Tři hrdla přes kilometrovou řeku

Kdo nezná místopis Záporoží, snadno přehlédne, jak málo cest tam vede přes Dněpr. Město má v zásadě tři skupiny přechodů:

• Mosty Preobraženského – dva souběžné mosty vedoucí přes ostrov Chortyci. Jeden z nich je dvoupatrový: dole silnice, nahoře železniční trať. Nejde tedy jen o silniční přejezd, ale o kombinovaný dopravní uzel, kterým proudí i nákladní vlaky.
• Nový vantový most – zavěšená konstrukce otevřená v lednu 2022 za přítomnosti prezidenta Zelenského. Spojuje levobřežní část města s Chortycí a dál s pravým břehem.
• Hráz DniproHES – přehradní těleso slouží zároveň jako silniční přechod. Jenže od 5. června 2026 tu platí dlouhodobá uzavírka: kvůli pracím je provoz omezen na pouhé dva pruhy, a to až do konce roku.

Tři hrdla. Přes kilometr širokou řeku. Ve městě, které leží necelých sto kilometrů od frontové linie.

Co přesně se stalo 20. června

Podle oznámení záporožské městské rady z večera 20. června byl dočasně omezen provoz na mostu Preobraženského ve směru z centra na Chortyci. Doprava se přesměrovala na nový vantový most a přes DniproHES. Místní úřady a policie následně potvrdily, že exploze zasáhly bezprostřední okolí mostu a provoz musel být uzavřen.

„Bez jediného mostu“ je zkratka, ale zkratka, která bolestně přesně popisuje pocit řidičů i logistiků v tu chvíli. Hlavní dvoupatrový přechod stál, hráz DniproHES už předtím jela na poloviční kapacitě a při bezpečnostních incidentech se podle záporožské oblastní vojenské správy uzavírá úplně. Zbýval vantový most, jediná plně funkční trasa přes řeku pro celé město. Fakticky se půlmilionová aglomerace ocitla v režimu, kdy veškerá doprava proudila jedním hrdlem.

Zda byly zasaženy i další přechody nebo železniční uzel Zaporižžja-1, se z dostupných oficiálních zdrojů zatím nepodařilo ověřit. Ukrajinské dráhy k tomu veřejné vyjádření nevydaly. Rozsah škod na samotné konstrukci mostu Preobraženského rovněž čeká na technický posudek.

Proč i částečný výpadek mění pravidla hry

Klíč k pochopení situace neleží v otázce, jestli jsou všechny mosty v troskách. Leží v tom, co se stane, když z několika málo přechodů vypadne byť jen jeden, a to ten nejdůležitější.

Most Preobraženského nese na horním patře železniční trať. Železnice je pro těžké a dálkové přesuny nesrovnatelně kapacitnější než kamiony. Podle americké Federální železniční správy je vlak palivově výrazně efektivnější a pro objemné náklady na delší vzdálenosti prakticky nenahraditelný. Pokud se doprava přelije ze železnice na silnici, znamená to víc kamionů na méně trasách, pomalejší tok, vyšší spotřebu paliva a hlavně konvoje, které jsou na opakovaných objížďkách snáze zasažitelné dalším úderem.

A právě to je logika, kterou Rusko podle všeho sleduje. Evropská rada dva dny před záporožským útokem konstatovala, že Moskva po neúspěchu svých vojenských cílů zesílila raketové a dronové útoky na ukrajinská města a energetickou infrastrukturu. Záporoží do tohoto vzorce zapadá jako učebnicový příklad: necílit na frontu, ale na to, co frontu živí.

Co to znamená pro Ukrajinu a pro Česko

Pro ukrajinské zásobování na záporožském směru platí jednoduchá rovnice: méně přechodů rovná se méně zásob za den. Každý další útok na zbylé trasy by měl násobný efekt, protože už není kam přesměrovat. Pokud by se potvrdilo i poškození železničního provozu, situace by se posunula z kategorie „komplikace“ do kategorie „systémový problém“.

Česko na eskalaci ruských útoků proti civilní infrastruktuře reaguje materiálně. V únoru 2026 vyslalo ministerstvo zahraničních věcí na Ukrajinu 55 generátorů určených pro Dněpropetrovskou oblast zasaženou opakovanými údery na energetiku. Generátory pomohou s elektřinou. S mosty a kolejemi je to složitější.

Záporoží 20. června ukázalo, že k ochromení logistiky velkého města nemusíte zničit všechno. Stačí trefit správný bod ve chvíli, kdy záložní kapacity už jsou oslabené, a celá soustava se zúží na jedno hrdlo, které příští bomba může zavřít úplně.

Článek Záporoží bez stěžejního mostu. Ruské bomby přeťaly páteř ukrajinské logistiky na levém břehu Dněpru se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.