Armáda USA staví nejmocnější laserovou zbraň všech dob. Ostatní země se mají čeho obávat

Země, která disponuje silnějšími zbraněmi než její potenciální nepřátelé, je jednoduše ve výhodě. Ve snaze zůstat na špici velmocí s vyspělou armádní technologií vypsalo americké ministerstvo obrany výzvu na vývoj ultrakrátkého pulzního laseru (USPL, Tactical Ultrashort Pulsed Laser). Výsledná zbraň je určená nejprve pro zevrubné testování samotnou armádou, později by (při úspěšných testech) pokračovala do masové výroby.

Výkon o tří řády vyšší

Vyvíjená zbraň má disponovat o celé tři řády vyšším výkonem než běžně dostupné současné laserové systémy. Nepřátelský cíl bude schopná zneškodnit pomocí elektromagnetického pulsu, čímž se zásadně odliší od současných laserových zbraní. Ty působí na své cíle pomocí kontinuální vlny, kdy na nich musejí setrvat po dobu několika vteřin. Během této doby jsou části např. dronu zahřívány na vysokou teplotu, při které se taví, nebo vybuchnou.

iZdroj fotografie: Creative Commons / Public Domain

Součástí výzvy je také požadavek na celkové zvýšení výkonu zbraně za současného zmenšení velikosti a snížení váhy zařízení (požadavek tzv. SWaP). Vývoj této armádní zbraně je koncipovaný do tří fází, přičemž první fáze zahrnuje analýzu a návrh navrhované koncepce architektury laseru. Během druhé fáze dojde k výběru návrhů, které budou použity při samotné výrobě, testování a vyhodnocení prototypu laseru.

Třetí fáze je dokončovací, přičemž dodavatel musí spolupracovat s vládou Spojených států na dokončení systému USPL za splnění všech požadavků. Zároveň zde dojde k integraci vyzkoumané technologie do samotného laserového systému a k jeho následnému testování v armádním demonstrátoru laserů. Kromě uvedených vlastností musí zbraň prokázat i odpovídající odolnost pro použití na příslušných armádních platformách.

Nejsilnější laserová zbraň na světě

Současné laserové systémy s vysokoenergetickým laserem (HEL, high energy laser), které se využívají pro armádní účely, ke svému fungování využívají laserové zdroje se spojitou vlnou (CW, continuous wave). Výstupní výkon těchto zařízení se pohybuje v řádu kilowattů. Pro zásah cílů využívají absorpce záření, kvůli němuž je cíl buď spálen, roztaven, nebo jsou zahlceny jeho optické senzory. (Na názorné video se můžete podívat pod článkem.)

iZdroj fotografie: Creative Commons / Public Domain

Vzhledem k pokroku v souvislosti s technologiemi diodových a vláknových laserů se systémy HEL stávají stále odolnějšími a jsou integrovány do platforem využívaných pro boj na moři či na pevnině. Ačkoliv mají CW lasery nesporné výhody, stále potřebují být v kontaktu se svým cílem po dobu několika (dlouhých) vteřin, zatímco USPL laser ke zničení cíle potřebuje jeden přesně mířený „výstřel“, během něhož uvolní 1 bilion wattů energie.

Prototyp musí naplnit všechny požadavky

Výzva ministerstva obrany Spojených států se tedy soustřeďuje na vývoj zbraně, která bude schopná neutralizovat hrozbu prostřednictvím tří různých mechanismů – ablace materiálu z cíle (odtavování, odnětí materiálu), pomocí generace lokalizovaného elektronického rušení používaného k přetížení vnitřní elektroniky cíle a zahlcení senzorů prostřednictvím širokopásmové generace superkontinua ve vzduchu.

iZdroj fotografie: Vitaly V Kuzmin / Creative Commons / CC BY-SA

Značné rozdíly v mechanismech šíření i v letuschopnosti činí z technologie USPL zajímavou zbraň, která by našla uplatnění v řadě misí. Během posledních dvaceti let zaznamenala uvedená technologie značný pokrok, avšak ten je potřeba uplatnit zároveň s požadavky na SWaP. Výzva na vývoj USPL byla zveřejněna v prosinci roku 2019 s uzávěrkou v únoru roku 2020. Lze tedy předpokládat, že v současné chvíli probíhá výběrové řízení, popřípadě již započal samotný vývoj.

Zdroj: Road and Track, DYNETIKA