Trnitá cesta

S požadavkem na stavbu nových letadlových lodí přišla již roku 1997 vláda Tonyho Blaira. Letadlové lodě měly být původně daleko menší a skromnější. Jejich výtlak měl být pouhých 40 000 tun. Do soutěže se přihlásilo několik firem, včetně amerického Boeingu, vítězem se nakonec stalo BAE Systems.

iZdroj fotografie: Andrew Linnett / MOD / Creative commons / OGL

Boj o to, jak bude vypadat nový britský letadlový nosič, teprve začal. V první řadě se změnila jeho velikost. Ukázalo se, že původní výtlak je příliš malý pro předpokládané spektrum úkolů lodi. Stejně obrovské spory se vedly o její výzbroj a výstroj. Admiralita a ministři se přeli o to, zda má být loď vybavena katapulty a jaká letadla z ní budou operovat. Tato úřední válka se vedla neuvěřitelných 10 let a ovlivnila konstrukci a stavbu lodi.

Specifická silueta

Letadlové lodě třídy Queen Elizabeth měří 280 metrů, šířku mají 39 metrů a ponor 11 metrů.  Výtlak činí 65 000 tun. Nové přírůstky Royal Navy jsou snadno rozpoznatelné podle své siluety. Místo jednoho ostrova, jak bylo dosud zvykem, mají na levoboku ostrůvky dva. V předním je řízení plavby a v zadním je letové kontrola.

Toto řešení přináší řadu výhod. Díky rozdělení má loď lepší plavební vlastnosti a neopírá se do ní tolik vítr. Jak z předního, tak zadního ostrůvku je lepší výhled a námořníci a letci si „nemluví do práce“. Přehledový letecký radar S1850M s dosahem 400 kilometrů umístěný na předním ostrovu není rušen 3D radarem Type 997 Artisan s krátkým a středním dosahem (200 metrů až 200 kilometrů), který je nyní na zadním ostrůvku.

iZdroj fotografie: Andrew Linnett / MOD / Creative Commons / OGL

Ostrůvky mají také klíčový vliv na konstrukci pohonu lodě. V každém můstku je totiž komín. To dovoluje od sebe hermeticky oddělit obě strojovny lodě, a Queen Elizabeth by tak měla být schopna operovat i s jednou zaplavenou či plně vyřazenou strojovnou. Pohon lodi je založen na systému CODLAG (Combined diesel-electric and gas).

Čtyři námořní motory Wärtsilä 38, každý s výkonem 11,6 MW, pohání dvě plynové turbíny Rolls-Royce Marine Trent MT30 s výkonem 36 MW. Ty dodají energii čtyřem elektrickým motorům GE, které teprve dávají výkon dvěma lodním šroubům. Ač se toto řešení zdá složité, skýtá řadu výhod. Pohon především lépe reaguje a je tišší. Maximální rychlost lodí je 25 uzlů (46 kilometrů v hodině) a akční rádius je 18 500 kilometrů.

Řada kontroverzních rozhodnutí

Hangár má na délku 155 metrů, na šířku 33,5 metrů a na výšku 8–10 metrů. Může v něm být uskladněno až 20 strojů. Z hangáru vedou dva výtahy a každý z nich je schopen na palubu během minuty dostat dvě F-35 nebo jeden C-47 Chinook. Paluba Queen Elizabeth je dostatečně dlouhá, aby na ní mohla startovat a přistávat tradiční letadla.

Pro loď se vyvíjel jak katapult, tak brzdný systém. Vzhledem k tomu, že cena systému stále bobtnala, bylo nakonec rozhodnuto, že třída bude vybavena „skokanským můstkem“ známým ze starších letadlových lodí Británie, Španělska nebo Ruska a na typy s krátkým vzletem STOVL.

iZdroj fotografie: Luke Photo / MOD / Creative commons / OGL

To prakticky omezilo výzbroj lodi na jediný dostupný typ letadla, tedy na F-35B Lightning. V mírovém stavu z lodí operuje 24 letadel. V případě nouze však loď unese až 36 strojů. Vedle letadel třída Queen Elizabeth nese ještě 14 vrtulníků. V březnu 2021 vyplynulo, že admiralita bude do budoucna chtít vybavit lodě americkým elektromagnetickým katapultem a přistávacím systémem.

Pro přepravu pasažérů nebo výsadku jsou k dispozici i čtyři kryté čluny. Obranu lodi doplňují čtyři systémy protiletadlové Phalanx, šest automatických protiletadlových systémů DS30M Mk2 ráže 30 milimetru a šest rotačních kulometů M134 proti člunům nepřítele.

iZdroj fotografie: Kenny Smith / Creative commons / OGL

Posádku lodi tvoří 679 námořníků. S leteckým personálem a námořní pěchotou se počet mužů a žen na palubě rozroste na 1 600. Posádka má k dispozici čtyři kuchyně s jídelnami, čtyři fitness centra, kino a kapli. Je veřejným tajemstvím, že obsazení pozic napjalo kapacity námořnictva na maximum. Kvůli přesunu posádek musely být některé menší lodě odstaveny. V případě ztráty bojových pilotů dokonce hrozí omezení operačních sil letek.

Do služby

Trup HMS Queen Elizabeth byl položen roku 2009. Trup HMS Prince of Wales následoval o dva roky později. Největší nepřítelem stavby obou lodí byl rozpočet. Ten z předpokládaných 4,1 miliardy liber (121 miliard Kč) v roce 2015 nabobtnal do roku 2017, kdy byla spuštěna druhá loď na plných 6,2 miliardy liber (184 miliard Kč). I s F-35 je problém. Britská vláda uvažuje, že neodebere všech objednaných 138 strojů a ušetřené peníze vloží do vývoje vlastního bojového stroje 6. generace Tempest.

HMS Queen Elizabeth byla spuštěna roku 2014 a uvedena do služby roku 2017. Jejím domovským přístavem se stal Portsmouth. HMS Prince of Wales byla uvedena do plné služby roku 2019 a kotví v Liverpoolu. Obě lodě se během zkoušek potýkaly z rozsáhlými potížemi včetně několika případů zatopení sekcí.

iZdroj fotografie: Petty Officer JJ Massey / Creative commons / OGL

Dnes jsou obě jádrem dvou námořních Úderných svazů, a tedy i jádrem Royal Navy. Podle nové globální strategie britské vlády budou tyto skupiny mít schopnost zasáhnout po celém světě. Dne 22. května 2021 se HMS Queen Elizabeth vydala na cestu kolem světa.

Na dalekou cestu ji vyprovodila nejen druhá jednotka třídy HMS Prince od Wales, ale i královna Alžběta II. Obě lodě se poprvé setkaly na volném moři již 19. května. Lze předpokládat, že se jmény obou lodí se budeme setkávat ještě dlouho a často.

Zdroj: UK Defence Journal

Článek Dvojitá pýcha Velké Británie, letadlové lodě HMS Queen Elizabeth a HMS Prince of Wales poprvé pluly bok po boku se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.