<?xml version="1.0" encoding="UTF-8"?><rss version="2.0"
	xmlns:content="http://purl.org/rss/1.0/modules/content/"
	xmlns:wfw="http://wellformedweb.org/CommentAPI/"
	xmlns:dc="http://purl.org/dc/elements/1.1/"
	xmlns:atom="http://www.w3.org/2005/Atom"
	xmlns:sy="http://purl.org/rss/1.0/modules/syndication/"
	xmlns:slash="http://purl.org/rss/1.0/modules/slash/"
	 xmlns:media="http://search.yahoo.com/mrss/" xmlns:szn="https://www.seznam.cz">

<channel>
	<title>sovětská zbraň &#8211; ArmádníZpravodaj.cz</title>
	<atom:link href="https://armadnizpravodaj.cz/tag/sovetska-zbran/feed/" rel="self" type="application/rss+xml" />
	<link>https://armadnizpravodaj.cz</link>
	<description>Aktuální události, historie, výzbroj a technika</description>
	<lastBuildDate>Tue, 31 Mar 2026 10:49:15 +0000</lastBuildDate>
	<language>cs</language>
	<sy:updatePeriod>
	hourly	</sy:updatePeriod>
	<sy:updateFrequency>
	1	</sy:updateFrequency>
	<generator>https://wordpress.org/?v=5.7.10</generator>

<image>
	<url>https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/02/cropped-apple-touch-icon-32x32.png</url>
	<title>sovětská zbraň &#8211; ArmádníZpravodaj.cz</title>
	<link>https://armadnizpravodaj.cz</link>
	<width>32</width>
	<height>32</height>
</image> 
	<item>
		<title>Postrach Němců byl zprvu postrachem ruských posádek. Samochodka „suka“ SU-76M projela do týlu Němců a zničila jim jakýkoliv tank</title>
		<link>https://armadnizpravodaj.cz/pozemni-technika/su-76m/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Redakce ArmádníZpravodaj]]></dc:creator>
		<pubDate>Fri, 30 May 2025 04:52:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Pozemní technika]]></category>
		<category><![CDATA[2. světová válka]]></category>
		<category><![CDATA[Německo]]></category>
		<category><![CDATA[Rudá armáda]]></category>
		<category><![CDATA[ruská armáda]]></category>
		<category><![CDATA[ruská samohybná houfnice]]></category>
		<category><![CDATA[Rusko (Ruská federace)]]></category>
		<category><![CDATA[sovětská zbraň]]></category>
		<category><![CDATA[Sovětský svaz]]></category>
		<category><![CDATA[Třetí říše]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://armadnizpravodaj.cz/?p=292709</guid>

	
					<description>Technické problémy a ne moc dobře vymyšlené řešení pohonu málem zabilo budoucí legendu sovětské armády. Zato konstruktér už tolik štěstí neměl.
</description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Pokud se zeptáte nadšence do historie, který sovětský tank byl nejvyráběnější, nejspíše bez zaváhání odpoví T-34. Ale málokdo už ví, který obrněnec byl druhý. A to i přesto, že si <strong>jednoduché a spolehlivé samohybné dělo SU-76</strong> (Samokhodnaya Ustanovka 76) podle redakce Armádního Zpravodaje své místo v&nbsp;historii zaslouží, i když byla jeho cesta na vrchol opravdu klikatá. Trpěla totiž mnoha konstrukčními nedokonalostmi.</p>



<h2 id="h-voj-ci-trp-li-a-s-d-lem-nikam-nedojeli">Vojáci trpěli a s dělem nikam nedojeli</h2>



<p>Konstrukce SU-76 se 76,2mm kanónem Zis-3 začala již na podzim 1941. Pro zrychlení vývoje byl zvolen <strong>podvozek lehkého tanku T-70, který byl sice rychlý</strong>, ale pro konstrukci a lafetu děla příliš lehký a nevýkonný. Specialista na pohon tanků Sergej Ginzborg tedy přišel s&nbsp;jiným řešením.</p>


<div class="related-post">
	<a class="related-post__link" href="https://armadnizpravodaj.cz/pozemni-technika/asu-57/">
		<div class="related-post__image"><img width="287" height="203" src="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/01/asu-57-muzeum-kubinka-287x203.jpg" class="attachment-category-post size-category-post" alt="ASU-57, muzeum Kubinka" loading="lazy" /></div>
		<div class="related-post__title"><h1>Kladivo sovětských výsadkářů: dělo ASU-57 aka „malý Ferdinand“ se neslavně proslavilo v Československu v roce 1968</h1></div>

	</a>
</div>



<p>Přidal do stroje další šestiválcový motor GAZ-202 s&nbsp;výkonem 51,4 kW (70 koní). Motory byly umístěny na obou stranách a každý měl i vlastní převodovku. Bohužel však <strong>bylo vše šito v&nbsp;rychlosti a bez rozmyslu</strong>, takže převodovky neměly synchronizaci. Za řidiče byly sice vybíráni statní a zkušení muži, ale moc to nepomáhalo – i oni měli s ovládáním co dělat.</p>


<div class="article-image-wrapper">
<figure class="wp-block-image size-large"><img loading="lazy" width="1024" height="648" src="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/05/su-76m-bojovy-prostor-muzeum-sofia-1024x648.jpg" alt="SU-76M, Bojový prostor, muzeum Sofia" class="wp-image-292701" srcset="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/05/su-76m-bojovy-prostor-muzeum-sofia-1024x648.jpg 1024w, https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/05/su-76m-bojovy-prostor-muzeum-sofia-320x202.jpg 320w, https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/05/su-76m-bojovy-prostor-muzeum-sofia-768x486.jpg 768w, https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/05/su-76m-bojovy-prostor-muzeum-sofia-720x455.jpg 720w, https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/05/su-76m-bojovy-prostor-muzeum-sofia.jpg 1200w" sizes="(max-width: 1024px) 100vw, 1024px" />
<a href="#" class="article-image-wrapper-display"><span class="article-image-wrapper-i">i</span><span class="article-image-wrapper-author">Zdroj fotografie: Bin im Garten / Creative Commons / CC BY-SA</span></a></div><figcaption style="margin-top: .5em; margin-bottom: 1em; font-size: 12px"><figcaption>SU-76M, Bojový prostor, muzeum  Sofia</figcaption></figcaption>


<p>Naplno se to projevilo po přijetí do výzbroje a po prvním použití na frontě u Volchova v&nbsp;lednu 1943. Převodovky se zasekávaly a ničily, a <strong>suka, tedy „čubka“, jak vojáci začali stroji přezdívat</strong>, nebyla schopna ujet ani pár kilometrů. Řidič trpěl v&nbsp;hluku a posádka se po několika výstřelech dusila, protože nebyl uzavřený bojový prostor odvětráván.</p>



<h2 id="h-konstrukt-r-p-i-el-o-ivot-ale-su-76-o-ilo">Konstruktér přišel o život, ale SU-76 „ožilo“</h2>



<p>Jak už to v&nbsp;SSSR bývalo, musel přijít trest. Ginzburg byl zbaven funkce a převelen k&nbsp;polní technické jednotce, v níž také u Kurska v&nbsp;létě 1943 zahynul. <strong>SU-76 mezitím prošlo značným vývojem</strong> – motory byly přesunuty vpravo a spřaženy pod jednu rychlostní skříň a hřídel. Kanón tak musel být kvůli tomuto řešení poněkud vychýlen mimo osu vlevo.</p>


<div class="related-post">
	<a class="related-post__link" href="https://armadnizpravodaj.cz/historie/cechoslovaci-v-gulagu-sssr/">
		<div class="related-post__image"><img width="287" height="203" src="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/05/osvobozeni-prahy-konev-287x203.jpg" class="attachment-category-post size-category-post" alt="Oslavy osvobození Prahy - maršál Ivan Stěpanovič Koněv" loading="lazy" /></div>
		<div class="related-post__title"><h1>Zvěrstvo sovětské NKVD a Směrš, které si Čechoslováci nezasloužili. Na 3 000 jich po 2. světové válce odvlekli do gulagů, kde mnozí zemřeli</h1></div>

	</a>
</div>



<p>Stroj byl dle požadavků armády odlehčen – zmizel strop, což vyřešilo i problém s větráním, a síla bočního pancíře zeslabena. Celková hmotnost tak klesla z&nbsp;11,2 na 10,5 tun. To <strong>spolu s&nbsp;úpravami podvozku vedlo ke zvýšení průchodnosti</strong> terénem, díky čemuž se čubky stal „Ferdinand s&nbsp;holým zadkem“ (dle podobnosti s německým strojem) nebo „Kolombína“. &nbsp;</p>


<div class="article-image-wrapper">
<figure class="wp-block-image size-large"><img loading="lazy" width="1024" height="740" src="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/05/su-76m-muzeum-niznij-novgorod-1024x740.jpg" alt="Su-76M, muzeum Nižnij Novgorod" class="wp-image-292700" srcset="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/05/su-76m-muzeum-niznij-novgorod-1024x740.jpg 1024w, https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/05/su-76m-muzeum-niznij-novgorod-320x231.jpg 320w, https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/05/su-76m-muzeum-niznij-novgorod-768x555.jpg 768w, https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/05/su-76m-muzeum-niznij-novgorod-720x520.jpg 720w, https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/05/su-76m-muzeum-niznij-novgorod.jpg 1200w" sizes="(max-width: 1024px) 100vw, 1024px" />
<a href="#" class="article-image-wrapper-display"><span class="article-image-wrapper-i">i</span><span class="article-image-wrapper-author">Zdroj fotografie: Public Domain</span></a></div><figcaption style="margin-top: .5em; margin-bottom: 1em; font-size: 12px"><figcaption><em>Su-76M, muzeum Nižnij Novgorod</em></figcaption></figcaption>


<p>Vzniklá verze nesla označení SU-76M; měřila 4,97 m na délku, 2,72 m na šířku a 2,10 m na výšku. Hbitý „Ferdinand“ zvládl na silnici rychlost i 45 km/h a s plnou zásobou 450 litrů benzínu dojel až do vzdálenosti 250 km. <strong>Jeho posádku tvořili čtyři muži</strong> – jediný řidič přitom seděl v&nbsp;trupu, kde bylo kvůli neizolovaným motorům pekelné vedro. Zbytek posádky (velitel, střelec a nabíječ) měli svoji pozici v&nbsp;otevřené pevné věži.</p>



<h2 id="h-jedin-tiger-rusk-mu-d-lu-odol-val">Jediný Tiger ruskému dělu odolával</h2>



<p>Jak se ukázalo, otevřená věž měla i svoje výhody. V&nbsp;případě nouze šlo ze stroje velmi rychle vyskočit a snadno se šlo dohodnout s okolní&nbsp;pěchotou. <strong>Problém bylo ovšem počasí, jemuž byla posádka vystavena</strong>, a případná palba nepřítele z&nbsp;ručních zbraní, před níž zůstala nechráněna. Ale přesto bylo mezi léty 1942 a 1945 vyrobeno celkem 14&nbsp;292 kusů SU-76 všech verzí.</p>


<div class="related-post">
	<a class="related-post__link" href="https://armadnizpravodaj.cz/historie/bitva-u-slivic/">
		<div class="related-post__image"><img width="287" height="203" src="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/05/sovetsti-vojaci-stret-nemecti-vojaci-287x203.jpg" class="attachment-category-post size-category-post" alt="Střet sovětských a německých vojáků za 2. světové války" loading="lazy" /></div>
		<div class="related-post__title"><h1>Poslední bitvu 2. světové války v Evropě musela Rudá armáda vybojovat 4 dny po konci války. Němci se děsili sovětského zajetí</h1></div>

	</a>
</div>



<p>Hlavní prací SU-76 byla podpora pěchoty. Hvězdnou chvílí pro ně byla operace Bagration v&nbsp;roce 1944, kterou Armádní Zpravodaj zařadil mezi <a href="/historie/6-vitezstvi-rude-armady-a-sssr-za-2-svetove-valky/">největší vítězství SSSR v druhé světové válce</a>. Vyjížděly totiž z&nbsp;bažin v&nbsp;Bělorusku v&nbsp;<strong>týlu nepřítele, kde ho drtily palbou z kanonů Zis-3 se zásobou 60 granátu</strong> – prorazit dokázaly víceméně všechny z nich, včetně těžkých. Pouze na <a href="/pozemni-technika/panzerkampfwagen-vi-tiger-cena/">Tigra, který byl nejlepším tankem války</a>, si mohly troufnout až zblízka, případně z&nbsp;boku nebo zezadu. S&nbsp;koncem války a rozšířením panzerfaustů však ztrát přibývalo.</p>


<div class="article-image-wrapper">
<figure class="wp-block-image size-large"><img loading="lazy" width="1024" height="682" src="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/05/su-76-m-tankovy-den-2021-lesany-1024x682.jpg" alt="SU-76 M, Tankový den 2021, Lešany" class="wp-image-292702" srcset="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/05/su-76-m-tankovy-den-2021-lesany-1024x682.jpg 1024w, https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/05/su-76-m-tankovy-den-2021-lesany-320x213.jpg 320w, https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/05/su-76-m-tankovy-den-2021-lesany-768x511.jpg 768w, https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/05/su-76-m-tankovy-den-2021-lesany-172x115.jpg 172w, https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/05/su-76-m-tankovy-den-2021-lesany-720x479.jpg 720w, https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/05/su-76-m-tankovy-den-2021-lesany.jpg 1200w" sizes="(max-width: 1024px) 100vw, 1024px" />
<a href="#" class="article-image-wrapper-display"><span class="article-image-wrapper-i">i</span><span class="article-image-wrapper-author">Zdroj fotografie: Roman Mifek / Creative Commons / CC BY-SA</span></a></div><figcaption style="margin-top: .5em; margin-bottom: 1em; font-size: 12px"><figcaption><em>SU-76M, Tankový den 2021, Lešany</em></figcaption></figcaption>


<p>Během bojů měli SU-76 ve výzbroji jenom Sověti a Poláci, ale po jejich konci je Moskva svým přátelům rozdávala darem. Mnoho z nich se tak ocitlo v&nbsp;Albánii, Jugoslávii, na Kubě nebo v Rumunsku, a v řadách vojsk KLDR a Vietnamu dokonce <strong>samochodky bojovaly. Překvapivě nejdéle sloužily v&nbsp;NDR</strong>, a to až do počátku 70. let 20. století. V&nbsp;Československu pak krátce sloužila asi padesátka SU-76M pod označením LSD-76 (jeden kus je zachován v&nbsp;Lešanech).</p>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://armadnizpravodaj.cz/pozemni-technika/su-76m/">Postrach Němců byl zprvu postrachem ruských posádek. Samochodka „suka“ SU-76M projela do týlu Němců a zničila jim jakýkoliv tank</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://armadnizpravodaj.cz">ArmádníZpravodaj.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
		
		<media:thumbnail url="https://armadnizpravodaj.cz/armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/01/asu-57-muzeum-kubinka-287x203.jpg" />
		<media:content url="https://armadnizpravodaj.cz/armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/01/asu-57-muzeum-kubinka-287x203.jpg" medium="image">
			<media:title type="html">ASU-57, muzeum Kubinka</media:title>
		</media:content>
		<media:content url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/05/su-76m-bojovy-prostor-muzeum-sofia.jpg" medium="image">
			<media:title type="html">SU-76M, Bojový prostor, muzeum  Sofia</media:title>
			<media:description type="html">SU-76M, Bojový prostor, muzeum  Sofia</media:description>
			<media:thumbnail url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/05/su-76m-bojovy-prostor-muzeum-sofia-150x150.jpg" />
		</media:content>
		<media:content url="https://armadnizpravodaj.cz/armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/05/osvobozeni-prahy-konev-287x203.jpg" medium="image">
			<media:title type="html">Oslavy osvobození Prahy - maršál Ivan Stěpanovič Koněv</media:title>
		</media:content>
		<media:content url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/05/su-76m-muzeum-niznij-novgorod.jpg" medium="image">
			<media:title type="html">Su-76M, muzeum Nižnij Novgorod</media:title>
			<media:description type="html">Su-76M, muzeum Nižnij Novgorod</media:description>
			<media:thumbnail url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/05/su-76m-muzeum-niznij-novgorod-150x150.jpg" />
		</media:content>
		<media:content url="https://armadnizpravodaj.cz/armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/05/sovetsti-vojaci-stret-nemecti-vojaci-287x203.jpg" medium="image">
			<media:title type="html">Střet sovětských a německých vojáků za 2. světové války</media:title>
		</media:content>
		<media:content url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/05/su-76-m-tankovy-den-2021-lesany.jpg" medium="image">
			<media:title type="html">SU-76 M, Tankový den 2021, Lešany</media:title>
			<media:description type="html">SU-76 M, Tankový den 2021, Lešany</media:description>
			<media:thumbnail url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/05/su-76-m-tankovy-den-2021-lesany-150x150.jpg" />
		</media:content>
	<enclosure length="50551" url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/05/su-76m-800x450.jpg" type="image/jpeg"/>
	<szn:image>https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/05/su-76m-800x450.jpg</szn:image>
	</item>
		<item>
		<title>Sovětský tank T-44 měl být nástupce kralujícího T-34, ale nakonec nebyl jako jeho korunní princ dostatečně dobrý a nedostal se do boje</title>
		<link>https://armadnizpravodaj.cz/pozemni-technika/t-44/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Redakce ArmádníZpravodaj]]></dc:creator>
		<pubDate>Wed, 17 Apr 2024 04:31:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Pozemní technika]]></category>
		<category><![CDATA[sovětská zbraň]]></category>
		<category><![CDATA[střední tank T-34]]></category>
		<category><![CDATA[T-44]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://armadnizpravodaj.cz/?p=253436</guid>

	
					<description>Sovětský svaz byl v jistém smyslu na vrcholu vývoje tanků, ale nahradit takovou legendu jako T-34 se mu nakonec nepodařilo, ačkoliv se o to pokusil.
</description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Sovětský střední tank T-34 patřil v&nbsp;polovině 2. světové války mezi technickou a bojovou špičku – díky konstrukční jednoduchosti, skvělým jízdním parametrům a výkonným zbraním se dokázal vyrovnat i na papíře modernější a výkonnější konkurenci. <strong>V&nbsp;roce 1943 však začínalo být jasno, že původnímu T-34 dochází pára</strong>. Přezbrojená T-34/85 sice ještě dokázala situaci zvrátit, ale konstruktérům i armádě došlo, že nazrál čas nástupce.&nbsp;</p>



<h2 id="h-nechat-to-nejlep-a-zbavit-se-probl-m">Nechat to nejlepší a zbavit se problémů</h2>



<p>Na podzim roku 1943 se naplno rozběhly práce na nástupníkovi v&nbsp;továrně č. 183 Stalinových tankových závodů v&nbsp;Nižním Taglilu pod vedením Alexandra Alexandroviče Morozova. <strong>V&nbsp;první řadě se řešily nejožehavější problémy starého tanku</strong>. T-44 proto dostala nový dieselový motor V-44 s&nbsp;novou 5stupňovou převodovkou, díky čemuž byl jeho chod plynulejší a méně poruchový, a navíc získal i vyšší maximální rychlost, což bylo rovněž žádoucí.</p>


<div class="related-post">
	<a class="related-post__link" href="https://armadnizpravodaj.cz/historie/tanku-t-34-vychodni-fronta-sssr/">
		<div class="related-post__image"><img width="287" height="203" src="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2021/10/t-34-85-zizkov-e1634575169513-287x203.jpg" class="attachment-category-post size-category-post" alt="" loading="lazy" /></div>
		<div class="related-post__title"><h1>Tajemství tanku T-34: Noční můra nacistů vládnoucí bojišti východní fronty</h1></div>

	</a>
</div>



<p>První viditelnou změnou na podvozku byl potom mezi druhým a třetím kolem „zub“, což mělo spolu se zvětšením gumové vrstvy o 15 mm zvýšit jejich výdrž. Neviditelnou součástí podvozku bylo pak vylepšení systému odpružení torzními tyčemi. Tou <strong>nejviditelnější změnou však byla absence kulometu ovládaného radistou</strong> v&nbsp;čelním pancíři. Z&nbsp;této zbraně totiž byla palba vedena jenom naslepo, a zároveň narušovala sílu čelního pancíře, uvádí <a href="https://www.militaryfactory.com/armor/detail.php?armor_id=556" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">MilitaryFactory</a>.</p>



<h2 id="h-v-t-r-e-byly-sp-e-na-kodu">Větší ráže byly spíše na škodu</h2>



<p>Nejintenzivnější diskuse a bádání byla kolem nové výzbroje tanku. Konstruktéři počítali s&nbsp;tím, že ještě na bojišti za 2. světové války dojde k&nbsp;potřebě větších ráží, takže byla základní verze T-44A vyzbrojena dělem D-5T 85 mm, tedy zbraní z&nbsp;T-34/85, uvádí <a href="https://cs.wikipedia.org/wiki/T-34" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">Wikipedia</a>. Už <strong>další prototypy však dostaly 100mm D-10T a monstrózní 122mm D-25-44-T</strong>. Testy větších ráží ale dopadly katastrofálně – do menších věží se nehodila a došlo i k&nbsp;několika vážným poraněním posádky.</p>


<div class="article-image-wrapper">
<figure class="wp-block-image size-large"><img loading="lazy" width="1024" height="768" src="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2024/04/t-44-exponat-smuzea-stalinovy-linie-v-terenu-belorusko-1024x768.jpg" alt="T-44, exponát Smuzea Stalinovy linie v terenu, Bělorusko" class="wp-image-253429" srcset="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2024/04/t-44-exponat-smuzea-stalinovy-linie-v-terenu-belorusko-1024x768.jpg 1024w, https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2024/04/t-44-exponat-smuzea-stalinovy-linie-v-terenu-belorusko-320x240.jpg 320w, https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2024/04/t-44-exponat-smuzea-stalinovy-linie-v-terenu-belorusko-768x576.jpg 768w, https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2024/04/t-44-exponat-smuzea-stalinovy-linie-v-terenu-belorusko-720x540.jpg 720w, https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2024/04/t-44-exponat-smuzea-stalinovy-linie-v-terenu-belorusko.jpg 1200w" sizes="(max-width: 1024px) 100vw, 1024px" />
<a href="#" class="article-image-wrapper-display"><span class="article-image-wrapper-i">i</span><span class="article-image-wrapper-author">Zdroj fotografie: Boevaya mashina  / Creative Commons / CC BY</span></a></div><figcaption style="margin-top: .5em; margin-bottom: 1em; font-size: 12px"><figcaption><em>T-44, exponát muzea Stalinovy linie v terénu, Bělorusko</em></figcaption></figcaption>


<p>Později začala výroba tanku v&nbsp;obnovené továrně číslo 75 v&nbsp;Charkově; T-44 měl přitom na délku 6,07 m (7,65 m s&nbsp;hlavní) a 3,25 m na šířku, zatímco jeho výška byla 2,45 m. Jeho hmotnost dosahovala 32 tun. <strong>Výzbroj tanku tvořil kanón D-5 T s&nbsp;58 náboji a těžký kulomet DŠK</strong>, případně dva kulomety DTM. Maximální síla pancéře dosahovala až 120 mm a maximální rychlost 58 km/h, maximální dojezd na silnici s&nbsp;plnou 500litrovou nádrží byl pak až 300 km.</p>



<h2 id="h-t-44-nakonec-dnou-revoluc-nebyl">T-44 nakonec žádnou revolucí nebyl</h2>



<p>Dle původních předpokladů mělo z&nbsp;Charkova vyjíždět měsíčně 300 tanků, ale zničená továrna jich vyprodukovala maximálně 25. I přes nárůst výkonu stroje se navíc nadšení nekonalo – T-44 totiž neměl oproti staršímu T-34/85 vyšší bojovou hodnotu, přičemž v&nbsp;době bitvy o Berlín a Pražského povstání <strong>byly připraveny celkem 3 gardové brigády s T-44</strong>, ale ty se již do boje nedostaly, takže ani pořádně nedošlo k jejich „křtu“. Výroba poté skončila roku 1947 po dokončení 1 823 kusů, načež je nahradil T-54, který byl vyráběn až do roku 1981.</p>


<div class="related-post">
	<a class="related-post__link" href="https://armadnizpravodaj.cz/pozemni-technika/tanky-t-55-ziskaji-cas-pro-t-90m/">
		<div class="related-post__image"><img width="287" height="203" src="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2023/05/t-55-tank-287x203.jpg" class="attachment-category-post size-category-post" alt="Tank T-55" loading="lazy" /></div>
		<div class="related-post__title"><h1>Éra Stalinových tanků končí a nastává „věk T-90M“; tedy pokud jim osádky 60letých T-55 odsouzené k smrti získají čas</h1></div>

	</a>
</div>



<p>Ještě v&nbsp;roce 1960 dostalo mnoho tanků modernizaci na verzi T-44M, která spočívala v&nbsp;namontování stabilizátoru kanonu a noktovize. Sověti je využívali především k&nbsp;výcviku, neboť měli nadbytek 85mm munice, a část jich přestavěli na ženijní. <strong>Poslední měly být vyřazeny až v&nbsp;90. letech</strong> 20. století a jediným ostrým nasazením si T-44 prošly v&nbsp;roce 1956 v&nbsp;Budapešti. T-44 měl však ještě filmovou kariéru, kdy byl „převlečen“ za Tiger nebo Panther v&nbsp;legendárních filmech Jurije Ozereva, československém Sokolovu nebo v&nbsp;Pádu Třetí říše.</p>



<figure class="wp-block-embed is-type-video is-provider-youtube wp-block-embed-youtube wp-embed-aspect-16-9 wp-has-aspect-ratio"><div class="wp-block-embed__wrapper">
<iframe loading="lazy" title="T-44 tank" width="500" height="281" src="https://www.youtube.com/embed/B8I30pvpQHM?feature=oembed" frameborder="0" allow="accelerometer; autoplay; clipboard-write; encrypted-media; gyroscope; picture-in-picture; web-share" referrerpolicy="strict-origin-when-cross-origin" allowfullscreen></iframe>
</div><figcaption><em>Tank T-44</em></figcaption></figure>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://armadnizpravodaj.cz/pozemni-technika/t-44/">Sovětský tank T-44 měl být nástupce kralujícího T-34, ale nakonec nebyl jako jeho korunní princ dostatečně dobrý a nedostal se do boje</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://armadnizpravodaj.cz">ArmádníZpravodaj.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
		
		<media:content url="https://www.youtube.com/embed/B8I30pvpQHM" duration="35">
			<media:player url="https://www.youtube.com/embed/B8I30pvpQHM" />
			<media:title type="html">Sovětský tank T-44 měl nahradit kralující T-34, ale byl propadák</media:title>
			<media:description type="html">I legendární a vysoce účinné zbraně potřebují náhradu. To byl i případ T-44, který se měl stát nástupcem T-34. Vše však dopadlo jinak.</media:description>
			<media:thumbnail url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2024/04/b8i30pvpqhm.jpg" />
			<media:keywords>sovětská zbraň,střední tank T-34,T-44</media:keywords>
		</media:content>
		<media:thumbnail url="https://armadnizpravodaj.cz/armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2021/10/t-34-85-zizkov-e1634575169513-287x203.jpg" />
		<media:content url="https://armadnizpravodaj.cz/armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2021/10/t-34-85-zizkov-e1634575169513-287x203.jpg" medium="image" />
		<media:content url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2024/04/t-44-exponat-smuzea-stalinovy-linie-v-terenu-belorusko.jpg" medium="image">
			<media:title type="html">T-44, exponát Smuzea Stalinovy linie v terenu, Bělorusko</media:title>
			<media:description type="html">T-44, exponát Smuzea Stalinovy linie v terenu, Bělorusko</media:description>
			<media:thumbnail url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2024/04/t-44-exponat-smuzea-stalinovy-linie-v-terenu-belorusko-150x150.jpg" />
		</media:content>
		<media:content url="https://armadnizpravodaj.cz/armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2023/05/t-55-tank-287x203.jpg" medium="image">
			<media:title type="html">Tank T-55</media:title>
		</media:content>
	<enclosure length="100843" url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2024/04/t-44-tank-800x450.jpg" type="image/jpeg"/>
	<szn:image>https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2024/04/t-44-tank-800x450.jpg</szn:image>
	</item>
		<item>
		<title>Video: co dokáže zničit nejsilnější sovětský samopal PPŠ-41 Špagin; i dnes může být obávaný, americkou balistickou ochranu rozlámal</title>
		<link>https://armadnizpravodaj.cz/vyzbroj/sovetsky-samopal-pps-41-test/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Vít Lukáš]]></dc:creator>
		<pubDate>Fri, 21 Apr 2023 05:25:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Výzbroj]]></category>
		<category><![CDATA[2. světová válka]]></category>
		<category><![CDATA[Samopal]]></category>
		<category><![CDATA[samopal PPŠ-41 Špagin]]></category>
		<category><![CDATA[sovětská zbraň]]></category>
		<category><![CDATA[Sovětský svaz]]></category>
		<category><![CDATA[video]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://armadnizpravodaj.cz/?p=183555</guid>

	
					<description>Sovětský svaz se na začátku druhé světové války pustil do výroby samopalu PPŠ-41 Špagin. Má vysokou kadenci střelby, a jak ukázalo testování, i dnes je účinný.
</description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Pokud si vybavíte běžného sovětského vojáka z druhé světové války, pravděpodobně bude mít ve svých rukách samopal PPŠ-41 Špagin s charakteristickým bubnovým zásobníkem. I když Rudá armáda měla i další ruční zbraně, <strong>mezi automatickými se stala právě tato doslova legendou</strong>, kterou znal později snad každý z tehdejšího Východního bloku. Co vše tato stará zbraň dokáže ještě dnes, se pokusili demonstrovat na Youtubového kanálu „Potíže velkého kalibru“.</p>



<h2 id="h-vznik-pp-41-inspiroval-finsk-samopal">Vznik PPŠ-41 inspiroval finský samopal</h2>



<p>Během zimní války se Rudá armáda setkala se samopaly Suomi KP/-31 s velkým bubnovým zásobníkem na 71 nábojů, v rukách ho drželi finští vojáci. V zalesněném terénu v bojích na krátkou vzdálenost byly tyto zbraně smrtící, a <strong>tak se SSSR rozhodl vyrobit podobné</strong>. Výsledkem byl PPŠ-41, a to rovněž s bubnovým zásobníkem, i když existovaly i menší krabicové. Byl přitom jednoduchý na výrobu, měl velikou kadenci střelby, a protože byl nenáročný, do rukou Rudoarmějců se skvěle hodil. Vyroben byl v počtu kolem 5 milionů.</p>



<p>Samopal využívá pistolový náboj 7,62 x 25 milimetrů Tokarev, a ruští Youtubeři se rozhodli otestovat, co vlastně dokáže. Když ze zbraně vystřelili na klasickou ocelovou helmu z druhé světové války, byla bezmocná. Projektily skrze ni proletěly a <strong>vojáka by s největší pravděpodobností zabily</strong>. Ale jinak to dopadlo s moderním keramickým plátem v rámci balistické ochrany. Střely neprošly, i když dlouhá dávka nakonec dokázala plát alespoň rozlámat. I dnes by si tak PPŠ-41 Špagin na bojišti v mnoha případech poradil.</p>


<div class="article-image-wrapper">
<figure class="wp-block-image size-large"><img loading="lazy" width="800" height="534" src="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/07/pps-41-spagin-zajatec.jpg" alt="Sovětský voják se Špaginem eskortuje německého zajatce" class="wp-image-130151" srcset="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/07/pps-41-spagin-zajatec.jpg 800w, https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/07/pps-41-spagin-zajatec-320x214.jpg 320w, https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/07/pps-41-spagin-zajatec-768x513.jpg 768w, https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/07/pps-41-spagin-zajatec-172x115.jpg 172w, https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/07/pps-41-spagin-zajatec-720x481.jpg 720w" sizes="(max-width: 800px) 100vw, 800px" />
<a href="#" class="article-image-wrapper-display"><span class="article-image-wrapper-i">i</span><span class="article-image-wrapper-author">Zdroj fotografie: Bundesarchiv / Creative Commons / CC BY-SA</span></a></div><figcaption style="margin-top: .5em; margin-bottom: 1em; font-size: 12px"><figcaption><em>Sovětský voják se Špaginem eskortuje německého zajatce</em></figcaption></figcaption>


<p>Silnou stránkou samopalu PPŠ-41 Špagin byla vysoká kadence střelby, která mohla dosahovat až 1 250 ran za minutu, což bylo více než u většiny jeho konkurentů té doby. Dlouhá dávka tak <strong>velmi rychle dokázala rozmetat řadu postavených barelů s vodou</strong>. Celou řadu však střely prorazit nedokázaly, zvládly to nicméně postupně. Zato cihlovou zdí silnou 2 cihly na šířku už Špagin nepronikne, za ní by byl tedy nepřítel zcela v bezpečí.</p>



<h2 id="h-nechr-n-n-t-lo-nem-dnou-anci">Nechráněné tělo nemá žádnou šanci</h2>



<p>Když Youtubeři zkoušeli střílet do balistického gelu simulujícího lidskou tkáň, jasně ukázali, že k zabití nepřítele by samopal více než postačoval i se slabším střelivem; dávka by mohla <strong>tělo proděravět skrz naskrz a udělat z něj řešeto</strong>. Žádná balistická ochrana přitom v době jeho vzniku neexistovala, a na boj do zákopů nebo do spleti městské zástavby byl PPŠ-41 Špagin ideální. Horší to však bylo na dlouhou vzdálenost, v té chvíli vojáci pocítili jeho limity naplno.</p>



<p>Špagin byl nepřesností na delší vzdálenost proslulý, a je jasné proč. Na 250 metrů si střelec na <a href="/tag/video/">videu</a> zvolil za svůj cíl dveře opřené o strom. A ačkoliv vypálil 25 ran, do dveří se trefil pouze 4 nebo 5 projektily, ostatní létaly evidentně kolem a zasahovaly max. větve. <strong>Na videu se navíc projevil i další neduh zbraně, a sice zaseknutí</strong>. Při snaze problém vyřešit pak mohla zbraň ke všemu nečekaně vystřelit. Ale ani tak nelze samopalu upřít silný vliv na vývoj druhé světové války, stejně jako v dalších konfliktech, v nichž ho vojáci využívali.</p>



<figure class="wp-block-embed is-type-video is-provider-youtube wp-block-embed-youtube wp-embed-aspect-16-9 wp-has-aspect-ratio"><div class="wp-block-embed__wrapper">
<iframe loading="lazy" title="ППШ | Легенда Второй Мировой войны" width="500" height="281" src="https://www.youtube.com/embed/YtDz3s28PWY?feature=oembed" frameborder="0" allow="accelerometer; autoplay; clipboard-write; encrypted-media; gyroscope; picture-in-picture; web-share" allowfullscreen></iframe>
</div></figure>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://armadnizpravodaj.cz/vyzbroj/sovetsky-samopal-pps-41-test/">Video: co dokáže zničit nejsilnější sovětský samopal PPŠ-41 Špagin; i dnes může být obávaný, americkou balistickou ochranu rozlámal</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://armadnizpravodaj.cz">ArmádníZpravodaj.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
		
		<media:content url="https://www.youtube.com/embed/YtDz3s28PWY" duration="1366">
			<media:player url="https://www.youtube.com/embed/YtDz3s28PWY" />
			<media:title type="html">Video: co dokáže zničit PPŠ-41 Špagin, nejsilnější samopal SSSR</media:title>
			<media:description type="html">Legendární sovětský samopal PPS-41 pomohl vyhrát válku. Test ukázal, že má vysokou kadenci, ale ne moc výkonnou munice a není přesný.</media:description>
			<media:thumbnail url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2023/04/ytdz3s28pwy.jpg" />
			<media:keywords>2. světová válka,Samopal,samopal PPŠ-41 Špagin,sovětská zbraň,Sovětský svaz,video</media:keywords>
		</media:content>
		<media:thumbnail url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/07/pps-41-spagin-zajatec-150x150.jpg" />
		<media:content url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/07/pps-41-spagin-zajatec.jpg" medium="image">
			<media:title type="html">PPS-41-spagin-zajatec</media:title>
			<media:description type="html">Sovětský voják se Špaginem eskortuje německého zajatce</media:description>
			<media:thumbnail url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2022/07/pps-41-spagin-zajatec-150x150.jpg" />
		</media:content>
	<enclosure length="65462" url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2023/04/samopal-pps-41-spagin-test-800x450.jpg" type="image/jpeg"/>
	<szn:image>https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2023/04/samopal-pps-41-spagin-test-800x450.jpg</szn:image>
	</item>
	</channel>
</rss>
