Proč dosavadní výdaje nestačí

Formulace „nemá dost“ není nadsázka. Analytik Janis Kluge z německého Institutu pro mezinárodní a bezpečnostní záležitosti (SWP) na datech ruského ministerstva financí spočítal, že jen v první polovině roku 2026 vojenské výdaje vystřelily meziročně o 30 % na 10,7 bilionu rublů. Pokud by toto tempo pokračovalo celý rok, překročily by 9 % HDP, tedy výrazně víc, než s čím Kreml původně počítal.

Důsledek? Rusko muselo uprostřed roku přepsat vlastní rozpočet. Odhad schodku za rok 2026 se zdvojnásobil z 1,6 % na 3,2 % HDP, celkové výdaje narostly na 48,6 bilionu rublů. Válka zkrátka žere víc peněz, než kolik Moskva dokáže plánovat dopředu. A přesto se rozhodla přidat.

O kolik přesně výdaje rostou, a záleží na tom, odkud počítáte

Čísla to potvrzují, záleží jen na srovnávací základně. Proti původně rozpočtovaným 13,5 bilionu rublů pro rok 2027 jde o nárůst 27 %. Jenže porovnáme-li nových 17,1 bilionu se zákonem schválenou kapitolou „národní obrana“ pro rok 2026, která činila 12,1 bilionu rublů, dostáváme se k růstu přes 41 %. Třetina je tedy spíš konzervativní odhad.

A to mluvíme jen o přímé obranné kapitole. Jak upozorňuje stockholmský institut SIPRI, skutečné válečné náklady v ruském rozpočtu zasahují i jinam, do bezpečnostních složek, penzí příslušníků, Rosgvardije, pohraniční služby FSB a utajených položek. Ve starším rozpočtovém rámci tvořily utajené výdaje uvnitř samotné obranné kapitoly přes 80 % jejího objemu. Kreml tím systematicky skrývá strukturu a rozsah toho, co válka stojí.

Čím to Moskva hodlá zaplatit

Peníze na válku nepadají z nebe. Ruská vláda proto chystá na roky 2027–2029 celou paletu nových daní:

• Daň z neočekávaných zisků těžařských a metalurgických firem má přinést zhruba 200 miliard rublů ročně.
• Vyšší státní půjčky na domácím trhu, kde jsou úrokové sazby po sérii zvyšování centrální banky výrazně dražší než před válkou.
• Čerpání z Fondu národního blahobytu, jen v roce 2027 se počítá s výběrem 459 miliard rublů z jeho likvidní části.

Státní dluh má v roce 2027 vystoupit na 21,7 % HDP, tedy nad hranici 20 %, kterou ruské úřady samy považovaly za bezpečnou. Ekonomika přitom zpomalila téměř k nule, průmyslová výroba má podle vládních odhadů klesnout o 0,2 % a investice propadnout o 5,4 %. Kreml si zkrátka kupuje čas a palebnou sílu za cenu postupného podkopávání vlastní ekonomické budoucnosti.

Co to znamená pro NATO a Česko

V čistých objemech peněz má Západ stále drtivou převahu. Ruských 17,1 bilionu rublů odpovídá zhruba 4,8 bilionu korun, tedy asi 202,6 miliardy dolarů. Celé NATO přitom podle posledního oficiálního přehledu Aliance za rok 2025 vynaložilo na obranu 1,404 bilionu dolarů, sedminásobek. Samotné evropské státy NATO s Kanadou daly 559,3 miliardy.

Problém Západu není objem peněz. Je to rychlost, s jakou se rozpočty promění ve skutečné granáty, drony a systémy protivzdušné obrany. A politická vytrvalost, ochota držet tempo rok za rokem, zatímco Kreml právě ukázal, že on tu ochotu má minimálně do roku 2029.

Česko zákonný závazek plní: na rok 2026 má obranné výdaje ve výši 184,7 miliardy korun, tedy přes 2 % HDP. Samo ministerstvo obrany ale říká, že rozhodující budou právě roky 2027–2029, tedy přesně období, na které Moskva právě naplánovala rekordní zbrojení.

Rozpočet jako důkaz záměru

Tříletý obranný výhled, nové daně, vyšší dluh, obrana jako strategická priorita: to nejsou parametry státu, který se chystá jednat o míru. Rusko si rozpočtově pojistilo pokračování války i za cenu, že jeho ekonomika bude rok od roku křehčí. Podle nás je to nejjasnější signál, jaký může rozpočtový dokument vyslat: Kreml sází na to, že vydrží déle než jeho protivníci. Otázka zní, jestli mu to Západ dovolí.

Článek Agresorské Rusko nemá dost, v roce 2027 hodlá zvýšit výdaje na zbrojení o třetinu. Chce válčit až do úplného konce se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.