Pákistán a Indie

Nejžhavější oblastí, kde hrozila vypuknout válka mezi mocnostmi s nukleárními zbraněmi, byl indický subkontinent. Prvním, kdo dosáhl statutu nukleární mocnosti, byla roku 1974 Indie, a to během poeticky nazvaného testu „Smějící se Buddha“. Roku 1998 pak následoval test vodíkové bomby. Podle odhadů má Indie ve svém arzenálu asi 160 nukleárních zbraní.

Pákistánu trvalo 25 let, než svého rivala dohnal. O to více však šokoval svět. Nukleární test „Chagai-II“ se Islámábádu totiž podařilo dokonale utajit. Pákistánský nukleární arzenál roste a dnes se odhaduje na 165 nukleárních hlavic. Na rozdíl od Dillí nedisponuje Pákistán kompletní jadernou triádou, ve které mu stále chybí námořní nosiče atomových zbraní. Případná válka mezi oběma zeměmi by mohla zahubit až 2 miliardy lidí.

iZdroj fotografie: Ministry of Defence of India / Creative Commons / GODL-India

Nejblíže k použití nukleárních zbraní byly obě asijské supervelmoci v roce 1999, kdy probíhal velmi intenzivní pohraniční konflikt a obě strany strašily i bombou. Od té doby se stalo vyhrožování atomem jistým folklórem mezi politiky obou států. Větší obavy však vzbuzuje Pákistán. Země je politicky a ekonomicky velmi nestabilní a existují obavy, že by nejničivější zbraně mohly skončit ve špatných rukou.

Izrael a Írán

Programy obou zemí obestírají tajemství. Izrael oficiálně popírá, že by vlastnil nukleární arzenál. Podle odborníků však země vlastní mezi 80 až 400 atomovými hlavicemi. Není jasné, zda Izrael svoje zbraně otestoval. Spojuje se však se záhadným incidentem Vela v roce 1979 v Indickém oceánu. Celý program byl odhalen až v roce 1985.

Ještě složitější vývoj má za sebou Írán. Civilní nukleární program zahájil Teherán s pomocí USA již v roce 1957. Po pádu Šáhova režimu roku 1979 bylo v programu rozhodnuto pokračovat. Podle hlášení tajných služeb z roku 1984 měli mít ajatoláhové atomovou zbraň do půl roku. Po 38 letech Írán i přes intenzivní snahu (a neustálou sabotáž ze strany Izraele i Západu) bombu stále nemá.  

iZdroj fotografie: Avichai Socher / IDF Spokesperson’s Unit / CC BY-SA 3.0

Co by tedy po zisku nukleárních zbraní Teheránem následovalo? Jeden z nejděsivějších scénářů předpokládá preventivní úder Izraele na íránská nukleární zařízení. Pokud by byla bomba již hotova a použitelná, zřejmě by pak byla proti Tel Avivu použita. To by ovšem vedlo k izraelskému úderu s nedozírnými následky. Nejpravděpodobnější je ovšem prohloubení studené války mezi oběma zeměmi a boj na zástupných frontách.

KLDR proti všem

Dne 3. září 2017 zůstal svět v šoku. Severní Korea provedla svůj první nukleární test. Nebylo to věru ze dne na den. Historie severokorejské atomové bomby začala již v roce 1952 založením Severokorejského fyzikálního institutu. Vývoj si na chabé ekonomice vyžádal velké oběti a vládci KLDR uměli s programem hrát různé zahraničně politické hry.

KLDR vlastní celou triádu nukleárních nosičů. Nejmodernější mezikontinentální raketa Hwasong-15 má dolet 13 000 kilometrů a zasáhne i území USA. Zbraněmi středního a krátkého doletu jsou poté schopny ohrozit bezprostřední sousedy země tedy Japonsko, a Korejskou republiku. Podle odhadů by měla mít KLDR kolem 50–70 nukleárních hlavic.

iZdroj fotografie: Dmitry Ivanov / Creative Commons / CC BY

Pchjongjang patří k nejméně vypočitatelným režimům na světě. Eskalace by však nějaký čas trvala. Japonsko a Soul jsou připraveny čelit raketám sofistikovanými systémy protiletadlové obrany. Je však veřejným tajemstvím, že by obě země zvládly stavbu vlastní bomby během tří měsíců. Nasazení nukleárních zbraní se bojí i Peking. Při hranicích s KLDR je totiž jádro čínského průmyslu, který by byl konfliktem mimořádně poškozen.

Článek Kde hrozí atomové peklo? Ukrajina není jediná, kde hrozí konflikt s nejničivějšími zbraněmi se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.