Mobilní štáb na pásech

BMP-1KSh vstoupilo do sovětské výzbroje v roce 1972 a sériově se vyrábělo od roku 1976 v Rubcovsku. Podle amerického polního manuálu FM 100-2-3 bylo organickou součástí velení motostřeleckého pluku vybaveného BMP, tedy ne improvizací, ale plánovaným prvkem struktury. Jeho úkolem bylo a dodnes je zajistit mobilní velitelské stanoviště, které drží krok s mechanizovanými jednotkami, překonává terén i vodní překážky a přitom nepřetržitě udržuje rádiové sítě.

Uvnitř trupu se nacházejí dvě radiostanice R-111, jedna R-123MT, R-130M, telefonní a telegrafní vybavení a navigační systém TNA-3. Po zastavení může posádka rozvinout stožár, v sekundárních databázích označovaný jako AMU „Hawk Eye“, a napájet spojovací soustavu z vlastního agregátu. Vozidlo není zcela beze zbraní: pro sebeobranu nese kulomet PK ráže 7,62 mm. Ale to je vše. Hlavní „zbraní“ je tok informací.

Proč antény rozhodují víc než kanón

Současná válka na Ukrajině ukázala jednu věc s brutální jasností: vítězí ten, kdo rychleji propojí obraz z dronu, mapu, rozkaz a palbu. Analytici CSIS v roce 2026 popsali, jak Rusko pracuje na zkrácení „kill chain“, tedy řetězce od detekce cíle po jeho zásah, na jednotky minut. K tomu potřebuje chráněné uzly velení co nejblíž bojové linii.

BMP-1KSh plní přesně tuto roli na úrovni pluku: předává rozkazy mezi vyšším a nižším stupněm, koordinuje pohyb podřízených jednotek a navazuje dělostřeleckou podporu. Bez takového uzlu se ofenziva nezastaví, ale výrazně zpomalí. Rozhodovací cykly se prodlouží, redundance spojení klesne a jednotky sklouznou k improvizaci na otevřených kanálech, které protivník snáze ruší i lokalizuje.

Britský think-tank RUSI už v roce 2022 popsal spojení jako „nervovou soustavu“ armády. Když selže, tělo se hýbe, ale nekoordinovaně.

Cenný i zranitelný zároveň

Paradox velitelského vozidla: musí vysílat, aby plnilo svou funkci, a právě tím prozrazuje svou polohu. Ve chvíli, kdy BMP-1KSh rozvine stožár a operuje na více frekvencích, vytváří elektromagnetickou stopu, kterou ukrajinský SIGINT dokáže zachytit. Následuje dělostřelecká palba nebo FPV dron.

Databáze Oryx eviduje minimálně 15 vizuálně potvrzených ruských ztrát BMP-1KSh od začátku invaze. Vedle toho ale zaznamenává 91 ztrát novějších velitelských vozidel R-149MA1, což ukazuje dvě věci najednou:

• Rusko nenasazuje jen „retro štábáky“ ze 70. let, ale celé spektrum velitelských prostředků.
• Velitelská vozidla jsou na bojišti systematicky lovena jako prioritní cíle.

Lehký pancíř platformy BMP-1 chrání posádku před střepinami a ručními zbraněmi, ale proti moderním protitankovým prostředkům nebo přesné munici nestačí. Přežití závisí na disciplíně vysílání, častém přesunu a maskování.

Staré pásy, nová válka

Proč Rusko stále provozuje koncept starý přes padesát let? Odpověď je pragmatická: platformy jsou k dispozici, jsou levné na znovunasazení a umí držet krok s pásovými jednotkami v terénu. Modernější R-149MA1 nabízí čtyři automatizovaná pracoviště, elektronické mapy a vyšší rádiové dosahy, ale její výroba nestačí pokrýt všechny potřeby armády vedoucí válku v tisícikilometrovém pásmu.

Pro srovnání: moderní velitelské vozidlo NATO typu BOXER Command Post stojí na digitální architektuře GVA, integruje širokopásmový satelitní přenos, pracuje za pohybu i ve statice a počítá s plnou IT bezpečností. Ruský BMP-1KSh je proti tomu analogový dinosaurus. Ale dinosaurus, který jezdí, vysílá a drží strukturu velení pohromadě tam, kde by jinak nebyl nikdo.

CSIS přitom upozorňuje, že mezi ruskými ambicemi síťově vedené války a skutečným výkonem jejich systémů velení a řízení v boji zeje stále mezera. BMP-1KSh tu mezeru nezaplní, ale vyplňuje ji alespoň částečně tím, že existuje, funguje a je nasaditelný hned.

Lekce pro české uvažování o obraně

Československo vyrobilo 402 velitelských BVP-1K, funkčního ekvivalentu BMP-1KSh na stejné platformě. Dnešní Armáda České republiky už tento typ neprovozuje, ale princip zůstává aktuální: v moderní válce nerozhoduje jen počet tanků a BVP, ale i schopnost udržet chráněné komunikační uzly, battle management a odolnost proti elektronickému boji. Právě na těchto schopnostech stojí interoperabilita s NATO, do které Česko investuje.

Ukrajinská fronta denně ukazuje, že zničení jednoho velitelského vozidla na konkrétní ose útoku dokáže zpomalit celý plukovní manévr. Není to exploze, která se dostane do večerních zpráv. Je to ticho v éteru, které zastaví koordinaci.

BMP-1KSh nemá hlavní kanón, nemá rakety, nemá ani pořádný pancíř. Má antény, rádio a místo pro štáb. A právě proto je na seznamu prioritních cílů každého ukrajinského dělostřelce, protože bez nervové soustavy se tělo nehýbe.

Článek Žádné zbraně, jenom antény. Přesto je BMP-1KSh klíčem k ruské ofenzivě, bez něhož se na frontě neobejde se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

MiG-29 udeřil z otočky na zádech zcela přesně

Na záběrech je vidět nějaký průmyslový komplex již viditelně hodně poničený předchozími útoky, ale přesto jsou v něm některé budovy ve stavu, kdy v nich lze zřídit stanoviště. Konkrétně mělo být v jednom velitelské centrum bezpilotních letounů – na to Armádní Zpravodaj odhaduje první z objektů, respektive ten viditelný na videu v dolní části.

Rozhovor: CV9040 je nejsmrtonosnější BVP proti Rusům – když ho vidí, panikaří. Mělo přežít i dva tanky T-90 a salvu z BM-21 Grad

Nalevo od něj, možná 60 metrů, měl být potom zřízen sklad munice a paliva ve velké hale. Je to standardní postup, aby měli vojáci k dispozici dostatek prostředků i PHM jak pro svou vojenskou techniku, tak pro případné spolubojovníky. Oběma objektům se ale stal osudným ukrajinský MiG-29, který na ně udeřil s naprostou přesností.

Redakce Armádního Zpravodaje připomíná, že k odhalování nepřátelských pozic dochází v naprosté většině případů pomocí dronů, které poté předávají polohu dělostřelectvu, letectvu, případně jiným složkám. V ukrajinském armádě slouží MiG-29 od roku 1991, tedy od rozpadu SSSR, po němž je zdědila, uvádí Wikipedia, ale jinak ho provozovala již dříve.

Video: ruský bombardér Tu-95MS v doprovodu Su-35S a Su-30SM slídil u hranic NATO. Zahnaly je dvě F-16 a F-35, zničily by je všechny

Klasifikován je jako stíhací letoun pro vzdušnou převahu a víceúčelový stíhací letoun, ale k tomu dnes slouží jenom zřídka – převážně je nasazován k bombardování pozemních pozic, což ukazují i záběry. Ukrajinci ho přitom upravili k nošení některých západních zbraní, zejména pak chytrých leteckých pum jako AASM Hammer z Francie a GBU z Ameriky.

K útoku na ruské pozice slouží mnohem častěji první z nich, tedy francouzská „kladiva“. Jedná se o celou rodinu leteckých pum, které vznikají přeměnou klasických gravitačních, na něž je osazena konverzní sada. Ta prodlužuje jejich dolet na vyšší desítky km a umožňuje jim zasáhnout cíl s naprostou přesností, uvádí Wikipedia. V tomto případě Armádní Zpravodaj soudí, že MiG-29 odhodil dvojici 230kg pum, které na takové objekty spolehlivě stačí.

Ukrajinci osadili Leopard 1 vlastním reaktivním pancéřováním Nizh, které ho dělá skoro nezničitelným. Vylámat se může i Kornet

Záběry jsou z bezpečnostních důvodů sestříhané a není ani jasné, dokud přesně pochází, zmínka padla pouze o Záporožské oblasti na samém východě Ukrajiny. Je na nich vidět, jak se letoun překlápí na záda, což je typický manévr při odhazování pum. Následné exploze bylo potom natolik obrovské, že je zničení cílů v podstatě jisté.

Zničení ruského velitelského centra dronů a skladu munice a paliva ukrajinským MiG-29

Článek Video: Jeden útok MiG-29 vedený dvěma přesnými pumami zničil ruské velitelské centrum a sklad munice. Exploze byly mohutné se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Silná exploze vymazala dvě patra hlavní budovy

MiG-29 byl zařazen do výzbroje v roce 1983, tehdy ještě sovětského letectva, uvádí Wikipedia, takže je jasné, že nebyl uzpůsoben pro západní zbraně. O to se postarali před pár lety až Ukrajinci, kteří dokázali integrovat zejména řízené klouzavé pumy, hlavně francouzské AASM Hammer a jejich americkou obdobu GBU-62 v různých velikostech.

Ukrajinští důstojníci ukořistili tanky T-72 a zařídili jejich nasazení proti Rusku. Speciální střelou prorazí až 900 mm RHAe

Letoun je nicméně limitován nosností závěsníků, kterých má celkově 6, pod každým křídlem tři, ale nejvyšší zatížení jednoho – ovšem pouze vnitřního – může být 500 kg, zatímco středové nebo vnější vydrží maximálně 350 kg. Z toho lze usuzovat, že MiG-29 odpálil na ruské velitelské centrum AASM Hammer vážící 500 kg vzniknuvší přeměnou „hloupé“, potažmo gravitační pumy Mark 83, potvrzuje Wikipedia, ačkoliv existuje i dvojnásobně těžká.

Stejně tak se mohlo jednat o GBU-62, což je pouze obdoba té francouzské, ale vzniká přeměnou stejné gravitační pumy, uvádí Wikipedia s tím, že její bojová hlavice váží 202 kg. Na zničení velké budovy to může stačit, ale v zachyceném případě se zdá, že byl úder možná veden dvěma, jelikož mu čelil opravdu velký objekt. Vidět jsou dokonce i následky výbuchu.

Německo by rádo rozšířilo jaderný arzenál největší evropské mocnosti, Francie, aby dokázala odstrašit Rusko místo Ameriky

Celá vnitřní konstrukce byla prakticky zničena – v poloměru několika metrů až do základů, kdežto zbytek musel být velmi silně poškozen. Dvě mnohem menší „přilepené“ budovy sice zůstaly stát, ale na záběrech je vidět, že došlo i jejich poškození. Je tak silně nepravděpodobné, že v hlavní budově někdo přežil, a pokud, doslova na něj dohlížel anděl strážný.

Ruské velitelské centrum zřízené v komplexu tří budov, z nichž největší prakticky vymazal ukrajinský MiG-29 (zveřejněno 03. června 2025)

Článek Video: Ukrajinský MiG-29 do základů vymazal dvě patra hlavní budovy ruského velitelského centra se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Letecká puma se zavrtala do země, kde bouchla

Samotný MiG-29 pochází ještě z dob Sovětského svazu. Wikipedia uvádí, že vstoupil do výzbroje v roce 1983, a jednalo se historicky o velmi úspěšný letoun, jelikož vznikal až do roku 2019, a to v celkovém počtu přesahujícím 1 600 kusů. Průběžně prošel pochopitelně řadou úprav, ale za modernějšími protějšky jednoznačně zaostává, což je pochopitelné.

Ruské Specnaz jsou legendy, ale jejich předchůdci zrovna tak. Už za vlády cara Petra Velikého působili značné škody

I přesto ale nachází uplatnění hlavně jako frontový bombardér – ačkoliv je klasifikován jako stíhací letoun pro vzdušnou převahu a víceúčelový stíhací letoun, na vzdušné souboje se dnes nehodí – hlavně proti mnohem vyspělejšímu protivníkovi, jakým je ruský Suchoj Su-35S. K tomu má ukrajinské letectvo třeba F-16, ale na souboje letadlo vs. letadlo dochází výjimečně.

Na šesti závěsnících pod křídly přitom unese MiG-29 až 3 000 kg zbraní, což není moc. Třeba ruský Suchoj S-34, což je hybrid mezi útočným stíhačem a stíhacím bombardérem, potvrzuje Wikipedia, má nosnost mnohonásobně vyšší – 12 až 14 tun. Jedná se nicméně o jeden z velmi mála letounů, které má Ukrajina k dispozici, takže jí nic jiného nezbývá.

Video: M2 Bradley si pohrálo s ruským tankem T-90M tak moc, že mu nekontrolovaně rotovala věž a narazil do stromu

Její piloti jsou na ně navíc zvyklý, jelikož létají s MiG-29 desítky let, a co je důležité, tak že došlo k úpravě pylonů a softwaru tak, aby z nich bylo možné odhazovat i západní pumy, jakou je právě GBU-62. Ta má dle Wikipedie hmotnost 230 kg, ale Armádnímu Zpravodaji se nepodařilo dohledat jakékoliv informace, jak hluboko dokáže proniknout nějakým materiálem.

Ze záběrů je nicméně patrné, že nejméně několik desítek centimetrů, zatímco zbytek škod napáchala samotná exploze. Ta se zdá poměrně veliká, a jelikož to nevypadá, že bylo stanoviště ruských vojáků příliš hluboko, je jeho zničení, event. alespoň silné poškození, jisté.

Článek Video: Ukrajinský MiG-29 zničil ruské podzemní velitelské centrum. Puma se zavrtala a odbouchla ho zevnitř se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Rychlý úder na ruské velitelství a otočka zpět

Akce se odehrála v Chersonské oblasti a záběry z ní sdílel kanál Sunflower spjatý s ukrajinským letectvem. Zpočátku je vidět, jak pravděpodobně průzkumný dron sleduje ruské vojáky, kteří zrovna nosí náklad z osobního automobilu do budovy. Následně je vysoko na nebi vidět letoun, nejspíše MiG-29, který udělá otočku a na moment si „lehne“ na záda.

Video: ruský voják neměl slitování a popravil z 20 cm kamaráda střelbou do hlavy poté, co ho svázal a nechal se plazit po cestě

To je nejspíše okamžik, kdy odhodil dvojici pum AASM Hammer, což je dle Wikipedie rodina francouzských chytrých pum. Armádní Zpravodaj připomíná, že je nejčastěji k takovým úderům užívána 125kg verze, která sama o sobě stačí na menší budovu – jelikož byla ale ta na ve videu větší, použilo letectvo dvě – stačila by i jedna větší, ale ta zřejmě nebyla k dispozici. Jak MiG-29 bomby odhodil, ihned to otáčel zpět, aby unikl případné střelbě PVO.

MiG-29 je jedním z nejschopnějších letounů v ukrajinském letectvu, i když mu je skoro 42 let, jelikož byl zaveden v srpnu 1983, a v Rusku je vyráběn dodnes. Na 7 závěsnících přitom unese pouze 4 000 kg zbraní, uvádí Wikipedia, což je málo, ale stačí to na několik cílů během vzletu, i když třeba ruský Suchoj Su-34 unese na 12 závěsnících unese 12 až 14 tun, potvrzuje ODIN. Ukrajina má nicméně z lepších letounů jenom F-16, možná Mirage 2000.

Blitzkrieg: NATO má plán na okamžité zničení Kaliningradu. Rusko by nemělo nejmenší šanci útok ustát, padlo slovo o rozhodující zbrani

Armádnímu Zpravodaji není známo, o jaký typ velitelského centra se mělo jednat, ale pokud vojáci vynášeli z auta krabice, mohlo jít drony nebo munici pro ně. Jednat se mohlo jak o sebevražedné, tak o průzkumné, ale nejspíše menšího typu. Úder na stanoviště byl přitom zcela přesný a zjevně devastační, vojáci museli být minimálně těžce raněni.

Článek Video: ukrajinský MiG-29 precizním úderem „z otočky“ zničil velitelství ruské armády a okamžitě se stáhl do bezpečí se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

MiG-29 se vyhnul PVO a zničil ruské centrum

Akce se odehrála v Záporožské oblasti na jihovýchodě Ukrajiny a video z ní sdílel AIR FIGHTER, který je spjatý s ukrajinským letectvem. Některé části videa jsou z bezpečnostních důvodů rozmazané, ale to hlavní vidět je – letoun se nejdříve držel těsně nad zemí, čímž se vyhýbal zaměření ruskou protivzdušnou obranou, a mohl proniknout, kam chtěl.

Partyzáni sabotovali ruské velitelské a logistické centrum. Vyhodili ho do vzduchu, když vojáci národní gardy vykládali zásoby

Následně vzlétl, aby nabral potřebnou výšku pro odhození řízených pum, a udělal otočku. Jak je patrné, dopad na nepřátelské pozice byl úspěšný a vyvolal obrovskou explozi. V místě se mělo nacházet ruské velitelské centrum bezpilotních letounů, a je pravděpodobné, že došlo k jeho úplnému zničení, jelikož zásah pumou přežijí jenom odolné objekty.

GBU-39 je produktem je dle amerického letectva 240librová (tedy 114kg) řízená bomba s prodlouženým doletem, o nějž se stará speciální konverzní sada. Ta přeměňuje původní pumu, u níž zůstává zachována ničivost, ale doletí vyšší desítky kilometrů – v nejlepší verzi až 111 km, ale Armádnímu Zpravodaji není známo, zda ji Ukrajina má.

NATO má údajně plán, jak vojensky obsadit ruské Podněstří. Proruský politik nezapomněl přiložit výhrůžku Západu

Jaké drony měly z ruského stanoviště startovat, není jasné, ale Armádní Zpravodaj soudí, že pokud se jednalo o velitelské centrum, mělo k dispozici sebevražedné i průzkumné. K určení by však bylo potřeba znát alespoň vzdálenost od místa bojů. MiG-29 je mimochodem klasifikován jako stíhací letouny pro vzdušnou převahu a víceúčelový stíhací letoun.

Wikipedia uvádí, že vznikl v počtu více než 1 600 kusů a slouží v mnoha zemích, i když nejvíce v Rusku. K jeho zavedení došlo v srpnu 1983, tedy před skoro 42 lety, ale prošel modernizací a zejména pravidelná údržba a výměna dílů ho stále udržuje v provozu. Na 7 závěsnících unese pouze 4 000 kg zbraní, což je na dnešní poměry málo, ale poslouží to.

Článek Video: ukrajinský MiG-29 útočil těsně nad zemí a unikl PVO. Zničil ruské velitelské centrum a zase se ztratil se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.