Proč se Arménie odvrací od Ruska

Kořeny současného rozchodu nesahají do roku 2026. Sahají do podzimu 2020, do jara 2021 a především do září 2022. Pašinjan to řekl opakovaně a na různých platformách, od rozhovoru pro France 24 po vystoupení v arménském parlamentu: Organizace Smlouvy o kolektivní bezpečnosti (CSTO) nesplnila své závazky vůči Arménii. Ruské mírové síly v Náhorním Karabachu podle jeho slov, diplomaticky řečeno, „neodvedly, co měly“.

Konkrétně šlo o to, že Ázerbájdžán v září 2022 zaútočil na mezinárodně uznané arménské území, nikoli na sporný Karabach, ale na samotnou Arménii. Moskva a CSTO nezasáhly. Pro zemi, která po desetiletí stavěla svou bezpečnost na ruských garancích, to byl zlomový moment. Pašinjan ho dnes označuje za bod, po kterém Jerevan začal budovat zcela novou bezpečnostní logiku.

Ruská základna č. 102 v Gjumri, která na arménském území sídlí od devadesátých let, přestala být vnímána jako životně důležitá. Pašinjan to řekl doslova 17. září 2026: události ze září 2022 ukázaly, že tato základna „nemá pro bezpečnost Arménie vitální význam“.

Co se skrývá za „uniformami NATO“

Když se řekne přechod na standardy NATO, většina si nejspíš představí nové maskovací uniformy a americké pušky. Realita je širší, a v jistém smyslu důležitější. Arménské ministerstvo obrany skutečně spolupracuje s americkou firmou Milliken na vývoji nové uniformy pro ozbrojené síly. Konkrétní finální vzor ani alianční specifikace zatím nebyly zveřejněny, ale samotný fakt, že novou výstroj nevyvíjí ruský dodavatel, je symbolicky i prakticky zásadní.

Podstatnější změny se ale odehrávají pod povrchem:

• Profesionalizace poddůstojnického sboru (NCO), přechod od sovětského modelu, kde poddůstojník plnil spíše administrativní roli, k západnímu pojetí, kde je páteří bojové jednotky.
• Výcvik instruktorů a juniorských velitelů podle amerických metodik.
• Vojenské vzdělávání reformované ve spolupráci s USA.
• Společná cvičení, v červnu 2026 proběhlo cvičení Eagle Partner s účastí amerických, francouzských a řeckých jednotek.
• Interoperabilita pro mírové mise, tedy schopnost arménských vojáků operovat v rámci mezinárodních formátů.

Nejde tedy jen o to, co voják nosí na sobě. Jde o to, jak myslí, jak velí, jak komunikuje a s kým je schopen spolupracovat v poli.

Přezbrojení: od jednoho dodavatele k celé síti

Arménská armáda byla po desetiletí téměř výhradně závislá na ruské technice, od tanků T-72 přes bojová vozidla pěchoty BMP-2 až po systémy protivzdušné obrany. Tento model se nyní rozpadá, a to záměrně.

17. června 2024 podepsal arménský ministr obrany Suren Papikjan ve Francii vojensko-technickou dohodu s koncernem KNDS, jedním z největších evropských výrobců pozemní vojenské techniky, který produkuje mimo jiné tanky Leopard 2 a francouzské Leclercy. Konkrétní objednávky nebyly veřejně rozkryty, ale samotný podpis rámcové dohody signalizuje směr.

Z Indie se do arménské debaty dostal systém protivzdušné obrany Akash, mobilní raketový komplex středního dosahu s doletem kolem 25 km a schopností zasáhnout cíle ve výšce do 18 000 metrů. Pro srovnání: americký systém NASAMS, používaný mimo jiné na Ukrajině, operuje v podobné kategorii středního dosahu, zatímco ruský Buk-M3, na který byla Arménie dříve odkázána, nabízí dosah kolem 70 km, ale za cenu závislosti na ruském servisu a munici. Plný seznam arménských nákupů z Indie ale není v oficiálních zdrojích veřejně potvrzen.

Klíčové je, že přezbrojení není jednorázový nákup, ale systémová změna dodavatelské základny. Arménie současně mění doktrínu, logistiku, výcvik i servisní zázemí, a to je proces na roky.

Putinova „nabídka“ v kontextu

Vraťme se k Putinově větě z Biškeku. Formálně nabídl Arménii suverénní volbu. Fakticky ale tuto volbu zarámoval způsobem, který podle nás nese jasný podtón: buď akceptujete naši přítomnost, nebo si bezpečnost řešte sami.

Putin výrok pronesl ve chvíli, kdy Moskva zároveň připomínala, že arménský pohyb směrem k Evropské unii je neslučitelný s členstvím v Eurasijské ekonomické unii. Pašinjan na to reagoval po boku Ursuly von der Leyenové v červenci 2026, kdy Evropská komise nabídla Arménii pomoc s diverzifikací energetických zdrojů, tedy s oslabením další páky, kterou Rusko drží.

Pašinjan přitom opakovaně zdůrazňuje, že Arménie nechce jednat proti Rusku. V rozhovoru pro arménskou veřejnoprávní televizi v únoru 2026 řekl, že poškozování ruských zájmů není arménskou agendou. Jenže v praxi každý nový výcvikový program s Američany, každá dohoda s francouzským zbrojařem a každé společné cvičení s Řeckem a Kyprem zmenšuje prostor, v němž Moskva může Jerevan ovlivňovat.

Skládanka místo deštníku

Arménie dnes nemá náhradu za článek 5 Severoatlantické smlouvy. Nemá aliančního ochránce, který by garantoval její územní celistvost automaticky. Co má, je rostoucí síť partnerství: Charta strategického partnerství s USA podepsaná 14. ledna 2025, pravidelné obranné konzultace s Británií, trojstranný formát s Řeckem a Kyprem, francouzská zbrojní linka a vlastní armádní reforma.

18. září 2026 proběhly v Jerevanu první arménsko-americké bilaterální obranné konzultace, přesně v termínu, který Charta slibovala. Na arménské straně je vedl náčelník generálního štábu, na americké Andrew Loomis, klíčová postava Pentagonu pro region. Témata: mírové mise, výcvik, vzdělávání, společná cvičení.

Slabina tohoto modelu je zřejmá, nenahrazuje automatickou kolektivní obranu. Ale pro Arménii, která si prošla zkušeností, že ani formální alianční závazek v rámci CSTO nezaručil pomoc, je rozptýlená síť partnerů paradoxně důvěryhodnější než jeden velký patron, který v rozhodující chvíli nepřišel.

Čím déle budou tyto programy běžet, tím dražší bude jejich případné zrušení, a tím těžší bude pro Moskvu nabídnout Jerevanu něco, co by stálo za návrat.

Článek Arménie se loučí s Ruskem, přechází na uniformy NATO a přezbrojuje. Putin reagoval nabídkou, která zní jako výhrůžka se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.