Obchodování (nejen) s kancelářskými potřebami

V americké armádě lze formou výměny získat mnoho zajímavých a užitečných věcí. V běžném vojenském životě zde tak dochází k „taktickému“ využívání kancelářských zásob. Čeští vojáci mají podobné zkušenosti z Afghánistánu, kde nebyl problém za tzv. sixpack nealkoholických piv, získat zdroje do radiostanic, antény či jiné (pro Američany) odepsatelné vybavení. Podobný přístup se nicméně povětšinou v civilní firmě netoleruje a označení za zloděje je zde nasnadě.

iZdroj fotografie: Depositphotos

Sprosté nadávky mezi kolegy

Ideálem je, když mají mezi sebou vojáci až bratrské vztahy a fungují stylem jeden za všechny a všichni za jednoho. V takovém prostředí je pak běžné, že se vojáci titulují všemožnými nadávkami během většiny situací. Ovšem zkuste v civilní firmě při pondělní poradě nazvat kolegu „mužským přirozením“, nezbude vám pak nic jiného než podobný úlet svést na nedostatek ranní kávy a doufat, že to nadřízenému vysvětlíte.

Rozbití drahého vybavení

Americká armáda má oproti té české výhodu v tom, že disponuje dostatkem finančních prostředků. Je zde tak téměř vše postradatelné, na vše existuje odborník, který to opraví, a nedochází zde ke zbytečným mnohadenním prostojům, kdy vybavení chybí. Bezohledné zacházení s vojenským materiálem je tu tedy tolerováno, ale podobné zacházení s vybavením, nedej bože úmyslné rozbití, by v civilu (ale ani v české armádě) zcela jistě pozornosti neuniklo.

iZdroj fotografie: Depositphotos

Žertování na pracovišti

V armádě obecně je běžné, že si vojáci navzájem provádí různé žertíky. Výjimkou tak není krém na boty vymačkaný na kliku nebo úmyslně vylitý šampon v batohu. To by ostatně pravděpodobně prošlo i v civilu. Ovšem nechat své podřízené nasbírat okolo 150 šneků a následně je kolegovi v kanceláři schovat úplně všude, to už je minimálně na zdlouhavé vysvětlování v kanceláři nadřízeného.

Zbraň nošená neustále u sebe

Voják si neustále hlídá svoji zbraň. Po návratu ze cvičení, nebo ze zahraniční operace, tak může nastat několik velice nervózních chvil, než mu dojde, že je v supermarketu s rodinou. Pokud si však pro svůj lepší pocit pořídí zbraň i v civilu, může vzniknout problém. Asi v žádné civilní firmě mu nošení zbraně na pracoviště neprojde. Nezbývá pak nic jiného než se vyhazovu vyhnout tím, že zbraň nechá doma v trezoru.

iZdroj fotografie: Depositphotos

Každodenní kocovina na pracovišti

Téměř každý si tu a tam večer po práci dá skleničku či dvě alkoholu. Problém nastává ve chvíli, kdy jsou vojáci odloučeni od rodiny a z konzumace alkoholu si vytvoří své druhé zaměstnání. Po prohýřených večerech následují těžká rána, která se činností vojáka dají relativně snadno skrýt, ale v civilních firmách (obzvlášť v kancelářích) nezbývá nic jiného než se přimknout ke kávě a „alkoholismus“ nechat na víkend.

Specifický smysl pro humor

V armádách po celém světě mívají vojáci poněkud rozdílnější smysl pro humor než zbytek populace. Tento smysl pro humor je většinou černější, morbidnější a mnohdy se nesetkává s pochopením. Po odchodu do civilu ale není dobré tento smysl pro humor skrývat. Důležité je naopak přistoupit k vysvětlení, proč takový smysl pro humor člověk má. Zejména proto, aby si jeho kolegové nemysleli, že je šílený psychopat.

Zdroj: Wearethemighty

Článek V armádě zcela běžné situace, ale v civilu by vám za ně hrozil vyhazov. Co všechno si vojáci mohou dovolit? se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.