Od sovětské korby k natovskému kanónu

Původní T-55 vážil kolem 36 tun, nesl 100mm kanón a elektroniku odpovídající době Sputniku. Slovinský program M-55S z něj udělal něco podstatně jiného. Stomilimetrový kanón nahradil britský 105mm L7, standard NATO, ke kterému existuje široká paleta moderní munice. Přibyl digitální systém řízení palby s laserovým dálkoměrem, laserové varování s automatickým odpalováním dýmových granátů a reaktivní pancíř. Hmotnost stoupla na 38 tun, motor zůstal na 580 koních (přibližně 430 kW), maximální rychlost na silnici dosahuje 50 km/h.

Není to Leopard 2A6, ten váží přes 60 tun, nese 120mm hladký kanón a disponuje motorem o výkonu 1 100 kW. Ale M-55S nikdy neměl Leopard nahrazovat. Měl dát Slovinsku levný, udržovatelný tank pro vlastní obranu. A pak přišel únor 2022.

Tři roky na frontě: od Kreminny po 159. brigádu

Slovinsko oficiálně potvrdilo darování 28 kusů v listopadu 2022. Tanky nejprve zamířily k 47. mechanizované brigádě. V létě 2023 se objevily v bojích u Kreminny a právě tam přišly první ztráty. Dne 22. 7. 2023 byl jeden M-55S zničen dělostřeleckým zásahem. Další stroj dostal o několik dní dříve těžký zásah, ale odjel po vlastní ose.

Pak se M-55S stáhly z hlavního reflektoru. V březnu 2024 se vynořily u 5. tankové brigády, v lednu 2025 potvrdil server MilitaryLand přesun k 159. mechanizované brigádě. Na jaře 2026 polský portál WP Tech doložil, že stroje stále slouží, s veřejně dostupnými záběry z výcvikových bloků zaměřených na obsluhu a součinnost s pěchotou.

Časová osa přesunů vypovídá o taktické logice. M-55S se nehodí jako průlomový tank elitní brigády. Hodí se jako palebná podpora pěchoty, střelba z krytějších pozic, omezeně i nepřímá palba s korekcí dronem. Právě v této roli dává šedesát let starý podvozek pořád smysl.

Propagandistický zmatek: když Rusové „zničí“ vlastní T-90M

Vzácný typ přitahuje propagandistickou pozornost. M-55S je na ukrajinské frontě exotický, 28 kusů je kapka v moři tisíců obrněnců. Každý údajný zásah má proto mediální cenu.

Ruské vojenské kanály opakovaně hlásily úspěšné zničení slovinských tanků. Nejabsurdnější případ přišel v srpnu 2023: kanály triumfálně sdílely záběry údajně zničeného M-55S. Analytici z Defence Express i serveru The New Voice of Ukraine ale rychle identifikovali, že na záběrech je vlastní ruský T-90M Proryv zasažený dronem Lancet. Podobný vzorec se opakoval i u dalších případů, poškozený tank, který odjel, byl prezentován jako definitivní zásah.

Konzervativní odhad ztrát? Bezpečně doložen je minimálně jeden zničený kus. Sekundární přehledy odkazující na databázi Oryx uvádějí k březnu 2026 čtyři ztracené stroje, ale detailní rozpad všech případů není v otevřených zdrojích stejně silný. Z 28 dodaných kusů je to tak či tak nízké číslo a svědčí o opatrném nasazení.

Co z toho plyne pro střední Evropu

Slovinský model, vzít starou korbu, hluboce ji modernizovat a darovat, zní lákavě. Ale má limity. Slovinsko samo výměnou za M-55S získalo od Německa 35 těžkých taktických vozidel 8×8 a pět vodních cisteren, což pro malou armádu dávalo okamžitý smysl. Jenže flotila čítala jen 28 strojů. Masové řešení to není.

Česká republika tudy nepůjde. Armáda ČR provozuje T-72M4 CZ, ale ministerstvo obrany v prosinci 2025 oznámilo, že další zhodnocování této platformy není efektivní, nahrazují ji Leopardy 2A4 a následně 2A8. Český přínos Ukrajině je reálnější v opravárenské kapacitě, munici a logistice než v oživování vlastních „muzejních“ tanků.

Stáří oceli nerozhoduje, logistika a role ano

M-55S je podle nás nejlepší důkaz jednoho principu současné války: nerozhoduje datum výroby, ale kombinace optiky, munice, logistiky a správně zvolené taktické role. Pokud tank nejezdí do čelních střetů s T-90M, ale střílí z rozumné vzdálenosti, podporuje pěchotu a využívá drony pro korekci, může být pořád užitečný. Limit nepřijde od zrezivělé oceli. Přijde ve chvíli, kdy dojde 105mm munice, náhradní díly pro malou sérii nebo kdy někdo pošle M-55S tam, kam nepatří, do přímého kontaktu s moderními protitankovými systémy.

Na jaře 2026 slovinské „vykopávky“ stále jezdí. Dvacet osm kusů nezmění průběh války. Ale dvacet osm kusů, které po třech letech služby pořád střílí, mění představu o tom, co je na bojišti ještě použitelné.

Článek Rusové nevěří, co se stalo. Slovinsko vzalo sovětské „vykopávky“ T-55 a proměnilo je v překvapivě účinné pomocníky pro Ukrajinu se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Slovinsko mimo zahraniční spory

S tím, že chce uspořádat referendum o setrvání v NATO, se Stepanovic vůbec netají. Aa uvádí, že podle jeho názoru by Slovinsko mělo zůstávat stranou veškerých konfliktů, a vojenských a zahraničních sporů by se nemělo vůbec účastnit, protože z toho nemá prospěch. Zároveň ale odmítá, že by jeho postoje a směřování strany bylo proruské.

Rusové se rozklepali strachy z jediného ukrajinského mladíka. Kdyby nepřijali kapitulaci, měl pro ně připravené peklo

Wikipedia každopádně tuto stranu označuje za populistickou a proruskou. Vznikla na kampani proti očkování a opatřením při pandemii covid 19, a vymezuje se také proti korupci a za národní suverenitu. Odborníci upozorňují, že mnohé názory šířené stranou jsou lživé a vychází z ruské propagandy. Jeden ze známých členů strany se například zúčastnil i rozlučkového večírku s ruským diplomatem, kterého Slovinsko vyhostilo kvůli špionáži.

Sílu má asi jako Okamura v ČR

Stepanovic přiznává, že referendum o vystoupení z NATO nejspíše nemá šanci na úspěch. Ačkoliv má významnou funkci předsedy parlamentu, nepodílí se na vládě, která rozhoduje, a jeho skutečná politická moc je malá. Pozici získal hlavně kvůli tomu, že je Resni.ca jakýmsi jazýčkem na vahách. V reálu má jenom 5 poslanců v 90členném parlamentu, což znamená marginální pozici. Armádní Zpravodaj soudí, že postoje strany a jejího předsedy jsou politicky asi tak prosaditelné jako v případě SPD a Tomia Okamury v České republice.

Rusko je zahnané. „Ukrajina nás předběhla, naše taktika nefunguje,“ přiznává. Chce to napravit, než bude pozdě

Ani poslední známé výzkumy veřejného mínění navíc nenaznačily, že by Slovinci chtěli z NATO vystoupit, i když nejsou čerstvé. CentralEuropeanTimes uvádí, že v polovině roku 2025 se pro setrvání v průzkumech veřejného mínění vyslovovalo 52 % lidí, a 25 % bylo pro vystoupení. Pokud se nálady ve společnosti nějakým zásadním způsobem nezměnily, je v podstatě nemyslitelné, aby Slovinci skutečně odchod z Aliance odhlasovali.

Článek „Slovinsko chce vystoupit z NATO.“ Předseda parlamentu se netají, že obdivuje Rusko a chce mu být blíže se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.