Proč Rusové staví kůlny na tancích

FPV drony za pár set dolarů dokážou nést kumulativní hlavici řady PG-7, původně určenou pro granátomet RPG. Operátor je navádí z pohledu první osoby přímo do stropu věže, poklopů nebo motorového prostoru, tedy přesně tam, kde je pancíř nejslabší. Ruská odpověď je pragmatická: pokud nemáte integrovaný aktivní ochranný systém, přivařte aspoň metrovou vrstvu plechu, mříží a řetězů, která donutí hlavici detonovat v odstupu od pancíře.

Želví tank ale není zamýšlený jako plnohodnotný manévrový stroj. Jeho role je průlomová. Jede v čele kolony, protiminovým válcem KMT-7 spouští nálože před sebou, kouřovými granáty zakrývá postup a svou plechovou skořápkou „nasává“ první vlnu FPV útoků. Podle technických listů výrobce Rosoboronexport váží samotný KMT-7 sedm a půl tuny a pracovní rychlost odminování činí šest až dvanáct kilometrů za hodinu. Tank je tedy pomalý už z konstrukční podstaty, ještě než na něj někdo přivaří tunu plechu navíc.

Co mina skutečně udělá, a co přijde potom

Přesnější je dvoustupňový scénář, který se na frontě opakuje jako šablona. Mina typicky nezničí celý stroj. Poškodí pás, pojezd nebo samotný protiminový válec a z tanku udělá nehybný cíl, takzvaný mobility kill. Teprve pak přichází rozhodující fáze: FPV dron, dělostřelecký zásah nebo sekundární detonace munice uvnitř vozidla.

Ukrajinské ministerstvo obrany zveřejnilo záběry, na nichž „Shadow Unit“ popisuje zásah želví konstrukce několika minami najednou. Na dalších videích je vidět, jak po explozi uniká člen osádky a vozidlo zůstává stát, a během sekund přilétá první dron. 46. aeromobilní brigáda k tomu lakonicky dodává, že jejich operátoři „najdou i nejmenší skulinu“ v ruských konstrukcích. Prakticky to znamená útoky do zadních otvorů, do mezer vpředu, do podvozku, zkrátka kamkoli, kam plech nesahá.

Ochrana roste, bojeschopnost klesá

Záběry z interiéru novějších želvích tanků ukazují drasticky omezený výhled. Přední lamely svazují hlaveň natolik, že tank musí měnit směr celé korby místo otáčení věže. Z manévrového bojového stroje se stává pomalý obrněný beran s minimální palebnou flexibilitou.

Starší verze byly hladké plechové skořápky. Novější přidávají vnější mříže, řetězy, pletivo, někdy elektronické rušičky. Vypadají spíš jako ocelový ježek než jako tank. Podle terénního odhadu analytika Ivana Kyryčevského z Defense Express připadá v některých útočných sestavách zhruba jeden želví tank na rotu, tedy asi jeden z deseti strojů. Nejde o plošný standard, ale o specializovaný průlomový prostředek, který se od jara 2024 objevuje od Krasnohorivky přes charkovskou frontu až po doněcké sektory.

Jak to řeší ostatní, a co z toho plyne pro Česko

Ruská improvizace není ve válce ojedinělá. I ukrajinské Abramsy dostaly továrně vyráběné ocelové protidronové panely, ale v sofistikovanější podobě, která neomezuje věž ani výhled tak drasticky. NATO v březnu 2026 spustilo v Lotyšsku specializované testování protidronových technologií. Směr je jasný: senzory, rušení, aktivní ochranné systémy.

Česká armáda to reflektuje přímo v akvizicích. Nové Leopardy 2A8 mají v základní ceně počítat se systémem vlastní ochrany a protiminovou ochranou, tedy s integrovaným řešením, ne s polní nástavbou. Český vojenský tisk označuje hard-kill systémy typu Trophy za nejperspektivnější cestu proti řízeným střelám i kamikadze dronům. A v oficiálním Q&A k vozidlům Supacat armáda sama konstatuje, že proti dronům na ukrajinském typu bojiště „neobstojí ani ta nejlépe pancéřovaná technika“.

Beran, ne tank

Želví tank není důkazem, že éra tanků skončila. Je důkazem, že bez vrstvené ochrany, senzorů, rušiček, aktivních systémů a koordinované protivzdušné obrany, se z tanku za desítky milionů stává jednorázové průlomové beranidlo. Plech ho ochrání před částí dronů. Před minou, která ho zastaví, a před dalším dronem, který najde skulinu, ho neochrání nic.

Ruská „kůlna“ je současně projevem improvizační pružnosti i přiznáním, že standardizované řešení chybí. A na bojišti, kde koordinace miny, dronu a dělostřelectva trvá kratší dobu než otočení zavalené věže, je to přiznání s fatálními důsledky.

Článek Rusové obalili tank plechem jako kůlnu, aby ho ochránili před drony. Stačila jedna mina a bylo po něm se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Obsluha zničila dva tanky a transportér

Záběry jsou pořízené nějakou kamerou snímající zaměřovací zařízení ukrajinského protitankového systému Stugna-P. Je na nich vidět, jak obsluha nejprve zaměří jeden z ruských tanků, odpálí na něj střelu a zničí ho. Chvíli poté se v jeho sousedství objeví další tank, a i ten se obsluze opět podaří úspěšně zasáhnout. I když se zastaví, zdá se, že není zničen, a proto na něj zamíří další střela, která už dílo dokoná. Po chvíli je ještě zaznamenán nějaký typ obrněného vozidla, pravděpodobně transportér, a opět je úspěšně zasažen a zničen.

Mnozí tomu nevěřili, ale pozorovatel zachytil Su-57E v zahraničí. S propadákem se Rusko prosadilo, i když ho samo odmítá

Ukrajinští obránci k tomu použili systém Stugna-P. Wikipedia uvádí, že je ukrajinského původu a využívá střely naváděné laserovým paprskem, který musí obsluha zamířit na cíl – na záběrech je dobře vidět, jak záměrný kříž na obrazovce míří doprostřed obrněných vozidel. Stugna-P má dva typy střel, z nichž větší zasahuje cíle až na 5,5 km, a výhodou zbraně je skutečnost, že je odpalovač možné umístit až 50 metrů od zaměřovací stanice.

Prvním z cílů se stal tank, který má na sobě protidronovou ochranu, a stejně tomu nejspíše bylo také u cíle druhého. Wikipedia uvádí, že jsou takové zdánlivě nezničitelné tanky nazývány želví, a většinou se jedná o T-62, T-72 nebo T-80. Nástavba postavená na tanku má za cíl nepustit sebevražedný dron s kumulativní hlavicí přímo na pancíř, ale přivést ji k explozi dříve, takže nemá šanci proniknout dovnitř a na první dobrou ho zničit. Často se může jednat o nějaký typ mříže, ale používány jsou i různé plechy, gumové zástěny a další překážky.

Video: Rusové pocítili technologický zázrak. HIMARS vyřadil tepelnou elektrárnu 34 km od hranic, stačila mu 1 rána

Podobná ochrana však evidentně nefunguje na protitankovou řízenou střelu. Není se co divit, je mnohem větší a má výrazně silnější hlavici (dron obvykle nese nejsilnější z RPG-7 s průrazností 500 mm RHAe). U Stugna-P navíc bývá často tandemová, takže nejdříve exploduje první část, která prorazí cestu ochranou (mříží nebo reaktivní pancířem), a teprve potom exploduje hlavice druhá, jejímž úkolem je proniknout samotným pancířem.

Stugna-P ničí ruské obrněnce včetně dvou želvích tanků (zveřejněno 23. září 2024)

Článek Video: Rusové nasadili nezničitelné tanky. Ukrajincům to nevadilo, hned první padl jedinou ranou se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Střecha želvího tanku odolávala

Záběry ukazují ruský tank s mimořádně mohutnou ochrannou nástavbou, díky níž není ani poznat, o jaký typ se jedná. Jeho konstrukce je podle všeho udělaná z nějaké kovové nosné části, ale stěny jsou vyrobené z kmenů stromů a následně jsou potažené gumovými zástěnami, které visí i v přední části. Není vyloučeno, že se pod nimi ještě nachází plech nebo podobná kovová ochrana. Zvláště pak na střeše, protože se zdá, že ji nic nedokáže prorazit.

Před válkou ani neexistovala, dnes nejvýkonnější ukrajinská houfnice děsí Putinovy hordy. Zásluhu na tom má i česká Tatra

Tzv. želví tank bývá nejčastěji T-62, T-72 nebo T-80, uvádí Wikipedia, a k jeho zničení je nezřídka zapotřebí mnoho útoků – přesně tak jako v zaznamenaném případě. Z nějakého důvodu se na bojišti zastavil, možná kvůli dronům, ale tyto první údery nejsou na videu vidět. Armádní Zpravodaj nevylučuje, že ho také mohutná nástavba mohla přetížit, a proto se zastavil, případně mohl najet na minu nebo nějakou překážku, jelikož je z něj špatný výhled.

Ukrajinci do něj opakovaně bušili, a není ani vyloučeno, že bylo úderů tolik, že jim mohla začít docházet munice nebo samotné sebevražedné drony. Je totiž vidět, že poslali vše, co měli – pokoušeli se ho bombardovat různými pumami, pravděpodobně z dronu Baba Jaga. Wikipedia uvádí, že takový dron dokáže unést až 15 kilogramů různých pum a granátů. Zdá se ovšem, že nebyly schopné odolnou střechu nástavby prorazit.

Video: to nikdo nečekal. Ukrajinci nasadili 142 let starý vodou chlazený kulomet carské armády a odrazili ruský útok

Nakonec se podařilo uspět sebevražedným dronům, ale ani jejich údery rozhodně nebyly vždy úspěšné. Jako nejlepší se nejspíše ukázaly útoky proti bokům želvího tanku – slabinou se mohla stát konstrukce z kmenů. Na konci videa totiž skončil v plamenech a hořely právě dřevěné části ochranné konstrukce. To mohlo být pro tank fatální. Takže i kdyby se hlavicím nepodařilo prorazit jeho pancíř, nejspíše již kvůli ohni nepůjde opravit.

No matter how big you are, there is always someone more technological.
The biggest-ever russian ‚turtle‘ tank was completely destroyed by 🇺🇦 drones.

📹: 30th Mechanized Brigade pic.twitter.com/K8KOMXbAca

— Defense of Ukraine (@DefenceU) April 4, 2025

Ukrajinské drony buší do želvího tanku, až ho udolají (zveřejněno 04. dubna 2025)

Článek Video: Ukrajinci bušili do překvapivě odolného ruského tanku celou věčnost. Nakonec ho zdolali, ale zůstali vyčerpaní se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Želví tanky měly prorazit cestu ostatním

Ve snaze prorazit ukrajinskou obranu a dostat pěchotu až k jejím pozicím vybavuje ruská armáda obrněnce přídavnou ochranou. Asi nejznámější jsou tzv. želví tanky, které nejčastěji vznikají přeměnou T-72, T-80 nebo T-90, na něž je přidělána robustní konstrukce. Jejím cílem je přivést hlavici dronu k explozi předčasně, aby se nedostala k pancíři tanku.

Video: Ukrajinský důstojník měl jenom chvíli. Ale přesto se chopil staré Igly a sestřelil ruskou střelou s plochou dráhou letu

A praxe ukazuje, že to v řadě případů funguje, potvrzuje Wikipedia, protože je často opravdu nutné útočit na takový obrněnec opakovaně, kdy mu první drony obranu naruší, a teprve další konečně zasáhnou jeho citlivá místa. Obecně přitom platí, že je vždy lepší útočit na pásy a motorovou část a obrněnec tak znehybnit, i kdyby nebyl hned zničen.

Poškodit pojezdová kola a pásy, event. hnací jednotku, bývá mnohem jednodušší, a dorazit ho pak mohou údery bezpilotními letouny nebo dělostřelectvem, je-li v oblasti. Ukrajinci na záběrech ukazují, jak to probíhá v praxi, v tomto případě směrem na Pokrovsk, k němuž se snaží nepřítel vyčistit cestu, po níž by pokračovala další, i méně chráněná technika.

Video: Ukrajinci zasáhli ruský MiG-29 za čtvrt miliardy, když to nikdo nečekal. Letěli si pro něj skoro 300 km

Těžká mechanizovaná brigáda ukrajinské armády ukázala, jak útočí na několik tanků opatřených mohutnými nástavbami, ale není vidět jejich zničení ani poškození. To nejspíše z důvodu, aby nedala ruské armádě žádnou nápovědu, ale zároveň ukázala, že svou oblast hlídá a nenechá projet žádnou ruskou jednotku, natož pak želví tank prorážející cestu.

Článek Video: únik nemožný. Těžká mechanizovaná brigáda nenechala projet k Pokrovsku ani jeden robustně pancéřovaný tank se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Odolají i desítkám dronů a prorazí cestu linií

Želví tanky se začaly poprvé objevovat na začátku dubna 2024, uvádí Wikipedia, když si ruská armáda už nevěděla rady proti ukrajinským dronům, které jí ničily jednu obrněnou techniku za druhou. Zpočátku se jednalo hlavně o tanky T-62, T-72 a T-80, ale později aplikovala stejný koncept na jiných obrněncích, hlavně MT-LB a BMP-2, jichž má dostatek.

Zájem ruské armády zřejmě klesá. Uralvagonzavod, největší tankový výrobce, oznámil rozsáhlé propouštění

Jedná se v podstatě o mohutnou navařenou kovovou konstrukci, mezi níž a vlastním pancířem vozidla je v některých místech nejméně několik desítek centimetrů prostoru. To má za následek, že jakmile do ní narazí sebevražedný dron s průbojnou hlavicí, exploduje již na oné konstrukci, a její výbuch, ačkoliv pronikne skrze ni, nemá již sílu prorazit hlavní ochranu.

Obrana to je primárně proti malým dronům, které běžně nesou zbraně jako granát z RPG-7. Ten má dle Wikipedie průraznost kolem 500 mm RHAe, což při trefě do spoje věže a podvozku stačí, a stejně tak to tank znehybní nebo zničí při náletu zezadu a seshora. Bezradné jsou pak proti želvím tankům také drony bombardovací, jelikož mají ještě slabší zbraně.

Video: Ukrajinské speciální jednotky zatřásly Krymem. Zničily Rusům dva vlaky a hned několik ropných skladů v jedné akci

Proti čemu však konstrukce téměř nefunguje, jsou sofistikované protitankové střely, například typu FGM-148 Javelin. Ty totiž útočí seshora a mají průraznost přes 760 mm RHAe, uvádí Wikipedia, a průnik skrze klec jim nedělá problém. Želví tanky mohou mít i jinou podobu, často se objevují hodně improvizované koncepty, kdy jsou obložené plechy.

Je-li někde očekáván opravdu tvrdý odpor, vymyslela ruská armáda také tzv. carské tanky, které připomínají obří ježky. Jejich základem je rovněž klecová konstrukce, ale z té trčí nejméně vyšší stovky kovových drátů, což způsobuje, že pokud do nich narazí dron, exploduje možná až 2 metry od hlavního pancíře. Takové tanky jsou ale určeny výhradně k vyčištění cesty.

Je to vážné, Belgie požádala NATO o ochranu vojenských základen. Obává se dalších letounů

Mívají totiž odminovávací zařízení, a jakmile je to možné, následují je další obrněnce. Armádní Zpravodaj připomíná, že jsou málokdy bojeschopné, střílet mohou teoreticky pouze jedním směrem, neboť jim konstrukce neumožňuje příliš otáčet věží. A když zrovna nečistí cestu, slouží k přepravě výsadku a vyčerpání obránce, který na ně vyplýtvá i desítky dronů.

Zda se v tomto směru inspiruji i další, zejména západní armády, není jasné. Třeba Německo sice otestovalo protidronové klece a sítě, ale protože jsou blízko pancíře, nezdají se moc účinné. Mnohé se zatím spoléhají spíše na aktivní ochranu a doprovod mobilními systémy PVO, které by ani nenechaly drony k obrněncům přiletět, ale jak to bude. odhadovat nelze.

Běloruský želví tank na cvičišti

Článek Smáli se jim, a teď Rusko udalo nový směr. Tankové „boudy“ se pomalu stávají standardem. Budí rozpaky, ale na bojišti fungují dobře se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.