Kolik to vlastně stojí navíc

Částka „25 miliard korun“ je český přepočet a zaokrouhlení oficiálně uváděné potřeby přibližně 1,1 miliardy švýcarských franků. Tolik by Bern musel doplatit, kdyby chtěl zachovat původních 36 strojů za podmínek, které se od podpisu smlouvy v září 2022 změnily: inflace, dražší suroviny, posun kurzu. Švýcarská vláda ale nakonec nežádá celou tuto částku. Požaduje dodatečný kredit 394 milionů CHF, tedy zhruba 10 miliard korun, a za to pořídí kolem 30 kusů místo původních 36. Původní kontrakt zněl na 6,035 miliardy CHF za 36 letounů. S navýšením se celkový balík dostává k 6,4 miliardy CHF za menší flotilu, tedy nominálně výrazně dráž na kus.

Pro srovnání: Polsko si objednalo 32 kusů F-35A za 4,6 miliardy dolarů, přičemž jednotková cena letounu s motorem činí 87,3 milionu dolarů. Německo uvádí „téměř 10 miliard eur“ za 35 strojů včetně náhradních dílů, výzbroje a pětileté údržby. Srovnání „na kus“ je ale ošidné, protože každý balík obsahuje jiný mix logistiky, munice a výcviku.

Proč Bern necouvl

Odpověď je překvapivě přímočará. Federální rada v prosinci 2025 výslovně prohlásila, že vzdát se F-35A není bezpečnostně přijatelná varianta. Švýcarsko sice drží status neutrální země, ale neutralita podle Bernu neznamená rezignaci na obranu vlastního vzdušného prostoru. Vláda připomněla, že finanční rámec pro nové stíhačky schválili sami voliči v referendu, a odkázala na „vůli lidu“.

Argument má i tvrdá čísla. Podle švýcarského hodnocení z roku 2021 porazil F-35A konkurenty (Eurofighter Typhoon, Dassault Rafale i Boeing F/A-18E/F Super Hornet) s náskokem nejméně 95 bodů v celkovém užitku a přibližně 2 miliard CHF v celkových nákladech oproti dalšímu v pořadí. Byl první ve třech ze čtyř hlavních kritérií. Bern proto raději škrtá počty než typ letounu.

A pak je tu kontext, který dělá z kompromisu ještě bolestnější ústupek: švýcarští bezpečnostní experti odhadují, že pro plnohodnotnou obranu vzdušného prostoru by země potřebovala 55 až 70 moderních bojových letounů. I původních 36 kusů bylo pod touto hranicí. Třicet strojů je kompromisní minimum kompromisního minima.

Co přesně vzniká v Cameri, a proč to musí ještě do Texasu

Lockheed Martin F-35A Lightning II je jednomotorový víceúčelový bojový letoun páté generace. Maximální rychlost dosahuje Mach 1,6 (přibližně 1 975 km/h), operační dostup přesahuje 15 000 metrů, dolet s interním palivem činí přes 2 200 kilometrů a celková nosnost zbraní a výbavy je kolem 8 160 kilogramů. Jde o technologicky nejpokročilejší sériově vyráběný bojový letoun na světě, se stealth vlastnostmi, integrovanými senzory a schopností sdílet data v reálném čase napříč celým bojištěm.

Závod v Cameri, provozovaný společností Leonardo, je jediná evropská linka schopná kompletní finální montáže F-35. Vyrábí přibližně třetinu všech křídel programu a má kapacitu až 20 letounů ročně. Pro švýcarský stroj J-6004 se zde nyní montuje trupová sekce s označením MJ-4 a první křídlo. Po dokončení poputují tyto komponenty přes 7 500 kilometrů do Fort Worth v Texasu, kde se spojí s ostatními částmi letounu; F-35 totiž vzniká v mezinárodní výrobní síti s více než 2 100 dodavateli.

Hotový J-6004 by měl dorazit do Švýcarska na konci roku 2029. Dříve, už od poloviny roku 2028, se ale očekávají první dodávky jiných švýcarských F-35A z Cameri. Prvních osm strojů vyrobených v USA zůstane od poloviny roku 2027 na základně Ebbing v Arkansasu, kde se na nich budou cvičit švýcarští piloti a pozemní personál. Dosavadní F/A-18C/D Hornet mezitím dostaly prodlouženou životnost do začátku třicátých let jako překlenovací řešení.

Co to znamená pro Česko

Česká republika si objednala 24 kusů F-35A a připravuje na ně základnu v Čáslavi, jejíž letiště prochází miliardovou modernizací. Švýcarský případ zdražení proto není jen alpská kuriozita, je to varování. České ministerstvo obrany v oficiálním materiálu k nákupu přiznává, že během realizace může teoreticky dojít ke zvýšení ceny, maximální strop navýšení ve smluvním rámci stanoven není a případné dodatečné náklady hradí Česká republika. Současně ale resort zdůrazňuje, že USA používají stejné nákupní podmínky jako pro vlastní ozbrojené síly.

Švýcarský scénář (inflace, dražší suroviny, kurzové pohyby) může v principu potkat kteréhokoli evropského odběratele. Riziko je třeba sledovat po jednotlivých položkách, ne jen podle titulní ceny balíku. Cameri jako jediný evropský servisní a montážní uzel navíc vytváří průmyslově-logistickou závislost, která se týká všech evropských provozovatelů F-35, včetně budoucího českého.

Třicet strojů jako nová realita

Švýcarsko musí definitivní počet objednaných letounů sdělit americké vládě nejpozději ve druhém čtvrtletí 2027, jinak riskuje ztrátu výrobního slotu. Rozhodující bude výsledek jednání Washingtonu s výrobci o cenách dalších výrobních šarží. Bern si přes projekt RIGI navíc otevřel i domácí průmyslovou stopu: firma RUAG MRO má částečně montovat a testovat čtyři F-35A přímo ve Švýcarsku, získat know-how pro údržbu a udržet kolem 120 vysoce kvalifikovaných pracovních míst.

Papírová flotila klesla o šest strojů, tedy o necelých 17 procent. Vláda sama připouští negativní dopad na výdrž při napětí a konfliktu. Menší rezerva, nižší vytrvalost, užší manévrovací prostor pro údržbu a výcvik. Přesto Bern sází na to, že třicet F-35A páté generace je lepší než žádné, nebo než návrat k debatě, která by zemi nechala bez moderních stíhaček v době, kdy se bezpečnostní prostředí v Evropě zhoršuje nejrychleji od konce studené války.

Neutrální Švýcarsko dnes neobhajuje F-35A jako luxus. Obhajuje je jako minimální cenu za to, aby nad Alpami zůstala suverenita, která má křídla.

Článek Švýcarům se F-35 prodražily o 25 miliard Kč, ale stejně je z dobrého důvodu chtějí. První vstupuje do výroby v Itálii se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Sice nejlepší, co může Západ koupit, ale drahé

F-35 je letounem 5. generace a tím nejlepším, jaký si mohou západní země pořídit. Ačkoliv zrovna v Evropě vznikají skvělá bojová letadla jako francouzský Rafale nebo švédský Gripen E, na F-35 zkrátka ztrácí – hlavně kvůli stealth, které je v bojích často rozhodující, protože snižuje radarový odraz a umožňuje tak letounu dostat se do míst, kam se horší nedostane.

Video: Ukrajinci vzali Rusům taktickou výhodu v Pokrovsku. A to se s nimi vojáci ani nemuseli potkat

I přes kritiku některých lidí přitom západní armády s F-35 počítají, a její výrobce, Lockheed Martin, měl dokonce v plánu vyrobit do roku 2035 až 3 100 letounů, ale není jasné, zda se to podaří, i když produkce neustále roste. Wikipedia potvrzuje, že má F-35 také pokročilé senzory a vyspělý radar AESA, díky čemuž zaměří nepřátelské cíle na vzdálenost stovek kilometrů.

Navíc může fungovat i v roli průzkumníka a data rychle sdílet s ostatními jednotkami. Z hlediska výzbroje je pak schopna nést střely vzduch-vzduch i střely vzduch-země a řízené pumy, z nichž může některé nést ve vnitřním prostoru, čímž si zachovává stealth – jsou-li ovšem na vnějších závěsnících, tak o něj prakticky přichází. S tím ale pochopitelně pilot počítá.

Němci jsou připraveni „dát Putinovi do nosu“. Vypracovali tajný plán na přesun 800 tisíc vojáků NATO na východní hranici

Z vícero důvodů jde tedy o nejlepší letoun, jaký si může západní letectvo pořídit – sice existuje protějšek páté generace ještě v Rusku nebo Číně, ale z bezpečnostního hlediska nepřichází v úvahu, a na vlastním pracuje také Turecko, ale to stále ani nespustilo sériovou výrobu. Názory, že by měl být nákup F-35 zrušen, však ani přesto neberou v některých zemích konce.

Švýcarsko je příkladem. Sice tam v dubnu 2025 řada politiků žádala vypovědění smlouvy s tím, že to dle jejich průzkumu podporuje i 80 % dotázaných občanů, ale zároveň vlastně nemá jinou možnost, než F-35 koupit, protože by tak rychle nezískalo adekvátní náhradu, což by ohrozilo bezpečnost země, a rovněž by bylo nuceno uhradit tučné pokuty.

Češi jsou vzteky bez sebe. „ČR dala na pomoc Ukrajině 91,3 miliard korun,“ upřesnil Fiala s tím, že na tom vydělala

Jenomže se ukázalo, že tamní ministerstvo obrany, ochrany populace a sportu špatně pochopilo výslednou cenu, která tak překročí plánovaných 7,44 miliard dolarů (asi 160 miliard korun) kvůli nedorozumění ohledně konceptu „pevné ceny“, kterou používají Američané. Ta totiž stanovuje, že musí Švýcarsko platit za svá letadla stejně jako Pentagon, ačkoliv politici původně věřili, že se jedná právě o cenu uvedenou ve smlouvě – ale zjevně byla orientační.

Situaci navíc zkomplikovalo zvýšení cel ze strany Spojených států na švýcarský export na 39 %, což dovedlo současného ministra obrany, Martin Pfistera, k zachování rozhodnutí z roku 2021, ale s korekcí počtu letadel. Navrhuje tedy omezit nákup na 30 letounů F-35A namísto 36, aby se Švýcarsko pořád vešlo do finančního stropu programu Air 2030.

Článek Ve Švýcarsku se vyostřila debata o F-35. Jsou příliš drahé, „americká praktika“ nařizuje zaplatit za ně více, než bylo v plánu se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

F-35 jsou příliš drahé a pro Švýcarsko nevyhovující

Je to jenom několika dní, co redakce Armádního Zpravodaje upozorňovala na skálopevný postoj současné švýcarské vlády, podle níž není možné od smlouvy o nákupu F-35 odstoupit, respektive by to bylo kvůli sankcím hodně drahé, a ještě jde prý o jedinou možnost, jak zajistit obranu vzdušného prostoru. Jak se ovšem zdá, opozice má úplně jiný názor.

Norsko obdrželo poslední z objednaných F-35; jako první partnerská země na světě. Ruské Su-57 tak významně přečíslilo

Podrobnosti o kontraktu známy nejsou, takže není ani možné posoudit, jak vysoká by byla pokuta za odstoupení, ale opoziční strany se odvolávají hlavně na to, že by se Švýcarsko stalo až příliš závislým na Spojených státech amerických. To by ještě před rokem nebylo nic rizikového, jenomže kroky jejího současného prezidenta Donalda Trumpa jsou nevyzpytatelné.

Armádní Zpravodaj připomíná, že kromě rozpoutání obchodní války s několika zeměmi včetně Číny a Evropské unie (kde však zavedení vysokých cel odložil o několik měsíců), rozpohyboval též armádní složky – z důvodu nelegální migrace je to v pořádku, ale slova o připojení Grónska nebo Kanady, která by se měla stát 51. státem USA, jsou prostě nepřijatelná.

ČR si ještě na drahé F-35 počká, jedná proto o dalším pronájmu Gripenů. Později by ale chtěla provozovat oba letouny současně

Zřejmě i proto odpor k Američanům roste, a konkrétně ve Švýcarsku je údajně proti nákupu jejich letounů více než 80 % populace – vychází to z průzkumu portálu Watson. Údajně si totiž lidé uvědomili, že F-35 představují bezpečnostní riziko. Země jich přitom měla nakoupit 36, za což měla zaplatit přes 6 miliard dolarů (132,6 miliard korun).

Redakce Armádního Zpravodaje dohledala vyjádření zástupce Le Center, jedné ze stran, která se o petici zasluhuje: „Náklady na pořízení švýcarského programu F-35 se odhadují na více než 18 miliard CHF (485 miliard Kč) za dobu životnosti letounů. Nikdy předtím nestál bojový letoun tolik: více než 40 000 švýcarských franků (1,077 milionu korun) za hodinu letu. Splňuje F-35 alespoň potřeby našeho letectva? Je na vás, abyste se rozhodli.“

Skvělá volba Slováků: stíhačky F-16V jsou ty nejlepší, dokonce mají radar úrovně F-35. Směle se mohou utkat dokonce s ruskými Su-35S

Žádost o debatu o přehodnocení nákupu F-35 byla však zamítnuta 51 hlasy, zatímco 41 jich bylo pro. Následně se proto opozice rozhodla spustit zmíněnou petici. Letouny mají být dle dohody dodány mezi roky 2027 až 2030, což už se blíží, ale není jasné, zda to výrobce Lockheed Martin splní. Například Portugalsko a Kanada začaly kvůli nevyzpytatelnosti Ameriky jednat o nákupu švédských Gripenů, zatímco Francie nabízí evropským zemím své Rafale.

Článek Švýcarsko žádá okamžité zrušení nákupu F-35, které jsou až zbytečně drahé a americké. Podporuje to 80 % občanů se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.