Ruské tanky se musí vážně obávat

Ukrajina má zájem o konkrétní druh zbraní. Ruská armáda má početné svazy tanků a dalších obrněných vozidel, a i když s nimi v současné době příliš neútočí, lze protitankové rakety využít třeba k útokům na nákladní automobily zásobovacích konvojů. Nejznámějším systémem jsou americké rakety Javelin, které Ukrajině poskytlo už několik zemí. Dokáží zasahovat obrněná vozidla finálním útokem shora na vzdálenost až čtyři kilometry. Účinné, ale s menším dosahem, jsou britsko-švédské NLAW, ty dodala ve velkých počtech Velká Británie.

Ovšem Ukrajina dostala i méně sofistikované, avšak stále účinné zbraně, které její vojáci dobře znají. Příkladem může být dodávka ze Slovenska, možná i z Česka, které sem ze skladů a z vlastní výzbroje poslalo starší ruské jednorázové raketomety RPG-75. Ty mají účinný dostřel 300 metrů, maximální až kilometr. Nedokáží zničit tank s dynamickou ochranou, ale jsou smrtelné pro běžná a doprovodná obrněná vozidla. Snadno se přenáší, váží jen 3,2 kilogramu.

Velmi podobné parametry mají americké raketomety M72 LAW, které na Ukrajinu ve velkých počtech dodala třeba Kanada. Ze Švédska zase do země zamířilo 5 000 raketometů AT4. Jde též o jednorázový protipancéřový systém, ale o hmotnosti přes 6 kilogramů, a tedy účinnější a s efektivním dostřelem 300 až 500 metrů. Další země dodaly i švédské opakovaně použitelné systémy Carl Gustav M2 a M3 a německé Panzerfaust 3.

Posílení protiletadlové obrany

Slabinou ukrajinské armády je nevelké letectvo a zastaralá protivzdušná obrana. Tu se spojenci pokusili zesílit masivními dodávkami ručních protiletadlových systémů kategorie MANPADS. Nejznámější z nich jsou americké FIM-92 Stinger. Dokáží zasahovat cíle do vzdálenosti 8 kilometrů a výšky 3 500 metrů. Účinné jsou hlavně proti vrtulníkům, ale Ukrajinci jimi nebo podobnými typy zvládli sestřelit i několik moderních ruských letadel.

Ruční protiletadlové rakety, které země dostává, mají obecně velmi podobné vlastnosti a liší se jen mírně v některých parametrech. Avšak platí, že je s nimi nemožné ničit letadla ve větších výškách. K dodávaným typům patří i původně sovětské systémy Strela-2 ze skladů po bývalé armádě NDR, i když některé zprávy hovoří o jejich ne zcela 100% technickém stavu kvůli údajným zjištěným mikrotrhlinám v tělese motoru.

Dodávaná je i novější ruská konstrukce Igla stejné kategorie. Z této sovětské střely konstrukčně vycházejí i dodávané nové a velmi účinné polské systémy Piorun. Možné je, že Ukrajina již dostala i francouzské Mistral. Její letectvo by měly posílit i stíhací letouny MiG-29 z Polska, o které má Ukrajina velký zájem, jelikož její piloti jsou na ně vycvičeni.

Jejich dodávka se ale zatím zadrhává na jednání mezi Polskem a USA, protože polské Migy mají už zabudovány spojovací a elektronické systémy aliance NATO, což je velký problém. Zazněla i slova o možné dodávce případně vyřazovaných bitevních letadel A-10 z USA, která by se hodila k napadání ruských kolon, ale zřejmě jde o fámy. To však není schváleno a otázkou je, jak by se na ně ukrajinští piloti přecvičili, nebo kdo by je vůbec pilotoval.

Ruční zbraně a munice

Ukrajina však nezískává jen výše uvedené typy zbraní. Podle zpráv z médií jí spojenci dodali i ruční zbraně. Příkladem může být Česko se samopaly vz. 58 a vz. 61, kulomety vz. 59 a pistolemi. Ty mohou někdy využívat i jiné střelivo než hlavní ukrajinská útočná puška AK-74 či další ruční zbraně. Ukrajina k nim příslušné střelivo dostává. Avšak se zbraněmi s odlišným střelivem (sa vz. 61, pistole) údajně spíše vyzbrojuje jednotky teritoriální obrany než vojáky v první linii.

Další důležitou součástí dodávek jsou prostředky pro individuální vybavení vojáků. Ty tvoří především různé typy neprůstřelných vest či nosičů balistických plátů a moderní neprůstřelné helmy. Je zaregistrována ukrajinská poptávka i po individuálních systémech nočního vidění nebo zájem o laserové značkovače. Ukrajinci mají logicky velký zájem třeba i o zdravotnický materiál, který by jim umožnil kvalitně se starat o zraněné bojovníky, ale i raněné civilisty.

Kromě standardního obvazového materiálu poslalo Česko například i odlehčená nosítka na přepravu raněných. Díky neutuchajícím bojům a velké spotřebě munice země potřebuje další střelivo do darovaných či již vlastněných zbraní. Rusko totiž hned na počátku bojů zničilo mnoho ukrajinských skladů s vojenským materiálem a uskladněnou municí.

Do země tedy proudí ve velkém munice jak do ukrajinských ručních zbraní, tak pro její dělostřelectvo, jako jsou například granáty ráže 152 milimetrů z Česka. Polsko poslalo munici ráže 73 milimetrů, která je použitelná třeba ve zbraních BMP-1. Je jisté, že Ukrajinci budou střeliva potřebovat ještě mnohem více. Boje však vyžadují i jiný druh pomoci, zájem projevili logicky i o pohonné hmoty či logistické vybavení.

Jaké zbraně by spojenci měli nyní poslat Ukrajině?

Zdroj: Insider, 19FortyFive

Článek Válečná hydra vyžaduje velké množství zbraní. Na Ukrajinu proudí velmi široká paleta vojenského vybavení z mnoha zemí se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.