Šest jmen, šest signálů

Oficiální oznámení Stálého výboru číslo 18 je formulováno suše: mandáty zanikly po rozhodnutí příslušných vojenských volebních těles. Žádné obvinění, žádný rozsudek. V čínském politickém systému je ale právě tohle první veřejně viditelný krok pádu; stranické vyšetřování a případný trest přicházejí až poté.

Sekundární zdroje postupně doplňují, kdo tito muži byli a kde ve vojenské hierarchii stáli:

• Sü Süe-čchiang – spojován s Oddělením pro rozvoj výzbroje Ústřední vojenské komise a s pilotovaným kosmickým programem. Na oficiálním webu programu figuroval jako jeho hlavní velitel.
• Li Feng-piao – dáván do souvislosti se západním válčištěm, tedy oblastí zahrnující Tibetskou náhorní plošinu a hranici s Indií.
• Kuo Pchu-siao – letectvo.
• Čang Ming-chua – nová kybernetická složka Lidové osvobozenecké armády (PLA).

Zbylí dva, Wang Kchang-pching a Jin Chung-sing, zatím nemají ve veřejných zdrojích jednoznačně potvrzenou poslední funkci. Jisté je jedno: čistka už dávno nezasahuje jen jednu „zkaženou“ složku. Proniká do raketového vojska, akvizičního aparátu, oblastních velitelství, letectva, kyberprostoru i vojenského vesmírného programu.

Od raketového vojska ke stovce důstojníků

Příběh současné čistky se začal psát v polovině roku 2023, kdy z veřejného života zmizeli velitelé raketových vojsk a šéfové zbrojních akvizic. V únoru 2026 přišla další veřejná vlna, z parlamentní delegace bylo vyškrtnuto devět vojenských funkcionářů. A nyní, v červnu, dalších šest.

Kumulativní součet je alarmující. Podle databáze amerického think-tanku CSIS bylo k 20. únoru 2026 odstraněno nebo potenciálně odstraněno 101 vyšších důstojníků PLA. Z 47 aktivních nebo nově povýšených plných generálů z období po roce 2022 jich zásah postihl 41. Zasaženo bylo přibližně 52 % sledovaných klíčových velitelských pozic. Červnová šestice tato čísla ještě navyšuje.

Analytická zpráva CSIS současnou kampaň označuje za bezprecedentní; v některých parametrech širší než otřes, kterým čínská armáda prošla po roce 1989. Tehdy šlo primárně o politickou loajalitu po masakru na náměstí Nebeského klidu. Dnes jde o kombinaci korupce, loajality a technologické modernizace zároveň.

Nejde jen o korupci, jde o kontrolu před sjezdem

Bylo by zjednodušující číst celou operaci jen jako protikorupční kampaň. Si Ťin-pching samozřejmě potřebuje armádu, která nekrade; korupce v akvizičním aparátu přímo ohrožuje kvalitu zbraní a techniky. Jenže rozsah zásahu ukazuje na hlubší motivaci.

Analytik Wu Kuo-kuang citovaný singapurským deníkem Zaobao spojuje zrychlení personálních čistek s přípravou na 21. sjezd Komunistické strany Číny v roce 2027. Si potřebuje mít do té doby armádu, která je současně loajální i použitelná. Nechce velitele, kteří si budují vlastní patronážní sítě a vlastní následovníky, chce velitele, kteří jsou jeho.

Červnový balík ostatně nebyl čistě vojenský. Tentýž den zanikly mandáty i civilním kádrům včetně člena politbyra Ma Sin-žueje. Celkem šlo o patnáct dotčených osob: čtrnáct odvolaných mandátů plus jeden přirozený zánik po úmrtí. Jde o širší předsjezdovou konsolidaci moci, ne o izolovaný armádní zásah.

Armáda slabší, nebo silnější?

Klíčová otázka zní: co tahle operace dělá s bojeschopností druhé největší armády světa? Odpověď závisí na časovém horizontu.

Krátkodobě a střednědobě čistky PLA pravděpodobně oslabují. CSIS mluví o vakuu ve velení, o narušení kontinuity rozhodování a o pravděpodobném poškození bojové připravenosti v příštích letech. Když vyměníte přes polovinu klíčových velitelských pozic, nové obsazení potřebuje čas na zaběhnutí, bez ohledu na to, jak kompetentní nástupci jsou.

Brookings Institution k tomu dodává důležitý kontext: Si si tuto riskantní přestavbu může dovolit právě proto, že nepociťuje bezprostřední tlak k válce. Nepřipravuje se na invazi příští měsíc. Připravuje armádu na to, aby byla v horizontu let plně pod jeho kontrolou a zároveň schopná splnit úkoly, které jí zadá, ať už jde o Tchajwanský průliv, nebo o projekci síly v Indo-Pacifiku.

Dlouhodobým cílem je tedy armáda politicky spolehlivější a technologicky modernější. Cenou za to je dočasná ztráta plynulosti a zkušeností ve velení.

Co to znamená pro Evropu

Přímý dopad čínských armádních čistek na evropskou bezpečnost je nepřímý, ale existuje. Pokud PLA projde obdobím snížené připravenosti, klesá pravděpodobnost čínské vojenské eskalace v Indo-Pacifiku, a tím i tlak na Spojené státy, aby tam soustředily hlavní pozornost na úkor Evropy.

Čínská pozice k válce na Ukrajině se mezitím veřejně nemění. Ministr zahraničí Wang I v únoru 2026 na Mnichovské bezpečnostní konferenci zopakoval standardní linii: dialog, politické řešení, příměří, návrat k jednání. Armádní čistky samy o sobě žádný obrat Pekingu v ukrajinské otázce nesignalizují.

Si Ťin-pching přestavuje svou armádu uprostřed míru, protože ví, že ve válce by si to dovolit nemohl. Otázka není, jestli čistky skončí, ale kolik generálů ještě zbývá vyměnit, než bude spokojený.

Článek Čínský prezident provádí v armádě největší čistku v historii. Nejdříve 100 důstojníků, teď vyhodil 6 generálů najednou se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Co přesně uniklo, a co přesně popřeli

14. května 2026 zasedl Si Ťin-pching s Donaldem Trumpem v pekingském Velkém sále lidu k oficiálnímu jednání. Následující den se oba přesunuli do uzavřenějšího prostředí rezidence Čung-nan-chaj. Právě z tohoto soukromého setkání měl podle reportu Financial Times zaznít Siův výrok, že Putin může invaze na Ukrajinu „litovat“. Přesné doslovné znění veřejně neexistuje, článek FT se opírá o anonymní zdroje obeznámené s americkým hodnocením summitu.

Reakce přišla rychle a ze dvou stran. 19. května mluvčí čínského ministerstva zahraničí Kuo Ťia-kchun na dotaz Bloombergu odpověděl jediným slovem: „Zcela nepravdivé.“ O den později, 20. května, Trump novinářům řekl, že Si to „nikdy neřekl“. Dvě velmoci, které se na summitu sotva shodly na obchodních pravidlech, se náhle shodly na tom, že žádný výrok o Putinově lítosti nepadl.

Pět dní, dvacet dokumentů, nula paniky

Kdyby Siova údajná slova znamenala skutečný obrat, čekali bychom alespoň drobné ochlazení. Nestalo se nic takového. 20. května 2026, ve stejný den, kdy Trump výrok popíral, přistál Vladimir Putin v Pekingu na státní návštěvě. Večer proběhl neformální „čajový rozhovor“ obou prezidentů, následující den podepsali prodloužení smlouvy o dobrém sousedství a přátelské spolupráci z roku 2001 a k tomu dvacet kooperačních dokumentů.

Oficiální čínský readout ze summitu mluví o vztazích na „nejvyšší úrovni v historii“. Žádná zmínka o lítosti, žádný náznak distance. Moskva nevyslala jediný veřejný signál znepokojení. Putin přijel, podepsal, odletěl.

Čísla mluví stejně jednoznačně: podle agentury Xinhua dosáhl bilaterální obchod mezi Čínou a Ruskem v roce 2025 hodnoty 227,9 miliardy dolarů. Čína zůstala šestnáctý rok po sobě největším obchodním partnerem Ruska. Tohle není vztah, který se rozloží jedním šeptem na summitu.

Proč by i neveřejný signál byl důležitý

Čínská veřejná linie k válce na Ukrajině se od února 2022 prakticky nezměnila. Peking důsledně mluví o „ukrajinské krizi“, nikoli o ruské invazi. V únoru 2023 zveřejnil poziční dokument, který klade důraz na dialog, příměří a respekt k suverenitě, aniž by jmenoval agresora. V březnu 2025 ministr zahraničí Wang I zopakoval, že „nikdo ve válce nevyhrává“, a vyzval k jednání. Nikdy, v žádném veřejném dokumentu, čínský představitel neřekl, že Putin udělal chybu.

Pokud je report FT pravdivý, novinka nespočívá v tom, že by Čína změnila politiku. Spočívá v tom, že Si poprvé personifikoval kritiku, přiřadil Putinovu rozhodnutí hodnotící nálepku. A udělal to před americkým prezidentem, tedy před publikem, které může informaci využít.

Zajímavé je i to, co podle FT na summitu zaznělo ještě: Trump měl navrhnout, aby USA, Čína a Rusko „spojily síly“ proti Mezinárodnímu trestnímu soudu. Kontext dává smysl, Washington v únoru 2025 uvalil na ICC sankce exekutivním nařízením a Peking zatykač ICC na Putina z roku 2023 odmítl jako „politizaci“. Ale i tento detail zůstává bez oficiálního přepisu.

Dva jazyky, jeden záměr

Proč by Si Ťin-pching něco takového řekl soukromě, a pak to nechal popřít? Protože to odpovídá čínské metodě řízení rizik. Naznačit Západu odstup od Moskvy nic nestojí, zvlášť když to vzápětí popřete. Veřejný rozchod s Ruskem by naopak stál hodně.

Peking má v tomto ohledu minimálně dva motivy:

• Evropa. Na summitu EU–Čína v červenci 2025 Brusel výslovně podmínil hlubší spolupráci tím, že Čína přestane poskytovat materiální podporu ruské vojensko-průmyslové základně. Soukromý signál kritického odstupu od Putina je levná měna, kterou lze v Evropě směnit za dobrou vůli.
• Washington. Fact sheet Bílého domu ze 17. května 2026 klade důraz na obchod, strategickou stabilitu, Írán a Severní Koreu. Rusko a Ukrajina v něm nefigurují. Trump chtěl komunikovat obchodní výsledky, ne ukrajinskou diplomacii. Siův údajný výrok tak mohl být nabídkou, o kterou si nikdo veřejně neřekl.

Nejpřesnější čtení tohoto příběhu je podle nás prosté: Peking neotáčí. Peking kalibruje. Vůči Západu naznačuje, že rozumí ceně války. Vůči Moskvě zachovává užitek i symboliku partnerství. Dokud se soukromé signály nepromění v konkrétní kroky, omezení obchodních kanálů, technologických dodávek, finančních toků, jde o diplomacii, ne o zlom.

Co by muselo nastat, aby slova něco změnila

Reálný dopad na průběh války by vyžadoval, aby Čína skutečně omezila podpůrné kanály, které drží ruskou ekonomiku a vojenský průmysl nad vodou. Při bilaterálním obchodu přesahujícím 227 miliard dolarů ročně a při strategické závislosti, kterou si Moskva válkou prohloubila, by takový krok Putina zasáhl tvrdě. Jenže nic z toho se neděje. Smlouvy se prodlužují, dokumenty se podepisují, čaj se pije.

Jedno je ale pozoruhodné: ještě nikdy předtím nemusel Peking tak rychle popírat něco, co údajně jeho nejvyšší představitel řekl o svém nejdůležitějším partnerovi. Samotná existence toho popření je signál, ne o tom, co Si řekl, ale o tom, čeho se Peking bojí, že by mohlo uniknout.

Článek „Putin bude invaze na Ukrajinu litovat.“ Rusy zradil jejich nejbližší spojenec. Čínský prezident věří, že udělali chybu se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Bojový úspěch a rychlé dodání letounů J-10C

Čína nabídla Kolumbii prodej dvou letek víceúčelových stíhacích letounů J-10, konkrétně tedy ve verzi CE, což je podle Wikipedia exportní verze „céčka“. Ta je zase modernizací J-10B, což obnáší třeba domácí radar pro řízení palby AESA a zobrazovací infračervený vyhledávač (IIR) PL-10, nebo také motor WS-10B[66] a střely vzduch-vzduch PL-15. Tedy ty, jimiž mělo dojít k sestřelení francouzských letounů během indicko-pákistánských leteckých střetů.

Rusko ztratilo ve válce na Ukrajině nejméně 6 000 důstojníků. Včetně mnoha generálů a téměř tisícovky kapitánů

S odvoláním na vlastní zdroje agentura Infodefensa uvedla, že měla být nabídka na prodej letounů učiněna přímo kolumbijskému prezidentovi Gustavu Petrovi v Pekingu na jednání s jeho čínským protějškem Si Ťin-pchingem. Dodávka by měla zahrnovat až 24 J-10CE s balíčkem raket vzduch-vzduch, nejspíše zmíněných PL-15, s dosahem až 300 km a rychlostí Mach 5, jak upřesňuje Wikipedia, které měly sestřelit Dassault Rafale.

Rusko nepřestává provokovat a překračuje hranice NATO: jeho Su-35S vletěl do Estonska, okamžitě byl vyprovozen F-16

Cena za jeden letoun by měla být kolem 40 milionů dolarů, tedy v přepočtu asi 880 milionů korun. Kolumbijský prezident už údajně pověřil velitele kolumbijského letectva, aby vyhodnotil výkon letounů J-10CE a proveditelnost nákupu. Pokud by k němu došlo, znamenalo by to podle Armádního Zpravodaje pro SAAB velký krok zpět, jelikož je Kolumbie teprve druhou zemí na světě (krom Švédska), která o JAS-39E Gripen projevila zájem – první byla Brazílie.

Aktuálně je ale mnohem diskutovanější než dříve i z jiného důvodu – některé země ho zvažovaly jako náhradu za americké F-35, ačkoliv to je trochu nerovný souboj. Zatímco americké letouny jsou generace páté, ty švédské v nejvyšší modernizaci (tedy C/E) pize 4,5., přičemž ztrácí hlavně v oblasti stealth, ačkoliv třeba komunikační schopnosti jim lze doplnit.

Evropa povstává proti Rusku, aby suplovala strategické bombardéry. Vyvine zbraň s extrémním dosahem 2 000 km

Výrobce J-10C podle všeho slibuje jejich rychlé dodání, což by mohlo hrát při vyhodnocování kolumbijským letectvem značnou roli. Aktuálně má totiž značně přesluhující izraelské letouny Kfir, z nichž mají být mnohé uzemněné, ale některé jsou udržovány v provozu, uvádí TimesOfIsrael, aby tamní letectvo neztratilo operační schopnosti,

Článek Hrozí, že kupec odstoupí od nákupu Gripenů na úkor čínských letounů J-10, které nedávno bodovaly v boji. Jednalo by se o velký krok zpět se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Velká přehlídka techniky za účasti 11 000 vojáků

Jako každý rok, i tento si ruský lid připomínal vítězství Velké vlastenecké války, do níž byl zapojen celý tehdejší Sovětský svaz, když se bránil vpádu nacistického Německa, nad nímž také nakonec pomohl vyhrát. Tentokrát se jednalo o již 80. výročí, které provázela tradiční vojenská přehlídka, v níž nechyběli tisíce vojáků, ani mnohá starší i novější armádní technika.

Rusko je na válku s Evropou připraveno: „Jak ukončí boje na Ukrajině, může do 1 roku pokračovat,“ tvrdí nizozemská rozvědka

Redakce Armádního Zpravodaje identifikovala například Kurganěc-25, bojové vozidlo pěchoty zařazené do výzbroje teprve v roce 2017, které má nahrazovat stará BMP a tahače dělostřelectva MT-LB, uvádí Wikipedia. K vidění byly také drony ZALA Lancet ve více velikostech – nutno zdůraznit, že jde o velice povedenou konstrukci. V lednu 2025 Armádní Zpravodaj upozornil na statistiku ruské armády, podle níž přispěla k devastaci ukrajinského dělostřelectva.

Určit se podařilo i víceúčelová terénní vozidla Tigr, mezikontinentální balistická raketa RS-24 Jars na odpalovači, tanky T-72B3, které jsou nejpočetnější v ruské armádě, nebo také bezpilotní letouny Geran-2, což je licenční výroba íránských Shahed-136. Nechyběl ani doprovod letectva, kdy například šestice Suchojů Su-25 vytvořila na obloze ruskou vlajku.

Robert Fico odletí do Moskvy oslavit 80. výročí vítězství 2. světové války. A Rusko hned vyhrožuje Ukrajině, že zničí Kyjev

Z pozemní techniky byl předveden také raketomet TOS-2 odpalující termobarické hlavice, nebo nejmodernější ruský tank v činné službě, T-90M Proryv-3; a mnoho a mnoho dalšího. Ze staré se pak tradičně ukázaly tanky T-34 a pozdější vylepšené verze T-34-85 či protitankové samohybné dělo Su-100, ale převážně šlo o tu současnou, ačkoliv se zdá, že tentokrát chyběla T-14 Armata. Celkem se přitom mělo přehlídky zúčastnit zhruba 11 000 vojáků.

NATO neví, proti čemu stojí: „Rusko je připraveno mobilizovat jako za 2. světové války,“ tvrdí Dmitrij Peskov z Kremlu

Zajímavé je, že se přehlídky zúčastnil také velký kontingent čínských vojáků – prezident země draka, Si Ťin-pching, byl ostatně také hlavním hostem a celou dobu provázel Vladimira Putina bok po boku. Vidět byli však také vojáci ázerbajdžánských, turkmenistánských nebo mongolských ozbrojených sil. Ze západních politiků byl přítomen slovenský premiér Robert Fico, který také zveřejnil na Facebooku fotografie z návštěvy s prohlášením:

„Součástí oslav vítězství nad fašismem bylo položení květin na hrobce neznámého vojáka u hradeb Kremlu jako projev úcty všem vojákům. Považuji za svou vlasteneckou povinnost znovu potvrdit naši vděčnost osvoboditelům. Je to také odpověď na ty, kteří chtějí násilně změnit dějiny ve jménu skutečných geopolitických cílů.

Slovensko se postavilo po boku světových mocností jako rovnocenný a respektovaný partner hlavně díky svým jasným, čitelným postojům a hodnotovým ukotvením. Jedním z pilířů naší moderní státnosti je jasná antifašistická tradice, na kterou jsme právem hrdí.“

Jeho účast na oslavách vítězství 2. světové války s Moskvě hodnotí redakce Armádního Zpravodaje jako obzvláště významnou, jelikož Evropská unie zaujímá vůči Rusku tvrdý postoj, a jak již bylo zmíněno, ostatní se jich tentokrát neúčastnili. Jinak se přijel podívat třeba brazilský prezident Luiz Inácio Lula da Silva, egyptský prezident Abdel Fattah el-Sisi, srbský prezident Aleksandar Vučić nebo venezuelský prezident Nicolas Maduro, a stejně tak desítky dalších vůdců z celého světa, zejména z postsovětských zemí a autoritáři.

Na záběrech byl vidět i Steven Seagal, což je podporovatel Vladimira Putina, a byl dokonce na začátku války na Ukrajině ve válečné zóně, kde se snažil prezentovat, jaká je „realita“.

Článek Video a galerie: velkolepá oslava vítězství v 2. světové válce v Moskvě. Rusko ukázalo vojáky i techniku, která chybí na frontě se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.