Diplomacie, která přestala fungovat

Ještě v březnu 2025 existovala naděje. V saúdském Rijádu zasedly expertní skupiny USA a Ruska ke stolu a dohodly se na principech bezpečné plavby v Černém moři, na omezení použití síly a zákazu vojenského využití obchodních lodí. Výstupy jednání zveřejnil Bílý dům. O patnáct měsíců později z těch principů nezbylo nic použitelného. Kremelský poradce Jurij Ušakov 18. června 2026 prohlásil, že ukrajinské útoky na ruské území „odsunují“ perspektivu jakýchkoliv přímých kontaktů mezi Putinem a Zelenským. Formální dekret „končíme jednání o Černém moři“ Moskva nevydala. Nepotřebuje ho. Místo slov mluví drony, od začátku roku jich na ukrajinské přístavy zamířilo přes 1 500.

Koridor, kde se hraje o život

Americká námořní správa MARAD drží pro Černé a Azovské moře aktivní bezpečnostní varování platné do září 2026. Hovoří o vysokém riziku poškození obchodních lodí střelami, drony, bezosádkovými prostředky a minami, a to i záměnou cíle nebo chybou výpočtu. Posádky obchodních lodí v koridoru dnes fungují téměř jako civilisté v přímé bojové zóně.

Přesto koridor nezkolaboval. Ukrajinské přístavy od ledna 2026 odbavily 40 milionů tun nákladu, v prvním čtvrtletí dokonce přes 63 tisíc TEU kontejnerů, meziročně o 43 % více. Lodě stále plují. Jenže každá cesta do Velké Oděsy je sázka na to, zda projdou bez zásahu. A Rusko nemusí zastavit každou loď. Stačí držet trasu ve stavu permanentního ohrožení: drahého pojištění, tvrdšího schvalování plaveb a strachu posádek.

Svět reaguje, ale střílí slovy

Generální tajemník Mezinárodní námořní organizace Arsenio Dominguez na zasedání 8. června označil útoky na obchodní a záchranná plavidla v Černém moři za nepřijatelné a zmínil mrtvé a zraněné námořníky. Turecké ministerstvo zahraničí po útoku na Tureckem vlastněnou loď 29. května varovalo před nekontrolovanou eskalací a požadovalo návrat k jednáním. Mezinárodní komora lodní dopravy odsoudila útoky už v lednu. Signál o přímém vojenském zásahu Západu, třeba o eskortách do Oděsy, se ale v otevřených zdrojích neobjevil. Reakce zůstává v rovině varování, diplomatického tlaku a pojistných sazeb.

Obilí, které nemá kudy odejít

Tady se bezpečnostní krize mění v ekonomickou. Přes černomořské přístavy proudí více než 90 % ukrajinského exportu obilí. Železniční a silniční alternativy přes takzvané koridory solidarity nesou podle dat Evropské komise z dubna 2026 jen asi 10 %. Reuters 18. června varoval, že měsíční vývoz obilí z Ukrajiny může kvůli útokům spadnout o víc než třetinu. Ukrajina se v posledních sezonách podílela zhruba šesti procenty na světovém exportu pšenice a jedenácti procenty na exportu kukuřice. To není číslo, které zmizí bez následků.

Pro český trh by přímý šok nemusel být okamžitě dramatický; hlavními zdroji agrárního dovozu do Česka jsou Německo a Polsko, Ukrajina měla v roce 2025 podíl 2,6 % mezi třetizemními dodavateli. Navíc produkce pšenice v EU v sezoně 2025/26 stoupla na 144 milionů tun. Nepřímý dopad ale reálný je: rozkolísané burzovní ceny, dražší přepravné a pojištění se promítnou do cen mouky, pečiva i krmiv i v zemích, které z Ukrajiny přímo nedovážejí.

Strategie dusivého tlaku

Srovnání s obilnou dohodou z roku 2022 ukazuje, jak daleko se situace posunula. Tehdy existoval formální čtyřstranný režim s OSN a Tureckem, bezpečnostní koridor a inspekční mechanismus. Po ruském odstoupení v červenci 2023 Ukrajina spustila vlastní obchodní trasu. Rijádský rámec z března 2025 byl už užší, bez společného kontrolního aparátu, spíš sada principů než funkční systém. A dnes? Dnes principy nahradily drony.

Moskva nepotřebuje formálně vyhlásit totální blokádu. Stačí udržovat režim opakovaných zásahů, v prvním čtvrtletí v průměru jednou za pět dní, v červnu ještě častěji. Každý útok zdraží pojištění, zpomalí odbavení, odradí část rejdařů. Koridor přežívá, ale krvácí. A s ním krvácí i ukrajinská válečná ekonomika, globální trh s obilím a důvěra námořníků, že cesta do Oděsy není poslední plavba jejich života.

Článek Kreml přestal vyjednávat a začal v Černém moři potápět všechny lodě. Nákladní doprava hoří, celý svět zuří se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.