Írán propašoval do Ruska zbraně

Podle dostupných informací byly dne 26. března převezeny z Iráku do Íránu RPG a protitankové střely patřící skupině šíitských milicí Hašd al-Šábí, radikální irácké miliční skupině podporované Íránem. Dle vyjádření velitele jednotky, jenž má na starosti příhraniční dodávky, měly být poté zbraně převezeny do Ruska. O necelý týden později, dne 1. dubna, pak hnutí Hašd al-Šábí demontovalo a připravilo k transportu také dělostřelecký raketometný systém Astros II brazilské konstrukce, který následně údajně rovněž putoval na Ukrajinu. 

„Je nám jedno, kam naše těžké zbraně putují, my je v tuto chvíli nepotřebujeme. Vše, co je zaměřeno proti USA, nám dělá radost,“ uvedl jeden ze zdrojů Hašd al-Šábí. Asi nejkontroverznější informací, kterou nejmenovaný zdroj poskytl britskému deníku Guardian, ovšem je, že Íránské úřady údajně darovaly Rusku také raketový systém protivzdušné obrany Bavar 373 íránské výroby, který je založen na ruském systému S-300.

Po rozpadu Sovětského svazu a mnohaletém zbrojním embargu ze strany Západu nalezl Teherán svého pragmatického spojence právě v Moskvě. Přestože íránská armáda používá převážně svou vlastní armádní techniku, Teherán i nadále nakupuje některé ruské zbraňové komplety. V roce 2011 však Teherán zkonstruoval svůj první funkční prototyp systému Bavar 373. Následovaly roky testování a úprav, plně funkční raketový systém byl oficiálně představen v roce 2019. V roce 2020 pak Íránci systém Bavar 373 poprvé použili během vojenského cvičení.

Testování v reálných bojových podmínkách

Moskva se nyní v důsledku tvrdých západních sankcí ocitá v čím dál větší izolaci. A zdá se, že aby udržela se svým soupeřem na bojišti krok, obrací se s prosbou o pomoc na své dřívější spojence. Vzhledem k tomu, že jedním z pilířů ruského obranného průmyslu je však právě výroba protiletadlových raketových systémů, je těžké si představit, že by měly ruské síly na bojišti potíže zrovna v této oblasti.

Můžeme spíše předpokládat, že Rusko má s Íránem dohodu o testování systému Bavar 373 v reálných bojových podmínkách. Tím by se dodávka tohoto systému ruským silám na Ukrajině dala docela dobře vysvětlit. Bojiště na Ukrajině je pro testování daleko vhodnější než bojiště v Sýrii. Především proto, že na Ukrajině máme dvě válčící strany.

Je tedy docela pochopitelné, že Teherán bude chtít ověřit schopnosti svého raketového systému v bojových podmínkách, kde letovou zónu na Ukrajině kontroluje právě Rusko a jedinými cíli pro zneškodnění íránským systémem jsou ukrajinské rakety a letadla.

Avizované dodávky zbraní a zřejmě i střeliva by představovaly dramatický posun v ruské válečné strategii, jakožto i posun ve vztazích s Íránem, který byl již dříve válečným spojencem Ruska. Pokud by se však pašování potvrdilo, celá situace by mohla mít velmi negativní vliv zejména na Irák, z jehož území dodávky údajně putují. Dojít by mohlo ke značnému snížení americké podpory tamní vládě a armádě, které od roku 2003 hostí americké jednotky.

Rusko shání zahraniční podporu

Američtí představitelé navíc uvedli, že Írán není jedinou zemí, od níž se Rusko snaží získat vojenskou podporu. Ve svém hledáčku má například i Čínu. Ta si však v ukrajinské otázce prozatím na veřejnosti stále udržuje poněkud neutrální postavení.

Z podpory v podobě dodávek vojenského vybavení Rusku pak Ukrajina obvinila Gruzii. Kyjevská zpravodajská služba ve svém nedávném prohlášení uvedla, že gruzínské jednotky obdržely od své vlády pokyn, aby nezasahovaly do pašeráckých sítí ve východní Asii. Proruská vláda sídlící v Tbilisi však toto obvinění odmítla.

Řada výše uvedených informací a tvrzení se může v budoucnu ukázat jen jako součást propagandistického boje. Je ale jasné, že rozsáhlé ekonomické sankce, které západní země v posledních týdnech na Moskvu uvalily, nutí Rusko jednat často poněkud nestandardně a hledat cestičky a spojence i tam, kam by se dříve s prosbou o pomoc nikdy neobracelo. To se může ukázat pro budoucnost jako nejen nežádoucí, ale i velmi nebezpečné jednání, při nemž mohou padnout lecjaká tabu.

Co když například tito nelegální dodavatelé zbraní do Ruska podmíní svoje další zásilky například předáním na oplátku nějakých zbraní hromadného ničení, sofistikovaných chemických zbraní, nukleárních zbraní apod? Je možné v tomto směru spoléhat na zdravý rozum představitelů Ruska v okamžiku, kdy sankce, které je tlačí stále více do rohu, zahrnují například zákaz dodávek zboží dvojího užití?

Velmi nejistá pozice Ruska

Tedy zboží, které má jak civilní, tak vojenské využití, jako například náhradní automobilové díly, některé druhy elektroniky a optických přístrojů atd., a začnou se dotýkat i běžných občanů Ruska přímo? Je jasné, že zboží se zjevným vojenským využitím je samozřejmě sankcemi absolutně vyloučeno. Řada ruských výrobních linek na vojenský materiál byla proto přísnými sankcemi silně zasažena.

Přičemž Ukrajina uvedla, že hlavnímu ruskému závodu pro výrobu obrněných vozidel Uralmaš a továrně na výrobu traktorů došly díly pro výrobu a opravy tanků. V těch podnicích pracuje mnoho desítek tisíc lidí a v okamžiku, kdy prostě a jednoduše ztratí práci, nastanou i sociální problémy, které ruské vedení bude chtít řešit za každou cenu.

Je tedy pravděpodobné, že Rusko bude i nadále usilovat o zahraniční spolupráci při obcházení embarga, zvláště ve vojenské oblasti, a to i za cenu, na kterou by v normální situaci nechtělo ani pomyslet. Jenže zoufalí lidé dělají zoufalé věci.

Nakolik pravdivou vidíte informaci, že Írán posílá Rusku zbraně?

Zdroj: TheDefensePost, Army-Technology

Článek Rusko na Ukrajině využívá i zbraně pašované Íránem podporovanými iráckými milicemi. Dodán byl i raketový systém PVO Bavar 373 se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.