Konfigurace simulátorů bude proměnlivá

Armáda a Rheinmetall na projektu pracují již od roku 2020. Díky němu se podařilo soustředit řadu expertů z dalších partnerských firem, kteří se na přípravě cvičebních center podílejí. V celé Kanadě by jich nakonec mělo vzniknout pět, a to v hlavních místech soustředění armády, aby se výcviku mohlo snadno účastnit co nejvíce příslušníků ozbrojených sil.

Výhodou center bude skutečnost, že se nebude jednat o jeden simulátor, kde by nějaké posádka cvičila. Naopak ho bude tvořit celá řada středně a vysoce pokročilých simulátorů, které budou navzájem síťově propojeny. Cvičit se na nich budou společně posádky lehkých obrněných vozidel, taktických obrněných hlídkových vozidel nebo hlavních bitevních tanků Leopard 2. Jednotlivé pracovní stanice by měly simulovat různá vozidla.

iZdroj fotografie: Uživatel Amqui / Creative Commons / CC BY-SA

Jednotlivé trenažéry bude možné měnit podle toho, jaké situace a jaká vozidla budou v té době potřebovat výcvik. Využívat by se mělo i prostředí rozšířené virtuální reality, které by dokonce simulovalo bojové situace. Díky síťovému propojení tak budou moci jednotlivé posádky spolupracovat podobně, jako by tomu bylo ve skutečnosti.

Kanada předpokládá, že díky výstavbě center by v místě jejich vybudování měla vzniknout vysoce kvalifikovaná pracovní střediska, jejichž pracovníci budou nutní pro jejich obsluhu. Bude také potřeba změnit řadu současných výcvikových metod. V podstatě to bude znamenat, že vojáci budou v menší míře se svými vozy jezdit na skutečná cvičiště, i když samozřejmě ani tento výcvik nezmizí, protože nejde ničím zcela nahradit. Ale sníží se tak spotřeba pohonných hmot a také se tak prodlouží životnost jednotlivých bojových strojů.

Armáda zaspala dobu

Výše uvedené informace prokazují v podstatě to, že někteří vojenští velitelé konečně pochopili, že jejich děti a vnuci na síťových hrách s válečnou tematikou, například ve známém Worlds of Tanks, dokážou pomocí svých domácích počítačů s několika obrazovkami a díky speciálním perifériím velmi rychle a efektivně zvládnout nejrozmanitější vojenskou pozemní techniku, jejíž skutečné funkce v boji dokázali dnešní tvůrci síťových her dokonale naprogramovat.

Většinou tak věrně, že přesně kopírují vlastnosti a schopnosti jednotlivých vojenských vozidel, obrněných transportérů a tanků přímo v terénu a simulovaném boji. Bez ohledu na stupně různých utajení a „neveřejnosti“ řady dat a údajů. Podobným vývojem prošly herní simulátory letecké, které byly velmi populární a již v 80.–90. letech minulého století dospěly do takových forem, že běžný civilní uživatel / letecký fanoušek si mohl koupit doslova „kokpit“ jím zvoleného letadla v měřítku 1 : 1.

Do toho se mohl posadit, předtím k němu mohl dokoupit příslušnou hru, speciální hrací helmu atd. a po síti začít „létat“, bojovat, navazovat spojenectví s podobně „postiženými“ fandy on-line, absolvovat s nimi téměř reálně probíhající letecké válečné kampaně na historických i soudobých elektronicky generovaných letounech apod. Letecké simulátory přitom v primitivnějších formách používala různá letectva ve světě již v dávnověku, známé jsou třeba velmi jednoduché československé simulátory PCK z 50. let.

Nebo mechanické simulátory vyráběné v továrně Letov pro L-29 a později s televizními obrazovkami pro L-39. Ale až rozvoj moderních počítačů a obrovský boom síťových leteckých her – simulátorů dokázal přesvědčit i sebekonzervativnější vojenské plánovače, že v této oblasti vznikly pro výcvik vojenských pilotů kvalitativně nové a netušené možnosti. Dá se říci, že totéž se značným zpožděním pochopili vojenští páni i co se týká pozemní vojenské techniky. Inu, daňové poplatníky v Kanadě to bude něco stát…

Jak velkou část výcviku vojáků podle vás mohou nahradit simulátory?

Zdroj: ArmyTechnology

Článek Posádky bojových vozidel kanadské armády budou konečně cvičit i na pokročilých simulátorech, a to i bojové situace se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.