Případný jaderný konflikt nebude mít jednoznačného vítěze: Představitelé OSN jednají o omezení nukleárních zbraní

Generální tajemník OSN před zahájením protijaderné konference v New Yorku varoval, že svět čelí ještě větší nukleární hrozbě než při vrcholné fázi studené války.

i Zdroj fotografie: Depositphotos
                   

Pokud na Zemi vypukne ozbrojený konflikt, při němž budou použity i jaderné zbraně hromadného ničení, je dosti pravděpodobné, že válka takového kalibru nebude mít vítěze. A to jednoduše proto, že následky jaderného konfliktu budou pro celou plantu takřka neúnosné. Této nepříjemné skutečnosti jsou si vědomi nejen představitelé OSN, kteří nedávno jednali o možnostech omezení nukleárních zbraní, nýbrž také ruský prezident Vladimir Putin, jenž Západ ujistil, že nemá v úmyslu jaderné zbraně použít. Tedy alespoň ne jako první.  

Jaderné odzbrojení je v nedohlednu

Abdulla Shaheed, předseda valného shromáždění, jež bylo zahájeno v pondělí 1. srpna v sídle OSN, se jako mnoho dalších přiklání k názoru, že globální jaderný konflikt nebude mít vítěze. A tudíž k němu nesmí za žádnou cenu dojít. Zasedání OSN se týká Smlouvy o nešíření jaderných zbraní, která je základním kamenem pro celosvětovou jadernou bezpečnost. Cílem smlouvy je dosáhnout úplného jaderného odzbrojení a zároveň přispět k rozvoji mírového využití jaderné energie.

S ohledem na rostoucí napětí mezi některými světovými mocnosti je dle Shaheeda nutné dosavadní úsilí o vytvoření světa bez jaderných zbraní přinejmenším zdvojnásobit. „To je poselství, které odhodlaně prosazuji,“ prohlásil předseda. 

iZdroj fotografie: Organizace spojených národů

Do neoficiálního „jaderného klubu“ zemí, které disponují nukleárními zbraněmi, patří momentálně Rusko, Spojené státy americké, Velká Británie, Francie, Čína, Pákistán, Indie a Severní Korea. Někteří odborníci navíc předpokládají, že jaderné zbraně vlastní rovněž Izrael. Dle Smlouvy o nešíření jaderných zbraní, která byla podepsána 1. července 1968 a následně vstoupila v platnost v roce 1970, pak jadernou pětku, jež zatím odmítá úplné odzbrojení, tvoří USA, Rusko, Francie, Čína a Velká Británie.  

Ruský prezident Vladimir Putin před pár dny potvrdil, že k dosažení svých cílů nehodlá použít jaderné zbraně. Neboť si je dobře vědom veškerých rizik, která by s sebou jaderný konflikt přinesl. Zároveň se však nejvyšší představitelé Kremlu neostýchají pravidelně ohánět bezohlednými výhružkami o shození zbraní hromadného ničení na válkou zmítanou Ukrajinu.

Spojené státy naproti tomu opakovaně argumentují tím, že nukleární zbraně mají v rukou západních mocností především odstrašující roli. Dokud tedy bude jadernými zbraněmi disponovat Rusko či třeba Severní Korea, je velice nepravděpodobné, že by se Západ svého arzenálu vzdal. A to i přes to, že se k tomuto kroku jaderné mocnosti zavázaly.  

Zdroj: TechInsider, UNPress

Jaké kroky je podle vás třeba podniknout k urychlení jaderného odzbrojení?

Diskuze Vstoupit do diskuze
70 lidí právě čte
Autor článku

Linda Niesnerová

Zobrazit další články