kudyznudy/photos/a.152183402545/10154040310082546/?type=3" class="fb-xfbml-parse-ignore"><p> Bezděz &#8211; http://www.kudyznudy.cz/aktivity-a-akce/aktivity/kralovskou-cestou-se-vydejte-na-vylet-na-hrad-bezd.aspx </p> Zveřejnil(a) <a rel="nofollow" href="https://www.facebook.com/kudyznudy/"> Kudy z nudy       </a> dne  <a rel="nofollow" href="https://www.facebook.com/kudyznudy/photos/a.152183402545/10154040310082546/?type=3"> Středa 16. listopadu 2016 </a></blockquote></div>



<p>Václav byl ještě moc mladý na to, aby usedl na trůn, proto jej po smrti otce převezli společně s matkou Kunhutou, druhou manželkou Přemysla Otakara II., na hrad Bezděz a poručníkem se mu stal Ota Braniborský. Václavova <strong>matka poté pod záminkou pohřbení manželova těla odjela</strong> a už se nevrátila, započal její vztah se Závišem u Falkenštejna. Jakmile mladý panovník dosáhl dospělosti, začal usilovat o převzetí vlády do svých rukou, neměl již v&nbsp;úmyslu dělit se o svůj trůn s&nbsp;druhými. &nbsp;</p>



<h2 id="h-nen-padn-diplomat-a-mocn-panovn-k">Nenápadný diplomat a mocný panovník</h2>



<p>Pražský dvůr se počátkem devadesátých let <a href="/tag/stredovek/">13. století</a> zcela proměnil a prostor dostali především vzdělanci, kteří se stali královskými rádci v zahraniční politické aktivitě. Václavovy úplně první kroky <strong>směřovaly do slezsko-polské enklávy a Míšeňska.</strong> Rozhodl se také zasáhnout do voleb nového říšského krále a v roce 1298 pod příslibem dalších územních zisků podpořil svého švagra Albrechta, jenž se nakonec opravdu říšským králem stal.</p>


<div class="article-image-wrapper">
<figure class="wp-block-image size-large"><img loading="lazy" width="1000" height="667" src="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/01/vaclav-ii-cesky-panovnik.jpg" alt="" class="wp-image-68936" srcset="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/01/vaclav-ii-cesky-panovnik.jpg 1000w, https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/01/vaclav-ii-cesky-panovnik-320x213.jpg 320w, https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/01/vaclav-ii-cesky-panovnik-768x512.jpg 768w, https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/01/vaclav-ii-cesky-panovnik-172x115.jpg 172w, https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/01/vaclav-ii-cesky-panovnik-720x480.jpg 720w" sizes="(max-width: 1000px) 100vw, 1000px" />
<a href="#" class="article-image-wrapper-display"><span class="article-image-wrapper-i">i</span><span class="article-image-wrapper-author">Zdroj fotografie: České muzeum stříbra Kutná Hora</span></a></div><figcaption style="margin-top: .5em; margin-bottom: 1em; font-size: 12px"><figcaption>Václav II. na první pohled působil přísným a tvrdým dojmem, ve skutečnosti však trpěl mnoho fobiemi, například panickým strachem z koček. </figcaption></figcaption>


<p>Václav velmi usiloval o polskou korunu a svou snahu ještě několikanásobně podpořil vyjednáním sňatku s&nbsp;dcerou polského krále Přemysla II. Velkopolského, v&nbsp;Česku známé pod jménem Eliška Rejčka, <strong>které v době zásnub bylo pouhých dvanáct let.</strong> Zprostředkováním diplomata Petra z&nbsp;Aspeltu při vojenské výpravě do Polska si zajistil předběžný souhlas římského krále Albrechta I. Habsburského. Polským králem byl pak Václav II. korunován v&nbsp;roce 1300.</p>



<p>Český panovník dokončil budování základní sítě královských měst v&nbsp;Čechách, se kterým začal jeho otec. Za Vlády Václava II. tak vznikla Plzeň, Kutná Hora, Sušice a další významná města. Roku 1301 <strong>se vladař nečekaně dočkal nabídky další královské koruny</strong>, když zemřel poslední uherský král Ondřej III. Přemyslovci měli s&nbsp;uherským rodem dobré vztahy a přijali nabídku ujmout se vlády, samotný Václav II. se však koruny vzdal ve prospěch svého syna Václava III.</p>



<h2 id="h-dv-r-se-otev-el-vzd-lanc-m-i-b-sn-k-m">Dvůr se otevřel vzdělancům i básníkům</h2>



<p>Možná se to na první pohled nezdá, ale panovníkův život nevyplňovaly jen politické aktivity a úsilí o reformy. Na pražském dvoře se pravidelně setkávali učenci vzdělaní v&nbsp;oblasti teologie, lékařství, práva nebo třeba astrologie. <strong>Václav II. byl také velice zbožný muž</strong>, aktivně podporoval církev a zakládal kláštery. Nejvýznamnější je pravděpodobně Zbraslavský klášter, který panovník zmiňuje i ve své závěti jako místo, kde chtěl být pohřben.</p>



<p>Český a <a href="/tag/polsko/">polský</a> král byl nejen respektovaným evropským panovníkem, ale patřil také mezi minnesängry – skupinu německých básníků, jež se ve své zemi snažila o aklimatizaci dvorské poezie francouzského původu. <strong>Připisovány jsou mu tři básně/písně,</strong> které najdeme ve Velkém heidelberském zpěvníku<strong>,</strong> slavném kodexu Manesse. Jsou zapsány středo-hornoněmčinou, tedy řečí dvorské kultury tehdejší střední Evropy neboli jazykem velkého světa.</p>


<div class="article-image-wrapper">
<figure class="wp-block-image size-large"><img loading="lazy" width="1000" height="844" src="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/01/cesko-polsky-kral-vaclav.jpg" alt="" class="wp-image-68952" srcset="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/01/cesko-polsky-kral-vaclav.jpg 1000w, https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/01/cesko-polsky-kral-vaclav-296x250.jpg 296w, https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/01/cesko-polsky-kral-vaclav-768x648.jpg 768w, https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/01/cesko-polsky-kral-vaclav-720x608.jpg 720w" sizes="(max-width: 1000px) 100vw, 1000px" />
<a href="#" class="article-image-wrapper-display"><span class="article-image-wrapper-i">i</span><span class="article-image-wrapper-author">Zdroj fotografie: Autor neznámý / Public Domain</span></a></div><figcaption style="margin-top: .5em; margin-bottom: 1em; font-size: 12px"><figcaption>V době sňatku s Gutou, dcerou krále Rudolfa II. Habsburského, bylo Václavovi i jeho nastávající pouhých třináct let. </figcaption></figcaption>


<p>V básních zvládl panovník šikovně propojit poetickou formu se svými&nbsp;mocenskými aspiracemi v&nbsp;politické oblasti. Předpokládá se, že tvorba Václava II. byla ovlivněna slavným poetou <strong>Jindřichem z&nbsp;Míšně.</strong> <strong>Ten údajně pobýval nějakou dobu na pražském hradě</strong> a s&nbsp;králem si byl blízký. Jeho pobyt na královském dvoře však není přímo doložen, nicméně je pravděpodobné, že jej alespoň navštívil, neboť básník běžně cestoval mezi dvory středoevropských vládců.</p>



<p>Podle Kroniky takřečeného Dalimila, který Václavovi nebyl příliš nakloněn, obdivoval rytířství jeho otce, král na svém dvoře vytvořil skupinku, <strong>která se nazývala Družstvo Venušino</strong>. Jednalo se o kratochvilnou zábavu, s velmi lechtivou poezií, která měla až homosexuální podtext. Václav se v řadě věcí dobově vymykal. Nebyl válečník a navíc zřejmě trpěl tuberkulózou, na kterou předčasně skonal. </p>



<h2 id="h-p-d-p-emyslovsk-dynastie">Pád přemyslovské dynastie</h2>



<p>Václava zřejmě ovlivnila tragická smrt jeho otce, často diskutované braniborské zajetí a poručnictví Záviše z Falkenštejna. <strong>Byl nepochybně velmi inteligentní</strong>, schopný se poučit a přizpůsobovat se podmínkám. Ve skutečnosti byl zřejmě vynikající manipulátor a jeho nadání pro mocenskou diplomacii bylo mimořádné. Například věznitel Ota se stal velmi věrným služebníkem. </p>



<div class="fb-post" data-href="https://www.facebook.com/LocatorHERALDIKA/photos/a.1966023683705045/1402711866702899/?type=3" data-width="750" data-show-="" text="true"><blockquote cite="https://www.facebook.com/LocatorHERALDIKA/photos/a.1966023683705045/1402711866702899/?type=3" class="fb-xfbml-parse-ignore"><p> PRAŽSKÝ GROŠ, REVERS      
s českým heraldickým dvouocasým korunovaným lvem </p> Zveřejnil(a) <a rel="nofollow" href="https://www.facebook.com/LocatorHERALDIKA/"> Heraldika </a> dne  <a rel="nofollow" href="https://www.facebook.com/LocatorHERALDIKA/photos/a.1966023683705045/1402711866702899/?type=3"> Čtvrtek 19. května 2016 </a></blockquote></div>



<p>Podle mnohých historiků představuje vláda Václava II. vrchol <a href="/tag/premyslovci/">přemyslovské dynastie</a>, kdy došlo k&nbsp;největším proměnám českého státu na politickém poli, v&nbsp;oblasti hospodářského života i v utváření společenské kultury. <strong>Po dosažení tohoto vrcholu však následuje strmý pád </strong>–<strong> </strong>skon mladého krále a následné vymření dynastie po meči, kdy pouhý rok po smrti Václava II. byl jeho syn zákeřně zavražděn, a vzestup českého království tak na nějaký čas zmařen.</p>



<p>Je škoda, že bývá Václav II. tak často zastíněn svým otcem Přemyslem Otakarem II., bezpochyby skvělým panovníkem, který však nakonec skončil poražen na Moravském poli a zemřel zbaven všech svých územních výdobytků, zatímco <strong>Václavova smrt představovala odchod panovníka</strong>, jenž byl na vrcholu své moci, vládce dvou silných království disponujícího nezměrným bohatstvím.</p>



<p class="has-text-align-center"><strong>Byl Václav II. úspěšnějším panovníkem než jeho otec?</strong></p>



<figure class="wp-block-embed is-type-video is-provider-youtube wp-block-embed-youtube wp-embed-aspect-16-9 wp-has-aspect-ratio"><div class="wp-block-embed__wrapper">
<iframe loading="lazy" title="The History of Czech Republic : Every Year" width="500" height="281" src="https://www.youtube.com/embed/zeAWMvBFPm4?feature=oembed" frameborder="0" allow="accelerometer; autoplay; clipboard-write; encrypted-media; gyroscope; picture-in-picture" allowfullscreen></iframe>
</div></figure>



<h4 id="h-zdroj-charv-tov-kate-ina-v-clav-ii-kr-l-esk-a-polsk-praha-vy-ehrad-2007-isbn-978-80-7021-841-9-mar-z-karel-v-clav-iii-posledn-p-emyslovec-na-esk-m-tr-n-esk-bud-jovice-veduta-2007-isbn-978-80-86829-25-8">Zdroj: CHARVÁTOVÁ, Kateřina. <em>Václav II. Král český a polský</em>. Praha: Vyšehrad, 2007. ISBN 978-80-7021-841-9, MARÁZ, Karel. <em>Václav III.: poslední Přemyslovec na českém trůně</em>. České Budějovice: Veduta, 2007. ISBN 978-80-86829-25-8</h4>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://armadnizpravodaj.cz/historie/zivot-krale-vaclava-mocneho-vladare-dvou-kralovstvi/">Král Václav II. byl brilantním diplomatem a mocným vladařem dvou království. Přesto jej v historii zastínil jeho úspěšný otec</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://armadnizpravodaj.cz">ArmádníZpravodaj.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
		
		<media:content url="https://www.youtube.com/embed/zeAWMvBFPm4" duration="443">
			<media:player url="https://www.youtube.com/embed/zeAWMvBFPm4" />
			<media:title type="html">Neprávem opomíjený král Václav II. &#124; %%sitename%%</media:title>
			<media:description type="html">Václav II. se řadí k nejúspěšnějším panovníkům, kteří kdy usedli na český trůn. Přesto je v českých dějinách často opomíjen.</media:description>
			<media:thumbnail url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/01/zeawmvbfpm4.jpg" />
			<media:keywords>Historie,Přemyslovci,středověk,Václav II.</media:keywords>
		</media:content>
		<media:thumbnail url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/01/wenceslaus-ii-of-poland-and-bohemia-150x150.png" />
		<media:content url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/01/wenceslaus-ii-of-poland-and-bohemia.png" medium="image">
			<media:title type="html">wenceslaus-ii-of-poland-and-bohemia</media:title>
			<media:description type="html">Václav II. provedl mincovní reformu a úspěšně expandoval do Slezska i Polska. Zemřel ve věku pouhých 40 let.</media:description>
			<media:thumbnail url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/01/wenceslaus-ii-of-poland-and-bohemia-150x150.png" />
		</media:content>
		<media:content url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/01/vaclav-ii-cesky-panovnik.jpg" medium="image">
			<media:title type="html">vaclav-II-cesky-panovnik</media:title>
			<media:description type="html">Václav II. na první pohled působil přísným a tvrdým dojmem, ve skutečnosti však trpěl mnoho fobiemi, například panickým strachem z koček.</media:description>
			<media:thumbnail url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/01/vaclav-ii-cesky-panovnik-150x150.jpg" />
		</media:content>
		<media:content url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/01/cesko-polsky-kral-vaclav.jpg" medium="image">
			<media:title type="html">cesko-polsky-kral-vaclav</media:title>
			<media:description type="html">V době sňatku s Gutou, dcerou krále Rudolfa II. Habsburského bylo Václavovi i jeho nastávající pouhých dvanáct let.</media:description>
			<media:thumbnail url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/01/cesko-polsky-kral-vaclav-150x150.jpg" />
		</media:content>
	<enclosure length="70411" url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/01/cesky-polsky-kral-vaclav-800x450.jpg" type="image/jpeg"/>
	<szn:image>https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/01/cesky-polsky-kral-vaclav-800x450.jpg</szn:image>
	</item>
	</channel>
</rss>
