Střely Rusku mají docházet

Rusko má samozřejmě vlastní balistické rakety nebo řízené střely. Avšak podle mnoha odborníků mu začínají docházet moderní verze, jež mohly být přesně zaměřeny. Svědčí o tom fakt, že některé cíle rakety minou, dále používání starších zbraní, jako jsou protilodní Ch-22, na pozemní cíle nebo odpalování protiletadlových střel S-300. Íránské zbraně nejsou tak vyspělé jako ruské Iskander, které patří mezi světovou špičku, ale trefit se s nějakou odchylkou dokážou. Jakmile vybuchnou, zabíjejí jako jakákoli jiná výbušná zbraň.

iZdroj fotografie: Tasnim News Agency / Creative Commons / CC BY

Írán bezpochyby různé druhy střel a balistických raket má. I kvůli sporům se svými arabskými sousedy nebo plánování možného útoku na Izrael vyvíjel zbraně s dostatečným dosahem. Spolupracoval na nich i se Severní Koreou. O jejich účinnosti svědčí například některé zbraně, jež poskytuje radikálům útočícím na Izrael. Případně to dokazuje i útok 22 raketami, který Írán provedl proti americkým základnám v Iráku v odvetě za zabití generála Kásema Solejmáního v roce 2020.

Při tomto útoku měly být použity balistické rakety krátkého doletu Qiam 1. Jde vlastně o derivát bývalých sovětských raket Scud, avšak jsou značně upraveny. Mají bojovou hlavici o hmotnosti 750 kilogramů a dolet 800 kilometrů. Jejich odchylka od cíle má činit jen 10 metrů, což je velmi dobrá přesnost. Možná je udávaná hodnota trochu přikrášlena, ale americké základny rakety trefily. Údajně byly dodány i do Jemenu.

Velmi přesné rakety na náklaďáku

Írán disponuje například i raketami dopravovanými na nákladním podvozku s doletem 300 kilometrů nazvanými Fateh-110. První generace vstoupila do služby v roce 2002, avšak dnes je ve výzbroji již čtvrtá. Ta má udávanou přesnost 3 metry. Údajně má nejen inerciální navádění, ale i GPS. I když pravděpodobně půjde o civilní verzi, která sama je přesná jen v rozmezí zaměření nejpřesněji do 20 metrů.

Výhodou této rakety je fakt, že používá tuhá paliva. Předchozí íránské rakety s delším dostřelem používají kapalná paliva, což má v bojových podmínkách řadu nevýhod. Rusku by se tedy Fateh-110 hodily. Pokud by chtělo Rusko zasahovat cíle hluboko v ukrajinském území, mohlo by si pořídit Ghadr-110. V tomto případě se již jedná o raketu středního doletu, která má dosah až 2 000 kilometrů.

iZdroj fotografie: Hossein Velayati / Creative Commons / CC BY

Přesnost je udávána na 110 metrů maximální odchylky od zaměřeného cíle. Mohla by tedy sloužit k útokům na civilní infrastrukturu ve vzdálených městech, jako je třeba Lvov, například na nádraží atd. Jestli by byl Írán ochoten tyto nebo podobné zbraně Rusku dodat, to je samozřejmě otázkou. I to, kolik jich vůbec může dát k dispozici. Avšak pro ukrajinské civilisty by jejich dodávka nebyla dobrou zprávou.

Článek Rusko může od Íránu nakoupit i balistické rakety. Některé jsou i relativně přesné, na terorizování civilistů stačí se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.