Obě strany konfliktu na Ukrajině používají útočné pušky Kalašnikov. Jde ale o jiné zbraně než světoznámý AK-47

Útočná puška již je řadu desetiletí základní zbraní pěchoty v armádách po celém světě. Kombinuje v sobě dobré vlastnosti pušky a samopalu.

i Zdroj fotografie: Vitaly V. Kuzmin / Creative Commons / CC BY-SA
                   

Pokud se podíváte na záběry ze současného rusko-ukrajinského konfliktu, uvidíte v rukách vojáků obou stran nejspíše shodnou nebo velmi podobnou zbraň. Pro laiky, kteří se o výzbroj příliš nezajímají, půjde prostě o nejrozšířenější útočnou pušku na světě Kalašnikov AK-47. To je ale velmi rozšířený omyl, protože tyto zbraně ruská ani ukrajinská armáda jako standardní dávno nevyužívá. Jejich vojáci jsou spíše vyzbrojeni podobně vypadající zbraní AK-74 nebo nějakou z jejích verzí.

Starý AK-47 byl příliš těžký

Když konstruktér Michail Kalašnikov přišel ve 40. letech se svojí útočnou puškou AK-47, získala Sovětská armáda moderní pěchotní zbraň. Byť se jednalo o povedenou konstrukci, měla několik nevýhod. Jednou z nich byla vysoká hmotnost. Proto již o 10 let později byla zavedena nová zbraň AKM s odlehčeným pouzdrem, jednodušší výrobou a dalšími vylepšeními. Byla asi o 700 gramů lehčí, což pro vojáka s plnou polní znamená značné ulehčení.

Ovšem v 60. letech spatřila světlo světa americká útočná puška M-16. Ta místo nábojů ráže 7,62 mm NATO začala používat vysokorychlostní střelivo 5,56 x 45 milimetrů. Projektily této zbraně byly sice lehčí, ale nabízely přesnost a vyřešen byl i jejich zraňující účinek. Menší náboje znamenaly, že jich vojáci mohli nést více, a to zhruba o třetinu. Což byla v přímém konfliktu velmi zásadní výhoda.

iZdroj fotografie: Gennadiy Dubovoy / Creative Commons / CC BY
Voják s AK-74

Sovětský svaz proto také začal vyvíjet podobné střelivo a nakonec zavedl náboj 5,45 x 39 milimetru. Jde o štíhlý náboj s kombinovaným ocelovým a olověným jádrem projektilu s počáteční úsťovou rychlostí cca 900 m/s (z 415 mm dlouhé hlavně). Zbraň, kterou pro něj sovětská armáda požadovala, měla být spolehlivá jako AKM, ale měla mít větší přesnost a vylepšené i další parametry.

Do finále výběru se dostaly dvě pušky a nakonec zvítězil návrh, za kterým stál tým koncernu Kalašnikova, dříve IŽMAŠ Tula. V podstatě navrhl úpravu AKM tak, aby místo původních používala nové sovětské náboje ráže 5,45 mm. Její název byl AK-74, Kalašnikovova útočná puška vzoru roku 1974.

Proto jsou si zbraně s předchozími variantami tak podobné. Nová útočná puška má spolu s AKM asi polovinu dílů naprosto shodných. Zůstala zachována i základní konstrukce. To byla výhoda, protože vojáci tak vlastně dostali zbraň, na kterou byli zvyklí. Sovětská armáda ji poprvé nasadila během svého angažmá v Afghánistánu. Spojené státy byly údajně na zbraň tak zvědavé, že za první exemplář zaplatily několik tisíc dolarů.

Puška s velmi dobrými parametry

Základní AK-74 je 943 milimetrů dlouhá a délka její hlavně je 415 milimetrů, ale existují i kratší verze. Asi nejmarkantnější vzhledovou změnou proti AK-47 a AKM je použití masivního plynového nástavce, tj. kompenzátoru na konci hlavně, který výrazně snižuje zpětný ráz zbraně a redukuje její zdvih při střelbě.

Dále pak drážky na obou stranách pažby a rovněž výčnělky na dřevěném předpažbí, aby hned při stisku rukou střelec poznal, že má pušku s jiným nábojem než podobné AK-47 a AKM. Pažba má u AK-74 odlehčovací prohlubně. Liší se i konstrukce sklopné pažby v krátké verzi zbraně. Lisované ocelové zásobníky byly nahrazeny plastovými výrazné oranžové barvy, která ale byla velmi rychle změněna na švestkovou nebo černou, protože oranžová barva byla velmi demaskující.

Mají proti předchůdcům rozdílný tvar, jejich „banánové” zakřivení je asi poloviční. Hmotnost prázdné zbraně je 3,07 kilogramu, zásobník má hmotnost 230 gramů. Projektily opouštějí hlaveň rychlostí až 900 metrů za sekundu. Efektivní dostřel je 500 metrů, maximální přes 3 kilometry. Zbraň standardně využívá zásobník na 30 nábojů. Je schopna pálit kadencí až 650 ran za minutu.

iZdroj fotografie: Vitaly V. Kuzmin / Creative Commons / CC BY-SA
AK-74U s doplňky

AK-74 je vybavena pevnými mířidly, ale na mnohé verze lze umístit různé vybavení, například jiná mířidla či granátomet. Je známo deset různých variant zbraně, zkrácené, se sklopnou pažbou, s různými nástavci, atd. Zbraň nakonec nezůstala jen ve výzbroji nástupnických států SSSR, ale licenčně se vyráběla v Bulharsku a Rumunsku, nebo se ve velkých počtech exportovala.

Také se různým způsobem upravovala a modernizovala. Například ruská armáda už standardně využívá AK-74M z roku 1990, která je odlehčená, má montážní lištu a laminátovou pažbu. Její další vývoj proběhl v průběhu 90. let a vznikly pušky AK-101 až 108. Přesto je stále ještě ve výzbroji v Rusku verze AK-74M, i když od roku 2018 ji nahrazují nové AK-12.

Jak si AK-74 vede ve srovnání s modernímu útočnými puškami, jako je Bren 2?

Zdroj: Military-history

Diskuze Vstoupit do diskuze
144 lidí právě čte
Zobrazit další články
Události247.cz
Události247.cz
Západ může reagovat na jaderný krok ruského prezidenta hned několika způsoby
VědaŽivě.cz
VědaŽivě.cz
Jak je možné, že lidé přežili dobu ledovou: Museli být kreativní, zruční a dokonale sehraní
JakZdravě.cz
JakZdravě.cz
Šťáva z kysaného zelí je pro tělo ultimátní zázrak. Mimo jiné podporuje hubnutí a ocení ji také diabetici
adbz.cz
adbz.cz
Zázvor je na podzim a v zimě k nezaplacení. Vypěstovat ho je hračka, navíc má až 3krát větší sílu než ten z obchodu